Možná ano, aniž byste o tom tušili… protože se vám to jeví jako ten „správný“ přístup. Jak to tedy poznáte? Jednoduše… není náhodou některé z následujících tvrzení vaší denní mantrou? „Musím na sobě pracovat.“ „Musím se ještě čistit. Ještě nejsem dost daleko.“ „Musím zničit své ego.“ „Musím si zpracovat karmu a rodové zátěže.“ „Musím otevřít své srdce.“ „Musím na sobě zapracovat, aby byla více ženská (více mužský).“ „Musím se dostat do vyšších vibrací.“ Musíím…. musíím…. usíííím……uaaaaa Ok, ruku na srdce, opravdu se v tom cítíte dobře? Osobní (duchovní či jakkoli jinak to nazveme) rozvoj může být dobrý sluha, ale špatný pán. Ostatně jako všechno v životě, co chytneme za blbý konec. Většina z nás – obyčejných smrtelníků, kteří žijí tady uprostřed Evropy s historií, kterou máme za sebou, vycházíme z hlubokého přesvědčení (programu), že NEJSME DOST…!!! A tady je ten kámen úrazu! Když přičichneme k osobnímu rozvoji, začneme na sobě MAKAT, ČISTIT SE z pozice toho, že takoví, jací jsme, nejsme v pořádku – „musíme se opravit“. Většina „duchovních“ směrů tady v našich končinách toto nastavení bohužel podporuje, protože co si budeme povídat, čím více bude mít klient pocit, že je ještě v nepořádku a potřebuje na sobě zapracovat, tím více práce a penízků pro dotyčného. Chodí za mnou spoustu žen (ano, tohle je spíše ženská specialitka), které mají tolik informací, tolik načtených knih, tolik absolvovaných kurzů a seminářů a vidí toho tolik, co je na nich špatně a co vše si musí ještě zpracovat, až v životě stojí pořád na to stejném místě, protože z pozice nepřijetí se prostě a jednoduše posunout nedá. To je samé „musím na sobě pracovat, abych byl(a) lepším člověkem“ a pro samou práci na sobě si ani nevšimnou, že UŽ to je, že už jsou dost dobrým člověkem. Rozumějte já nejsem proti osobnímu a duchovnímu rozvoji, to vůbec, byla bych sama proti sobě – je to můj denní chleba, ale můj přístup je trochu opačný, než je výše popsaný. Pokud totiž z téhle pozice „musím na sobě makat“ budu se sebou pracovat, tak se prostě nikdy „nedomakám“ dostatečně na to, aby mi v tom životě bylo opravdu dobře. NEJDE TO! Možná totiž ta cesta není o neustálém růstu směrem „někam nahoru za lepším já“, ale NÁVRATEM ZPÁTKY k tomu, kým doopravdy jsme – a to postupným, jemným, laskavým odkládáním všech masek, názorů, přesvědčení, programů,… ano a to klidně POMALU a ve svém tempu, protože… … ta změna už se TEĎ děje…“ (nezávisle na nás) … už TEĎ jsme v proudu…“ … už TEĎ je to ten život… (a žádný jiný nebude) … už TEĎ je to to „ono“… … už TEĎ se to odehrává… ... už TEĎ je to dost dobré… … už TEĎ jste v pořádku takoví, jací jste… Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )
Možná to znáte také. Jdete po ulici a zrovna když procházíte kolem lampy, zhasne. Jdete na poštu a přestane jít terminál. V potravinách alarm pípá, sotva vejdete do vchodu s prázdným košíkem. Často se to stává lidem, kteří jsou vnitřně rozervaní, smutní, zklamání, v emocích. Elektronika reagující na lidi Věci by se možná v některých případech daly racionálně vysvětlit. Třeba lampy mohou mít zabudovaná tepelná čidla. Mohou reagovat na vítr, nebo dunění kroků. Co ale alarmy, nebo různá elektronická zařízení, která téměř hoří v rukou svých majitelů? Praskající žárovky jsou vcelku běžná věc. Žehličky, které již nejdou opravit. Telefony si vytáčejí samy od sebe, koho se jim zlíbí, vypínají se a zapínají. Začne hořet nový mixér a tak by se dalo pokračovat. Mívá to však společného jmenovatele. Tím je smutný majitel. Člověk, to je energie, živá energie Každý člověk vytváří nějakou energii. Zvláště silné emoce ji mohou přetransformovat. Přidají jí velikou sílu. Pozitivní, nebo negativní. Tato energie potom může stát za zvláštním chováním počítačů, televizorů, telefonů, nebo jiných užitečných předmětů. Může vyvolat jejich samovolné zapnutí, ačkoliv ovladač v ruce nemáte. Může je i vypnout. Přístroje se chovají všelijak, jenom ne tak, jak by měly. Nakonec se mohou i rozbít. Jak tomu lze zabránit? Příběh nabité Gábiny Když Gábina přišla do obchodu, alarmy řvaly naplno, prodavačkám se nechtěly načítat čárové kódy, doma lítaly pojistky a auto vypovídalo službu. Gábina byla nešťastně zamilovaná. S přítelem si moc nerozuměli. Vše se vrátilo do normálu měsíc po jejich rozchodu. Ve vztahu nebyla šťastná a dlouho se nutila ze vztahu odejít. Když je šťastná, vytváří výrazné pohodové energie. V tomto vztahu však přitahovala energie stresu. Každý má moc řídit svojí vlastní realitu. Může způsobovat pozitivní změny a nebo přitahovat to, čeho se nejvíc bojí. Lidé, kteří si věčně stěžují, jsou nešťastní, věčně nespokojení, vyzařují zlou energii a ta má vliv jak na ně, tak i na zařízení v jejich okolí. V podstatě tím potvrzují svá životní přesvědčení. Ve chvíli, kdy odchází jedno elektronické zařízení za druhým, přichází varování, že se děje něco, co není zcela v pořádku. Někteří lidé se brání těmto haváriím tím, že u sebe neustále nosí nějaký železný předmět. Třeba ve formě talismanu. Energie a emoce Jiní se učí pracovat s vlastní energií, zbavuji se zlých myšlenek, snaží se je transformovat na pozitivní. Pozitivní nabití energetických zásobníků může pomoci uchránit se před vzpourou strojů. Je dobré vědět o svých emocích a mít je pod kontrolou. Co však nejlépe funguje mě, je vytvoření si představy pomyslných drátů z nohou nebo třeba kořenů, ale jsou to vlastně takové malé hromosvody a potom toto běsnění stává. Nebývám totiž nadšená, když budím pozornost ostrah obchodů – raději uzemňuji své energie. Někdy nemusí jít pouze o negativní emoce, ale také o přebytek energií, na které jsou přístroje citlivé. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )
Představte si svět, ve kterém je každá duše svobodná, cítí se dobře a v souladu. Pluje životem, prožívá radost a pocit dostatku…takový byl svět totiž stvořen. A k tomu jsme obdrželi nádherný dar, který nám umožňuje cítit i něco dalšího – vůni, doteky, chutě – naše tělo. Každá duše má základní potřebu svobody a k ní směřuje. Používá k tomu tu nejlepší vesmírnou navigaci – cítíme emoce. Každá bytost , i třeba váš pejsek, se pohybuje svobodně ve světě, který zná, který umí zaznamenat a pochopit. A když jí v tom něco brání, necítí se dobře, trpí. Lidská duše, která pochopí, že jejím životním prostorem je vesmír, se tím vydává na novou cestu vývoje, stejně jako potůček, který překoná hráz nebo velký kámen, objevuje další prostor pro vyjádření a naplnění své svobody BÝT. Zkuste se nyní naplnit větou: „Jsem svobodná duše, mohu být, kde chci a dělat cokoli.“ Proč že to nejde? Aha. Nejste o tom přesvědčeni. A co je tedy vaše realita? Hromada omezení a tisíc důvodů, proč něco nejde? Vztahy, které vám nevyhovují a vy jste v nich uvízli jako v pasti? Neumíte, nemůžete překonat strach? Nemáte peníze, štěstí, odvahu? Cítíte se špatně? Přesto je tu jedna dobrá zpráva: To vše je jen důkazem, že vaše navigace FUNGUJE! A říká vám, že jste od svobody a radosti daleko, nebo že jdete opačným směrem, proti proudu. Tedy, že nejste tam, kde chcete být. Chce vás tím přimět k pohybu, změně myšlení, ale i činů. Představte si, že jdete na procházku. Chcete dojít na krásnou louku plnou květin , ale spletete směr. Místo toho dojdete do černého lesa, ze kterého máte strach, necítíte se tam vůbec dobře. Sednete si pod jeden ze stromů a začnete křičet a plakat, zlobíte se na ten les, že tam je. Vadí vám každý kořínek a vy se rozhodnete tam počkat, až ten hnusný les zmizí. Na krásnou louku ani nepomyslíte. Je vám čím dál větší zima a začíná se stmívat, stále sedíte a myslíte na to, jakou máte smůlu, litujete, že jste vůbec vyšli na procházku…A jak tam tak sedíte, pomalu začíná noc a vy stále čekáte, až ten les zmizí…Je možné, že už se nikdy nevrátíte domů. A stejně tak strnule někdy čekáte ve svém životě, až zmizí nebo se změní to, kvůli čemu se necítíte dobře. A čím déle to trvá, tím jsou signály navigace silnější, od špatného pocitu až po fyzické nemoci, úrazy. To vše jsou jen upozornění různé intenzity, že je třeba změnit směr. Pokud nevíte, kde začít se změnami, zkuste jednoduchou metodu: Vezměte papír a tužku a zamyslete se nad tím, co vám v současné době ve vašem životě BRÁNÍ BÝT SVOBODNOU DUŠÍ, být tam, kde chcete a dělat cokoli? Zapište si tyto překážky pod sebe. Poté tyto překážky přeškrtněte a hned vedle zapište, co tam chcete mít místo nich. Do posledního sloupečku si napište co pocítíte, až nastane ve vaší realitě to, co je zapsáno ve druhém sloupci. Například: Bojím se změny Nacházím odvahu ke změnám kuráž a sílu Mám nadváhu Cítím se dobře ve svém těle spokojenost, klid Nevěřím si Mám zdravou sebedůvěru sebevědomí, hodnotu Oblast vlevo je váš černý les, místo omezení a nesvobody, něco, co nechcete. Nyní zaměřte svou pozornost na sloupeček uprostřed, to je vaše rozkvetlá louka, to co CHCETE, oblast svobody duše. Od teď zkuste každý den alespoň po dobu jednoho týdne sledovat své myšlenky a slova, v jaké oblasti jste častěji? V myšlení na to co chcete nebo na to, co nechcete, z čeho máte strach? Po týdnu věnujte chvíli přemýšlení, k čemu vás to dovedlo, co jste si uvědomili, co opravdu chcete a potřebujete? Naplánujte si, co dál. Pamatujte si, VŽDYCKY můžete něco udělat, jen poslouchejte svou vnitřní navigaci a cesta se objeví. Ráda vás na této cestě doprovodím. Těším se na Vás příště. Vaše laskavá rebelka Léňa Autorka článku: Lenka Štrymplová, laskavá rebelka a průvodkyně transformací http://lenkastrymplova.cz Přednáška: 5 KROKŮ JAK ZATOČIT S TOXICKÝMI LIDMI - Laskavá rebelka Lenka )
A teď jedna skvělá zpráva o šíření úplně nové pandemie: ❤ UPOZORNĚNÍ POPULACI ❤ Tato globální epidemie se šíří v závratném tempu. Očekává se, že v příštích letech budou kontaminovány miliardy lidí. Zde jsou příznaky této nemoci: 1 - Tendence být veden/a spíše svou osobní intuicí než jednat pod tlakem obav a myšlenek přijatých v minulosti.2 - naprostý nedostatek zájmu soudit ostatní a zajímat se o vše, co vytváří konflikty.3 - Úplná ztráta schopnosti se bát (jedná se o jeden z nejzávažnějších příznaků).4 - Zažívat neustálé potěšení, vážit si věcí a bytostí, takových jaké jsou, což vede ke zmizení zvyku chtít změnit ostatní.5 - Intenzivní touha zvládat a pozitivně transformovat své myšlenky, emoce, fyzické tělo, materiální život a životní prostředí, a také neustále rozvíjeli svůj potenciál pro zdraví, kreativitu a bezpodmínečnou lásku.6 - Opakované útoky úsměvů, těch úsměvů, které říkají "děkuji" a dávají smysl jednotě a harmonii se vším, co žije.7 - Znovuotevření se duchu dětství, přirozenosti, smíchu a radosti.8 - Stále častější okamžiky vědomé komunikace s vaší duší, které dávají velmi příjemný pocit plnosti a štěstí.9 - Potěšení přinášet radost a světlo místo kritiky nebo lhostejnosti.10 - Schopnost žít v jednotě, se sebou samým, s partnerem, s rodinou a společností v rovnoprávnosti, bez hraní si na oběti, katy, ani spasitele.11 - Pocit vlastní zodpovědnosti a štěstí, a touha nabídnout světu své sny o hojné, harmonické a klidné budoucnosti.12 - Naprosté přijetí Jeho přítomnosti na zemi a ochota vždy vybírat dobro, pravdu a život. Pokud chcete dál žít ve strachu, závislosti, konfliktech, nemoci a neshodě, vyhněte se kontaktu s lidmi s těmito symptomy. Tato nemoc je extrémně nakažlivá! Pokud už máte symptomy, vězte, že váš stav je nevratný. Lékařská léčba může dočasně odstranit některé symptomy, ale nemůže zabránit nevyhnutelnému postupu nemoci. Neexistuje vakcína proti štěstí. Protože tato nemoc štěstí způsobuje ztrátu strachu ze smrti, což je jedním z ústředních pilířů přesvědčení moderní materialistické společnosti, mohou nastat sociální problémy, jako jsou: nepřízeň osudu u zdravých a nešťastných lidí, setkávání šťastných lidí, kteří zpívají, tancují a oslavují život, sdílení radosti a lásky ve společnosti celkově a kolektivní emocionální uvolnění. Hodně lásky nám všem ❤ Autorka článku: Táňa Havlíčková http://www.tanahavlickova.cz )
Chceme všichni žít šťastně, ale zároveň si sami sobě "zavařujeme" a ubližujeme svými vlastními myšlenkami? Všichni žijeme často, spíše tedy většinou - autodestruktivně, aniž si to uvědomujeme a připouštíme. Děláme to úplně všichni a ani netušíme, jak moc si tím sami sobě ubližujeme a negativně si tím programujeme život a situace v něm. Jsme naštvaní na něco, někoho, nedaří se nám. Máme pocit, že „s něčím a někým nemůžete nic udělat či pohnout“ (např. vzepřít se svému zaměstnavateli, protože se bojíte, že přijdete o práci, když se ozvete atd.). Autodestrukci známe jen ve formě, kdy lidé sami sobě ubližují (např. řezání do zápěstí, atd.), to vnímáme jako psychickou poruchu, ale už si nepřipouštíme, že i alkoholismus, drogy, kouření, užívání antidepresiv, drastické diety, přejídání a extrémní cvičení jsou také formy autodestrukce. Bereme je jakou součást života, ale není to tak. Jsme rozčílení, tak si „dáme panáka na uklidnění“, cigaretu, čokoládu či něco sladkého na nervy, tzv. „něco na zub“. Někdo utíká s rozčilením do posiloven a tam ho „vzteky vypotí“, v lepším případě. Někdo si vzteky přivodí úraz, někomu se „najednou“ spustí migréna. Rozčílí vás někdo a „najednou a náhodou“ se ozve bolesti hlavy. Zničehonic nebo z vašeho hněvu?Bolest si přivodíte sami. Přejídáte se, upíjíte se v alkoholu, škodíte si přemírou sportu, extrémním nakupováním, bláznivým častým střídáním účesu a image. Vždy, když máme pocit, že s něčím nemůžeme něco dělat, sami sobě způsobíme nějakou nemoc nebo bolest. NEmoc = NEmůžeme s něčím pohnout. Dokonale pak hněv podvědomě, byť nechtíc ale jistě obracíte proti sobě. Když nemůžete proti tomu, kdo vás rozčílil či vám ublížil. Někam tu zlost nasměrovat musíme. Nemůžeme-li ublížit druhému, ublížíme nevědomě sami sobě. Proč WORKOHOLICI onemocní chřipkou, až když jsou přepracovaní? Podvědomě si totiž vyvolají nemoc na fyzické úrovni, neboť si neváží svého zdraví natolik, aby sami sobě přiznali, že „už nemají sílu a potřebují si odpočinout“. Nabíhají jim myšlenky typu: „Co by řekli ostatní, přece nemůžu přiznat, že jsem unavený, to by se mi smáli, vypadal bych v jejich očích jako slaboch.“ A tak pracují na doraz. Dost často je to tvrdost a přehnaná kritika vůči sobě samému. Workoholismus není také proto nic jiného než druh autodestrukce. Naučit se říct NE, nesnažit se zavděčit se ostatním, nastavit si své hranice a stát si za svým. Umět říci: „Teď si potřebuji odpočinout a hotovo!“ Pokud to neumíme říci, bojíme se, tak si sami podvědomě „vyvoláme“ nemoc, za kterou se schováme, neboť pak nebude hloupé, že povinně odpočíváme. Je to nejlehčí forma úkrytu, zamaskování naší únavy či útěk před nějakou nepříjemnou situací, např. v práci, která nás čeká. Podobný princip vidíme u dětí. Když se jim nechce do školy, protože jsou tam např. šikanované, stýská se jim po matce, či se jim tam zkrátka nelíbí, tak co udělají? „Náhle“ onemocní. Jaká náhoda. Dítě nechce jet do školy v přírodě a před odjezdem «náhle» onemocní.Další zajímavostí je určitá skupina žen, kterou po celý rok trápí chronická rýma či kašel. Pak odjedou na vysněnou dovolenou k moři a tam „jako zázrakem a mávnutím kouzelného proutku“ celoroční rýma úplně odezní. Celou dovolenou jsou bez obtíží a návratem zpátky domů (dle jejich mysli), do „kruté reality“, se obtíže zase vrátí. Proč? Autodestruktivně se trestají za přítomnost, ve které jsou nespokojené a neumějí ji řešit. Proto jejich duše v běžných pracovních dnech „pláče = rýma“, a na dovolené nemusí. ROZUM alias INTUICE (VNITŘNÍ HLAS)Čím moderněji žijeme, tím méně posloucháme naši intuici a naše pocity. Stále máme tendence poslouchat převážně rozum. Vždy, když jsme před nějakou situací, rozhodnutím, ať velkým či malým, a nevíme co, sami sebe se musíme upřímně zeptat: „Co cítím? Jak to vnímám?“ = tak se ptá intuice, naše pocity, naše vnitřní Já. „Co si myslím?“ = to je špatná otázka, kterou nás mate logika a rozum.Poslouchejme více své srdce a intuici, ne rozum: Stále více maskujeme své pocity a emoce. Maskujeme je šikovně do nejrůznějších berliček v podobě např. shoppingu u žen (to je takové to: „Mám dnes hrozný den, musím si alespoň udělat nějakou radost a něco si koupit.“), kdy zajdete do butiku pro nějaké hezké oblečení na „zaplácnutí“ špatné nálady či objeveného problému. U starších žen ve věku babiček je to extrémní ulpívání na jejich dospělých dětech a vnoučatech. To jsou ty ženy, většinou vdovy nebo nešťastné v manželství, které se nezdravě „upnou“ na své potomky. Skrývají se za obhajobou, že „už nic jiného v životě nemají a nic jiného jim nedělá radost, a nemají pro co jiného žít“. Zde je to na hranici „citové manipulace“. Ženy totiž podvědomě tímto manévrem maskují neochotu řešit si svůj velký problém, který nechtějí vidět. Ono je jednodušší a snazší se vždy zajímat a starat o druhé, a neřešit sebe samu. Ono to více bolí, je to nepříjemné − „šťourat“ se ve starých ranách, tak je lepší zapomenout. Jenže tělo neošálíte, a nezpracovaný problém také ne. Proto se cítíte tak špatně na duši. Ať děláte, co děláte. Je načase se podívat problému na „zoubek“.Dalšími berličkami mohou být extrémní cvičení, posilování ve fitness centrech (to je zase doména hlavně mužů), u žen extrémní střídání diet a cvičení, „vymetání“ esoterických i jiných kurzů a seminářů, alkoholismus, přejídání se a mnoho dalšího. Hodně rozšířené je dnes maskování problémů „workoholismem“. V tom zase pro změnu vynikají více muži než ženy. To jsou pak ti muži, kteří vehementně hlásí do světa, že partnerský vztah není nic pro ně, že si chtějí teď jen užívat svobody a že „ženu k životu nepotřebují“. Tak takoví jsou muži nejvíce zranění po rozchodech, s perfektně nasazenou maskou. Někdy si to ani sami sobě nepřiznají a své masce věří. Rozšířeným a nejčastějším autodestruktivním programem je snaha nezklamat ostatní. Rodinu, děti, partnera, rodiče….Jenže v tom přitom klameme svou duši, znásilňujeme ji, nemyslíme na ni, jak se v tom ona cítí, protože neděláme to, co opravdu chceme. Naši duši doslova mučíme a znásilňujeme. Na těle fyzické mučení cítíte, jenže na duši ne, ale právě o to je to zrádnější. Máme pocit, že „to“ co není vidět, tak není tak důležité, tak nebezpečné, ale pak se divíme, jak se zle cítíme, proč jsme stále tak nemocní, unavení, vystresovaní… K naší duši se nechováme s úctou a pokorou, máme pocit, že ona vše vydrží, ale proč má unést veškeré vaše bloky, strachy, obavy, deprese?POMŮCKA - CO TEDY S TÍM? Malou pomůckou je vizualizace. Vždy když před vámi bude nějaká situace, představte si, jak byste tu situaci řešili, kdy vás nic a nikdo neomezoval a vy jste mohli udělat cokoliv a naprosto všechno. Jak by to řešilo Vaše pravé Já pouze ve vaší představivosti, aniž by tam bylo nějaké „ale“? Duchovní nauky tvrdí, že taková jaká se nám líbí představa výsledku, to je pravé přání naší duše a takové je naše opravdové Já. Kolikrát vaše Já může být ve vaší představě úplně opačné, třeba tvrdé, drsné, drzé, rázné a přitom ve skutečnosti můžete být zranitelnou něžnou laní. Jste stejní jako ve vaší představě o sobě? Pokud ne, tam bude velký zádrhel. Snažte se být co nejvíce sami sebou a nepředstírejte nic před ostatními, ani sami před sebou. To je cesta do pekel. Vesmír problémem či nějakou situací, nemocí vám to stejně připomene, a donutí, pokud to neuděláte sami.Nezapomínejte, že velkou autodestrukcí je NEBÝT SAMA SEBOU.Konfucius prý řekl: „Když jsem byl malý, pokoušel jsem dělat radost a zavděčit se svým rodičům. Později jsem se chtěl zalíbit svým kamarádům, pak moudrým učitelům a přátelům. Nakonec jsem se naučil dělat radost sám sobě. Právě tehdy jsem objevil skrytou radost.“ Často v nás vyvolává stres to, co si o nás myslí ostatní, jak nás hodnotí, jestli nás odsuzují, pomlouvají a zle o nás smýšlejí. Nemůžeme kontrolovat, co si o nás myslí ti druzí, co pociťují, co se jim líbí, nelíbí. Přesto si nad tím stále často lámeme hlavu. Míváme tendenci zalíbit se druhým, zavděčit se, získat jejich souhlas, pochvalu, přátelství, přijetí. „Co si o mně pomyslí? Jak budu vypadat? Jak si s tím poradit, abych si při tom zachoval tvář? Co si o mně bude říkat?“ Spustí se nám v hlavě nekonečný dialog, kterým si přivoláváme psychické vypětí. Proč nám tolik záleží na názoru ostatních? Je to tím, že se bojíme, abychom nezůstali na vše sami? Aby nás všichni neodsoudili? Bojujeme se svou sebe hodnotou a sebevědomím, odsouzením naši osoby a kvalit? Někdy nám stačí jeden nevlídný, káravý pohled od kolegyně a v hlavě nám nabíhají nejrůznější scénáře − „co jsem špatného řekla, že se na mě tak zle podívala, co si asi myslela, určitě mě hned po odchodu pomluvila…“. Ať se budeme snažit sebevíc, nikdy se nemůžeme všem zalíbit, zavděčit, získat si jejich obdiv a přijetí. Čím dříve toto pochopíme, tím lépe se nám bude žít a pracovat. Tím budeme moci lépe dýchat, cítit se lehčí a nebudeme svázaní obavami „co ti ostatní…“. Vaše Já je na prvním místě, to se musíte naučit. Je těžké se to naučit, ale jde to. Zkuste pomalu, po kouskách s tím pracovat, a uvidíte, že až se to naučíte, obrovsky se vám uleví. Právě ti, kteří toto neřeší, mají „čistější hlavy“ a lépe usínají. Nechtějí si hlavu „špinit“ nesmyslnými myšlenkami před spaním, jak to s oblibou ženy dělají a pak nemohou usnout. Jeden známý herec pronesl krásnou větu: „Snažím se žít tak, že si nepřipouštím žádné starosti a z malých radostí žiji tak, jako by byly velké, život je krátký na to, abych si jej zatěžoval a ničil se tím.“ My ženy jsme samy na sebe celkově daleko tvrdší a kritičtější než muži. Zde bychom se od nich měly více učit. Jsou na tom daleko lépe se sebeláskou než my ženy. Mučíme svá těla drsnými dietami, cvičením, hubnujícími procedurami, komplexy, různými kosmetickými vylepšeními, liposukcemi, léky, detoxy − a muži? Řeší se daleko méně, lépe řečeno − ne přehnaně. Dbát o sebe je základ, ale pozor na jeho extrém.Vnitřní rovnováhu, klid, používání selského rozumu, intuice a být ve svém středu, to je to, co nás tato doba všechny nutí se naučit.S láskou S láskou a úctou Jitka Bičíková Lymfoterapeut, specialista na Lymfologii a Autorka knih "O ZÁHADNÉ LYMFĚ A OTOCÍCH" Zdroj: www.zahadnalymfa.cz Autor: Jitka Bičíková - masáže, čištění lymfy Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. )
Když se nad tím zamyslíte, je to vlastně paradox. Honíme se za penězi, abychom si mohli užívat. Škudlíme každou korunu, abychom mohli odjet na vysněnou dovolenou, pořídit si auto podle naších představ nebo postavit dům či koupit chatu za městem. Stále hledáme dokonalost v podobě partnera, rodiny, finanční a materiální hojnosti a nebo dokonce osobního rozvoje. De facto vše směřuje k tomu, abychom byli šťastní. Ovšem pravda je taková, že neděláme skoro nic pro naší každodenní radost, ze které pramení ona opradová spokojenost.Činnosti, které nás těší, odsouváme na druhé místo za tak zvané povinnosti, které si vytvořil nikdo jiný než naše mysl. Přepínáme se do módu autopilota, abychom ten každodenní shon a rutinu nějak vykonali a ustáli ji. Tím si však vytváříme sami na sebe takový tlak, že upadáme do deprese, beznaděje a rolí obětí. Tvrdíme, že máme málo peněz, času, prostoru nebo že není vhodná doba na to či ono. Pak se odebereme do světa „Ach, Och“ a necháme se unášet na vlnách „coby, kdyby“. A aby svitla alespoň malinka jiskřička naděje, argumentujeme (asi ani ne tak pro okolí jak pro sebe) větou začínající: „Až…“, jenže to nadějeplné „až“ se nakonec může týkat… AŽ smrtelné postele. To mi jsou vyhlídky. Pravdou však je, že i když se nějaké to „až“ naplní, opět na nás padne návyk z rutiny a my zase spouštíme tlačítko „autopilot“. To se děje tak dlouho, dokud nepochopíme, že to venku nás nezbaví a je potřeba tu změnu udělat vevnitř. Často je tento čas doprovázený narůstajícími zdravotními potížemi, nehodami, vážnými nemocemi nebo ztrátou majetku – jednoduše tím, čeho si na hmotné úrovni dokážeme nejlépe všimnout a probudit se.A tak více a více nemáme peníze, čas a prostor. Jak prosté, že? Téměř se to dá podložit matematicko-fyzicky a to jsem v ani jednom předmětu nebyla moc dobrá.A tak i když nám život podsune velmi viditelně a na zlatém podnosu naservíruje přímo před nás zlatou husu plnou možností k realizaci naších snů a životních radostí, ať už malých nebo velkých, tak my to jedním mávnutím odsuneme z toho stolu, jako bychom měli snad slepecké brýle na očích. Pravda, někdy si jen sáhnout na onu husu vyžaduje odvahu. A tak místo abychom začali krok po kroku dělat věci, které máme rádi a tím stále více a více vytvářeli v našem životě radost, spokojenost a hojnost, tak i když s tím začneme, tak po pár týdnech to vzdáme s tím, že nemáme čas, peníze nebo prostor. A jako v začarovaném kruhu jsem opět v rolích obětí, soudce, viníka a s chutí si libujeme v depresích a strastech. Korunujeme to samozřejmě tím, co vše musíme a co je důležitější. Paradoxem je, že přesně to, co si myslíme, že je důležité nenense v sobě tu opravdovou důležitost v našem životě pro tu onu chvíli. Když se na to podíváme už jen z pohledu vytváření si vlastní reality, zrcadlení a síly myšlenky v podobě přitahování si do života toho, co vyzařujeme, naskýtá se otázka: „Co si tedy můžete vytvořit a přitáhnout, když si nedokážete naplnit každý den život ani tou sebemenší radostí nebo tím, co máte opravdu rádi?“ Život se skládá z neustálé přítomnosti. Je však pravděpodobné, že i za minutku za hodinu nebo i za týden zde budete a pokud si teď a teď a teď vytváříte svůj život „budoucí“ z neustálého odsouvání toho, co máte rádi a honěním se za těmi velkými plány a sny pomocí rutiny, autopilota a povinností, tak se i ty velké sny se jaksi odsunou nebo dokonce rozplynou. Každá cesta začíná prvním krokem, po kterém následují další. Jsou to však kroky a ne mílové skoky, které nemusíte ustát. A až ustojíte jeden, dva nebo i deset, příjmete je a využijete veškeré podmínky, které se objevují v přítomnosti (a ne ty které jste si vymysleli pro budoucnost), tak zažijete i ten skok či velký přesun. Náš život se skládá z okamžiků (okem mžikneme), jak je tedy využíváte k tomu, abyste se dostali na onu dlouhou cestu svých snů? Rutinou, stresem a odsouváním toho, co máte rádi nebo se zastavíte, rozhlédnete se kolem a vyberete si z příležitostí, které Vám život nabízí pro onu chvíli (a které pak vedou k realizaci těch velkých snů)? Věřte, že to co máme teď, je to nejideálnější pro nás a to se týká právě i možností, které nám život nabízí pro danou chvíli. Nabízím Vám metodu, která je základem pro vše, co jsme si dnes řekli. Naslouchejte svému srdci, ptejte se ho i na zdánlivé drobnosti – co mohu udělat pro svou radost teď? Co mi dělá radostnou/radostným teď, dnes? Až po ty velké – jaká je má životní cesta a co pro ní mohu udělat již dnes?Těšit se malou radostí, vede napříč obrovskou až k naplnění Vašich snů a nalezení Vaši autentické cesty. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )
Koukněte se zpět a vzpomeňte si, proč jste se brali? Možná to bylo z velké lásky. Věřili jste tomu tehdy tolik, že vaši víru by nic nezlomilo. Možná jste museli kvůli novému nečekanému přírůstku do rodiny. Možná ve vašem sňatku byly mnohem manipulativnější atributy, jako nemám kde bydlet, chci aby se o mě někdo staral, konečně mě někdo miluje.Možná vám to však v posteli klapalo tak dobře, že jste zastínili ostatní varovné signály, že tohle není ten pravý partner do společného zodpovědného života. Děti, to plémě…Jenže přišly děti. Ti nejsobečtější tvorové na světě. Musíte se o ně plně starat velmi dlouho. Chtějí vaši pozornost, váš spánek, váš klid, váš čas pro sebe, chtějí vaše jídlo, vaše peníze, vaše oblečení, systematicky ničí vaše oblíbené věci, nezajímá je váš názor a přesto jste pro ně životně důležití. Jakmile zjistí, že máte kousek energie navíc, hned po ní chňapnou.“Chuť na sex? Kdy proboha? Nespali jsme spolu s manželem, co se malý narodil!” Co vám zůstalo?Přišli jste tedy o to jediné, co vás s partnerem sbližovalo. Sex nebo chcete-li, milování. Zbylo něco? Zbylo něco společného? Co nějaký zájem? Společná radost z hudby, stejný vkus na filmy nebo aspoň společná témata k hovoru? Nemáte si co říct?Nemáte ani o čem společně mlčet? Tak to je pěkná prekérka. Nárokování sexuPokud toho moc nezbylo, vaše tělo se bude chtít vrátit k tomu hezkému, co znalo a zažilo. Sex! Ten nám přece vždycky šel! Pokusíte se partnera z posledních sil svést. Setkáte ses odmítnutím. No jistě, není to žádný blbec a moc dobře cítí, že to není skutečná touha, ale obyčejný kalkul. Odmítne. Vesmír je také velmi dobrý vtipálek a vždy vás připraví o to, na čem lpíte. Čím více budete sex po partnerovi vyžadovat, tím více ho budete odpuzovat.Tlak vytváří protitlak. Obyčejná fyzika. MilenciMarně se točíte v kruhu. Přijali jste svou pravdu, že nutně potřebujete sex. Chcete totiž něco, co nemůžete dostat. A když to nemůžete dostat, chcete to ještě více. Ale je to přece moje potřeba!! Jak mám bez toho žít? Začnete se zlobit na toho, kdo vám potřebu nehodlá naplnit. Je to přece manžel/ka! Musí! Je to povinnost! Proto jste se brali? Abyste měli záruku kvalitního sexu až do smrti? No tak to klobouček.Najít si milence, to bude řešení ve vaší zoufalé situaci. Muži i ženy se k tomuto aktu uchylují čím dál častěji. Mnohdy to může být vysvobození a nahlédnutí na nefunkční vztah z jiné perspektivy, často to však bývá zoufalý útěk před sebou samým. Jak z toho venVsadím jste, že když nejsou vaše potřeby řádně naplněny, tak jste nenechali na svém partnerovi niť suchou a trestáte ho, kudy chodí. Vidíte na něm samé chyby, sekýrujete ho nebavíte ses ním a všemožnými způsoby mu dáváte najevo, že se nechová, jak by měl. Že jedině pořádný sex by mohl celou situaci napravit. No…každý se úplně třese na to, jak vleze do postele se sekýrující “matkou” či despotickým “otcem” a pořádně vášnivě mu to udělá.Chce to změnu, a tím nemyslím změnu partnera. Uvolněte tlak a nemanipulujteV prvé řadě předem zapomeňte na to že začnete používat nějakou chabou manipulaci na to abyste změnili přístup partnera. Vaše změna bude muset jít opravdu od srdce. Nejde? Tak to si sbalte kufr a radši jděte o dům dál.Zbavte se aspoň na chvíli přesvědčení, že partner vám má dávat sex a že ho nutně potřebujete. Jde to. Hned potom přestaňte OKAMŽITĚ hledat na partnerovi chyby a začněte si všímat toho, co dělá dobře. Vím, že něco najdete. A až něco najdete, oceňte jej. “Děkuji Ti, že jsi vynesl smetí, moc mi to pomohlo.” Děkuji za skvělou večeři, tak dobrou jsem dlouho nejedl.” “Ty nové šaty ti moc sluší.” “Jsem ráda, že jsi vyzvedl děti ve školce, děkuji Ti.” Uvidíte sami, jak partner pokvete. Slova ocenění navrací lásku a ubírají boj mezi partnery. Čím menší bude boj, tím menší je vyvíjen tlak, tím více se dostává prostoru pro lásku a tím větší šanci má láska, že se změní v krásné milování.Nevzdávejte to. Pár obyčejných slov dokáže opravdu zázraky a dokáže vrátit lásku a touhu tam, kde už se zdála, že není. Spolkněte svoje ego, hoďte kvalt do pokory a možná ještě budete koukat, jak vášnivé to mezi vámi ještě může být. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Nejsem žádná feministka a uvědomuji si, že i ženy mají mužské ego, tedy mužský princip v sobě. Nadpis jsem použila záměrně, protože takto mi to bylo sděleno dnes ve snu. Dnes v noci jsem měla vizi, ve které mi bylo řečeno, že na jemnohmotných úrovních dochází v kolektivním vědomí k definitivnímu překlopení polarit a ženská esence se vyrovnává svojí silou mužskému principu. Popravdě, vím, že toto téma je ve vzduchu již několik let, ale v posledních dnech v sobě vnímám pocit určitého završení, dokončení určitého procesu, co se týká vyrovnanosti mužských a ženských energií. Velice často se i při své práci nyní setkávám s páry, kde se ženám obecně více daří, dělají s láskou své poslání a zajišťují hlavní příjem v domácnosti, kdežto jejich muži se cítí částečně oslabení, nenacházejí smysl života, nebo nenacházejí činnost, která by je uspokojila a přinesla jim vnitřní pocit stability a spravila jejich sebevědomí. Tento jev vnímám jako umenšování mužského ega, kdy muž byl závislý na kompenzaci pocitu vlastní hodnoty díky nějaké činnosti, statusu, titulu, schopnostem. Proto muž, který prochází transformací, potřebuje získat přístup k pocitu vlastní hodnoty, nezávisle na vnějších zdrojích a uznání okolí. Proto i muži, kteří mohli být v minulosti úspěšní, nyní shledávají, že dosavadní činnost je neuspokojuje, dokonce mohou cítit frustraci a nenaplnění z života, který jim při vykonávání práce uniká mezi prsty. Důvodem je to, že jsme jako společnost povýšili činnost a úspěch nad lásku. Bez lásky není ani pocit vnitřního naplnění, ani pocit hodnoty, ani energie a motivace k vykonávání jakékoliv činnosti. Proto mezi mužem a ženou často dochází k tomu, že žena, která je citům přístupnější, nalezla zdroj síly v lásce, žijící v pokoře a důvěře vůči životu, nalézla také zdroj vlastní tvořivosti a má přístup k hojnosti a penězům. Jejím úkolem je povzbudit svého muže a pomoci mu procitnout do nové reality. Lidem, kterým se nedaří žít spokojený život v lásce a úctě k druhým, zavazí jejich vlastní ego, ať už je to připoutanost k pocitu vlastní důležitosti, berou sebe a život moc vážně, uvízli v minulosti, nebo příliš lpí na svém budoucím osudu. Život nám tak bere vše, na čem zbytečně lpíme. Ten, kdo je závislý na ostatních, tak může zůstat opuštěný, kdo si příliš nakládá, bude bez prostředků nebo jej zastaví nemoc, kdo se cítí důležitý, bude ponížen. To vše je zákon rovnováhy, který spravedlivě naděluje všem lidem bez rozdílu. Proto, pokud máte pocit, že jste uvízli v nějaké prekérní životní situaci, snažte se nejen hledat řešení, ale v první řadě najít souvislosti a pochopit, že vyrovnáváte svůj nerovnovážný stav. Život neustále směřuje k rovnováze a pokud jste sami způsobili jeho vychýlení na jednu stranu, povede vás to k vyrovnání dluhu. Zejména v případech, kdy lásku a svůj osobní rozvoj zaměníte za hodnoty, které jsou pomíjivé a v porovnání s tím důležitým druhořadé. Proč je nyní každý den plný internet článků o smrti a obav o lidský život? Protože jsme dlouhodobě téma smrti vytěsnili a záleží nám více na zachování života samotného, než na jeho kvalitě a kultivaci. Strach ovládl naši kulturu a pohodlný konzumní život otupil naše smysly. Pro samé povinnosti jsme zapomněli na to nejdůležitější - být jako děti, umět si hrát a radovat se. Možná právě proto teď máme být více pohromadě, abychom si uvědomili, že jsme v tom spěchu tak trochu zapomněli, že ten pravý smysl nám jako společnosti dosud unikal. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. )
Žijeme v uspěchané době, kdy jsme vystaveny situacím v podobě úspěšnosti a současně citlivosti, lidskosti. V posledních letech je zvýrazněna pozornost na autenticitu, ovšem na druhou stranu se po nás chce výkon, něco ukázat světu. Neustálý tlak na dokonalost nás žene vpřed, aniž bychom si uvědomovaly, mluvím za nás ženy, že hlavním přínosem je především sledovat sebe samu, kam to vlastně jdu a proč? Co mi to dává? Kým jsem na té cestě, jsem to Já nebo někdo, koho ostatní žádají mít? Co ženy žene vřed, je silně aktivované mužství, mužská energie, která přebíjí a tlačí do pozadí ženský princip, který je výrazem ženství, ženské energie, tvořivosti a zranitelnosti. Dvě vnitřní síly - mužská a ženská, které mají každá svůj vlastní prostor a vliv na naše city a kvalitu bytí. Vidím kolem sebe ženy, které nevědomě přebírají mužské role, ať už v zaměstnání, v partnerství, v rodině, v konečném měříku se tato bojová asertivita promítá v celkovém postoji v životě. Snaží se dokázat světu svou nezávislost, v nezdravém pojetí samostatnost a touží mít vše pod kontrolou. Chtějí vítězit za každou cenu, jejich pravda je s velkým P a nic to nezmění. Nedovolí si jakkoliv polevit, nedovolí nikomu, byť jen na okamžik, aby rozpoznal zraněná a bolavá místa, která jsou záměrně ukrytá dost hluboko. Je tomu pár dnů, co jsem mluvila s jednou ženou - silnou, stabilizovanou v pracovní oblasti, zajištěnou. Mluvily jsme o mužích, o jistotě, o bezpečí mužovy náruče a jeho přítomnosti po boku ženy. Co si ženy dobrovolně zakazují a současně hluboce touží mít. Je to pocit bezpečí, pocit sdílení, pocit být pod ochranou muže. Vnímat muže vedle sebe, kterému by složily hlavu na hruď a nechaly se hýčkat a chránit. Muže dostatečně silného, aby dokázal ocenit sílu a současně zranitelnost ženy. Co se pak stalo? Tato žena se zasnila. Výrazně se zjemnily rysy v jejím obličeji, její krásné oči zahalil slzavý výraz a já vnímala nádhernou křehkost této ženy, tolik toužící po bezpečí náruče, aby mohla nechat odejít všechny starosti. Tento zážitek byl silný, ostatně jako vždy, když cítím, když polevují ledové kry v srdeční oblasti. Každá žena ve skrytu duše touží po bezpečné náruči muže (partnera), ale málokterá žena si dovolí projevit svou slabost a nechat muže, aby ji hýčkal. Ovšem v tomto pojetí je slabost zranitelností, citlivostí, je to autentická vnitřní žena, ženství, které se navenek chová tak, jak se cítí uvnitř. Pokud je zraněné, těžko žena dovolí muži, aby dostal možnost ji chránit tak, aby jí nebral sílu. Aby nevyvolával pocit dluhu. Bude naopak v muži aktivovat a zrcadlit jeho zraněné ženství. Takto nelze nalézt klid a bezpečný přístav ve vztahu. Stejně tak jako my ženy léčíme své nitro, svou vnitřní ženu, tak i muži jsou na cestě k vyléčení své „ženské části“. Muž, který bojuje s projevem své citlivosti, stydí se za svou romantickou duši, dělá mu problémy přiznat si svou srdečnost, vyjádřit své city, takový muž jen těžko a se sebezapřením bude oporou ženě, která své ženství má na podobné úrovni. Z tohoto vztahu budou oba za čas bolestně unaveni. Žena nedostane, po čem touží a muž to jednoduše nedá a dříve nebo později se může stát, že časem jeden odejde. Jakmile budeme věnovat pozornost vyléčení našeho posvátného ženství, poznáme, že už není třeba se strachovat a skrývat svoji jemnost, svou citlivost, neboť se staneme stabilní a jisté bez výkyvů „hysterie“. Dostaneme-li do rovnováhy naši vnitřní ženskou a mužskou polaritu, stáváme se celistvé. Na vyšší úrovni se tyto polarity spojí, dosáhneme celistvosti jako Žena, která si je vědoma sebe, své síly, svého ženství, ale i mužské asertivní části. Taková žena probouzí léčivý proces u muže. Oba si budou schopni projevit vůči sobě svou zranitelnost beze strachu, čímž se prohlubuje důvěra mezi partnery a síla partnerství jako celku. Tím, že partneři v sobě navzájem rozpoznají na vědomé úrovni svůj vlastní odraz, stávají se jedním. Archetypální mužská síla (nejčastěji) u muže nabývá s intenzitou archetypální ženské síly (nejčastěji) u ženy. Oba partneři nalézají vzájemný pocit bezpečí domova v harmonii polarit. Každá vyléčená žena ze svých vnitřních zranění spouští léčivý proces u ostatních žen. V případě sjednocení dvou jedinců v Jednotě partnerství se léčivá síla promítá na kolektivní rovině s vyšší intenzitou. Autorka článku: Veronika Kovářová – koučka a motivační mentorka pro ženy – www.veronika.vision Věnuji se koučinku a motivačnímu mentorinku. Svou přidanou hodnotu vnímám v rozvoji osobnosti tím směrem, kam směřuje niterná část každého z nás, a sice k pocitu celkového vnitřního naplnění. Síla transformačního procesu je výsledkem dlouhodobého a upřímného hledání. Naprosté odevzdání se novému směru je nezbytnou součástí.S ohledem na své nejvyšší hodnoty věnuji prioritně pozornost rovnováze ve svém životě, což mi umožňuje harmonicky propojovat své zájmy v osobním i pracovním životě. Miluji cestování, sdílení zážitků a zkušeností s podobně naladěnými lidmi a vždy vítám možnost, jak se nechat inspirovat či inspirovat druhé. Přednáška: Zuzana Hozhoni - KOMUNIKACE S MUŽEM PRO ŽENY )
Poslední dny jsou pro všechny více či méně náročné. Těm, co se necítí psychicky moc dobře a kladou si otázky: Jak dlouho to potrvá, co se může všechno stát? atd. bych ráda doporučila zkusit se soustředit na TEĎ. Je to jednoduché a současně mistrovská technika. Pomáhalo mi to, když jsem ležela se zápalem plic, i když jsem se hodně dlouho a pomalu zotavovala. Když jsem myslela na to, když to skončí a kdy už budu mít zase sílu, tak jsem se trápila a vytvářela v sobě napětí. Když jsem se soustředila na TEĎ, tak jsem prostě ležela, odpočívala, koukala na filmy a byla s rodinou. Uzdravovala se. V okamžiku TEĎ se málokdy děje něco zlého.Teď někde jste, dýcháte, sedíte, stojíte nebo ležíte, čtete... Když se v této situaci vrátíte do teď, tak svět okolo nás je z velké části stále v pořádku a my také. Svítí sluníčko, začíná jaro, příroda se probouzí, květiny začínají kvést. Můžeme si té krásy užívat. Věděli jste třeba, že kočičky (ty, co rostou na stromech) krásně voní? Já to zjistila včera. Zkuste najít to, k čemu tyto dny můžete využít. Víc odpočívat, být s rodinou, uklidit si doma, naučit se něco nového? Může to být cokoliv, co vám teď bude dělat radost a co vám pomůže spojit se s vnímáním sebe sama. Třeba zvyknout si každý večer jemně si promasírovat nohy. Je to úlevné, příjemné a učíte se i touhle drobností samostatnosti. Sami si můžete udělat dobře.Můžete si teď dopřát radost z úplně jednoduchých věcí. V situaci, kdy skoro všechno stojí a zůstalo jen to nezbytné, máme šanci zpomalit a pořádně se podívat na své životy, své vztahy a srovnat si všechno do pořádku. Stejně jako si můžeme uklidit doma, můžeme si uklidit i v sobě. Když jsem se po zápalu plic dostala z nejhoršího, začala jsem na sobě pracovat ještě o něco víc, systematicky a maximálně do hloubky, abych sama sebe už nepřivedla do stavu, kdy se "schvátím" tak, že onemocním. Jedna lekce stačila :-) Podobnou lekci máme teď k dispozici hromadně. Ještě jeden tip, jak si pomoci do větší pohody. Už mnoho let mi lidé říkají, že se v mé přítomnosti přirozeně zklidní. Když jsem se chystala na vysílání o esencích, pouštěla jsem si starší rozhovor, abych si připomněla to podstatné a zjistila jsem, že to funguje i na mě. Přes obrazovku jsem zklidnila i sama sebe. :-) Máte-li chuť, můžete se podívat na záznam vysílání na Příznacích transformace z minulého pondělka nebo se podívat na některé z videí na mém YouTube kanálu.Třeba se naladíte na větší klid i vy ❤️ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy. )
Úzkost je souhrnný název pro strach z neurčité události v budoucnosti. Ovlivňuje tělo, emoce i myšlení. -Somaticky (tělesně) se projevuje jako – zkrácené dýchání, chvění rukou, vyšší krevní tlak, zrychlený puls, poruchy trávícího systému (nechutenství, přejídání, průjmy), může se dostavit nadměrné pocení a nevolnost. -Emočně – člověk má nepříjemný pocit strachu, který se může vystupňovat až do paniky. -Myšlením – cyklením se v otázkách typu, jak to asi dopadne, co bude, jaké to bude, kdo tam bude, jak to dopadne, co budu dělat? Víte, k čemu Vám slouží úzkost? No, dnes už k ničemu, stejně jako stres. Dříve to bylo důležitou součástí pudu sebezáchovy a přežití člověka. Stres i úzkost totiž aktivuje organismus k pohotovosti na boj nebo útěk. Do takovýchto krizových situací se však dnes již dostáváme jen výjimečně. Jenže my lidé jsme zvyklí se chovat a reagovat úzkostně na neznámé situace. Věřím, že v rámci evoluce tato naše schopnost jednou zanikne. Tedy až budeme mírumilovní a laskaví lidé, bez válek a násilí. Moc rád slyším takové ty rady: „Buď tady a teď. Nepřemýšlej nad tím. Neřeš to. Nech to plynout.“ Ale jak to mám udělat, když já prostě prožívám tu úzkost? Ty rady pomůžou na pár vteřin, ale za chvíli se člověk topí v úzkostném stavu znovu. Co to tedy způsobuje? Je to myšlení na konkrétní bod v čase (na tu událost v budoucnosti), které Vám způsobí takzvaně zúžené vědomí, to následně vyvolá pocity strachu a také tělesné projevy. Rozšiřte své vědomí a úzkost se ztratí. Jako první pomoc, kterou si můžete poskytnout nebo někomu jinému, je představit si tu situaci, jak bude vypadat asi 15 minut po jejím úspěšném ukončení. Čím dříve to uděláte, tím rychleji se vrátíte do stavu klidu. Váš mozek má totiž jenom Vás a miluje Vás tak, že udělá cokoliv, co mu řeknete. Pokud mu však neřeknete, co má dělat, tak bude dělat to, co právě dělá (rozumějte, udržuje stav úzkosti). Mozek není zcela samo funkční systém jako srdce, plíce, ledviny apod. Potřebuje velice specifické příkazy a způsob řízení. Je potřeba mu ukázat v představě a zapojit do toho i emoce. Tím se „přenastaví“ na požadovaný stav a následně pak reguluje i Vaše emoce a tělesné projevy. Člověk totiž nemůže cítit 2 emoce současně. To prostě technicky nejde. Je tedy potřeba tu vizi, kterou má spojit s jinou emocionální událostí. S pozitivní událostí.-Představte si, jak to bude vypadat 15 minut po úspěšném ukončení té události, která ve Vás vyvolává tu úzkost. -Projděte si tím stavem „15 minut po“ velice detailně. Uvědomte si hlavně ty pocity, které budete v té chvíli potom mít. Prožijte všechny pozitivní pocity, které po úspěšném ukončení události nastanou. -Řekněte si v duchu: „A tento pocit, chci mít právě teď.“ Váš mozek to potom nastaví. V té chvíli se uklidníte. Vaším tělem projde pocit blaha a úzkost se ztratí. V mozku totiž budete mít nastaveno, že to dopadne dobře. Navíc se ta informace přenese i do podvědomí, takže Vaše chování i reakce budou směřovat právě k tomu pozitivnímu výsledku. Někdy je potřeba si na vědomé úrovní znovu vybavit tu událost „15 minut po“ (tzn. vzpomenout si), pro lepší upevnění a ukotvení. Prostě si to znovu vybavte a užijte si opět ten blažený pocit. Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Přednáška: Vše o regresi do minulých životů - Libor Smetana Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
Emoce jsou součástí našich dní a určují, jak moc budeme v pohodě či naopak v nepohodě. Nepříjemné emoce – nuda, netrpělivost, nejistota, strach, neklid, úzkost, bolest, podrážděnost, vztek, frustrace, zklamání, deprese…jsou součástí našich dní. Nevyhnou se nikomu z nás. Avšak někteří lidé jsou více v pohodě, co dělají jinak?Znamená to snad, že lidé, kteří jsou v pohodě, nestěžují si a nezažívají nespokojenost atd. nemají žádné problémy? Ne. Pouze se rozhodli, že na ně nebudou citově reagovat. Pěstují si posilující pozitivní emoce. Dokáží svoji pozornost přesměrovat k věcem, které jim přináší lepší pocit. Není to o věcech a lidech zvenčí, ale je to o vašem nitru.Život v pohodě je vnitřní záležitost.Pohodu ani nepohodu vám nezpůsobí nikdo a nic z venku. Vy sami ji máte plně pod kontrolou. Vychází z vašeho nitra.Už slyším některé lidi, jak říkají, že nemůžou být v pohodě, když nemají peníze, trvalý vztah , vysokou školu, svoji firmu, …ale moje zkušeností podložené zjištění je, že dokud nebudete ve vnitřním klidu, peníze, partneři i veškerý úspěch od vás budou utíkat.Až budete v pohodě, peníze a vše, co chcete, budou následovat. Vše je závislé na tom, jak se cítíte. V posledních dnech mě baví čím dál víc pozorovat lidi kolem mě. Všimla jsem si, že někteří lidé negativním emocím podléhají a jen ztěžka se umí dostat do pohody. Přímo si v negativních pocitech libují a snaží se je přenášet na ostatní. A diví se, že mají málo peněz, žádného nebo špatného partnera, špatnou práci… V poslední době jsme se hodně naučila. I já jsem se dostala do situací, které mi nepřinášeli jen příjemné pocity, ale naopak úzkost a stres. Ale jsem v pohodě. Vím, jak s nepříjemnými pocity zacházet a jak se cítit v pohodě. Znovu jsem si uvědomila, jaké jsou protilátky na negativní emoce. Stačí jen přehodit výhybku v hlavě, v našich myšlenkách a můžeme být všichni okamžitě ok. Mám pro vás moje tajné tipy, se kterými i vy můžete být okamžitě v pohodě: 1/Rozdávejte láskuLáska nám přináší mimořádné pocity blaha. Začíná u každého z nás, není někde venku, kde ji většina lidí hledá. Nejprve se naučte mít rádi sami sebe a přijmout se, takoví jací jste a poté vám lidé lásku rádi reflektují. Mějte rádi sami sebe, ostatní lidi a radujte se ze života. Hledejte v každém člověku a v každé životní situaci to dobré. Vnímejte lásku a krásu a rozdávejte ji kolem sebe. Láska je mocný lék a nabíjí energií. 2/SdílejteNaučte se umění dávat. Dávejte svůj čas, pozornost, pomoc, zkušenosti, pochvalu…Pocit sdílení s ostatními vás naplní pocity, které předčí cokoliv jiného. Pocit, že jste svými slovy nebo činy ovlivnily další lidi, je významný klíč k trvalé životní pohodě. 3/Buďte vděčníBuďte vděční. Je to tajemství k bohatému a pohodovému životu. Vím, že se v mým článcích opakuje stále a stále dokola, ale má to svůj důvod. Uvedete-li do každého svého dne slova vděčnosti, ať už někomu poděkujete osobně nebo v emailu či telefonu, oceníte vše, co právě teď máte a všechny, kterými jste obklopeni, pocítíte obohacující vnitřní klid. Neberte nic, co máte kolem sebe na lehkou váhu, oceňujte to. 4/Rozvíjejte svoji vitalituK pohodě potřebujeme energii a energii získáme pohybem. Při pohybu se tělo nasytí kyslíkem a dodá vám pocity vitality. Když se cítíte vitální a zdraví, plní energie, jste lépe vyzbrojeni na překonávání překážek všedních dní. Hýbejte se. 5/Udržujte si veselou myslJak se říká, veselá mysl, půl zdraví…Radujte se ze života, ze zdánlivě malých věcí, z toho, že můžete dýchat, chodit po vlastních nohou, poslouchat zpěv ptáků, … Mějte z toho radost, smějte se a buďte veselí. Zvýšíte si tím sebeúctu a vaše okolí bude také šťastnější. Přemýšlejte optimisticky o svých problémech. Inteligentní lidé jsou veselí optimisti, proto se jim v životě daří. 6/Zvyšujte si svou sebedůvěru a důvěru k životuVěřte tomu, že co se vám podařilo jednou, podaří se vám zase. Když se vám podaří trochu, podaří se vám i víc. Pomůže vám to pouštět se do nových věcí se sebedůvěrou. Zasloužíte si pozitivní emoce a můžete si je vytvářet sami tím, že si budete připomínat své úspěchy z uplynulých let, měsíců a týdnů…Věřte životu. Nic se neděje jen tak. Co je potřeba projít, to zkrátka projdete a berte si z toho jen to nejlepší, poučení, lekce, které vás posílí. Pozitivní pocity pramení z důvěry, že jste vždy ve správný čas na správném místě. Buďte otevření pro cokoliv, co se stane. Má to svůj význam. Nikam svůj život netlačte. 7/Mějte flexibilní přístupPružně reagujte, měňte svůj přístup. Život není strnulost a nehybná jistota, ale pohybující se záležitost. Život vás bude neustále překvapovat, nikdy ho nebudete mít pod kontrolou, ale pod kontrolou můžete mít svůj postoj k němu. Na čem záleží je, jaký smysl přisuzujete věcem, které se kolem vás dějí. 8/Udržujte si odhodlanostStanovte si své sny, vize, cíle a neúnavně za nimi jděte…Odhodlání vám dává pocity síly a energie. Vzbudí kolikrát překvapené obličeje lidí kolem vás, kteří jsou unavení a přemlouvají sami sebe, aby šli dál. Vaše neúnavnost a odhodlanost je vaší nevyčerpatelnou baterií plnou pocitů vítězství. Nenechte si nikdy a nikým ukrást vaše sny. 9/Žijte s vášníRychleji choďte, mluvte, spěte a pohněte se. Dělejte to, co vás baví. Každý den. Buďte neustále v pohybu. Každý den udělejte něco pro splnění vašich snů. Mějte cíl, směr, kam v životě jdete a s vášní jděte neustále kupředu. Choďte na semináře v oblastech, které vás zajímají. Potkávejte se se stejně naladěnými lidmi. Pocity vášně vás přímo přemostí do života, po kterém toužíte. 10/Buďte zvídavíPtejte se, pátrejte, jako děti…Nepřestávejte se ptát. Pokládejte otázku „Proč?“ Budete růst a budete v pohodě. Když se budete ptát, dostanete odpovědi. Odpovědi vám přinesou pocit, který vás posune k vaší vyrovnanosti.Píšu vám tyto tipy, abyste si je aktivně zařadili do svého života. Každý den jeden nebo více najednou. Záleží to na vás. Vždy máte na výběr. Buď se rozhodnete podléhat negativním pocitům nebo posilovat ty pozitivní, které vám lépe slouží. Nestačí je jen vědět, ale hlavně používat. Zkuste to a uvidíte, že i ze zamračených dní, kdy většina lidí kolem vás bude nadávat na špatné počasí, stresovat a stěžovat si na šéfa v práci nebo na nedostatek dobra v životě, vy budete nad věcí a „podezřele“ se usmívat a libovat si ve své pohodě:)) Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál. Motýlí terapie Libuše Darmia Jankůjová )
Včera jsme s kamarádkou Zuzankou seděly v čajovně. Zuzanka je těhotná, čeká své první děťátko a velmi se na něj těší. Po té co jsme se pobavily o velikosti a váze miminka, sáhly na bříško, jsme se začaly bavit o tom, CO JE VLASTNĚ NA TOM TĚHOTENSTVÍ A STAVU „MÍT DÍTĚ” KRÁSNÉ?Tento článek půjde hodně na dřeň a naštve zřejmě hodně lidí. Berte ho však jako subjektivní vyjádření mého vlastního vnímání a poznání a zkuste se nad ním zamyslet. PříznakyKdyž žena otěhotní, objeví se v jejím životě mnoho docela nepříjemných příznaků. Začne téměř okamžitě trpět dušností. Začne jí téct krév z nosu. Může trpět zácpou. Nemluvím o tom, že se jí chce z každého pachu zvracet. Hormony jsou tak splašené, že ji všechno rozpláče nebo rozčílí. Partner jí může začít smrdět. Její močový měchýř se v průběhu těhotenství smrskne na velikost třešně a je velice nepříjemné, když do něho dítě začeně šťouchat ručičkou ve zcela pravidelném rytmu. Tvrdnutí břicha a stahování dělohy je docela dost bolestivé. Až se mi někdy zastavil dech. Všechny vnitřní orgány, jako střeva, slezina a žlučník se posouvají do hrudního koše. Ale tam už jsou plíce a srdce! Těžko obyvatelná garsonka pro orgány. Strije. Praskající pokožka. Někdy dost bolestivé téma, které už nikdy nevymažete z paměti ani z těla. Neustálá plynnatost a říhání. Hořkost v ústech, nahovnostní stavy a po porodu? Uf…do roka se možná dostane do normálního stavu. Když má štěstí. Tak co je na tom pěkného?Opravdu svědomitě a zaujatě jsme hledaly, co je na tomto stavu pěkného. Ano, žena se stane krásnější. Její oči se prohloubí. Ve chvíli, kdy dokáže být sama se sebou si může užívat zvláštní meditativní stavy. Promluvy s dítětem jsou „so cute”, pokud se vám podaří. A první kopnutí, nádhera. Ne však od tříkilového macka. A co navíc? Jste neustálým středem pozornosti, každý na vás sahá, obdivuje, těší se s vámi. A zde je zakopán pes… Není to spíše takhle? Těhotenství nám totiž dává ten skvělý pocit, že jsme vyjímečné, milované, že o nás mají druzí zájem a že jim na nás záleží. Cítíme se přijaté. Naše tělo automaticky nastartuje režim „žena” a tak se staneme přirozeně zranitelnými, což si mnohé z nás během celého života nedovolí. Některé ženy mohou těhotenství používat jako pojistku, že nepřijdou o partnera a udržet se tak v jistotě a teplíčku. Mimochodem, dost ubohá a nefunkční varianta.Partner nám mnohdy v tomto období dává mnohem více pozornosti, hýčká si nás, nereaguje na naše stavy, nevadí mu, že žereme a tloustneme, dokonce nám o půl noci zajede do Mekáče pro hamburger! Můžeme být fakt samy sebou a všechno je nám dovoleno. Jaký je pravý důvod?Tohle mě velmi kriticky přivedlo k myšlence, že když se žena opravdu, ale opravdu hluboce podívá na důvod, proč chce dítě, možná zjistí, stejně jako já, že v tom byla touha po pozornosti, touha po jistotě a blízkosti partnera, touha odevzdat se mu, protože sama jsem to neuměla. Najednou měl o mě každý zájem a připadala jsem si tak vyjímečná! Je to opět o sebelásceKdyž jsem se naučila mít se ráda, vycházet se sebou, s partnerem, užívat si života, přijímat hojnost všeho druhu, když jsem se uměla sama zabavit na tolik, abych k tomu nepotřebovala druhého, domazlila a nechala vyrůst své vnitřní nenaplněné dítě, touha po dítěti mě úplně opustila. Proč tolik párů nemůže otěhotnět?Naše planeta se vibračně hodně zvedla. Už zde nechtějí ve velkém přicházet duše, které budou karmicky zatížené. Chtějí přicházet duše do vědomých rodin, vědomých párů, které se skutečně vědomě rozhodnou stát se průvodci nové bytosti. Nové duše už nechtějí přebírat na sebe vaši karmu. Čekají na to, až si sami své potíže zpracujete a nabídnete své buňky očištěné.Pokud už děti máte a toužíte po dalším, zaměřte se na to, proč jej vlastně chcete. Mám tam rozumové důvody? Chci sourozence pro prvního? Je mi už dost let? Děti by měly být aspoň dvě? Nebo některý z výše uvedených důvodů, o kterých se nemluví, jako udržet partnera, naplnit své vnitřní dítě, připadat si potřebná a milovaná, obhájit svůj smysl na světě skrze druhou bytost?Přeji všem příchozím bytostem, aby přicházely, tam kde mají a aby ti, kterým se děti nedaří zahloubali ve svém nitru až na dřeň a našli odpověď. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Dnes jsou velice moderní techniky označovány jako kvantování (kvantová vlna, kvantová energie, kvantový dotek matrixu, matrix energetics apod.). Lidé se snaží tyto metody využívat ve svůj prospěch. Kvantují si zdraví, lásku, peníze, lepší práci, nové auto a spoustu jiných báječných věcí, které jim mají zjednodušit život. Ve výsledku tím chtějí podpořit vlastní lenost a utvrdit se třeba i v tom, že peníze přijdou sami. To jsou stále principy staré dobré magie, které jsou jen podány moderní formou a tím je "kvantový rituál". Znaky kvantování a magického rituálu: kvantování / magický rituálvezmi kvantovou vlnu / vytvoř ideu, kterou chceš realizovat kouzlempociť energii / najdi správný čas, postavení planet, den a hodinuzměň stav myšlení / soustřeď se a koncentrujpřidej záměr / řekni zaklínadlo vyšli do prostoru / proveď rituálzapomeň na to (odpoutej pozornost) / vyčkej, než se to realizuje potvrzením slov abrakadabra, a tak se staň, amen. Dobří lidé a drazí kvantomágové, je potřeba si uvědomit, že jsou to jenom iluze a dává to lidem falešnou naději a následné zklamání. V tomto čase a prostoru (3D/4D) nelze porušovat zákony fyziky a chemie - to by se náš svět zhroutil v pár vteřinách. Ve světě 5D kam se transformujeme, to však již možné je. Pro lepší uvědomění si zkuste, ať Vaše kvantovací technika změní hmotu v realitě. Zkuste vykvantovat před sebou třeba banán nebo překvantujte jeden druh ovoce v jiný (jablko v banán a pod). Můžete to dělat mnoho let a banán se před Vámi nezhmotní (nezrealizuje). Je iluze kvantovat si věci a cokoliv, co je vytvořeno materiální hmotou. To musí opět fyzicky vytvořit něčí ruce nebo příroda. Kvantování však umí ovlivnit buňky člověka a nezná prostor a čas. To je znakem, že umožňuje mimo jiné i telepatické spojení. V tomto případě spojení s buňkami jiného člověka. Kvantování dokáže velice lehce změnit myšlení, emoce a pocit bolesti. A to je skutečná síla kvantovacích technik. Stačí si to jenom uvědomit. Můžete měnit vlastní buněčnou strukturu ve smyslu "oprav" a vyzařování. Opět připomínám, že nelze měnit zákony fyziky a chemie, takže se nepřekvantujete ve vlkodlaka nebo jakékoliv jiné stvoření, které Vás nyní napadne. Proto si kvantem nemůžete vytvořit 6 prstů na jedné ruce. Můžete si však opravit, kterýkoliv prst Vaší ruky, protože plně ovládáte a kontrolujete svou buněčnou strukturu - myšlenkami, emocemi. To víme díky psychosomatickým příčinám nemocí a její nejmodernější variantě - epigenetice. Můžete tedy měnit vlastní formu myšlenek: - opravit si omezující rozhodnutí- změnit žebříček hodnot- posílit zaměření své pozornosti na svůj cíl a tím se motivovat Můžete si změnit emoce: - vlnu strachu překvantovat v lásku a zdravé sebevědomí- vlnu úzkosti překvantovat v bezpečí, jistotu a důvěru- depresi překvantovat v klid a mír s pocítěním smyslu života Můžete si utlumit fyzickou bolest a podpořit buňky, aby se rychleji regenerovali - to je ve Vaší "kvantovací" kompetenci.A co tedy dělat, když máte rozbořené finance a nefungujete v této oblasti života? Jak řešit to, že nemáte partnerku či partnera a hledáte svůj dvojplamen? Stačí jenom změnit vibraci vyzařování Vašich buněk (v tomto případě mozek a srdce). Kvantovat si peníze a bohatství je nesmysl - to nám objasnil "banánový test". Kvantovat si však můžete více příležitostí pro vlastní ekonomický rozvoj (finanční růst). Protože jak jsem psal výše, tak kvantování podporuje telepatické buněčné spojení a realizaci ve hmotě musí udělat něčí ruce nebo příroda. Když si kvantujete ekonomický rozvoj, tak to pociťují i jiné lidské bytosti, které Vám mohou dát příležitost se v této oblasti rozvinout - nová práce, více zakázek, více klientů . . . A v případě, že nemáte partnera/ku, kvantujte si více lásky. To bohatě stačí. Každý chce totiž milující osobu, protože jemu samotnému láska chybí. Když budou Vaše buňky (srdce, myšlení, následně chování a jednání) vyzařovat lásku, tak Vás prostě bude na první pohled milovat každý. V tu chvíli si můžete vybrat jakého člověka chcete mít ve svém životě právě Vy. A pokud hledáte někoho, kdo bude stejně milující jako Vy, tak laskavého člověka poznáte na míle daleko, protože tu energii máte a dobře ji znáte, takže ji vidíte i v druhých lidech. A jak je to u léčení alias kvantování na dálku? No stejně. Stačí, aby ten druhý člověk chtěl a potom můžete kvantovací vlnu telepaticky přenést k jeho buňkám, které jsou připraveny na vědomý příjem této změny. A na závěr Vám ještě prozradím jedno malé, ale úplně jiné tajemství. Lidské tělo je kukla Anděla.Až svou kuklu (tělo) jednou odložíte, tak se stanete motýlem, tedy „Andělem s křídly“. Víte, že můžete být pozemský andělem už teď? Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Přednáška: Vše o regresi do minulých životů - Libor Smetana Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
Nevím, jak to máte vy, ale já se setkávám s lidmi, kteří za mnou chodí, protože mají problém s konflikty ve vztazích, často partnerských. Ptají se mě, jak je možné, že se mají rádi, a přesto neustále trpí vzájemným nepochopením. Tak například, žena je podrážděná nebo smutná. V naší společnosti jsme si zvykli své pocity nálepkovat a hodnotit, a proto podle všeobecných měřítek je tento emoční stav považovaný za nežádoucí. Proč tomu tak je? Protože její chování a nálady jsou nelogické a mužský princip se snaží najít řešení na každý problém v racionální mysli. Takže mužské chápání světa zní: když něco nefunguje, oprav to. Ve fyzické realitě je to velmi užitečná rada, ale co se týká pocitů, je to jen přilévání oleje do ohně. Protože muž nerozumí iracionálním pocitům ženy, snaží se v ní vyvolat pocit, že je něco špatně, že koncept klidného domova byl narušen a tím pádem se žena musí začít chovat jinak, aby bylo zase vše v pořádku. V tu chvíli nastoupí mužské rácio i v ženině mysli, protože žena podle naučených konceptů také své pocity odmítá, a proto hledá omluvu pro své jednání. Tato omluva sice na chvíli upokojí neklidnou mysl, ale nic nevyřeší, naopak někdy ještě celou situaci zhorší. ANI JEDEN Z NICH NENÍ SCHOPEN PŘIJMOUT FAKT, ŽE PROŽÍVAT RŮZNÉ EMOCE V RŮZNÝCH CHVÍLÍCH JE PŘIROZENÉ A ŽE NENÍ DŮVOD, PROČ JE JAKKOLIV HODNOTIT, BOJOVAT PROTI NIM NEBO JE OPRAVOVAT. Pocity se totiž při zdravě přirozeném postoji a prožívání mění samy od sebe, a to během několika vteřin. Pokud je však označíme za nežádoucí, vytváříme ODPOR, který v sobě s každým popřením a potlačením živíme a ten postupně narůstá do gigantických rozměrů. Není to tedy pocit samotný, který je problémem, ale je to odpor k tomuto pocitu, který nám ve skutečnosti přináší utrpení. Odpor se neustále hromadí i tím, že při řešení konfliktu oba partneři zaujmou negativní postoj vůči projevené emoci. Uvedu jeden příklad: Ona se cítí naštvaná a myslí si, že je to tím, že on si jí nevšímá. On se jí zeptá, co se děje, ona mu vyčte, že on tráví moc času v práci. On se cítí zmatený, protože tu práci přece dělá pro celou rodinu a je dotčený, že ona mu to vyčítá. Začne jí vyčítat, že je naštvaná, když on se tak snaží pracovat pro společné dobro. Ona se cítí nepochopená, on se cítí znevážený a je oheň na střeše. Kdybychom neměli potřebu své pocity racionalizovat a vysvětlovat, mohlo vše dopadnout jinak. Ona by řekla, že se cítí osamělá, smutná nebo naštvaná, on by jí prostě objal nebo jí věnovat pozornost do té chvíle, než by se tento pocit proměnil. Díky SOUCITU BEZ POSUZOVÁNÍ, PŘIJETÍM pocitů a bdělé POZORNOSTI získáváme i životní energii, která nám pomáhá při prožívání negativních emocí získávat ODSTUP od dramat, vytvořených naší myslí. Pokud jim věnujeme dostatečnou pozornost bez potřeby analýzy, můžeme zároveň cítit smutek, ale i soucit sami se sebou a přijetí tohoto smutku. Tím tento pocit slábne, až se nakonec přemění v jiný druh energie. Pozornost, přijetí a láska pozvedá vibrace a mění naše pocity z nepříjemných na přijatelné, nebo nás dokonce zavede až do stavu čistého bytí, až za tyto pocity, do stavu prožívání, kde vládne mír a rovnováha. Není jednoduché přijmout tento postoj a učinit z něj návyk. Jsme tak zvyklí svoje emoce racionalizovat, že je prakticky nedokážeme rozlišit od myšlenek. A to je dáno tím, že velkou část své reality prožíváme v mysli, namísto v těle. Přesunout svou pozornost z mysli do těla a sféry prožívání nám umožňuje meditace, cvičení, tanec, hudba nebo jiný druh neintelektuální činnosti. Tím se náš život stane bohatším o prožitky a chudším o koncepty a chybné analýzy. Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou. Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy. Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti. Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )
Láska a žárlivost, tak úzce skloňujeme tyto dva pojmy, aniž bychom si to uvědomovali. Zastáván je názor, že láska souvisí se žárlivostí. Snad asi není od věci vzpomenout přísloví, že kdo nežárlí, ten nemiluje. Ale co tím doopravdy sledujeme? Není to náhodou jakási omluva pro fakt, že sami nedokážeme zpracovat svůj vnitřní pocit méněcennosti? Neomlouváme tím to, že vlastně nejsme sami schopni pracovat s těmi obtěžujícími myšlenkami, které nás napadají při každé příležitosti, kdy nemáme partnera pod kontrolou? „Žárlivost je stav, kdy sami padáme do pocitu, který momentálně nejsme schopni ovládnout.“ Ano, přesně tak, jsme ovládáni myšlenkami, které nad námi mají moc. Sami se dobrovolně necháváme skličovat pocitem, že nemáme věci pod kontrolou. Co z toho plyne? Jsme uvězněni ve své vlastní kleci a dvířka můžeme otevřít jen my sami. Ale jak, když zámek je vně té klece? Pocit sklíčenosti, fyzické tíže a jakési síly, která nás vysává, to jsou ty pocity, kterými nás živí žárlivost. A jak se toto může rovnat lásce? Láska nás podporuje, s láskou rosteme a radujeme se. Cožpak není láska mezi dvěma lidmi právě o dobrovolném sdílení? Tak proč má žárlivost důvod vkrádat se do sladkého bytí, do života mezi dva lidi, kteří se milují? „Žárlivost se vkrádá postupně a zcela neviditelně, je jako kapka jedu, kterou z počátku nepozorujeme a nevěnujeme jí tolik pozornosti.“ Někdy je to pocit, který nám dělá dobře. Ano, v tu chvíli se potvrzuje to pravidlo, že kdo nežárlí, nemiluje. Ten, kdo cítí pozornost, že se někdo o něho zajímá, bojí, vnímá zájem, že někdo o něho stojí. Ale do jaké míry je tento zájem upřímný? Žárlivostí se dostáváme do stavu, který nepřináší nic skvělého. Jen si vzpomeňte, jak se cítíte, když žárlíte. Rovná se tento pocit stavu, který si chcete uchovat? Ve své podstatě jde o pocit, kdy sami ztrácíme kontrolu nad vnímáním hodnoty sami sebe. Dostáváme se do stavu, kdy pochybujeme sami o sobě a to vede k tomu, že se uchylujeme k nižší formě jednání a žárlíme. Žárlivost je snížení sama sebe. V tu chvíli padá vlastní sebeúcta, neboť ten, kdo se nechá ovládat pochybnostmi, nevěří nejen sobě, ale i v lásku svého vztahu. Ze strany partnera tím dostáváme potvrzení, že něco není v pořádku. Proč má důvod žárlit? „Kdo věří, nemá důvodu pochybovat. Kdo věří v sám sebe, nemá důvod hledat něco, co není. Kdo miluje, vidí jasně bez předsudků a pochybností.“ A tímto dostává láska rozměrů, vlastní sebeúcta je ten fakt, s kterým roste šance, a dáváme smysl vztahu. Člověk s vnitřní vírou v sebe nemá důvodu, proč žárlit. Nemá pocit se s někým srovnávat a současně se obávat o to, že by mohl přijít o partnera. Co to ve své podstatě žárlivostí dáváme najevo? Vyjadřujeme strach, že o toho druhého můžeme přijít. Strach ze ztráty. A právě tento strach nás paralyzuje a začínáme ztrácet svoji osobnost a svobodu. „Závoj žárlivosti halí vztah do šedé podoby.“ Sami jsme dobrovolně klesli, abychom ztratili svoji originalitu a vlastní sílu, která nás svedla dohromady. Vztah a láska je infikovaná jedem žárlivosti. Žárlivost je závislost, stav, kdy chceme mít fyzicky pod kontrolou toho druhého. Ale proč? Je to obava z toho, že druhého ztratíme a tím se dostáváme do situace, kdy ztrácíme sami sebe. Svou pozornost věnujeme tomu faktu, že můžeme přijít o lásku. Ale ve své podstatě, kdy jsme ztratili svoji kontrolu nad sebou samým, jak u nás může zůstat láska, kterou jsme měli na začátku? Jedem jménem žárlivost bylo otráveno pouto, které vzniklo ze svobody volby. „Láska je poutem, které se nachází tam, kde je mírumilovnost a odpoutání se od jakékoli formy ovládání.“ Veronika Autorka článku: Veronika Kovářová – koučka a motivační mentorka pro ženy – www.veronika.vision Věnuji se koučinku a motivačnímu mentorinku. Svou přidanou hodnotu vnímám v rozvoji osobnosti tím směrem, kam směřuje niterná část každého z nás, a sice k pocitu celkového vnitřního naplnění. Síla transformačního procesu je výsledkem dlouhodobého a upřímného hledání. Naprosté odevzdání se novému směru je nezbytnou součástí.S ohledem na své nejvyšší hodnoty věnuji prioritně pozornost rovnováze ve svém životě, což mi umožňuje harmonicky propojovat své zájmy v osobním i pracovním životě. Miluji cestování, sdílení zážitků a zkušeností s podobně naladěnými lidmi a vždy vítám možnost, jak se nechat inspirovat či inspirovat druhé. FB page: Veronika Kovarova Sebekoučink Přednáška: Zuzana Hozhoni - KOMUNIKACE S MUŽEM PRO ŽENY )
Přišel mi dotaz: „Dobrý den Helen, podařilo se mi v poslední době třikrát po sobě rozbít zrcadlo a to prý přináší smůlu na sedm let a co já teď s jedním zděděným, jedním koupeným a zpětným zrcátkem u auta? Máte nějaký rituál, postup či kouzlo, abych se další smůle vyhnula?“ Zoufalé paní jsem poradila, aby si vyrobila ze svého rozbitého zrcadla zrcadlo ochranné. Rozbité zrcadlo věštívalo v dřívějších dobách smůlu a neštěstí. To je sice pravda, ale na druhou stranu tato pověra sahá asi ještě dále, než do čtrnáctého století, kdy se začala vyrábět v Benátkách. Výroba byla opředena tajemstvím (znali ji už i Římané v prvním století našeho letopočtu a potom se tajemství na pár set let ztratilo) a proto byla zrcadla bezesporu velmi drahá. Pokud se někomu rozbilo takové hodně drahé zrcadlo byl to v té době opravdivý pech. Když se to povedlo třeba služce, či sluhovi asi to neneslo pěkné důsledky od panstva. Tady bych asi viděla příčinu té pověry. Pro vás dnes, to také znamená obstarání věci nové. Pokud se vám vaše zrcadlo rozbilo a je jedno, jestli bylo zděděné, či nové, nebo na magii, posbírejte všechny kousky. Smeťte opatrně i skelný prach a vše vsypte do průhledné zavařovací sklenice. Obsah pevně uzavřete a utěsněte. Poté sklenici umístěte doma u okna ideálně na jižní straně, nebo tam kde je u vás nejvíce světla. Každičký úlomek vašeho zrcadla bude působit, jako ochranné zrcadlo a smůlu, či negace nevpustí. Takto odrazíte a eliminujete veškeré špatné vlivy, které by k vám mohli z vnějšku proniknout. Vaše Helen Stanku Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )
Nestíhám číst nabídky na různé esoterické terapie a zázračné metody k nápravě života. V těchto nabídkách se píše, že nic není problém a vše se samo vyřeší formou zázračné techniky za hodinový poplatek. Moc by se mi taková technika líbila, ale zatím jsem za svou 14-ti letou praxi v terapii nenašel techniku, kde by klient nemusel téměř nic dělat a dlouhodobé potíže by se vyřešily magickými rituály či talismany. Když tak přemýšlím o těch zázračných technikách, nepamatuji si, že bych kdy potkal úspěšného esoterika s uspořádaným rodinným životem, pěkným autem a nádherným domem (několik let jsem se v těchto kruzích pohyboval a nezpochybňuji, že člověk se skládá jak z hmotné, tak i neviditelné, duchovní stránky). Přesto tito lidé nabízejí, že právě toto Vám pomohou vybudovat. Jak Vám mohou pomoci, když to sami nezvládají? Je dobré vzít rozum do hrsti a nespoléhat na zázraky. Vše má řešení, ale chce to svůj čas a Vaši plnou angažovanost v konkrétním druhu terapie. A aby mohla být terapie úspěšná, musíte mít kompetentního terapeuta s výcvikem v psychoterapii. Takový terapeut má za sebou minimálně 800 hodin praktického výcviku, supervize, zná sám sebe a provede Vás Vaším procesem tak, abyste znovu našli důvěru sami v sebe a v dobrý konec. Taková důvěra, kterou si budete postupně budovat, je trvalá a stojí na Vašich pevných základech. Účinná terapie nemá nic společného s kouzelnými a nadpozemskými technikami navozujícími krátkodobou euforií a strmý pád do deprese, až euforie odezní…Tak se buduje pouze závislost na rádoby terapeutovi, ke kterému poběžíme pro další dávku euforie, která problémy nikdy nevyřeší a budou se stále vracet. Kouzelná pilulka či kouzlo neexistuje, i když bychom si to všichni přáli. Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA - http://www.koucink-terapie.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V předchozích letech působil na různých manažerských a obchodních pozicích v nadnárodních společnostech. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem autora Ivo Kotkem. Portál Příznaky transformace má osobní souhlas autora k jeho uveřejnění. )
září, 2015Vstávám. Cítím se divně. Hlava mě bolí jako střep z věčných úvah co jsem měla nebo neměla udělat. Těhotenské bříško mi poměrně rychle připomíná moji situaci. Ta nestojí za nic. Jsem sama. V šestém měsíci těhotenství. Jediné moje štěstí teď nosím pod mým srdcem.Bývalý partner je paranoidní chlap, který mě i po rozchodu psychicky terorizuje. Tudíž neexistuje den, kdy bych mohla v klidu jen tak být. Prožívat jej bez pocitu strachu, jaká verbální moudra najdu v mém mobilním telefonu. Bez svírajícího stresu, jenž mě dusí při představách, co se stane naplní li se jeho zlá slova, jenž na mě chrlí při každé příležitosti. Snaží se ve mě vzbudit pocit viny za všechno, co se mu v jeho životě nepovedlo. Tenkrát v ten den jsem byla zkrátka zoufalá holka, která si díky prožitým zkušenostem v sobě pěstovala sebetrýznivé pocity. A že jich nebylo málo. Co všechno musí žena vydržet, než se rozhodne odejít těhotná pryč?Co všechno musí vytrpět ty týdny poté, když nic netušící okolí vidí jen důsledek (rozbila budoucí rodinu) a ne příčinu (neustálý psychický stres a teror). Čím vším musí projít, aby pochopila, že to (chápejte ten odchod) bylo nejlepší rozhodnutí v jejím životě, i když se bývalý partner neštítí vůbec ničeho? srpen, 2018Tři roky utekly. Synkovi je 2.5 roku a je úžasný. Sedím u svého notebooku a píši tento článek. Pro vás. Pro všechny ženy, které nevědí, co dělat. Pro všechny ženy, které se nemilují, cítí se samotné a ve svojí mysli hledají všechny důvody svých trápení.Pro všechny z vás, kteří máte pocit, že kdykoliv se pro něco rozhodnete ( a je opravdu jedno zda jde o vážný rozchod, rozvod, změnu práce nebo i pohlaví, změnu bydliště, odstřihnutí se od tyrana nebo XXX dalších rozhodnutí) nakonec vás přemůžou. Kdo? Sliby. - Prázdné fráze od protějšku. - Tlak z okolí. - Strach, že to nezvládnete. - Stres, paralyzující vaše dílčí kroky. - Obavy, že děláte chybu. - A další záporňáci, jenž ať chcete nebo nechcete ovlivňují váš život. Zatím. To vám slibuji.Napsala jsem už hodně článků, z kterých lze čerpat, pokud se v podobném rozpoložení nacházíte. Ať už Deprese, úzkosti aneb Přestaňte hrát jejich hru! Důvod ( 1. díl), Deprese, úzkosti aneb Přestaňte hrát jejich hru! Rozhodnutí ( 2. díl) nebo Co dělat, když zaútočí negace aneb Ty na to nemáš. Jenže, jak je dobře známo, není nad osobní zkušenost. Vlastní prožitek. A tak jsem se rozhodla všem z vás, které se nyní trápíte podat pomocnou ruku. A zkusit, na základě svých zkušeností, vás navést na cestu, která vede z tohoto kolotoče ven. Milé ženy, velmi mnoho času ztrácíme tím, že čekáme na to, až nás někdo bude milovat. Doufáme, že si nás láska najde sama a snažíme se urputně hledat lidi, kteří nám ji nechají pocítit. Myslíme si, že jsme prázdné a bez lásky tak nějak neúplné. Logicky prahneme po pocitu, aby nás někdo naplnil a chybějící lásku nám dal.Tak to na světě nefunguje. Nejdůležitější význam je ukrytý ve velmi malém počtu slov. Je třeba najít tu nejsilnější (a trvalou) lásku, kterou lze pocítit.Jde o sebelásku. Milovat sama sebe znamená respekt ke svému já. A to je zároveň jediný způsob, jak si vytvořit v životě lásku, kterou můžete sdílet s ostatními. Pokud budete čekat na to, že vás někdo naplní, na lásku přicházející zvenku, tak jakmile dojde k jejímu nenaplnění přijde zklamání a bolest. Abyste byli schopné být milovány, musíte v první řadě milovat a respektovat sebe stejně jako všechny ostatní bytosti. Porozumění tomu, co to znamená milovat sama sebe posílí vaši dovednost milovat další lidi. Pustíte tím do svého života vesmírnou pozitivní energii a otevřete cestu novým příležitostem.Je mnoho cest, jak na sobě začít pracovat, ale žádná z nich není jednoduchá. A je poměrně snadné se pro nějakou z nich nadchnout. Jenže, proč v jeden okamžik vnímáme pocit, že máme jasno, abychom se o pár dní později přistihly u toho, jak ospravedlňujeme chování někoho jiného? Proč tak dobře umíme zacházet se skenerem, který rozpitvá naši mysl a naše chování do posledního detailu a nenechá na nás ani nit suchou? Když jsem psala můj eBook Detox mysli, který obsahuje 30denní výzvu, snažila jsem se o to vám cestu k cíli usnadnit. Přece jenom malý úkol na každý den zvládne každá z vás a v celkovém kontextu 30 dní se opravdu z vaší komfortní zóny dostanete, aniž byste věděly jak. Ale jsou mezi námi i ženy, které mají problém se odhodlat i k takovému kroku. Zbrzděné strachem, tlakem ze strany nejbližších nebo nedůvěrou v možný dobrý výsledek jejich počínání.A tak jsem přemýšlela a vzpomínala co pomáhalo mě, když jsem ještě žila v době ,,před proměnou.“ A sestavila jsme pro vás takové desatero, které (pokud mu dáte šanci) váš život posune. Přesně tam, kam je potřeba, aby se ve vás sepnul režim s názvem Miluj svůj život. 1, LUISEVe chvíli, kdy jsem byla opravdu na dně mi do ruky přišla knížka. Zcela náhodou. O tom napíši někdy jindy, poněvadž ta náhoda náhodou nebyla. Ale to vím až dnes. Knížka nese název Miluj svůj život a napsala ji Luise Hay. Taková milá dáma, jejíž přednášku jsem s vámi již sdílela na mé láskyplné stránce Detoxikuj život. Luise tam hovoří o moci mluveného slova a myslím si, že její výklad dá mnohé odpovědi i skeptičkám. Knihu doporučuji každé z vás, poněvadž opravdu otevírá dveře do podvědomí a mysli. Velmi přijatelným a rychlým způsobem.Pokud nečtete nebo zkrátka číst ani nechcete (a napadá mě mnohem více výmluv) pusťte si tu její přednášku. To vás stojí jenom jedno kliknutí počítačové myši. 2, ODPUŠTĚNÍOdpuštění je naprostý základ vašeho nového bytí. Pokud se právě teď bráníte a v duchu voláte, že určité osobě neodpustíte nikdy JE NAPROSTO nutné toto stanovisko (pro vaše blaho) přehodnotit. Odpuštění v žádném případě neznamená, že něčí špatné jednání schvalujete. Odpuštění je akt láskyplného jednání, jenž přinese úlevu a osvobození vám.Namluvila jsem 6minutový rituál, jenž vás k odpuštění navede, za jeho funkčnost ručím. Pokud mu dáte šanci a každý den si ho poslechnete a prožijete v něm řečené, pocítíte velmi rychle úlevu. Vyhledávají mě ženy, jenž řeší silná traumata z dětství (nelásku rodičů, znásilnění, psychické zneužívání) a i v takových případech měl rituál úspěch. Stačí jen chtít.Pokud potřebujete ještě nějaké ujištění nebo vysvětlení, můžete si poslechnout naše přednáškové video, které jsme natočili s panem léčitelem, ing. Jiřím Vondrákem. Najdete ho zde. V něm jsme se snažili vysvětlit důležitost odpuštění na vaší cestě posunout se dál. 3, JSTE ORIGINÁL = ŽÁDNÉ SROVNÁVÁNÍ S OSTATNÍMISrovnávání se s ostatními je vstup na minové pole. Z mého dnešního pohledu je to už skoro absurdní, ale před pár lety byla tato moje masochistická kratochvíle věrnou společnicí.Nemusela jsem se ani srovnávat sama, většinou se vždy našel ochotný dobrák, který to dělal za mě. Bohužel následky tohoto negativního destruktivního procesu jsem si musela zpracovávat já sama.Proč to děláme? Nemá to žádnou logiku, milé ženy. Přece víte, že každý z nás je jedinečná bytost. Každá bytost je v jiné životní fázi. A v jiné fázi duševního vývoje. Věc, kterou udělá 16letý kluk může být úsměvná, stejná věc u 25letého bude budit rozpaky a u 40letého odsouzení.Dejte si dárek, přestaňte se porovnávat. Je to natolik úlevné, že se začnete vznášet. Dejte sbohem všem domněnkám o jiných lidech a začněte se (zcela vědomě) zabývat vaší nejbližší bytostí. A to jste vy. 4, VÍŠ KDO JSI?Buďte tou ženou, kterou skutečně jste. Vyjadřujte se, smějte se, tancujte, malujte, hrajte si nebo zpívejte. Chovejte se jak chcete šíleně. Nebojte se toho, co si pomyslí okolí. Všichni se cítí stejně a chtěli by se projevit, ale bojí se. Strach je nejhorší veličinou a je to opak lásky. Když jsem psala povídání na téma Aha moment aneb Jak si vytváříme stres ( v naší hlavě) snažila jsem se shrnout to podstatné, co považuji za nutné vědět.Vy jste důležitá, vy jste jedinečná a vy máte právo žít šťastný naplněný život. Pamatujte si to. 5, MEDITACEAť už meditujete nebo jen máte v plánu to někdy zkusit. Musím zcela otevřeně napsat, že dobrá meditace dokáže položit základy vaší proměny. Zkuste si osvojit zvyk a poslechněte si nahrávku alespoň před usnutím. Každý den. Myslím si, že těch 5-10 minut si dokáže najít každá z vás.Jsou různé techniky, jenž uvolňují mysl a dovolí vám vstoupit do jejích hlubších vrstev. Vizualizace společně s řízenou meditací dokáží divy. Jak jsem již psala výše, rituál k odpuštění si můžete poslechnout zde. Považuji ho za první kámen vašich základů nového bytí. Pokud chcete zkusit vyladit emoční rovnováhu a získat klidný a hřejivý vhled do vaší mysli máte možnost s Emoční rovnováhou. 6, MINULOST NENÍ PODSTATNÁ, ZAMĚŘTE SE NA PŘÍTOMNÝ OKAMŽIKPřestaňte se hodnotit. Definovat svojí bytost podle toho, co jste neudělaly. Naopak oslavte své úspěchy. Pokud vám to přijde zvláštní, mějte na paměti, že úspěch není cíl cesty. Úspěch je cesta samotná, díky které se přibližujete k tomu, co si přejete.Pokud přijmete samu sebe, ostatní vás začnou následovat. Nejste ani svými činy, ani tím jak vypadáte a ani zůstatkem na vašem účtu. Jediné co je nyní důležité je tento přítomný okamžik. Právě nyní vytváříte vaší budoucnost. Každou myšlenkou a každým slovem. Až takovou moc má vaše mysl. 7, NEODKLÁNĚJTE SE OD SVÉHO ZÁMĚRUToto považuji za základní věc na vaší cestě. Pamatujte si, pouze vytrvalost otevře dveře tam, kde nyní vidíte jenom zdi. Pokud na jaře do záhonu zasadíte semínka ředkviček, také nebudete každý den chodit hlínu odhrabávat a přesvědčovat se, že semínka již vyklíčila a ředkvičky vyrostou. Zkrátka tomu věříte a víte, že to tak bude. Když je potom sklízíte ze záhonu, považujete to za samozřejmost. Naučte se stejně tak přistupovat i k vašim myšlenkám. Ve chvíli, kdy si něco přejete (vysíláte do Vesmíru signál) korigujte slovní spojení, kterými přání vyjadřujete. Video s názvem Jak si správně přát si můžete pustit tady. Neochvějně věřte tomu, že se váš život začne ubírat jiným směrem a vytrvejte na cestě. Zalévejte semínka (používejte meditace), pečujte o záhonek (neporovnávejte se s ostatními) a výsledek se dostaví. 8, TABULE SNŮ ANEB POZITIVNÍ AFIRMACENení pravdou, že pokud víte co chcete, je tabule snů a přání zbytečná. Naopak. Vizualizace je potřebná a urychluje celý proces. Takže pusťte svoji kreativitu ze řetězu a napište si, namalujte si, nalepte si (fotografie, výstřižky) cokoliv co odpovídá touhám ve vašem srdci. Pokud budete mít tuto tabuli neustále na očích, vaše mysl se bude tím, co vážně chcete, mnohem více zabývat.Jestli se necítíte až tak zdatné a přesto byste si tabuli snů rády vyplnily, napište mi. Pošlu vám ji ve formátu PDF k tisku zdarma. 9, VŠEOBJÍMAJÍCÍ LASKAVOSTNaučte se chovat se k okolí s láskou a respektem. Vnášejte radost do života lidí, najdete tak radost i sami v sobě. Nevytvářejte si domněnky. Pokud je na vás prodavačka nepříjemná, neoplácejte jí stejnou mincí. Vás osobně se to netýká. Korigujte svoje jednání. Postupně se začne přetvářet energie kolem vás a do vašeho života začnou proudit úsměvy a vřelá laskavost.Je možné, že některé osoby z vašeho života zmizí, jiné přijdou. Nezaobírejte se tím, má to tak být. Stejné přitahuje stejné, to je vesmírný zákon. 10, POKUD NEMŮŽETE NABÍDNOUT POMOC, ALESPOŇ NEŠKOĎTEDělejte svět lepším a lepším místem tím, že budete dělat dobré skutky. Začněte drobnostmi. Sdílejte sami sebe s ostatními lidmi.Sdílejte příležitosti pro budoucí štěstí tím, že budete se svými blízkými sdílet všechny své cíle a úspěchy. Pomozte nějakému charitativnímu projektu. Svým nasazením a věnováním svého času. Choďte pomáhat do útulku, do školy nebo kamkoliv, kde je to třeba.Pokud se váš zrak zastavil až tady, na posledním odstavci, mám pro vás ještě dárek. Zde si můžete právě nyní pořídit zdarma nový meditační rituál s názvem ZAČNI SE MILOVAT Tato silná 10minutová meditace vám pomůže vykročit směrem k nejdůležitější osobě vašeho života. K sobě samotné. Budete-li se snažit porozumnět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sami sobě, pochopíte cely vesmír.”Buddha Autorka článku: Barbora Englischová můj web: www.barboraenglischova.cz můj FB : detoxikuj život Barbora Englischová, autorka projektu DETOXIKUJ ŽIVOT, publicistka a maminka zelenookého kudrnáče. ,,Pomáhám lidem, kteří padají v jakékoliv životní oblasti směrem dolů, roztáhnout jejich křídla. Není důležité v jaké životní fázi se právě nacházíte, důležité je co začínáte dělat právě nyní. Svoji intuici s láskou tříbím již přes dvacet let a skrze ni a s vhledem do podstaty vědomí vám nabízím nový životní náhled, pojmenování původce problému ve vašem životě a pomocnou ruku při změně směru vaší životní cesty." )
Čas od času, když řešíme zranění z dětství, se klient ozve s obecně oblíbenou myšlenkou: "Ale rodiče dělali to nejlepší, co mohli. Líp to neuměli." Ano, z nějakého vyššího pohledu a záměru to tak může být. Ale pro člověka, který zažil v dětsví nelásku a bolest, je to velmi blokující teze.Jde o to, že mu zabraňuje prožít jeho bolest, smutek a vztek. Když rodiče dělali to nejlepší, tak jim to přece nemůže mít za zlé. Copak má právo se na ně zlobit? Ano, má právo se zlobit a být smutné přesně v souladu s tím, jak to cítí. Reálný prožitek toho dítěte je: "V dětství mě to bolelo. Chyběla mi láska, přijetí, podpora, bezpečí." Některé děti bohužel zažily i psychické či fyzické týrání a jim opravdu nepomáhá ospravedlňovat jednání svých rodičů. To dítě v nás potřebuje konečně říct, jak se doopravdy cítilo. Potřebuje plakat, že ho maminka neměla ráda. Jiné potřebuje křičet, protože se nikdy nesmělo vztekat.Potřebuje říct, jak moc se cítilo zneužívané, když ho maminka stavěla před sebe jako štít proti otci. Potřebuje vnímat, jak ponižující byla otcova nadřazenost a posměšky. Je mu ale úplně jedno, jestli tohle bylo to nejlepší, co jeho rodiče uměli. Pro něj to bylo málo a potřebovalo víc. To je jeho pravda. Pravda, která potřebuje být viděna, uznána a zařazena tam, kam patří, tj. do minulosti. Není cílem uvědomit si, jak mizerně mi bylo v dětství, a "naběhnout" s obviněním na rodiče. Minulost už nelze napravit a takové konfrontace většinou tvoří jen další konflikt. Potřebujeme však, aby naše pravda mohla existovat a my o ní věděli. Terapie a uzdravení našich zranění z dětství nejsou hra na objektivní pravdu. Jde o to, abychom poznali to zraněné dítě, které se naučilo v dětství nějak přežít a součástí toho bylo potlačení sebe sama a naučení se takových vzorců chování, které mu pomohly získat alespoň trochu pozornosti a ocenění nebo vyhnout se týrání. Tehdy v dětství to bylo užitečné, našlo si způsob, jak v daném prostředí žít. Problém nastává, když o tom zraněném dítěti v sobě nevíme a dál žijeme bez kontaktu s některými našimi částmi (To jsou ty, které se nelíbily našim rodičům.) a necháme to zraněné dítě, aby vládlo našemu dospělému životu. Ale dítě nemůže dobře radit dospělému, takže se pak potýkáme s nefunkčními vztahy, děláme práci, která nás nebaví, trápíme se a pořádně třeba ani nevíme čím. Netrapte se zbytečně dlouho. Ta zranění z dětství můžeme zahojit a můžeme začít tvořit svůj vlastní spokojený dospělý život.Když budete chtít, ráda Vám s tím pomůžu.Krásné dny Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy. Cesta naděje - Iva a Miloslav Bauerovi - rozhovor )
Strana 8 z 19
Více videí