Terapie a práce na sobě

Vendula Šmídke - ŽENY UŠTVANÉ ZAŽIVA

Vendula Šmídke - ŽENY UŠTVANÉ ZAŽIVA

Byla roztěkaná, utahaná a kafe pila neúměrně rychle. Prý musí brzy jít, protože na ni doma čeká prádlo a jde na zumbu. Po roce, co jsem ji neviděla, přibrala v pase a dost jí to štvalo. Před hodinou dorazila z práce, vlepila dětem pusu, rozdala úkoly a ani nevím proč, udělala si ve svém nabitém programu 20 minut na kávu se mnou. Byla pořád v pozoru, a když viděla můj gauč, řekla, že si radši sedne na zem, protože by okamžitě usnula. „Posloucháš se vůbec?“ řekla jsem udiveně. „Hele zastav se teď na chvíli a poslouchej mě. Kdy jsi měla naposledy menstruaci?“ „No zrovna teď, na dovolené u moře.“ Odpověděla rozpačitě. „A co jsi dělala?“ „No odpoledne jsme byli u moře, dopoledne byly děti unavené, tak spaly na pokoji a já jsem si chodila v klidu zaplavat. To víš, musím shodit to břicho, jsem z toho na nervy.“ „A odpočívala jsi?“ „No jasně, že odpočívala, chodila jsem přece plavat!“ „A jak se po dovolené cítíš?“ „Ani nemluv, vůbec mi to nestačilo, potřebovala bych ještě jednu.“ Řekla znaveně. „A jak jsi na tom s emocemi? Potlačuješ je často?“ Zajímala jsem se. „No ježiš…pořád! Nemůžu si dovolit to vypouštět, jak bych chtěla, půlku světa bych zabila.“ Smála se. Ale mě moc do smíchu nebylo. Viděla jsem ženu, která jde totálně proti sobě. Ženu, jejíž tělo volá po odpočinku, strádá, hromadí tuk převážně v břišní oblasti, protože její ženství a děloha, její zdroj životní energie, se musí chránit. Tak takhle ne! Tělo ženy musí často odpočívat. Nejsme stavěné na dnešní trendy styl „Stíhám všechno, mám skvělou rodinu, šťastné děti, čistou domácnost, spoustu přátel a miliardu koníčků.“ Tak takhle ne, dámy. Pak se divíte, že máte gynekologické problémy, pneumatiku kolem břicha, zaléváte se celé vodou, nemáte nápady, náladu na děti ani na manžela a váš výkon je zhruba na třiceti procentech. Aby taky ne! Jedete totiž z rezerv! A čím víc přibíráte, tím víc se snažíte držet diety, vyčerpávat tělo cvičením a přitom stačí obyčejný OPRAVDOVÝ odpočinek! I naše babičky a prababičky nedbaly na sebe, tak není divu, že tento program máme ve svém informačním centru. Bylo po válce, ženy musely zastat práci za naverbované muže. A zvládly statky, pole, domácnost, děti. A umíraly v pětačtyřiceti letech.Naše maminky? Třísměnný provoz, rodina, chata, dům, zahrada. Invalidní důchody v padesáti, vyoperované dělohy, rakoviny prsu.To nechceš. Menstruace jako dar Menstruace je zásadní dar pro ženu. Pakliže namítnete, že nemáte na odpočinek čas, tak vaší svatou povinností je, dát tělu alespoň dva dny v poklidu, odpočinku a nejlépe v posteli u knížky či hezkého filmu.  Že si to neumíte představit? PAK MÁTE ZÁSADNÍ PROBLÉM SE SVÝM ŽENSTVÍM. Nejste ani hrdinky a na sklonku vašeho života, kdy budete po resekci dělohy či s uříznutými prsy po rakovině, vám nikdo nepoděkuje! Pakliže chce žena dostatek energie, ladnou postavu, kreativní nápady, chuť na sex a náladu na rozjívené děti, jsou pro ni DVA DNY v měsíci, které si věnuje NAPROSTO ZÁSADNÍ. Jestliže se sobě nevěnujete ani tolik, za celý měsíc, ochudíte se o další nádherné menstruační fáze, kdy jste plná energie, sexappealu, kreativity a chuti do života. Je třeba se vyléčit Stopněte tady ten bláznivý život, lítáním z práce do práce, doma úklid, o víkendu výlety a koníčky. Zastavte to a přestaňte si namlouvat, že vás to vlastně baví. Baví vás hlazení ega, jak jste dobré, že jste to zase zvládly. A vy to opravdu zvládnete! Nenechte si namluvit systémem ani blízkými, že to tak mají všichni. Odnesou to dříve nebo později vaše ženské orgány. Vyléčíte se tak že začnete svými menstruačními dny. V období menstruace co nejvíce odpočívejte. Pokud nemusíte, do práce nechoďte.  Lehněte si doma do postele, obklopte se vším možným, abyste nemusela vstávat a dopřejte si to leháro! Vaše tělo se vám v pomenstruační fázi odmění takovým návalem energie, že stihnete za den to, co byste běžně dělaly týden. Vyplačte se, prožijte si bolest, hlaďte si břicho a děkujte, že může odejít vše nepotřebné. Pokud přece jen do práce musíte a je to nevyhnutelné, vynechejte doma všechny zbytečné povinnosti a nechte si pro sebe výmluvy, že to nejde. Vždy to jde. Jen začít, oznámit rodině, že máte menstruaci a chcete odpočívat a být sama se sebou. Budete zírat, jak jsou všichni kolem vás tolerantní. Nemusí vám už zrcadlit vaše výčitky svědomí. Co si dovolíte od srdce vy, to vám budou přát druzí. Emoce jsou v děloze Ve vaší děloze se ukrývají všechny emoce. Při menstruaci tyto zadržené emoce vycházejí ven. Máte bolestivou menstruaci? Kolik odpočinku jste si při poslední menstruaci dovolila? Žádný? Tak se nemůžete divit, že to teď bolí a je toho tolik, když se z vás vylučují emoce za několik měsíců. VY JSTE JIM TOTIŽ SVÝM NASAZENÍM NEDOVOLILA ODEJÍT. Svým emocím dovolíte z dělohy odejít, až když jste uvolněná a v bezpečí. Pak se teprve může povolit neustálé napětí. Menstruace může být z počátku opravdu bolestivá a silná, když najedete na tento systém. I když doposud mohla být docela nenápadná. Děkujte. A omluvte se svému tělu, že jste ho tak dlouho opomíjely. A přijměte bolest jako očistu, která vás zbavuje všech energetických nánosů. Uvidíte, kolik sebelásky se ve vás zrodí. Pohár se naplňuje Až si vaše tělo dostatečně odpočine a může to trvat různě dlouho, pocítíte hned po skončení menstruace obrovský příval energie. Toto je pro vás znamení, že jste se opravdu v menstruační fázi neošidila. Pohár se začíná naplňovat. Budete mít síly a nadšení na rozdávání. I tato fáze má svůj konec a nebude trvat věčně. Vy už jste ale v sobě probudila sebelásku a tak víte, že je to v pořádku. Navrátí se vám intuice. Vaše čidlo vám oznámí, kdy se menstruace spustí, na minutu přesně. Vy to prostě budete vědět! Budete si užívat i premenstruační fázi, kdy jste protivné a nateklé, protože pochopíte, že máte něco udělat jinak, že je potřeba něco změnit. V každé fázi budete s láskou a jedině tak si budete užívat svého ženství a vaše tělo se začne zpět ladit do krásných křivek. Udělejte to pro sebe Až začnete odpočívat, přestanete se cpát sladkostmi. Omezíte značně své závislosti, nebo s nimi okamžitě seknete. Nebudete už potřebovat berličky. Vaše láska a pochopení vlastního těla vám umožní rozkvést. Budete se rády hýčkat a nořit se do vlastního nitra. Budete se sebou rády. Už žádný útěk, žádný stres a žádné vyčerpání. Našla jste svůj zdroj a pravidelně dobíjíte baterky. A upřímně. Dva dny v měsíci, to zase není tak moc, viďte. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )

ESTER DAVIDOVÁ - Minulé životy nebo genetická paměť?

ESTER DAVIDOVÁ - Minulé životy nebo genetická paměť?

Jednou se mi do rukou dostala kniha, která ve mně zažehla podnět k napsání tohoto článku. Autorka v ní popisuje prolínání dvou časových dějových linií. Jedna se odehrává v současnosti a druhá v 17-tém století a hlavní hrdinka je spisovatelkou, která se při psaní svého příběhu zabývá otázkou, zda to, na co se při psaní svého románu rozvzpomíná, je výsledkem jejího minulého života či genetické paměti. K žádným konkrétním odpovědím se nedopátrá, avšak to, co se jí odehrává v přítomnosti, silně koresponduje s příběhem z minulosti. A tohle téma ve mně spustilo touhu zapátrat a podívat se na tuto oblast hlouběji a z obou směrů. V posledních pár letech se naše vědomí otevírá a čím dál více lidí se zabývá otázkami minulých životů. Věříme, že to, jak žijme nyní, je výsledkem minulosti, tedy našich minulých životů. Za léta regresní praxe jsem slyšela vyprávět a popisovat několik stovek svých klientů nespočet dávných příběhů a ba co více, každý ten příběh jim dával odpovědi na to, jak žijí nyní. Bez příčiny není následků. - S tím souhlasím. I já sama jsem si prošla mnoha vhledy do minulosti, které mi ukázaly cestu a pomohly mi pochopit životní souvislosti. Ovšem v poslední době se začínám na tyto věci dívat i druhým metrem. Začnu popořadě: Řekněme, že v sobě nosíme spoustu energetických i genetických dat. Představte si, že jste jedna jediná větvička na samém vrcholku koruny stromu, a když se podíváte dolů, zjistíte, kolik větviček, různě rozvětvených je pod vámi. A každá ta větvička je jiná, jsou různě tvarované, hladké i drsné, mají různý počet listů a plodů, ale jejich jádro a struktura je stejná. Pochází z jednoho kořene, z jednoho kmene. A když jdete k tomu kořeni, tzv. k tomu Adamovi a Evě, zjistíte, co vám ty větve pod vámi všechno předaly, abyste mohly vyrůst. Vděčíte jim tzv. za svůj zrod. Dokážete si představit vaše rodiče a pak vaše prarodiče a jejich rodiče a zase ty jejich rodiče…? A tak to jde dál a dál a jsou z toho davy. Statisíce lidí, kteří se spolupodíleli na vašem vzniku.  Každý ten jedinec si v sobě nese stopy svých předchůdců, kteří žili určitý životní příběh, oplývali specifickými povahovými rysy, které se postupně na jeho cestě formovaly. U každého toho jedince exceloval nějaký povahový rys, program, emoce, prožíval svá vlastní životní dramata, otřesy nebo traumata, která se do něj vtiskla . Když jdeme od podlahy, tedy od kořene nahoru, tak tam kdesi v pradávných časech se potkali dva lidé, žijící např. na severu, každý byl z jiného kmene a pak putovali krajinami dále, povili několik dětí, které se také rozprchly po světě, a jedno z těch dětí, je váš řekněme „praprakořen“, který se také hýbal z místa na místo, potkal svůj protějšek, v jiné krajině, třeba kdesi na jihu, opět se zamiloval, opět povili několik potomků…opět putovali a opět prožívali různá dramata, i příběhy. Procházeli různými časovými liniemi, střídajíc jeden druhého, rodili se a umírali a za života předávali svým potomkům své vlastní paměťové otisky i otisky svých předků a tak to šlo dál a dál… A do vás se vepsaly všechny tyto indicie, události, emoce, programy, prožitky, traumata, i dramata… Představte si ten energetický i genetický koktejl, který v sobě máte… Vy s tímto koktejlem žijete několik let v nevědomosti a pak přijde životní facka a kopanec a ten koktejl začnete vylívat. Vaše vnímání světa i sebe sama se začne měnit.  Možná se i zabýváte otázkou minulých životů a možná se i na ně začnete rozvzpomínat a najednou vám vše začne dávat smysl. Říkáte si ano, to je přesně ta karma, a to, co žiji nyní je odrazem mých minulých životů. Ale co když to tak není? Co když žijeme pouze nyní, na momentálním vrcholu genetického i energetického řetězce? A vše, co přisuzujeme našim minulým životům, je důsledkem životů těch před námi? Co když, že se rozvzpomínáme na životy našich předků? A z nějakého pro nás neznámého důvodu narovnáváme tu pokřivenou genetickou matrici našich předků? A v naší genetické i energetické databance dochází k tzv. čištění? Zhruba před rokem jsem si prošla rodinnou konstelací, ve které mi byla postavena konstelace na mou ženskou rodovou linii. A v tomto procesu vyplouvaly na povrch určité příběhy, a ty mi ukazovaly ty mé, vlastní, současné. Ukázal se příběh jedné z mých prapra.., že rodila jedno dítě za druhým a její život se točil pouze kolem reprodukce dětí a otročinou v domácnosti. Druhá prapa.., zemřela po domácku provedeném potratu. Ta má první prapra, mi nastavila zrcadlo podvědomého strachu z vícečetného potomstva a role ženy v domácnosti. Druhá prapra, mi dala odpovědi, na má častá zamlká těhotenství. Těch příběhů bylo více a dávaly mi velký smysl. Cítila jsem, jako bych byla poskládaná ze všech těch žen přede mnou.Cítila jsem všechny ty útrapy a křivdy, všechno to potlačování, boje, strachy, nedůvěru i nejistotu a pak jsem se podívala do svého nitra a zhrozila se! To všechno jsem já. To všechno jsem převzala od všech těch mých pra pra…babek kořenářek, ženštin u dvora, rolnic i posluhovaček, hraběnek i spisovatelek, žen v domácnosti i žen cestovatelek, žen nemocných i zdravých, Kleopater i Johanek z Arku, protože, co my jen víme, kam až se ty naše geny zatoulaly. Ve své podstatě nejde o to, kým jsme byli, ale důležité je, jak jsme žili. A přesně to, udává ten směr. Nejsme tady proto, abychom si libovali v minulosti, jako ve filmovém příběhu, ale přistupovali k němu jako ke studnici pravdy. V tomto směru je jedno, zda je existence minulých životů pravdivá, či ne. Přistupujme k tomu tak, že jsme napůl genetika a napůl energetika. Napůl duše napůl hmota. Ve Vesmíru vládne rovnováha a tak je to tomu podle mě i v tomto případě. Možná jsme svými vlastními předky, kteří se sem vracejí, aby napravovali stíny nedostatků minulosti a prosvětlovali cestičku vlastní budoucnosti. Poděkujme sami sobě, jak velký úkol jsme na sebe vzali. Ať už harmonizujeme své vlastní minulé životy nebo koktejly naší genetické paměti. Právě jste si přečetli ukázku z knihy CESTY DUŠE V ČÍSLECH A ZNAMENÍCH, kterou si můžete objednat ZDE   ESTER DAVIDOVÁ                                                                         regresní terapeutka                                                                           spisovatelkaodkaz na webové stránky: https://esterdavidova.com/o-ester/ Určitě si nenechte ujít vysílání s ESTER DAVIDOVOU již PŘÍŠTÍ STŘEDU 26.09.2023! A také, pokud jste neviděli, velmi doporučujeme předchozí vysílání s Ester na téma JAK BÝT SÁM SOBĚ TERAPEUTEM )

Co je to CHANELING a jaké jsou jeho možnosti

Co je to CHANELING a jaké jsou jeho možnosti

V poslední době se objevil nový termín, Chanelling. Tento pojem se prezentuje jako výjimečná schopnost člověka, které říkáme médium. Je to schopnost napojit se na jiné lidi a bytosti a komunikovat s nimi. Zde bych chtěl uvést, že po zkušenostech z terapií, při kterých používám Chanelling, mohu prohlásit, že k napojení na jinou osobu či bytost, žádné médium nepotřebujeme. Je tomu naopak.  Tuto schopnost máme všichni a jsou jen výjimeční jedinci, kteří ji nedokáží využít. Moji klienti a účastníci mých kurzů, kde učím, jak používat Canelling k osobnímu rozvoji, jsou překvapeni, jak je to je jednoduché. Čerstvé reálné případy z nedávného kurzu: Účastnice kurzu má pocit, že je nesmělá a neumí se uplatnit. Po napojení sama na sebe, se dozvídá, že je arogantní a povyšuje se. Je překvapena, ale nakonec přiznává, že je tomu tak a její uzavřenost pramení z toho, že taková být nechce a výsledkem je opačným extrém. Hned potom co si to uvědomila se jí ulevilo a nepříjemné pocity v břiše, na které si stěžovala okamžitě ustaly. Účastnice má problém s dcerou. Je nezvladatelná a neposlouchá. Po napojení na dceru a prožití jejích emocí si uvědomuje, jak svoji dceru k poslušnosti nutí. Dcera se snaží, ale nároky matky jsou takové, že jim nedokáže vyhovět. Cítí jak je její dítě nešťastné. Rozpláče se a omlouvá se své dceři, že je tak přísná. Ptám se jak to ona měla v dětství. Odpovídá, že problémy neměla, ona poslouchala. Teprve teď si uvědomuje, že své dceři dělá to co dělala její matka jí, s tím rozdílem, že její dcera se nechce přizpůsobit a brání své právo na vlastní názor. Účastnice chce mluvit s andělem a zeptat se ho, zda její dcera má svého anděla strážného a jestli tím andělem je její zesnulá matka. Ptám se proč chce mluvit s andělem a nezeptá se své matky. Je překvapena, protože ji to nenapadlo. Napojuje se na matku a ta jí odpovídá, že ona tím andělem není, ale že její dcera anděla strážného má. Když jí říkám, že již může otevřít oči, odpovídá, že nechce, že je jí tam krásně. Po chvilce oči otevírá a sděluje mi, že viděla i svoji dceru a za ní viděla záři. Ona teď ví, že ta záře byl anděl strážný její dcery. NA ŽÁDNÉ Z TĚCHTO NAPOJENÍ NEBYLO POTŘEBA VÍCE NEŽ 10 MINUT. Když přijdete za kartářkou, astrologem, někým kdo má schopnosti média, kladete otázky a dostáváte odpovědi. Ty odpovědi jsou informace. Kdybych řekl účastnici kurzu, jste arogantní a povyšujete se, jste zbytečně přísná na své dítě, vidím, že vaše dcera má anděla strážného. Co by se změnilo? Dostaly by informaci, ale oni to prožily a to je jako rozdíl mezi 2D a 3D. Napadlo mne porovnat Chaneling s Telepatií. V obou případech dochází k přenosu informací. V čem je rozdíl? Telepat ví co si myslíme a je jedno, zda jsme mu na to dali právo. Je to neetické. Krade nám naše myšlenky. Je dobře, že nemáme telepatické schopnosti. Dělám terapie, kde Chanelling používám a lidé se mne ptají, zda to je etické napojovat se na druhé a znát jejich myšlenky. Při Chanelingu s tím na koho se napojíte vedete dialog a on má možnost tento dialog odmítnout. Jeho myšlenky nemůžete znát bez jeho svolení. To je odpověď na otázku, zda je to etické. Další daleko důležitější rozdíl je, že telepat ví, co si myslíme, ale neví, co tím co si myslíme, myslíme. Při Chanelingu se ztotožňujeme s osobou na kterou jsme se napojili a ne jen že víme co si myslí, ale my prožíváme co cítí. Je je nová dimenze. Telepatie vnímá povrch, Chanelling vnímá hloubku. Je dobré znát své Chanellingové schopnosti. Jaké jsou možnosti Chanellingu? Popsal jsem, že je možné se napojit na jiné bytosti a vcítit se do nich. Teď si představte, je to scifi, že by se Chanellingem napojil Biden na Putina a naopak. Že by se mezi sebou napojili křesťané a muslimové. Já vím, je to blbost, zatím to nedokáží ani rodiče a děti, šéfové a zaměstnanci, nedokážeme porozumět ani sami sobě. Ale ta možnost tady je. Představte si to.  Miroslav Procházka Autor metody Runa: Miroslav Procházka                                       )

Lenka Vlášková: KOŘENOVÁ ČAKRA – MULÁDHÁRA - léčivý harmonizující text

Lenka Vlášková: KOŘENOVÁ ČAKRA – MULÁDHÁRA - léčivý harmonizující text

KOŘEN A POČÁTEK. Kořen je myšlen v tomto světě, ve fyzické podobě – ZROZENÍ.Tak bych vyjádřila první čakru – jejíž barva je barva krve - rudá až ohnivá. Oheň vyjadřuje záblesk, energii, zrod, tak jako krev. První čakru můžeme tedy považovat za kořen všeho – za kořen zrození, kde vládne krev, z které vše začíná. Přesto ALE je důležité si uvědomit, že počátek je plně svázán s koloběhem všech čaker, je to plynulý běh energie, kde nic nekončí a nikde nezačíná.Zrodí se tvor z krve a ohně, který je zde symbol energie, jež ke zrození patří. Zrození sexuální a ve své „konečné“ fázi zrození porodní. Jak již napovídám, v této čakře je uchována energie početí a narození. Během porodu se aktivuje v našem prvním energetickém centru - první čakře - ENERGIE PŘEŽITÍ A POCIT BEZPEČÍ.  Pokud se zrodíme jinak, než si naše matka představovala a vsune nám svůj program – většinou zcela nevědomě například tím, že porod byl bolestivý a matka si v emocích pomyslí už „nikdy nechci rodit“, postačí to ke špatnému pocitu bezpečí. Od lehčích forem, až po ty závažnější, kdy máme strach z cizích lidí, z dětí, zvířat, nebo naopak potřebujeme neustále někoho mít po svém boku (muže či ženu), aby nám dodával pocit ochrany a jistoty. Toto souvisí s programy: - Nepatřím sem, jsem tu navíc, nemám tu co dělat, cítím se tu nevítaným hostem, nejsem nikde doma, nemám domov, necítím pevnou půdu pod nohama. Špatný pocit bezpečí samozřejmě u mnoho klientů vzniká ne porodem samotným ale už v prenatálním období, kdy jsme celých 9 měsíců obklopeni místem, kam se narodíme a to většinou bývá ten základ – slyšíme a cítíme vše co vnímá a říká naše matka a tím vstřebáváme její programy – úplně abych byla přesná – tiskne se nám to do naší krve do našeho těla, všechny tyhle vjemy jako něco posvátného. Takže pokud se plod cítí v nebezpečí v prenatálním období jako jeho matka, přijde na svět „ozbrojen“ programem silnějším na přežití – vtiskne se program na záchranu života – pokud matka se necítila v bezpečí – třeba ve spojení s manželem – většinou jde pak o program, který je spojený s muži – ženy většinou bojují s muži, necítí se s nimi v bezpečí, nechávají si zadní vrátka, jsou ve vztahu jen polovinou. Těch příkladů mohou být desítky – vždy hledejte, pokud se necítíte bezpečně příčinu v prenatálu, porodu. Tímhle nechci říct, že by za pocit bezpečí mohly pouze a jen naše matky. Jen tím chci říct, že někdy jsou to programy, které jsme si sami nevytvořili, ale byly nám dány – naprogramovány naším okolím. Jsou i lidé, kteří cítí pocit ohrožení ještě předtím, než dojde k jejich početí. Jde například o nějakou nezpracovanou událost z minulého života a přenášejí si to do aktuální inkarnace.  S touto možností jsem se setkala ale za svou praxi opravdu málo. V první čakře je mimo jiné ukryto téma menstruace  a témata ženství a mužství všeobecně (vnitřní muž a vnitřní žena). Všechno tohle ale souvisí vždy s prvními muži a ženami kteří nás počali, porodili a vychovali. A tětmi jsou biologická MATKA a biologický OTEC. Nebo ti, kteří nás následně vychovávali, pokud jimi nebyli biologičtí rodiče. Jsou to tedy oni, kdo formují naše životy už před tím, než se zrodíme, to oni nám vtisknou mnoho věcí nevědomě. Tuto informaci je však potřeba brát s nadhledem a láskou, protože pokud budete mít odpor k matce a otci, nikdy si téma první čakry plně nevyřešíte. Můžete odpouštět horem dolem, ale jakmile v sobě nezpracujete odpor a neuvolníte energii odporu, nikdy nemůže dojít ke skutečnému odpuštění. To se totiž zakládá na tom, že opustíme energii a program, který jsme vzali za svůj a odevzdáme ho majiteli. První čakra je místem předků, našeho celého bytí po mnoha životech. Je ohněm, kterým jsme se zahřívali, je krví kterou jsme prolévali nebo která unikala z našeho těla. Má paměť, přesto je to tak vše úžasně „vymyšleno“ že není opravdu potřeba jít někam do minulosti – stačí se podívat, co žijete TADY a TEĎ. Je to tedy vše velice fyzické, hmotné a pevné, proto se první čakra pojí k pevným částem těla jako jsou například kosti a vazivo.  Zrození, početí, narození, krev, oheň, lpění, pocit bezpečí, pocit domova, pocit, že někam patřím, přežití, uvolnění, pocit ztuhlosti, prožívání vlastního těla – tělesné prožitky, majetnické sklony. Vše hmotné vždy ukazuje, jak jsme ovlivněni vlastněním něčeho či někoho.  Lpění na hmotě je tedy také tématem první čakry.  Čakry jako energetická místa nesou stopu minulých životů, které se pak odrážejí v našem fyzickém životě - v dané inkarnaci, kterou právě prožíváme. Do první čakry vniká samozřejmě i mužská nebo ženská energie při pohlavním styku. První čakra reaguje v tomto směru buď uvolněním, nebo stažením – jde opět o pocit bezpečí, protože je zde určitá energie odevzdání se, důvěra a uvolnění. Mluvím o tom na konci našeho článku, protože to totiž navazuje na další čakru – čakry jsou provázané a komunikují spolu. Energetická centra si zablokováváme sami, tím jak žijeme,myslíme, cítíme, čemu věříme, za čím si stojíme a naopak je můžeme odblokovat v průběhu života, pokud k sobě a životu přistupujeme pravdivě a láskyplně. Doporučovala bych se zaměřit na to, čemu věříme a jaké názory zastáváme ohledně dětství, jaký vztah máme s rodiči, jaký názor máme na porod, menstruaci – jaký pohled máme na krev, co pro nás znamená historie, jak jsme na tom s lpěním hmotných věcí, vztahů. Ono se toho může zdát moc, ale když začnete byť jen tou nejmenší věcí, samo se to rozproudí a povede Vás to – samozřejmě za předpokladu, že budete PRAVDIVÍ sami k sobě a budeme s první čakrou pracovat s láskou a s rozhodnutím změnit své vědomí a svůj život. Zažila jsem plno vjemů přes práci s čakrami a skrze tento článek jsem se snažila předat vám kus toho, co cítím a co jsem zažila. Přeji Vám, aby Vaše kroky byly pravdivé. S láskou Lenka Obrázky ve článku, jsou mé malby vytvořené pomocí tabletu, které je možné tisknout na plátno, dle Vašeho přání. Autorka článku: Lenka Vlášková  Průvodce, zabývající se léčivými automatickými tarotovými texty a energetickou prací. Své klienty provází na cestě i v podobě energetických maleb a šperků. Miluje svou práci, je to pro ní velké naplnění. Je jí ctí růst s každým klientem. )

Karina Heková: Jak požehnat svému životu?

Karina Heková: Jak požehnat svému životu?

Požehnání je velice harmonická vibrační energie, která dokáže zažehnat negativní energii, která se nakupila v určitém programu nebo situaci či vztahu a dokáže tyto bloky energeticky rozpustit. Jednoduchý příklad ze života: Stojíte v koloně aut na dálnici, před vámi se stala autonehoda a stovky řidičů se není schopno, stejně jako vy, z této zácpy dostat. Už několik hodin jste zablokováni v nepříjemné situaci a určitě se ve vás nahromadilo spoustu negativní energie (vztek, úzkost, beznaděj, křivda, nespravedlnost, netrpělivost, zloba, panika, stres ad.) Logické vnímání celé situace vás začne dohánět k šílenství, nevíte co si počít, nevíte kdy to skončí, vaše nervozita zesiluje, nedej Bože máte v autě malé miminko, které potřebuje přebalit a najíst se. Vy jste ještě stále blokováni v autě, v koloně, a již hodiny jste se nehnuli z místa. Panika začne být velice silná. Prostě nejste schopni nic udělat. Jediné, co v tom okamžiku můžete, je: Rozčílit se a říci, že to není spravedlivé, že jste se ocitli v této situaci a proč – to si přece nezasloužíte. Přemýšlet nad tím, proč jste si vybrali zrovna tuto cestu, která vás teď blokuje a nechápete proč – nespravedlnost. a nebo: Naslouchat své vlastní intuici a začít přemýšlet o tom, proč jste si přitáhli pro sebe tuto realitu a co vám tím chce osud naznačit. Proč to časové zdržení a pocit, že s tím nemůžete vůbec nic udělat, i kdybyste sebevíce chtěli? Z nějakého důvodu, o kterém vy nevíte, se to mělo stát. Ale jak se z toho co nejrychleji dostat a zažehnat celou situaci? Je potřeba si uvědomit, že dění okolo vás se nachází v Boží vůli. Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak energeticky odblokovat tuto nevyhnutelnou situaci, je: POŽEHNAT. Metoda velice účinná, praktická, rychlá, nic nestojí a uvede do harmonie negativní energie a vlivy. Požehnat znamená upřímně od srdce přijmout tuto situaci, která se okolo vás děje. Situace se prostě energeticky rozpustí, to znamená, že už nezůstane v nehybné podobě.  „ŽEHNÁM UPŘÍMNĚ TÉTO SITUACI, DO KTERÉ JSEM SE VĚDOMĚ NEBO NEVĚDOMĚ DOSTAL/A A VŠEM ZÚČASTNĚNÝM, KTEŘÍ SE MNOU TUTO SITUACI NEVĚDOMĚ SDÍLEJÍ. UPŘÍMĚ ŽEHNÁM SÁM/SAMA SOBĚ A OSTATNÍM.“ Pokud toto požehnání zopakujete nahlas nebo jen v duchu několikrát za sebou, situace se začne měnit. Určitě ne tak, jak vy svou logikou předpokládáte, ale změní se. Blok negativní energie se rozpustí v nekonečnu a již na vás nebude působit. Může se tedy potom stát, že během půl hodiny konečně nastartujete auto a začnete vyjíždět z kolony nebo vám někdo zaklepe na okénko a dá vám vodu na pití pro vaše dítě. Prostě se situace změní a pohne.  Proč mluvím o Požehnání jako o nejúčinnější motlitbě? Po letech vlastních praktických zkušeností považuji osobně tuto metodu za nejrychlejší, nejúčinnější a s trvalým rozpuštěním negativních energetických bloků. Ve svém životě jsem se naučila žádat, prosit, být vděčná a přijímat stoprocentně Boží pomoc, která je nám všem poskytována, aniž si to uvědomujeme. Rozdíl je v tom, že já si to plně uvědomuji a tím pádem sama pro sebe energeticky přitahuji co nejvíce pozitivní energie. Žádám vibračně o pozitivní energii štěstí, lásky, pohody, vnitřního klidu, vnitřního uspokojení a hojnosti ve všech směrech. Vibrace slov, která jsem teď vyjmenovala, je obsažena v Požehnání. Je to nekonečné dobro. Uvědomte si, že naše mysl je velice omezená. V samotném bytí tato omezenost neexistuje. V bytí neexistuje dobro a zlo. To my, lidé, jsme si začali všechno škatulkovat a rozdělovat podle toho, co nám je příjemné nebo méně příjemné. To my, lidé, jsme byli po staletí ovlivňováni těmito zakořeněnými iluzemi.  Když Bůh stvořil náš svět, věděl přesně, že harmonie existuje jen v dobru a zlu, které vedle sebe existují od začátku stvoření. My, jako lidé, jsme začali posuzovat a rozdělovat všechno podle dobra a zla, jenže každý svou vlastní logikou, a ta je ovlivněna děním, které prožíváme v našem osobním životě.  PŘÍKLAD: Od mládí jsem byla přitahována energií a vášní ke koním. Miluji upřímně ze srdce tyto zvířecí bytosti, které jsou pro mě pomocníkem a vždy napomáhaly léčení mého srdce a duše. Kdykoliv jsem v  jejich blízkosti, jsem naplněna úžasným pocitem štěstí a lásky, která mnou prostupuje až do úplného blahodárného prožitku bytí.  Teď si představte, že se chci o své osobní prožitky podělit s blízkou osobou, která se v momentě, kdy uvidí mého koně, rozklepe podvědomým strachem a řekne mi: „Nezlob se, ale já se koní bojím! Mám z něho strach, nechci se k němu přiblížit, nemám k němu důvěru, i když se mi líbí.“ Každý vnímáme svoji vlastní realitu na své úrovni bytí. Samozřejmě s tímto člověkem nemohu sdílet tyto pocity, nemohu s ním jet na vyjížďku, a i když ho mám moc ráda, musím respektovat jeho strach. To znamená, že každý máme úplně jiný úhel vnímání věcí okolo nás. Své vyhraněné názory, své vlastní myšlenky, svůj vlastní pohled na svět apod. Co z toho plyne? Velice jednoduché poučení, že každá lidská bytost si prožívá svůj život na své vlastní úrovni vnímání a myšlení. V mé knize "Meditační příručka pro uzdravení lidského srdce a duše" naleznete slova s určitou vibrací a meditace pro určitou pozitivní životní energii. Budete číst má slova, mé pocity a mé vnitřní vnímání. Co se stane? Já vám tímto nabízím návod naladit se na tyto energetické vibrace, které se ujmou a zakoření ve vás, vyrostou a budou vás doprovázet na vaší životní cestě. Ale vaše představivost bude rozdílná, podle vašeho stupně vnitřního vnímání. Tento návod napojení se na vibraci, kterou si představíte, pocítíte, uvědomíte a přijmete svým vlastním srdcem, svým vnitřním Já a svou vlastní duší, jen vy. Ta je jenom vaše! Vy, jako lidé, jste jedineční tací, jací jste! Vibrace lásky si vás energeticky přitáhne a vy si ji přijmete pro sebe, ale váš osobní pocit nebude identický s tím mým. Každý člověk má možnost si tyto energie přivlastnit do svého vnímání, ale ty nebudou nikdy identické, jako ty moje. Pochopte, že tato slova jsou velice důležitá. Každý člověk potřebuje zhodnotit a ukotvit svou vlastní vibraci vnímání reality. Tímto se tvoří celkové spektrum vnímání na celé naší planetě a stejně tak vnímáme energie v určitých rovinách a hladinách, a také tím dochází k naplnění životní energie potřebné pro samotný život. Vaše přijatá pozitivní energie, kterou budete nadále vyzařovat okolnímu světu, je nejenom velice potřebná pro vás, abyste byli šťastní a spokojení, ale i pro okolní svět, který bude energii pociťovat a bude se ve vaší blízkosti cítit velice dobře a pozitivně. To, co děláte pro sebe, děláte nevědomě i pro ostatní lidi a bytosti okolo vás. Nastoluje se tedy celková harmonie na naší planetě. Vibrace sílí, rozpíná se do nekonečna a tím, že vy léčíte sami sebe, léčíte i ostatní lidi a bytosti okolo vás. Není to úžasné?  Vnitřní uspokojení znamená, že jste užiteční sami sobě a ostatním lidem. Dobře si zapamatujte, že jste jako pozemské bytosti zodpovědní jen sami za sebe a za svůj život. Základ kosmické a pozemské harmonie pramení z tohoto zákona.  Být vědomě zodpovědný za své vlastní činy a ne za činy druhých. Každý jen sám za sebe. V okamžiku, kdy na sebe přeberete zodpovědnost za jinou duši nebo člověka, nastává nevyvážený konflikt v dávání a přijímání. PŘÍKLAD Přijde za mnou můj klient a požádá mě o pomoc s uzdravením. Já najdu příčinu jeho vnitřního bolestného stavu, najdu vnitřní negativní blok, rozpustím ho a tím nastolím harmonii v jeho bytí. Potom už záleží jen na klientovi, jestli opravdu chce přijmout svou vlastní zodpovědnost za tuto osobní změnu nebo ne. Pokud se rozhodne, že opravdu touží a přeje si své vnitřní uzdravení a přijme zodpovědnost sám za sebe a všechny své činy, přijme i tuto vnitřní změnu na své úrovni. Pokud se tak nestane, klient se mi vrátí po nějakém čase na léčení se stejným problémem, protože nepřijal stoprocentně tuto změnu na své vnitřní úrovni. Prostě se s touto změnou z nějakého důvodu nesmířil. Dokud sám v sobě nepřijme toto rozhodnutí, nic se nezmění. Já vám mohu nabídnout, kterým směrem se vydat v hledání a uzdravení, ale po té cestě, kterou vám ukážu, musíte už kráčet sami. Vy se budete vědomě rozhodovat, jestli chcete nebo nechcete. Bude to vaše svobodné rozhodnutí. Přeberete si tímto stoprocetně zodpovědnost sami za sebe, a tím pádem také za váš život, vaše činy a vaše zrození na této planetě. V tomto okamžiku přestanete přemýšlet o tom, co je dobře a co špatně. Přijmete celý svůj život takový, jaký je a budete žít zdravě, spokojeně a vědomě. Samozřejmě záleží na vašem programovém myšlení, které používáte. Pokud vaše negativní myšlenkové vzorce ovládají i vaše emoce a upřímnost v požehnání není zcela podporována vaším srdcem a láskou, kterou pociťujete sami k sobě a ostatním lidem, účinek nemusí být stoprocentní. Již nesčetněkrát jsem v životě pochopila, že logikou se nikam nedostanu. Naopak. Mé logické myšlení mě několikrát přivedlo skoro k šílenství, velkému utrpení a podceňování se. Necítila jsem se sama sebou, nebyla jsem se sebou spokojena, nevěřila jsem si a nechápala, proč se to všechno okolo mě děje. Cítila jsem se dezorientovaná, ztracená, utrápená, nešťastná, nenáviděla jsem se, nepřijímala jsem se, nemilovala jsem se. To, co jsem vnitřně cítila ve svém srdci a duši, se automaticky projevovalo v mém životě.  Mé životní rány a zkoušky málem zabily i mou duši, dokud jsem nepochopila, že tyto negativní vlastnosti a emoce musím změnit, abych mohla začít žít a prožívat svůj život vědomě, šťastně a spokojeně. Jsem si jistá, že tuto trnitou cestu jsem si vybrala již před svým zrozením do tohoto světa. Emoce a negativní myšlení ovládaly naplno můj život. Neměla jsem vedle sebe nikoho, kdo by mi tuto cestu ukázal. Musela jsem překonat mnohokrát sama sebe a začít hledat pomoc. A to byl ten okamžik, kdy jsem pochopila, že se mám jako žena a lidská bytost opravdu ráda. Má láska k sobě samé, která začala samovolně vyvěrat, mě vnitřně hnala ke všem emočním změnám. Nebyla to lehká cesta. Pokud bych toto vnitřní utrpení neprožila na vlastní kůži a nepochopila bych, jak je to zdrcující, asi bych nenašla odvahu změnit své vnitřní vnímání. Jedním z mých darů od Boha je, že dokážu promlouvat k srdcím ostatních lidí takovým způsobem, aby vše lehce a vnitřně pochopili. Můj osobní energetický náboj je jednoduchost a střídmost. Najít ta správná slova, která mohou ostatní lidé pochopit a lehce a přirozeně se do nich vcítit. Přirozenost je vlastnost, kterou v sobě má každá bytost. Je to pradávná inteligence, která vede naši intuici k přirozeným skutkům a činům.  Logika (program myšlení) je velice potřebná věc. Až vnitřně pochopíte, že logika vás dovede až k tomu, že ji přestanete naplno používat, začnete naslouchat svému srdci, duši, tělu a přirozené intuici. Váš život se začne sám měnit k lepšímu bez jakéhokoliv násilného programového smýšlení. Nebudete už muset zbytečně vydávat tolik energie na to, jak se máte chovat a cítit, protože budete žít přirozeně. Už nebudete potřebovat tolik logického myšlení na některé odpovědi, které hledáte. Prostě to vnitřně pochopíte a přijmete. Jak jednoduše to zní. Ano, je to přesně tak. To jen naše ego se snaží oddělit nás, jako bytost, od celku. My jsme živoucí součástí celku. Jsme živé bytosti, které mají dar od Boha mluvit, sdělovat, pracovat, vymýšlet různé věci, učit se, milovat, poslouchat, naslouchat, pomáhat ostatním apod. Pokud máme všechny tyto možnosti, proč je tedy nepoužíváme k nejvyššímu dobru nás samotných a ostatních bytostí? Proč na místo nabídnuté pomoci, chceme všechno vlastnit sami pro sebe? Proč máme strach, že je někdo lepší než my? Proč nechápeme, že naše vnitřní dobro je také dobrem pro všechny ostatní? Proč nechápeme, že my jsme to nejvyšší dobro, protože prožíváme náš osobní život šťastně a spokojeně? Určitě tedy nějaký důvod k tomu, že jsme zde na světě, existuje. Výborně. Jsme součástí celku. Prostě a jednoduše, jsme tady a teď.   Autorka: Karina Heková - terapeutka, duchovní učitelka a spisovatelka.   Zdroj: Ukázka z knihy "Meditační příručka pro uzdravení lidského srdce a duše".  Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je   zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme.  Požehnání je starověká lidská modtliba, která vyjadřuje ve svém jádru energii nejvyššího dobra. // )

Jarmila Faltýnková: Proč lidé musí někdy trpět ještě víc, pochopili proč

Jarmila Faltýnková: Proč lidé musí někdy trpět ještě víc, pochopili proč

Celý život se topím v dříve nepřiznávaném, poslední roky však už zcela naplno prožívaném a uvědomovaném smutku. Ba co víc. Nejde jen o nějaký lehký smutek, nostalgii nebo stesk po předmětu nějaké touhy. Jde o nejhlubší žal spojený s pocitem viny neznámého původu. Žal ze ztráty kusu sama sebe, který stále nejsem schopná najít a scelit tak svou rozervanost a rozbitost, ve spirituálním smyslu sjednotit dualitu protikladů v sobě. Neustále hledám odpověď na otázku: "Proč toho nejsem stále schopná? Co mi v tom tak urputně brání? Proč si tuto zábranu stále odmítám uvědomit, a tak získat možnost na její transformaci dál vědomě pracovat?" Nebo: "Proč jsme my lidé ochotni tak strašně trpět, aniž by nás vůbec napadlo si přiznat tajemství, které skrýváme sami před sebou? Aniž by nás napadlo, že tady něco takového jako nepřiznané tabu v nás existuje?" Nejšílenější na tom všem je, že takto více či méně trpí naprosto všichni, kdo žijí nevědomý život. Dokonce i ti, kteří se hrdě bijí v hruď a jsou ochotni odpřisáhnout na smrt své matky, že jsou šťastni, že žijí naplněný a spokojený život. Pokud dosud neprokoukli v celistvých souvislostech záludnost nevědomého života, mají v tomto vtělení pouze štěstí, které, jakmile se vyčerpá, jednou přejde v jeho protipól. To se ovšem nemusí stát v dané existenci, ale třeba až v některé z příštích. A protože na to zase mnozí nevěří, není možné nikoho přesvědčit slovy. Přesvědčit jej může jenom osobní žitá zkušenost a uvědomění si všeho popsaného… Jak už řekl Buddha ve svých Čtyřech vznešených pravdách: "Světské bytí je neuspokojivé, strastiplné utrpení." Protože: "Příčinou utrpení je žádostivost, spojená s rozkoší a lpěním na smyslových rozkoších." A to nejnáročnější nakonec: "Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti." (Čtvrtá pravda se pak týká vysvětlení stezky vedoucí k zániku utrpení.) Jak tohle ale souvisí se Stockholmským syndromem? Nemám sílu tady popisovat vlastními slovy psychologickou definici obsahu Stockholmského syndromu. Kdo má zájem, pod článkem uvedu odkaz na více ilustrujících informací. (1) Ze všeho nejvíc mne na životě tady na Zemi fascinuje, ale zároveň nekonečně děsí pravdivost slov uvedených na Smaragdové desce: (2) Zdroj: https://www.blueridgelogcabins.com/avsip/d504444.html "Jest pravdivé, jest jisté, jest skutečné, že to, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole, aby dokonány byly divy jediné věci." Srozumitelněji řečeno, veškerá tvorba vzniká ze vzájemných vztahů spirituálních energií vědomí, a protože v prostoru dimenze Země platí zákonitost, že vše skryté musí být zároveň nějakým způsobem viditelné, je jasné, že úplně každý (pochopitelně každý, který má potenciál být lidskou bytostí objeven a poznán) skrytý mechanismus božské tvorby je poznatelný ve svém vznikání a výsledku ve hmotě. Akorát si člověk musí dovolit toto uvědomění připustit a hlavně – musí se začít velmi pozorně dívat nejenom po světě vnějším, ale i ve světě vlastních vnitřních energií a jejich vztahů, jež ve výsledku tvoří jeho životní realitu. Neboli – začít spojovat ducha a hmotu v Jedno, vydat se na stezku nejvyššího poznání ze všech, což je konec konců také nejvyšší úkol člověka a lidstva. Zpátky ale k Stockholmskému syndromu, jak jsem si jej uvědomila už před mnoha lety ve svém vlastním životě. A to prosím podotýkám, že jsem naprosto obyčejná, tuctová, nijak pro svět zajímavá osoba. Nestalo se mi nikdy nic z toho, co v definici obsahu pojmu Stockholmského syndromu můžete najít v psychologické literatuře: nebyla jsem fyzicky unesena, zajata a vězněna; nebyla jsem obětí domácího násilí, nebyla jsem členkou žádné sekty, válečným zajatcem, obětí kuplířství či zneužívaným dítětem ve smyslu fyzického obsahu pojmu. Přesto bytostně cítím, že přece jen do jedné z výše uvedených kategorií svým specifickým způsobem zapadám - ZNEUŽITÉ DÍTĚ. Když se zaměříme na možnosti, v čem všem a jakým způsobem může být (a v případě nevědomých rodičů žijících ve stejně nevědomé společnosti to tak je vždycky!) dítě zneužito, bude velké části čtenářů jasné, že i oni mají svoje skryté bolesti událostí, kdy se cítili být zneužiti, až doslova energeticky znásilněni, a to opakovaně, a nesou si následky – pokud si je neuvědomí a nezpracují jejich energie – až do fyzické smrti. Výchovné působení většiny rodičů to ani jinak nedovoluje. Z nevědomých podmínek vyrůstají nevědomí dospělí a ti nemohou vytvořit nic jiného než stejně nevědomou společnost, která dál "znásilňuje a zneužívá" své členy. Opět buďto "skrytě" na energetické úrovni (člověk musí získávat lásku, zázemí, peníze, jistoty pro přežití a je ochoten pro to udělat cokoliv…), nebo – výhoda hmoty – už síla skrytě působících energií dosáhla takové kumulace, že se začala natvrdo projevovat ve hmotě. Lidé jsou znásilňováni fyzicky, okrádáni, vydíráni, vražděni, omezováni na svobodě a mučeni až ničeni ve válkách. Proč to lidé nechávají dojít tak daleko?! Protože lepší je mít jistotu vrabce v hrsti než holuba na střeše. Opět asi musím vysvětlit, co tím chci říct. Vrátím se proto k první vznešené Buddhově pravdě: "Příčinou utrpení je žádostivost, spojená s rozkoší a lpěním na smyslových rozkoších." V kořeni problému je pak obyčejný zvířecí pud sebezáchovy. Strach ze smrti těla. Jako dítě má člověk jedinou šanci přežít. Je totiž plně odkázán na péči rodičů a pak na jejich výchovné působení, kterému, chce-li si zachovat rodičovskou lásku jako jednu z nejdůležitějších emočních hodnot, se musí podřídit. Pokud si časem začne uvědomovat, že tato výchova má na něj neblahý vliv a odejde od rodiny, ani zdaleka není osvobozen. Stále je totiž v "zajetí" stejně nevědomé společnosti. Akorát ta nevědomost a její projevy i benevolence se realizují v daleko širších a pestřejších souvislostech než v izolované rodině. Je to zákonité. Každý člen společnosti přináší "to své" omezení a vší silou, protože je přesvědčen o správnosti vlastního názoru, se snaží jej prosadit v širších vodách společenského bytí. Nemusí se to projevovat jen agresivním způsobem vůči ostatním. Bohužel, opět v rámci vyváženosti, se to stejnou měrou děje v neviditelné agresi proti sobě samému. Tady prostě není možné, aby neexistovalo následné utrpení! Člověk má pouze dvě možnosti dle individuálního vývoje. Když to vezmu absolutně schematicky, od vcelku šťastného žití k stále narůstajícímu utrpení, které povede ke smrti těla (předčasné nebo obyčejné ve stáří, avšak v polymorbidně zhuntovaném těle). Nic nezůstane skryto. Potlačované nepříjemné emoce se svou stále se připomínající snahou o zviditelnění a uznání své přítomnosti (která je o to vehementněji stále zametána pod koberec), projeví v nemoci těla. Bylo by to všechno nesmírně jednoduché, pokud by fungoval systém, na který jsme si zvykli věřit a odevzdali jsme mu veškerou důvěru v to, že nám je schopen zajistit přežití, v lepším případě ony prebendy příjemných prožitků v energiích, které preferujeme jako žádoucí. Tento systém nazýváme "rozumným myšlením", jež využívá předchozích pozitivních zkušeností, které fungovaly nebo fungují nám či druhým v získávání toho, co je chtěné. Toto "rozumné myšlení" je ale z větší, přímo z rozhodující části oddělené od "světové mysli Celku". Říkáme mu také mysl ega. Proto je přísně ohraničené, a hlavně bojící se, že pokud nebude poslouchat sebe, dostane se do totálního stavu ztráty půdy pod nohama, do absolutní nejistoty, co bude pak, a tím pádem do smrtelného nebezpečí, že ono "pak" může znamenat velké problémy, bolest a smrt. Proto jsem mluvila o tom, že my lidé máme raději "vrabce v hrsti", toho máme jistého, a je jedno, jestli ten vrabec už jenom sotva dýchá, protože stále ještě je náš a my nad ním máme kontrolu. Tedy…, aspoň si to bláhově myslíme. Vrabce v hrsti má každý, kdo žije, a bedlivě si ho hlídá. Je to totiž historicky osvědčená metoda způsobu přežití. Proč tedy věřit, že existuje nějaký "holub na střeše" – v Bibli se mu říká "království nebeské", které nám přinese plnou blaženost nebo aspoň nejhlubší mír v duši a vědomí, že svět je dobrý takový, jaký je? A jsme u naplnění podstaty definice pojmu Stockholmského syndromu jde o specifickou pozitivní emoční i afektivní vazbu a závislost jedince – oběti nevědomého způsobu života – na pachateli, který má v hrsti nás, náš život i jeho emoční naplnění. Proto uděláme cokoliv, abychom se mu zavděčili a tím si zachovali alespoň současný stav bytí – neboli našeho vrabce v hrsti. Zároveň jsme pachateli vděčni za sebemenší projev přízně. Cokoliv jiného je daleko nebezpečnější, protože při snaze o únik půjde o skok do zcela neznámé reality, v níž se může stát cokoliv, co nás skolí ještě hůř… Jenže člověk tady není proto, aby se učil řídit život tak, aby mu sloužil dle jeho osobní představy. Stále je zde jakási Vyšší síla, která je oním Celkem obsahujícím jednotu všech energií, přestože jsou ve vzájemně neslučitelném protikladu. A ta člověka jednoho dne jednoho života začne nevydržitelně trápit. Začne jej sužovat stále se prohlubujícím utrpením, ale zároveň pocitem, že v hloubce je všechno jinak a že na existenci "království nebeského" i bez nutnosti předchozí smrti těla přece jenom něco JE. Jenom je nutné to začít objevovat. Vydat se všanc neznámým nebezpečím s důvěrou, že ona Vyšší síla, která dokáže udržet ten neuvěřitelný chaos a věčný boj nesmiřitelně znepřátelených energií v celém Univerzu tak zázračně pohromadě, jako by se vůbec nic nedělo, dokáže totéž i v našem vlastním energetickém systému individualizovaného vědomí. Jak mocnému utrpení však musí být člověk vystaven, aby v sobě našel odvahu rovnající se zoufalému odhodlání dvojice hlavních hrdinů filmu Sexmise, kteří, než by žili pod nadvládou zdivočelých egoistických žen přesvědčených o své nadřazenosti (to je paradoxní podoba mnohému v naší historii a světě, co?!), raději šli "hlavou proti zdi", jež se ukázala být jen plátěnou kulisou zakrývající a chránící potěmkinovskou vesnici světa žen. Jejich odvaha byla odměněna pohledem a reálným vstupem do "ráje", kde konečně pochopili a zažili, jak strašně naletěli. Kéž by to bylo tak jednoduché… Vzdát se přímo geneticky zakódované věrnosti způsobu života předků celých generací. Pro některé to ovšem přece jenom může být snazší!!! Netvrdím, že všichni musí procházet dlouhé desítky let vysoce náročnými zkouškami a transformací silného emočního těla nebo silné osobní mysli (případně obojího zároveň...). Já mohu posuzovat pouze vlastní prožitky a síly vnitřních energií. To všechno je individuálně dané a také svým způsobem karmicky podmíněné. Zkušenosti všech "předchozích existencí", a to nejenom tady na Zemi(!) se, má-li tomu tak být, mohou odrážet v síle současně prožívaného utrpení jedince. Protože neexistuje něco jako oddělená existence jednotlivých bytostí, vtělení nebo čehokoliv jiného, co existuje. Existuje jenom jedno jediné Vědomí, které tvoří současnou realitu na základě procesů mysli. Pokud je tedy realita tvořena z oddělené mysli nevědomého ega, vývoj je jasný: půjde od deseti k pěti a ještě hlouběji. Je tedy nezbytné začít se stále více propojovat, poslouchat a nacházet odvahu nechat se vést Myslí světovou, myslí Vědomí Jednoty. Čím větší síla oddanosti v jednotlivci působí, tím náročnější cesta jej čeká. Nejzákladnější lidskou potřebou je "být součástí celku", patřit mezi ostatní, nebýt sám, izolovaný. Proto tak lehce dítě, které je ve svém počátku ještě propojené s Jednotou Celku, začne ztrácet toto spojení v rodině a společnosti, která v takové spojení s prvotní a nejvyšší záštitou míru v duši a spokojenosti s Bytím v jakýchkoliv podmínkách nevěří. Protože je to pro ni "holub na střeše", kterého nikdy nikdo neviděl. A ti, kteří tvrdí, že jej důvěrně znají a žijí jeho život, si můžou klidně vymýšlet. Lži je v nevědomém světě mnohem víc než pravdy… Není radno důvěřovat iluzím :-(. Mou nejsilnější osobnostní kvalitou je právě oddanost a věrnost tomu, čemu z hloubky srdce věřím. Když takto uvěřím, jsem ochotná podstoupit a vydržet úplně všechno. Jsem tedy stále v hloubce emočního nevědomí zarytě věrná hodnotám společnosti, lásce k mým předkům, ke způsobu myšlení rodičů, příbuzných, manžela (se kterým jsem už dvaačtyřicátý rok), dcer a lidí kolem mne, protože mezi nimi jsem nucena žít v tomto těle – tudíž chci být s nimi "za jedno". Oni všichni ale byli a jsou v zajetí Stockholmského syndromu, do kterého jsem se nechala uvrtat na plný úvazek i já sama. Jak bych ostatně také mohla jinak?! Neměla jsem šanci. Jedinou možností, jak z toho ven, je transformovat oddanost a odevzdanou věrnost hodnotám nevědomé společnosti v odevzdanost a důvěru v hodnoty Jednoty Bytí. Lépe řečeno energeticky splynout s Vůlí Celku. Míra mého stále se stupňujícího utrpení, které mne nutí roztrhnout oponu a vyjít do skutečné Pravdy, je doslova drtivá. Přímo úměrně drtivý je ale i strach udělat tento kvantový skok na jinou úroveň vědomí! S každým dalším dnem si však víc a víc uvědomuji, že život v nynějších podmínkách je nekonečně děsivější než strach, že něco může být ještě horší. Dospívám čím dál přesvědčeněji k závěru, že už nic horšího existovat nemůže. Toto je totální dno nejtemnějšího duševního pekla. Pokud Bytí není jenom tímto peklem, zákonitě v něm musí existovat mnohem větší síla. Síla, která SJEDNOCUJE, má a vždycky bude mít větší moc obejmout a vstřebat beze zbytku "ne", "zlo", "destrukci" a nehybný stav smrti, protože jinak by nebyl možný vývoj, jehož jsme trvalými svědky. Zatím svět tíhne k destrukci. Ale tak, jako tato destrukce naráží na dno ve mně a mnoha dalších lidech, tak jednou narazí i v celém lidstvu. Aby se tak mohlo stát, musí se o to zasloužit alespoň určité nutné procento vývojově nazrálých jedinců. Cesta tedy vede pouze přes možnosti každého z nás :-). Když jsem se jednou v nejvyšším zoufalství zeptala Marcelky z hor, jestli pro to, abych se dožila ještě v tomto životě toho, co žije ona, mohu něco udělat, odpověděla mi, že ne. Tenkrát řekla doslova: "Ne. Nemůžeš pro to udělat vůbec nic. To je úleva, co?" Abych řekla pravdu, nějak jsem z takové odpovědi byla zmatená. Naprostá většina lidí "nedělá vůbec nic" a jejich životy jdou cugrunt (německy Zu Grunde – nazmar). Pokud se nebudu nějak snažit žít "jinak" než dosud, cítím, že dopadnu stejně. Teprve v posledních měsících mi hloubka a nekonečný rozsah obsahu jejích slov dochází v souvislostech, kterým rozumí i moje inteligence a rezonují všechny další úrovně. Nemůžu udělat vůbec nic proti božskému záměru se svou momentální existencí. Nemohu jej nijak změnit. Jediné, co mohu, je nebránit se tomu, co přichází, naopak se tomu vědomě odevzdávat. Nebojovat proti ničemu, ale ani za něco! Prostě "nedělat nic". Jenom přijímat všechno bez rozdílu. Právě zde je ovšem třeba vynaložit nejvyšší vnitřní nasazení. V tom spočívá nejzásadnější vnitřní výkon – postavit se utrpení a využít jeho sílu k transformaci v jeho opak ne jeho zničením, nýbrž jeho pohlcením daleko vyšší silou mateřské lásky Jednoty Bytí. Buddhisté ji nazývají "Pradžňápáramita" – Velká matka. Všeobjímající zemitý základ jako princip kosmické struktury není mužský ani ženský, ale díky své schopnosti plodnosti či potenciality je považován za ženský. (3) Fakt, že všechno se zrcadlí ve všem a že nikdy nic nezůstane skryto a vše je při dobré vůli pozorovatele možné uvidět v prapůvodních energetických souvislostech, je to nejfascinujícnější dobrodružství zkoumání, k jakému jsem mohla být přivedena. Připadám si někdy jako Indiana Jones :-D. Ten také procházel nejrůznějšími peripetiemi, mockrát mu šlo o život, přesto jej zvídavost a touha objevovat nikdy neopustila :-). Proto jsem si jistá, že vymanit se z pout Stockholmského syndromu obyčejného nevědomého života je možné. Není to jednoduché, nejde to lusknutím prstů, je to cesta. Velmi dobrodružná a fascinující cesta pro ty, kdo se k ní cítí být povoláni Vyšší silou. Myslím si, že i v tomhle měla Marcelka z hor pravdu. Fakt, že někdo se cítí být povolán na tuto cestu, si z palce nikdo nevycucá (už jenom proto, že tady končí všechna sranda a zábava…), ale ani se z něj žádným způsobem nevykroutí. Nemůžete pro to udělat tedy fakt vůbec nic. Ovšem – zároveň je třeba udělat maximum. Bez toho to ostatně ani nejde. I v tomto se pak projevuje nutnost zvládnout umění propojení vzájemně se vylučujících protikladů.   Jarmila Faltýnková Poznámky: (1) https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2404345-zdetinsteni-zavislost-a-az-materska-laska-stockholmsky-syndrom-se-projevi-u-ctvrtiny (2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Smaragdov%C3%A1_deska (3) ALLIONE, Tsultrim. Moudré ženy. 1.vyd. Praha: One Woman Press, 2015. 359 s. ISBN 978-80-86356-53-2, str. 119 Jmenuji se Jarmila Faltýnková, vystudovala jsem pedagogickou fakultu a 20 let jsem učila na ZŠ. V současné době se plně zabývám studiem psychospirituálního vývoje a šířením získaných informací mezi zájemce o hlubší sebepoznání. Mám vlastní praxí osvědčené zkušenosti s Rodinnými konstelacemi, kyneziologií, ale nejvíce s prací s vědomou pozorností (mindfulness). https://www.vedome-zit-a-umirat.cz/ )

Veronika Barkoci: AKNÉ - PSYCHOSOMATICKÉ A EMOČNÍ PŘÍČINY

Veronika Barkoci: AKNÉ - PSYCHOSOMATICKÉ A EMOČNÍ PŘÍČINY

EMOCE Můžete být bolestně plaší a nejistí si tím, kde ve světě stojíte. Dosáhli jste bodu, kdy jste měli dost pocitu uvíznutí, bez směru. V tomto bodě vaše frustrace a vztek dosáhly bodu varu, téměř vroucí pod kůží. Začali jste se pohoršovat nad tím, jak snadné je pro ostatní zapadnout do sociální skupiny, zatímco vy se cítíte méně než hodnotní. Máte problém uvěřit ve své vlastní schopnosti být úspěšní nebo nezávislí a vidíte úspěch druhých jako připomínku toho, čeho možná nikdy nedosáhnete. Akné jen zvyšuje nejistotu, sebe-pohrdání a bolestně plachou povahu. Dochází k přechodu a dochází ke změnám. Nicméně změny způsobily, že se cítíte, jako byste byli tlačeni do centra pozornosti dříve, než jste připraveni, a tyto změny vám nejsou příjemné. Stát v pozadí dění a skrývat se před veřejností vám dává bezpečí a pohodlí, po kterém toužíte. Je zde velké množství potlačeného smutku, který nelze vysledovat ke konkrétnímu času a místu, což vede k úzkosti. Skrývání se za masku toho, že máte vše pod kontrolou vám posloužilo, ačkoli členové rodiny vědí, jak se skutečně cítíte. Napětí v rodině má na vás velký a přímý dopad a vytváří intenzivní hněv, který se dostává na povrch. Vše, co chcete je být přijati ostatními, aniž byste museli skákat přes obruče. Dospívající procházejí těmito fázemi během střední školy a snaží se zapadnout do skupin a jejich prostředí. Můžete mít problémy s interakcí s osobami opačného pohlaví, cítit se v jejich přítomnosti nedostateční. AKNÉ U DOSPĚLÝCH Ve vašem životě se v současné době odehrávají podobné problémy, jaké jsou uvedeny výše. Je zde trauma, které se odehrál během dospívání, a které nebylo vyřešeno. Nyní se cítíte zaseknutí v nevyřešeném traumatu, ke kterému došlo během dospívání a tyto traumatické události byly potlačeny. Nevědomě jste přitahování do podobného prostředí (ať už v práci, sociálních skupinách nebo osobních vztazích), abyste mohli vyřešit potlačené trauma. Často vyjadřujete své osobní hranice z místa strachu (strach je poháněn instinkty boje a útěku). Je důležité, abyste vyřešili hněv a nepoužívali ho jako zdroj své síly. Je na čase cítit se bezpečně, vyniknout, být silný a nebát se nechtěné pozornosti opačného pohlaví. Možná také vyjadřujete nevyřešený konflikt, který si vaši rodiče vzájemně promítali. Neumíte jasně rozlišit hranici mezi vaším vlastním konfliktem a nevyřešeným konfliktem mezi vašimi rodiči. KLÍČOVÉ BODY Ruční lymfatická masáž je skvělý způsob, jak pomoci tělu při detoxikaci a urychlení uvolnění odpadních látek z těla. Doporučuje se při léčbě akné. Dokončete proces vedeného emocionálního léčení s průvodcem www.kodyvasiduse.cz Tento stav často souvisí se sexuální provinilostí, která může souviset s vaším otcem nebo matkou. Vaši rodiče mohou litovat sexuálních aktů nebo rozhodnutí, která učinili v minulosti během početí. Může také souviset se sexuální žárlivostí. Prozkoumejte dále. Když s vámi matka byla těhotná, měla hladiny hormonů vyrovnané? Pokud ne, prozkoumejte, jak to ovlivnilo vývoj hormonů během stádií vývoje v děloze. Jak jste se v tom cítili? Prozkoumejte klíčové emoce jako je vztek, frustrace a podráždění. Jaký byl krevní oběh vaší matky během těhotenství? Byl vysoký nebo příliš nízký? Cítila kontrolu nad svým tělem? Prozkoumejte, jak to ovlivnilo plod. Je zde mnoho potlačeného smutku. Byl třeba jeden z vašich rodičů hodně smutný kvůli problematickému vztahu, kterého jste mohli být svědkem? Pokud tomu tak je, prozkoumejte, jak vás jejich vzájemný vztah ovlivnil. Prozkoumejte své narození. Prožila vaše matka během porodu stud nebo ponížení? Pokud ano, je důležité toto proléčit a to jak jste se v tom cítili. Umíte rozpoznat rozdíl mezi svými vlastními vzorci a emocemi a vzorci a emocemi vašich rodičů? Uznejte rozdíl. Byla plodová voda čistá a jasná v děloze? Jak to ovlivnilo plod během stádií vývoje? Problémy s akné mohou někdy souviset s problémy s játry. Můžete se cítit odpojeni od své sexuality, nebo se dokonce za ni stydět. Proč? Vyhněte se potravinám, které zatěžují játra, jako jsou nezdravé tuky, mastných a nasycených potravin. Co se vám v životě vymklo kontrole? Kdo vás přiměl se takto cítit? Jak se cítíte s akné? Prozkoumejte další možnosti. Proč cítíte vztek? Jak vám vztek slouží? Jak na vás jako na novorozence reagovali vaši rodiče, když vás poprvé viděli? Mysleli si, že jste krásní, oškliví nebo byli zklamáni? Zdroj: Evette Rose - Metafyzická Anatomie Překlad: VERONIKA BARKOCI Tento článek a informace v něm obsažené lze šířit pouze v případě povolení autora a to nekomerčním způsobem v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.kodyvasiduse.cz  FB: https://www.facebook.com/kodyvasiduse.cz/  a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky. VERONIKA BARKOCI "Jsem průvodcem transformací pro všechny, kdo touží po vnitřní rovnováze, klidu, harmonii, emoční stabilitě." Při sezeních svojí energií pro klienty vytvářím bezpečné prostředí, prostor, energii možné změny, pole, kdy je vedu a doprovázím do jejich vnitřního světa, do podvědomí, kde mohou pro sebe nacházet veškeré své odpovědi, věřit tak svému vedení a svojí intuici, mohou vnímat svoji vlastní identitu, osobní hranice a hodnotu, své napojení na Zdroj. https://www.kodyvasiduse.cz/o-mne/ )

Veronika Barkoci: ÚZKOST - psychosomatické a emoční příčiny z pohledu metafyzické anatomie

Veronika Barkoci: ÚZKOST - psychosomatické a emoční příčiny z pohledu metafyzické anatomie

Úzkost je nepříjemný pocit související s obavami o budoucnost. Je jiný než strach, který je konkrétnější. Úzkost je „paranoia nebo něco tam venku, co vypadá hrozivě, ale nemusí to být hrozivé, a ve skutečnosti tam ani nemusí být.“ Úzkostná porucha je charakterizována dlouhodobou nadměrnou obavou z okolností v životě. Velmi často souvisí s budoucností a nejistotami založenými na skutečných nebo domnělých událostech. EMOCE Úzkost je způsobena nahromaděným nevyřešeným traumatem. Úzkost se vynořuje, aby vás přiměla změnit určité vzorce a vyřešit nevyřešené problémy. Úzkost může mít někdy podobu nadměrného znepokojování se, pocitu naléhavosti, paniky nebo mírné paranoie. Může se stát, že jste neklidní, nervózní nebo napjatí, budete mít potíže se spánkem a vaše mysl běhá od jedné myšlenky ke druhé. Často se trápíte každodenními věcmi, jako je práce, finance a rodina. Nevíte, kdy se uvolnit a kdy je vhodné se obávat. Lidé, kteří mají sociální úzkost, se bojí společenských setkání a často mají pocit, že na ně lidé zírají nebo je hodnotí. Být středem pozornosti je vaše nejhorší noční můra. Často máte strach být sami, protože to zvyšuje vaši úzkost. Můžete se bát být mimo domov sami, být v davu nebo stát ve frontě. Můžete neradi jíst, pít nebo dokonce psát v přítomnosti jiných lidí. Úzkost může být vyvolána strachem z neúspěchu, jako je úzkost z veřejného vystupování při pracovních pohovorech nebo zkouškách. Lidé trpící úzkostí mají často pocit selhání. To nejlepší, co jste dělali nebylo nikdy dost dobré a uspokojivé. Máte pocit, že si nejste schopni emocionálně pomoci, to vytváří pocit studu, bezmoci a potřebu se skrývat. Váš pocit klidu byl v dětství pravidelně narušován. Ve vašem životě není žádný pocit emocionální struktury nebo stability a pravděpodobně nikdy nebyl. Může to být důsledek emocionálně dysfunkčního a dramatického rodinného prostředí. V současné době se cítíte uvězněni ve svých okolnostech, postrádáte svobodu nebo schopnost činit každodenní rozhodnutí. Můžete se chovat způsobem, o kterém si myslíte, že se ostatním líbí, kvůli strachu z odsouzení, zneužití nebo potrestání. Být někým jiným, než ve skutečnosti jste, je bezpečnější, protože kritika bude směřována do vaší masky, a nikoli na vaší zranitelnou identitu. Často si špatně vykládáte způsob, jakým s vámi ostatní komunikují, příliš si berete to, co ostatní říkají. Možná se přistihujete, že během rozhovorů hledáte vodítka, která by mohla potvrdit, jak jste nehodnotní/že si nezasloužíte. To se často objeví, když se již cítíte příliš citliví v důsledku opakované kritiky a úsudku, které na vás byly promítány. Je zde strach převzít odpovědnost a pocit být z toho přehlceni. Cítíte se traumatizováni tím, že vás ostatní příliš potřebují, protože to, že vás ostatní potřebují znamená další zodpovědnost a možná i více prostoru pro chyby na vaší straně. To by mohlo mít za následek odmítnutí nebo kritiku, čemuž se snažíte vyhnout. Cítíte se zaseknutí v instinktu boje nebo útěku s mnoha protichůdnými emocemi v mysli srdce. Tělo stále reaguje na hrozbu, ale hrozba je dávno pryč. Děti, které zažívají úzkost, často vyjadřují potlačenou úzkost svých rodičů. V jiných případech mohli být rodiče dysfunkční, nezodpovědní nebo emocionálně nepřítomní ve vašem životě. Díky tomu jste měli pocit, že vás nikdo nikdy nebude bránit, chránit, starat se o vás a milovat vás. To vás často zanechá na místě, kde jste emocionálně v nouzi a nejistí. Když vaše potřeby nejsou naplňovány, nevědomě znovu vytváříte emocionální napětí a stres, které vám v minulosti sloužily a udržovaly vás v bezpečí. Vaše emocionální potřeba lásky byla naplněna zneužíváním, odmítáním nebo nepřátelstvím. KLÍČOVÉ BODY Trauma související s prožíváním nebezpečí na denní bázi, jehož výsledkem je, že se nevypnou instinkty přežití. Neschopnost rozlišovat "Co je bezpečné a co nebezpečné?" Jak vám úzkost slouží? Naučili jste se cítit se pohodlně, když se cítíte nepříjemně. Před čím vás to chrání? Prozkoumejte další možnosti... Dokončete emocionální léčení s průvodcem na www.kodyvasiduse.cz Trauma, které mělo za následek pravidelné narušování vašeho vnitřního klidu. Kým, čím, proč? Jak jste se v tom cítili? Dělání změn ve vašem životě má za následek negativní výsledek. Takže máte pocit, že: „Když ve svém životě změním ......., stane se .......“ Často se bojíte nejhoršího výsledku. Proč? Kdo další z vaší rodiny se takto choval? Prozkoumejte další možnosti... Cítíte se neschopni činit rozhodnutí ve svém vlastním životě. Kdo ovládal tvůj život? Jak jste cítili pod přísnou kontrolou? Vaše potřeby byly ignorovány a brány jako ztráta času. Jak jste se v tom cítili? Nedostatek bezpečí. Proč? Co se stalo, že jste se takto cítili? Trauma pocitu emocionální nebo fyzické pasti. Nedostatek sebedůvěry. Proč? Kdo vás přiměl o sobě pochybovat? Jak vám to, že sami sobě nevěříte slouží? Zdroj: Evette Rose - Metafyzická Anatomie Překlad: VERONIKA BARKOCI Tento článek a informace v něm obsažené lze šířit pouze v případě povolení autora a to nekomerčním způsobem v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.kodyvasiduse.cz  FB: https://www.facebook.com/kodyvasiduse.cz/  a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky. VERONIKA BARKOCI "Jsem průvodcem transformací pro všechny, kdo touží po vnitřní rovnováze, klidu, harmonii, emoční stabilitě." Při sezeních svojí energií pro klienty vytvářím bezpečné prostředí, prostor, energii možné změny, pole, kdy je vedu a doprovázím do jejich vnitřního světa, do podvědomí, kde mohou pro sebe nacházet veškeré své odpovědi, věřit tak svému vedení a svojí intuici, mohou vnímat svoji vlastní identitu, osobní hranice a hodnotu, své napojení na Zdroj. https://www.kodyvasiduse.cz/o-mne/ )

Barbora Zumotová: Proč utíkáme před bolestí

Barbora Zumotová: Proč utíkáme před bolestí

Přišel mi dotaz: jak vnímáte strach z bolesti, proč před ní utíkáme a nedovolíme si ji prožít? Ano, to je typická situace. Někdy děláme všechno pro to, abychom se své bolesti nemuseli už nikdy dotknout. Uhýbáme, vytěsňujeme, malujeme na růžovo nebo útočíme, když nás někdo svým slovem nebo skutkem znovu vystaví možnosti, že bychom se na svoji bolest museli znovu podívat.  Čím větší strach, tím prudší reakce. Proč se to děje? Myslím, že v nějakém momentu života jsme byli vystaveni tolika bolesti, že představa, že jí budeme procházet znovu, je naprosto děsivá. Chybí nám zkušenost, že prožít bolest je možné, že je to užitečné a ve výsledku osvobozující. Může to vznikat i z relativně banálních situací v dětství, kdy prožitek bolesti na nás byl moc a vedle nás nebyl dospělý, který by nás v tu chvíli podpořil. Případně nám právě ten náš dospělý, který nás měl chránit, takovou bolest působil. Zažila jsem mnohokrát během individuální i skupinové práce s lidmi, že vyslovit to, co nás bolelo v dětství, byť už nyní v dospělosti a v bezpečném prostředí, bylo naprosto zahlcující. Často tak, že daný člověk nemohl ani dýchat a přirozeně měl tendenci z tohoto stavu utéct. Je to zcela pochopitelná reakce. V takových chvílích jako průvodce dělám jen to, že dopřávám člověku čas a zůstávám s ním. Jen ho povzbuzuju, aby zůstal u sebe a dýchal. O nic se nesnažil a jen tentokrát neutíkal, protože teď už je bezpečné prožít to, co dříve nemohl, protože na to neměl dost sil. Je to proces, který trvá více nebo méně minut, v daný čas je nesmírně těžký, ale úleva a následná změna v životě bývá obrovská. Můžeme k sobě skutečně být maximálně laskaví a pochopit, že kdyby to bylo možné zvládnout líp, tak bychom to udělali. Jenže nebylo, a tak jsme udělali to, co možné bylo. Bolest jsme uzavřeli v sobě, abychom mohli jít dál. Ovšem jednou přijde čas, kdy už jsme připraveni tu zapouzdřenou bolest otevřít a propustit.  Často se to děje na začátku užívání Slunečních esencí, kdy nám esence začne z podvědomí vyplavovat to, co jsme si tam pěkně schovali. Proto můžeme prožívat smutek nebo vztek, aniž by k nim teď byl nějaký důvod. Někdy se to děje jen prostřednictvím snů, kdy si odžíváme to, co potřebujeme. Někdy je ten proces náročný, ale díky Bohu za něj, protože přináší úlevu a svobodu. Svobodu v tom, že už nemusíme sami sebe nebo druhé omezovat v tom, co můžeme říkat, slyšet a prožívat. Jsme volní. Nemusíme se obloukem vyhýbat místu, kterého se bojíme. Můžeme už chodit kamkoliv. Další možností, jak jsme si mohli vytvořit strach z bolesti, je, že jsme viděli strach našich rodičů prožívat bolest a začali se jí bát taky. Přece když se máma nebo táta úzkostlivě vyhýbá určitému prožitku, tak to musí být strašidelné. Vždyť jsou velcí, a přesto před tímto strašákem uhýbají. Jako děti jim zcela důvěřujeme, takže to tak musí být. Co s tím můžete udělat? Můžeme si uvědomit, že to naši rodiče prošli zkušeností, která v nich zanechala určitou stopu. To oni zažili zkušenost, na kterou takto zareagovali. Ne my. Můžeme se od jejich prožívání oddělit a rozlišit jejich a naše já. S láskou jim vnitřně dát pochopení, že takto potřebovali zareagovat, ale nemusíme žít jejich životy. Dovolit sami sobě vytvořit si vlastní zkušenost.  Odpověď na otázku, které esence jsou vhodné na rozpouštění bolesti, není úplně jednoznačná. Záleží na tom, čeho se ta bolest týkala. Pro bolest z nelásky a nepřijetí, je vhodná esence z lípy.Na strach z odmítnutí bych volila esenci z osiky nebo esenci z modřínu, pokud se to odmítnutí týkalo naší výjimečnosti či specifičnosti, tedy toho, že jsme jiní.Na bolesti spojené s prožívání ženské role (v partnerství nebo ve vztahu k vlastní ženskosti jako takové) pomáhá esence z růže. Můžete si sami esence pročíst a najít tu, která s vámi nejvíce rezonuje, a připomene, kde právě vás to bolí. Tu si pak můžete vybrat jako průvodkyni, se kterou tohle temné zákoutí prosvětlíte a naplníte přijetím a láskou.  Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Průvodkyně na cestě k sobě, autorka Slunečních esencí a lektorka kurzů pro ženy. Podporuje ženy i muže v tom, aby se mohli mít rádi, uměli se ocenit, být samostatní a šťastní. Pak mohou tvořit harmonické, šťastné vztahy. Cestou k tomu je pravda a uvědomění si toho, kdo jsem a co jsem prožil/a. Skvělou podporou na této cestě nám mohou být Sluneční esence. )

Barbora Zumotová: Rozumět mi nemůžeš, ale milovat mě můžeš

Barbora Zumotová: Rozumět mi nemůžeš, ale milovat mě můžeš

Stává se, že muž kroutí očima, co to ta jeho žena zase dělá a proč. A úplně stejně tak se žena někdy podivuje, proč proboha ten její muž dělá věci tak a tak. Pokud nejde o nic zásadního a jen se prostě projevují naše rozdílné osobnosti a mužský či ženský způsob prožívání, pak je to vlastně úsměvné a uleví se oběma, když to prostě přijmou a pochopí jednu důležitou věc. Možná toho druhého nikdy nepochopíme a je to fajn a v pořádku, a nijak to nebrání v tom, abychom ho milovali. Stačí totiž přijmout fakt, že je to dospělý, svéprávný člověk, který za sebe nese zodpovědnost, takže to nejlepší, co můžeme udělat, je přestat mu radit, jak má žít a jen se radovat, že si můžeme užívat jeho přítomnost. Samozřejmě, chceme-li žít společně, je potřeba se shodnout na způsobu života, který nám OBĚMA vyhovuje. Shodnout se znamená najít řešení, které vyhovuje oběma, ne přesvědčit druhého, že to má špatně a má to být po mém, nebo naopak přijmout něco, v čem mi není dobře. Pokud takové řešení nelze nalézt, pak jsme možná natolik odlišní, že společné soužití není vhodné a znásilňovali bychom se navzájem. Pak je čas jít. Pokud se ale můžeme se shodnout na tom podstatném a malichernosti umíme dát stranou, nechme druhému jeho odlišnosti. Nechtějme ho změnit. Zamilovali jsme se přece do toho, jaký byl, když jste se setkali poprvé. Zkusme si dovolit, že nemusíme všemu rozumět, co dělá, jak přemýšlí a prožívá. Prostě jsme jiní a právě to nás může na druhém bavit, obohacovat a rozšiřovat naše vlastní obzory. Žena těžko pochopí muže a muž ženu. Mohou se však milovat a to je nejvíc, co spolu mohou prožít. Někdy totiž chceme druhého chápat jen proto (a nejspíš jste si toho ani nevšimli), protože ho chceme řídit, ovládat, myslet za něj na jeho dobro a chceme mít věci pod kontrolou, protože se bojíme toho, co pod kontrolou nemáme. Ani to nevadí :-) Mít strach je v pořádku. Můžeme se na něj podívat, seznámit se s ním a dovolit si ho. Dýchat a žít, i když se bojíme. Každý strach, který poznáme a přestaneme ho zahánět, nás přestává ovládat. Se strachem krásně pracuje esence z osiky. Působí jako takové rozpouštědlo našich strachů :-)  V souvislosti s tímto tématem bych vyzdvihla ještě esenci z modřínu, která pracuje se závislostí a podporuje nás v tom, abychom ze závislosti na druhých mohli jít do své síly a samostatnosti. To znamená, že pak vztahy netvoříme ze strachu a neschopnosti být sami, ale z radosti a ochoty sdílet sebe s další bytostí, tedy z lásky. Přeji vám, ať můžete milovat sebe i druhé, i když vám to druhé pohlaví někdy může přidat jako jiný vesmírný druh :-) Více zde: https://www.zumotova.cz/news/rozumet-mi-nemuzes-ale-milovat-me-muzes/ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy.  )

Tara Svobodová: SEBEVĚDOMÁ ŽENA

Tara Svobodová: SEBEVĚDOMÁ ŽENA

Sebevědomí je slovo odvozené od slova vědomí sebe sama. Sebevědomá žena zná sebe samu, protože její vědomí spočívá v jejím těle. Od malička jsme programováni k tomu, abychom naše vědomí zaměstnali tak, že jej budeme soustředit mimo naše tělo. To znamená, že pokud vědomí zaměstnáme myšlenkami, přijímáním cizích názorů, analýzou, učením se díky cizím zkušenostem, zvykneme si svoji energii soustředit v hlavě. Pro ženy je takový způsob existence víceméně destruktivní. Pokud opomíjíme svoje tělo a zapomínáme soustředit své vědomí v břiše, v místě, kde cítíme emoce a pocity, v pánvi, kde se nacházejí orgány, které nás zásobují energií, naše tělo a celkový energetický systém se oslabí. Ztratíme kontakt se svými instinkty, s intuitivním vnímáním, s tělem, které je moudré a dává nám sílu k žití a sebevědomí. Navíc, díky analýze a nálepkování pocitů se automaticky naučíme odmítat některé své pocity a nedovolujeme si je přirozeně žít. Pokud máme tento problém, neprožité pocity se hromadí v podvědomí, tedy zároveň i v našem těle, a tím dochází ke stagnaci energie, únavě a vyčerpanosti. Často s sebou neseme břemeno nezpracovaného hněvu, nevyřčeného odporu, neprožitého smutku, pocitů viny, nebo lítosti. Čím více myšlenek, tím méně prožitků si dovolíme žít. Mentální energie nás doslova oslabuje, pokud je v našem systému převažující. Žena, která zapomíná na své skutečné pocity, postrádá hlubší smysl života, soustředí se na dosahování cílů, soupeří s muži namísto toho, aby pro ně vytvářela podporující a milující zázemí. Taková žena neumí být autentická, protože jí chybí spojení s její esenciální podstatou. Nosí masky a žije hlavně v představách a mentálních konceptech, které jí nedovolují dostat se do hlubšího kontaktu se skutečným cítěním a prožíváním. Potřeba soutěžit s muži nás ženy velmi zatěžuje. Je to pro nás nepřirozené a vyčerpávající. Soutěživá žena neustále bojuje o své místo ve světě, bojuje o pocit vlastní hodnoty. Tento boj může být zcela nenápadný a jeho projev často záleží na tom, jak byla vedená a která strategie se jí vyplatila v dětství. Některé způsoby, jak obstát ve světě, jsou zcela nenápadné a nikdy by vás nenapadlo, jaký záměr se skrývá za takovým chováním. Někdy si ženy oblékají masky tak nenápadné, že člověk, který není v hlubokém kontaktu se svými pocity, nemá šanci rozpoznat, jaký záměr se skrývá za takovým chováním. Tyto masky můžou být úplně nevědomé a umožňují nám hrát role, které vytvářejí dojem, že jsme důležité a nepostradatelné, krásné a úspěšné, chtěné a milované. Jedná se například o masku laskavosti, kdy je žena příliš vstřícná, ale nejedná v souladu se svými skutečnými pocity. Maska „jsem v pohodě“ zase předstírá, že nemá žádné problémy a je stále nad věcí. Maska nuceného humoru zlehčuje tíživé emoce, ale přehlíží jejich skutečnou potřebu vyjádření nebo uznání. Maska krásky nebo svůdkyně zaklíná ženu do oběti sexuálních představ mužů, role úspěšné kariéristky jí neumožňuje projevovat city a zranitelnost. Ženy bojují svým intelektem, krásou, svůdností, silou, předstíranou oddaností, rolí oběti, vůlí zvítězit za každou cenu. Každá z nás byla někdy konfrontována s pocitem, že si svoji hodnotu musí zasloužit a obstát před tváří nemilosrdného světa. Soupeření mezi ženami považuji za jeden z nejvíce destruktivních podvědomých programů, který ničí samotnou podstatu ženské esence. Trendy modelek s krásným tělem, vyumělkovaných hereček, nebo osvícených dokonalých bohyní, jsou manipulační strategie, jak opět znehodnotit podstatu ženství. Ať už jsou naše naučené role jakékoliv, je na čase si uvědomit, že pojem hierarchie a hodnocení člověka je extrémní projev mužského světa, bez skutečných citů a moudrého poznání. Naše pravá podstata spočívá v tom, že si uvědomíme svoji jedinečnost bez ohledu na ostatní. Jestliže dovolíme svému vědomí pronikat stále k hlubším vrstvám, naučíme se soustředit je na své tělo a pocity, pak si uvědomíme, že to, jak působíme na své okolí, není zdaleka tak důležité jako to, co prožíváme uvnitř v těle. Pokud si dovolíme svoji pozornost směřovat k prožitkům namísto k účelovému působení na okolí, konečně se uvolníme a máme možnost odhodit velké břemeno tlaku a očekávání. Svůj boj za vlastní hodnotu vyhrajeme tak, že si uvědomíme, že žádný boj není třeba. Pocit vlastní hodnoty přichází v momentě, kdy uznáme své emoce a pocity jako plnohodnotné a dovolíme si vyjadřovat a naplnit své potřeby. Vnitřní mír můžeme prožívat tehdy, když nevytváříme konflikt uvnitř nás, vznikající z popírání některých našich částí. Sebevědomí je projevem uznání vlastní hodnoty, bez potřeby jakkoliv zastírat subjektivní realitu. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  )

Barbora Zumotová: Jak nebýt za empatickou krávu

Barbora Zumotová: Jak nebýt za empatickou krávu

Problém empatů někdy je, že se na situaci vždycky umí podívat i z pohledu toho druhého. Automaticky se nacítí na jeho prožívání. Hledají dobré důvody pro pitomé chování a mají někdy se svým manipulátorem až příliš mnoho trpělivosti. Někdy se dokonce může dít i to, že svou neutuchající chápavostí a neochotou "dopřát" druhým i nepříjemné prožitky, jim brání ve vývoji. Když někdy myslíme víc na sebe než na druhé, může to pro ně být nepříjemné. Může se stát, že když se vyjádříme, vypukne konflikt nebo když se nepostaráme o něco, za co je zodpovědný ten druhý, bude mít dotyčný průšvih, ale někdy je potřeba dát i své trpělivosti a toleranci hranici a nebýt za krávu, co řeší všechno za ostatní :-) Místo neustálého pátrání po tom, proč ten druhý reaguje tak, jak reaguje a co bychom my mohli udělat jinak, aby se možný konflikt uhladil nebo ideálně vůbec nevznikl, můžeme zapátrat po tom, proč tohle vlastně děláme. Proč neustále vycházíme vstříc, proč se bojíme být ty zlé, proč se stále přizpůsobujeme, když se nám to v hloubi duše vlastně vůbec nelíbí. Možná objevíme nedostatek sebedůvěry, nízkou sebehodnotu a strach, že nás nebudou mít rádi, když budeme něco chtít pro sebe a podle sebe. To není žádná legrace. Je těžké dovolit si vystavit se strachu, že budeme odmítnuti. Velmi pravděpodobně jsme to zažili jako malí nebo malé. Když jsme se pokoušeli se prosadit, byli jsme okřiknuti nebo označeni jako ti zlí a sobečtí, co nemají dost ohledů na druhé. Pro vnímavé, empatické dítě je to šok. Ono přece naopak velmi intenzivně cítí, co prožívají druzí. Někteří si z toho udělali závěr, že tedy musí být ještě víc ohleduplní a ještě víc se soustředit na přání a potřeby druhých, aby byli v pořádku a přijatelní. Ano, v dětství jste neměli jinou možnost. Ale teď už můžete cokoliv. Můžete začít víc pozornosti věnovat sobě a tomu, co opravdu chcete vy. Není to tak snadné, protože jste zvyklí rozhodovat se podle druhých, tak si dopřejte dost času na objevování toho, kdo jste vy a co máte rádi právě vy. Dopřejte si to. Objevujte a pečujte o sebe se stejnou láskou a laskavostí, jako jste to dělali pro druhé. Svoji empatii si ponechte. Můžete rozumět druhým a být laskaví, jen toto nejprve dopřejte sobě. Ze Slunečních esencí je v těchto situacích úžasná esence z dubu https://www.slunecniesence.cz/dub/. Dub totiž umí nádherně vymezit svůj prostor a jeho hranice. Jeho dřevo je pořádně tvrdé a dubová palice se neříká pro nic za nic :-) S dubem vám půjde mnohem snáz se zdravě naštvat a říct dost tam, kde je potřeba. Prostě si dub(p)nout :-) Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Průvodkyně na cestě k sobě, autorka Slunečních esencí a lektorka kurzů pro ženy. Podporuje ženy i muže v tom, aby se mohli mít rádi, uměli se ocenit, být samostatní a šťastní. Pak mohou tvořit harmonické, šťastné vztahy. Cestou k tomu je pravda a uvědomění si toho, kdo jsem a co jsem prožil/a. Skvělou podporou na této cestě nám mohou být Sluneční esence. )

Vendula Kociánová: 10 rad jak učinit muže ve vztahu štastným

Vendula Kociánová: 10 rad jak učinit muže ve vztahu štastným

Mějte často sex, milujte se Pro muže je sex velmi důležitý. Pokud mu není žena schopna nebo ochotna nabídnout hlubší milování, o to častěji jej bude vyžadovat. Dnešní muži jsou nedomazlení a už od dětství jim velmi chybí dotyk. Ještě dnes se traduje, že mazlit s chlapečky by se nemělo tak, jako s holčičkami. Ale oni potřebují stejnou péči i lásku. Je to na partnerce, aby svému muži dotyk poskytovala. Pakliže na něj není zvyklý a v běžném dni ho odmítá, nahraďte sexem, intimitou, hlaďte, mazlete a on si na to dříve či později zvykne a bude to pro něj opět přirozenost, za kterou se nemusí stydět. Podporujte ho v jeho snech Ikdyby se ti  jeho sen z praktického hlediska zdál jako naprostá hloupost, neřeš to. Je to jeho sen. A ty se o něj alespoň z části zajímej. Zpočátku to možná půjde ztuha, nebudou tě vůbec napadat témata, na která máš navázat, protože je ti u zadele, jaký má vidlice zdvih, zda je lepší pracovat v Adobe nebo v Corelu nebo který závodník formule jedna má zdravotní potíže. Ale co je na tom všem důležité? Že je to důležité pro něj a že je ochoten to sdílet právě s TEBOU! Nemusíš slyšet obsah jeho vyprávění, slyš hlas jeho srdce, které k Tobě promlouvá a hledá si k Tobě cestu. A buď vděčná. Dej mu svobodu Zapomeň na vlastnění, žárlení a volání každou hodinu kde je. Tvůj partner je svobodná bytost, a kdyby teď byl s někým jiným v posteli, tak ani urputným stíháním ho z té postele nevyženeš. Jen si pro tebe bude muset vymyslet krkolomnou historku o vybitém mobilu a o konci světa bez elektřiny, kam právě jeli s kámošem a píchli gumu. Pokud máš strach z jeho svobody, pouvažuj o té své. Jak moc jsi ochotná být svobodná a nést odpovědnost za svou svobodu a za to, že si můžeš dělat, co chceš? Často to ani neumíš a nechceš, protože jsi jako ten ptáček v kleci, kterému otevřou po letech dvířka, a on nikdy nevyletí, protože se bojí. Mluv srozumitelně a stručně Jestliže něco chceš, řekni, co chceš. Jestliže se ti něco nelíbí, tak nepřekrucuj a nelži a řekni, že se ti to nelíbí nebo navždy mlč. Těžké že? To totiž dost odkrývá ochotu být pravdivá sama k sobě.  Vypusť ze svého jednání otřepané manipulace, abys dosáhla svého. Že je to ženské? Je to podlé a muž ti stejně nerozumí. Je jako štěně. Potřebuje jasný povel, nic kolem. Často se spolu smějte. Zkuste to. Řekni mu vtip. Prolom napětí, zpívej falešně, nahoď divný účes, který nečeká, dej si mentosky místo očí, ale vždy se spolu smějte. I po hádce se spolu smějte. Dejte si třeba závazek, že pokaždé, co se pohádáte, si musíte kleknout proti sobě na zem a otírat se nosy jako eskymáci. Dodržte slovo a budete šťastní. Neptej se ho na emoce Ptát se muže na emoce, je jako chtít po hluchém, aby odposlouchával tajné hovory. Prostě je to nemožné. A ne proto, že muži emoce nemají, ale proto, že o nich nemají dostatečnou slovní zásobu, stejně jako o barvách. Nechej ho dělat NIC Že ti vadí, že nedělá nic? Je to pro něj naprosto stěžejní aktivita. Tebe uspokojí sauna a nákupy a jeho právě tohle. Vypnuto, zhasnuto. Neptej se ho, ani jak se cítí. Necítí se nijak. Omluv se Omluv se, když ho neprávem osočíš nebo nařkneš. Nejsi jeho máma. Jsi jeho partnerka. Nejsi tady abys ho poučovala, ale aby jsi ho vedla, když tě potřebuje a dodala mu sílu na to, až budeš potřebovat vést ty. Omluva od srdce je jako odpuštění. Dělá v srdci zázraky nejen jemu, ale hlavně tobě. Děkuj mu za drobné věci Není třeba muži děkovat jen za velké věci a čekat až je udělá. Když budeš dostatečně pozorná a milující, všimneš si, že on celý den dělá drobné věci, kterými by tě potěšil. Srovná ti ručník, uvaří kávu, v noci tě přikryje, podrží ti dveře, vyloží nákup, udělá s dětmi úkoly, vynese smetí, zhasne po tobě světlo, nainstaluje antivir v PC, stáhne film…je toho mnoho, co pro tebe dělá. Stačí to jen vidět a poděkovat. Protože tak si vděčnost ukotvíš sama v sobě a budeš lepší člověk. Buď k němu uctivá Nemluv s ním jak s chlapcem, ale jako s mužem, kterého si vážíš. Jako se svým učitelem, mistrem. Jednoho dne se takovým stane, pokud už takový není. Osočováním a upozorňováním na chyby či častováním hrubými nadávkami se ještě z nikoho lepší člověk nestal. A z tebe už vůbec ne. Každý partner je dar, spadlý z nebe. Ať to bolí nebo je to krásné, má to tak být a je to lekce, kterou sis vybrala. Tak se studiu pečlivě věnuj, Ženo  a sleduj, co se stane s tvým Mužem. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. )

Barbora Zumotová: BLÍZKOST SE VYTVÁŘÍ JEDINĚ PRAVDOU

Barbora Zumotová: BLÍZKOST SE VYTVÁŘÍ JEDINĚ PRAVDOU

K té potřebujeme odvahu být tak otevření a upřímní, abychom mohli o sobě sdělit všechno. Abychom byli schopni mluvit i o tom, + čeho se bojíme+ za co se stydíme+ po čem toužíme. Když takovou odvahu nemáme, pak se zbytečně schováváme, čekáme, až ten druhý začne být natolik empatický, že nám pomůže sám od sebe nebo útočíme, aby nebylo vidět, že si nevíme rady, cítíme se bezmocní nebo neschopní. Téhle odvaze říkám zranitelnost, tedy ochota otevřít se a pustit druhého tak blízko, že uvidí i naše zranitelná místa. Něco jako zvířátko, které nás má rádo a chce podrbat, si lehne tak, že odkryje svoje bříško. Není to snadné. Chce to odvahu a důvěru. Důvěru nejen vůči druhému, že nás nezraní, ale taky důvěru v sebe, že si už umíme zhojit svoje rány, když bychom přece jen nějakou utržili. Esence křehkosti a zranitelnosti je esence z šípkové růže. Pracuje se ženskostí a naší schopností ji projevit beze strachu. Vzhledem k tomu, jak moc je ženskost v naší společnosti zraněná (ne zranitelná, my se snažíme být nezranitelné, a pak jsme tvrdé), bývá někdy užívání esence z růže hodně bolavé a uvolňuje se spousta potlačených emocí. Tento proces je nutný k tomu, abychom v sobě vytvořily prostor lásky. Nejprve k sobě a pak i k druhým, našim mužům a dětem ❤ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Průvodkyně na cestě k sobě, autorka Slunečních esencí a lektorka kurzů pro ženy. Podporuje ženy i muže v tom, aby se mohli mít rádi, uměli se ocenit, být samostatní a šťastní. Pak mohou tvořit harmonické, šťastné vztahy. Cestou k tomu je pravda a uvědomění si toho, kdo jsem a co jsem prožil/a. Skvělou podporou na této cestě nám mohou být Sluneční esence. )

Adéla Chytilová: Co zaseješ, to sklidíš

Adéla Chytilová: Co zaseješ, to sklidíš

Všichni dobře známe poučku: „jak se chováš k druhým, tak se oni budou chovat k tobě“. Z ní vychází nová, pro mě lépe znějící: „vše, co vysíláš, také přitáhneš“.  Někoho už může zákon přitažlivosti nudit, někdo na něj nevěří vůbec, já na něj nedám dopustit, mně osobně změnil život o 100 % k lepšímu.   Všichni jsme JEDNO Dlouho jsem nedokázala pochopit, jako bychom všichni mohli být TO JEDNO, stejní. Říkala jsem si, že jsme přece každý jiný a nemůžeme se navzájem zaměňovat. Docela dlouho mi trvalo než jsem tuto pravdu pocítila emočně (vždy potřebuji vše pochopit emočně, abych mohla následovat rozum, který to chápal dříve). Věc se má tak, že ÚPLNĚ VŠECHNO, co řekneme, uděláme, zakřičíme, zašeptáme se nám vrátí jako bumerang, protože i když to zdánlivě vysíláme k někomu jinému, tím, že jsme všichni JEDNO, tak to ve výsledku vysíláme sami k sobě. Když někoho pomlouváme, nepřejeme mu, nebo vytváříme něco, co je podlé, všechno co jsme vyslali (zaseli), zase přitáhneme zpět od druhých k nám.Pojďme si to vysvětlit na jednoduchém příkladu: celý svět má k dispozici ohromnou zahrádku, každý si do ní něco zasévá a následně sklízí. Když chceme někomu uškodit, nebo si jen ulevit a hážeme špínu na druhé, je to jako bychom zasévali jed do zahrádky. Jenomže, i když se nám zdá, že ten kousek zahrádky, co máme k dispozici, je jen náš, ve skutečnosti je to jen část celé zahrádky, která patří celému světu. Takže, jakmile zasadíme komukoliv na jeho zahrádku jed (pomluva, závist, podvod, zloba, apod.), stejně otrávíme ale i svou zahrádku, protože je součástí celku. To znamená, že cokoliv vyšlu ke druhým, jako bych vysílala k sobě. Kdykoliv jsem někoho pomlouvala, hned se mi to vrátilo tím, že zase ten člověk pomlouval mě. Velmi dobře jsem se na tomto poučila a uvědomila si, že já můžu ovlivnit, jak se ke mně druzí budou chovat tím, že sama nebudu vysílat to, co nechci přijímat. Chceš změnit svět? Změň sám sebeTuto frázi zná snad každý. Také jsem ji roky nějak tak přehlížela a myslela si, že se mě netýká, že to jakože chápu a nikam mě to neposunuje. ALE! Po jedné velmi užitečné zkušenosti, kde jsem se musela potkávat s lidmi, se kterými jsem se necítila úplně ok jsem pochopila tuto frázi konečně emočně a tedy podle ní začala žít. To, že JÁ SAMA MÁM BÝT TOU ZMĚNOU, KTEROU CHCI VIDĚT OKOLO SEBE, mě neskutečně motivovalo a posunulo o míle dál v seberozvoji. Už žádné čekání až někdo přijde první a osloví mě. Chci, aby mě každý oslovil první? OK, nejprve to tedy musím udělat já sama, abych touto změnou přitáhla novou změnu. Teď to zní trošku krkolomně, ale snad se chápeme. Zkrátka vše, co čekám od druhých, můžu nejprve udělat já a pak se změní i jejich přístup. Neboli, vysílej to, co chceš přitahovat a je to 🙂 Zní to vše tak prostě a jednoduše, ale vůbec to tak není. Člověk od přírody nemá rád změny, bojí se prvních kroků a nejlepší by pro něj bylo, kdyby změna zaklepala na dveře a on by pro ni nemusel ani nikam chodit. Mnohem efektivnější je, když si uvědomíme, že my máme v rukou celý náš život. Že my můžeme být tou změnou a pak ji uvidíme i okolo sebe. Že, když změníme naše nitro, uvažování, projev a přístup, pak se toho přesně změní i ve vnějším světě. Příklad: dříve jsem měla problém zdravit lidi první, styděla jsem se kolem nich projít a měla jsem strach, že mi třeba neodpoví nebo se na mě hloupě podívají, vysmějí se apod., proto jsem zvolila taktiku nahodit nafoukaný obličej a projít stylem, že dělám, že je nevidím nebo je obejít, abych tomu nemusela čelit. Často se pak dělo to, že jsem se tak vyhýbala pozdravu, že si ti druzí mysleli, že je nechci pozdravit a že je nemám ráda a přestali mě také zdravit nebo mít rádi. Moc jsem se tím trápila, ale neuvědomovala jsem si, jak působí to, co vysílám já a liší se to od toho, co chci přitahovat. Dnes vím, že když já první hezky pozdravím, když vysílám sympatie a zájem, tak tou změnou a tím, co vysílám, si jen přitahuji to samé od okolí. Že ti druzí mě také hezky zdraví a chovají se tak, jak jsem se začala chovat já. Chci tím jen říct, že pokud ve svém životě (na své zahrádce) chceme vidět růst krásné květiny, nemůžeme se stále starat jen o plevel a doufat v zázrak. Mnohem lepší je udělat změnu, abych ji pak mohla vidět i okolo sebe. Vyčistit plevel (staré zvyky, jed), zasít květiny a starat se o ně. Vždy nám vyroste jen to, co jsme sami zaseli. Tak sejme s rozmyslem a nezapomeňme, že to máme ve svých rukou jen my sami. Co zaseješ, to sklidíš 🙂 Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak132a68cceec8822e25e2727d9a53d56b').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy132a68cceec8822e25e2727d9a53d56b = 'naslovicko' + '@'; addy132a68cceec8822e25e2727d9a53d56b = addy132a68cceec8822e25e2727d9a53d56b + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text132a68cceec8822e25e2727d9a53d56b = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak132a68cceec8822e25e2727d9a53d56b').innerHTML += ''+addy_text132a68cceec8822e25e2727d9a53d56b+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.   Související články:  Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU )

Petra Jelínková: Ponížit se můžeš jedině ty sám

Petra Jelínková: Ponížit se můžeš jedině ty sám

Nikdo vás nikdy nemůže ponížit! A pokud máme pocit ponížení, způsobili jsme si ho sami. A to tím, že jsme se opustili. Tím opuštěním mám na mysli, že jsme buď -se automaticky ztotožnili s názorem jiného na nás, aniž by to prošlo naší zdravou sebereflexí = autoritu jiného postavili nad svoji autoritu, nebo -jsme v rámci sebereflexe zjistili, že na tom, co o nás dotyčný povídá, něco je, avšak vzápětí jsme se za to začali zlobit na sebe, vinit se, nebo -jsme se raději uzavřeli do svých dogmat, uzavřeli se vůči názorům okolí, abychom se s nimi nemusely střetávat a vyrovnávat a tím se stali rigidními a omezili se tak ve svém vývoji. Všechny tyto tak rozdílné projevy, jsou projevy oběti. Všichni jsme na cestě. Všichni se tu učíme, vybrušujeme sami sebe v diamant, zdokonalujeme se ve cnostech. Dělat chyby je naprosto přirozené. Naopak bez nich to nejde. My lidé v tomto tématu oscilujeme mezi dvěma krajními polohami, dokud nedojdeme do svého středu. V jedné krajní poloze automaticky přebíráme to, co o nás kdo povídá, jako pro nás pravdivé.  V důsledku toho upadáme buď do sebelítosti, naštvanosti na sebe, sebetrýznění nebo jsme naopak naštvaní na dotyčného, co si to k nám dovolil. Obojí, byť tak rozdílné projevy, jsou stavem oběti. V druhé krajní poloze jsme naprosto uzavření pohledům jiných zvenčí. Vše, co o nás kdo říká, všechny rady, doporučení vůbec nepouštíme k sobě. I toto je role oběti. Tyto dva krajní extrémy bych připodobnila k tomu, když někdo je velmi navenek emotivní a jiný je navenek emočně stabilní, avšak nikoliv z důvodu toho, že by byl natolik osvobozen od svých destruktivních nastavení, ale proto že emoce potlačil. Obojí, byť tak rozdílné projevy, jsou projevem toho samého – jednáním pod nadvládou emocí. My se máme dostat do bodu, kdy zůstaneme otevřeni názorům a pohledům jiných, avšak vše takto přicházející z okolí podrobíme uvnitř sebe své sebereflexi. Tak zjistíme, jestli to, co dotyčný povídá, je i pro nás pravdivé, jestli na tom, co o nás povídá, byť se nám třeba nemusí líbit, něco je.  A pokud zjistíme, že na tom něco je, pak to, co o sobě díky tomu člověku objevíme, zkoušíme aplikovat ve svém životě. Což v praxi znamená, že zkoušíme jednat trochu jinak, než jak jsme běžně a nevědomě jednali na autopilota v různých situacích. Avšak uvnitř nás vůči tomu dotyčnému není žádná nepříjemná emoce. Naopak uvnitř nás je ve vztahu k dotyčnému klid, mír a možná až vděčnost, že nám pomohl zvědomit něco v nás. Tím se obrušujeme v diamant, tím si zrychleně měníme osobnost, vyzařování a pak i kulisy svého vnějšího života. Zůstaňme otevření vůči názorům jiných, avšak ne ve smyslu, že ty cizí názory budeme brát jako dogma, ale jako možné zprostředkování nějaké informace o nás, která nám může umožnit se posunout. Na tomto principu fungují i individuálky, které vedu. S láskou Peťa Autorka:  Mgr. Ing. Petra Jelínková Zdroj: www.jinypristup.cz Pomáhám ženám a mužům, aby si změnili jejich vnitřní svět a tím si zkvalitnili a usnadnili svůj život. To je v pozadí individuálek, které vedu, knížek, Klubové sekce, online přednášek a článků, které píši. Během individuálek u některých na ten vnitřní svět jdeme přes mysl, u jiných přes emoce nebo kombinací obojího. Mysl a emoce jsou však propojené, a tak změnou jednoho měníme i druhé. Při kultivaci mysli pomáhám lidem uvidět se v lidech a situacích, které mají ve svém životě, a pojmenovat tak nastavení, kterými si brání žít to, co by rádi. Při kultivaci emocí si lidé na individuálce trénují přetavení nepříjemných emocí v emoce radosti, vděčnosti a plnosti. Tím mění pohled na tu situaci, aniž by museli znát podhoubí, a daná situace se tím mění. Život je snadný. My si ho komplikujeme tím, že do přítomnosti neustále taháme minulost." Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím. Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl. )

Tara Svobodová: SLABÁ ŽENA ZŮSTÁVÁ MALOU HOLČIČKOU

Tara Svobodová: SLABÁ ŽENA ZŮSTÁVÁ MALOU HOLČIČKOU

Dnes jsem se rozhodla navázat na minulý článek o slabých mužích, aby ani milé ženy nepřišly zkrátka. Během své praxe při práci se ženami jsem objevila opakující se jev, že citově nevyzrálá žena žije ve stínu jednoho nebo obou svých rodičů, ve strachu z autorit, v roli oběti nebo pod nadvládou perfekcionismu, sarkasmu, kontroly a manipulace. Proč jsem v článku o mužích uváděla pouze matku a zde uvádím oba rodiče, následně vysvětlím. Děti mají s rodiči opačného pohlaví specifický vztah. Otec s dcerou a matka se synem někdy vytvářejí emočně nezdravé pouto, které slouží rodičům jako náhražka citového partnerského nebo v krajním případě i sexuálního života. Pokud se rodiče nezdravé emoční závislosti na svých dětech nevzdají, pouto způsobuje deformace v energetickém poli potomka a znesnadňuje jeho zdravý citový a emoční vývoj. Když se matka upne na syna, vychová z něj mamánka, který není schopen stát ve své plné mužské síle. Má strach z emocí své partnerky a zůstává hodným hochem někdy i po zbytek života. Když má muž problémy s otcem, je to snadněji rozpoznatelné, je to často otevřené a díky konfliktům, vymezení a jasném pojmenování je mnohem snadnější se pro muže dostat z vlivu autoritářského otce. Vliv matky je však skrytý, hlubší a často nevědomý. Když si otec kompenzuje své citové trauma na dceři, může to mít různé podoby. Od zbožšťování , rozmazlování až po různé druhy sexuálního zneužití. Ovšem může se jednat i o přílišnou přísnost, agresivní chování, uplatňování autority a moci, fyzické násilí, ponižování a obviňování. Často se však stává, že přirozené role rodičů jsou vyměněné.  Otec může být slabý, nepřítomný, žít na okraji rodinného systému.Takže v tomto případě hlavní autoritou v rodině je matka, která organizuje, řídí, rozhoduje, manipuluje, uplatňuje svou moc na všech členech rodiny a tehdy se dcera zaplétá do role oběti vůči své matce. V období puberty a v následujících letech, kdy dcera opouští rodinné hnízdo, je žádoucí, aby se naučila vůči autoritám vymezovat a posbírala střípky své rozbité duše znovu dohromady. Pokud se tak nestane, zůstává malou holčičkou, která hledá v muži svého tatínka, jenž ji má zachránit před nepřátelským a náročným světem. Žena v mužích pak hledá zdroj pro naplnění svých citových potřeb, aby zahnala pocity osamělosti, vykořenění, viny, méněcennosti, frustrace a hlubokého smutku z toho, že jí nikdo nerozumí. Zároveň v sobě nese otisky na vzpomínky z ponižování, agrese a uplatňování moci, takže z role holčičky často přechází do role kontrolující matky, té, která všechno zvládne, naloží si na svá bedra za tři, může být pedantská, povýšená či příliš chladná a kritická v závislosti na tom, co prožívala ve svém rodném domě. K muži se staví buď nepřístupně nebo žádostivě, citově ho vydírá a manipuluje s ním. Může být také obětí jeho agresivních sklonů. Cílem těchto lekcí pro ženu je objevit v sobě svoji původní autentickou sílu, přijmout své emoce a spojit se s nimi a naučit se jednat v souladu s potřebami své duše. Žena má na rozdíl od muže v tomto jednu výhodu- je spojená s cykly přírody a každý měsíc prochází očistou, která ji konfrontuje s vlastní temnotou. Proto my ženy máme možnost být více v kontaktu s vlastními stíny a převzít za ně zodpovědnost. Pro muže, jehož vědomí se upíná k vnějšímu světu, to může někdy být větší výzva. Pro ženu je důležité, aby v sobě přijala pocit vlastní hodnoty a nenechala na sebe vrhat mužův stín. Ženy někdy nesou příliš mnoho odpovědnosti i za slabosti a projekce lidí ve svém okolí a tak ztrácí vlastní hranice a vyčerpávají svou sílu.Pomáhají lidem, kteří o jejich pomoc nestojí, snaží se měnit ty, kteří se měnit nechtějí, uplatňují nároky tam, kde je to zbytečné. Tak funguje žena, která je odpojená od své instinktivní složky. Pro ženu je důležité, aby zaměřila svou pozornost dovnitř do těla, přijala své temné stránky a naučila se rozlišovat mezi tím, co je pro ni užitečné a co destruktivní. Pokud si uvědomí své projekce a spojí se vědomě se svými stínovými složkami, její kousky duše se opět zcelí a ona může vládnout svému životu jako moudrá a laskavá královna s nekonečnou tvořivostí a velkou osobní silou. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše.  Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů. )

Barbora Zumotová: Konstelace na současnou situaci z 31.12.2021

Barbora Zumotová: Konstelace na současnou situaci z 31.12.2021

Poslední den roku 2021 jsme pod vedením Vojtěcha Lusta zažili konstelační náhled na současnou situaci. Záměrem bylo, abychom uviděli, co nejjasnější obraz současné situace, abychom pro sebe každý mohli udělat to, co potřebujeme. V konstelaci postupně zaujaly svou roli tyto elementy:  Svoboda, Láska, Strach, Hněv, Virus, Vláda, Zdraví, Štěstí, Ideologie, Zoufalé dítě, Matka a Pravda. Nejsilnější byly dva momenty, o které se s vámi chceme podělit. 1) V okamžiku, kdy se propojili a objali Svoboda, Láska, Strach, Hněv, Zdraví a Štěstí byla celá skupina spokojená a naplněná. Společně jim bylo velmi dobře a soustředili se jen na sebe. Od skupiny se odpojil Virus s tím, že je nepotřebný a sedl si stranou: "Když byli všichni u sebe, tak už jsem tam nebyl potřeba. Už tam nebylo nic mrtvého." Ve skupině cítíl obrovské teplo, které mu bylo nepříjemné. Do té doby svorně a v harmonii chodil ruku v ruce se Zdravím, které rozhodovalo o tom, kam se jako dvojice pohybují.  Vláda, která se transformovala v Zoufalé dítě, si sedla na zem na okraj prostoru a jen smutně sledovala Ideologii, které sdělila: "Vytvořilo jsem si tě, abys mě zachránila." Ideologie zůstala stát mimo tento kruh a ani se nepokoušela do něj vstoupit. Jen stále opakovala svoje hesla: "Všichni mě potřebují. Nejde se mě zbavit. Jen změnit." Přestože se smála a "dělala ramena" jak je silná, nikdo se o ni nezajímal. 2) Když do konstelace vstoupila Matka, objala Zoufalé dítě a řekla: "Opustila jsem tě a teď jsem tady." Dítě šťastně: "Tohle je nejvíc. Ostatní mě nezajímají." Z těchto momentů si můžete vzít, že nenaplněné potřeby dítěte jsou velikou bolestí, kterou se snaží zahnat všemi možnými způsoby (ideologiemi). Co je však ještě zásadnější, že v sobě každý z nás jednotlivě, i celospolečensky potřebujeme integrovat všechny svoje části, všechny svoje emoce a opustit veškerou ideologii (všechny nezdravé zákazy a příkazy), abychom se mohli propojit se Svobodou, Láskou, Štěstím a Zdravím. Pak zde Virus nemá žádné místo. Kromě toho bylo po celou dobu zřejmě, že Virus není nijak nepřátelský, naopak spolupracuje se Zdravím a čistí všechno mrtvé. Doplním ještě pár zajímavých informací, které v průběhu zazněly: Vláda se cítila neschopná. Nevěděla co dělat. Vadil jí chaos mezi ostatními elementy. Chtěla využívat Ideologie, jen se obávala toho, že je to riskantní. Ideologii nebylo možné porazit bojem. Sytila ji jakákoliv pozornost, pozitivní i negativní. Bylo možné ji jen přestat sytit svou pozorností a věnovat se sobě. Pravda tu byla pro všechny, ale nikomu se nevnucovala. "Jsem všem k dispozici, i když je nepotřebuju." Dlouho se o ni nikdo moc nezajímal. Až se k ní nakonec vydala Láska. Strach chtěl respekt: "Ukazuju vám, když něco děláte špatně." Svoboda vnímala, že si může dovolit i Vztek a Strach. Štěstí je spokojené, když je Vláda malá (nemá moc). Láska se pokoušela všemožně zničit Ideologii, ale ji to jen posilovalo a Láska přestávala projevovat jako láska a stávala se násilím. Na začátku se Láska cítila přehlížená. Zdraví k tomu řeklo: "O lásku máme pečovat. Ona to sama neudělá." Ideologie chtěla větší práva, zasahovat do všeho, všechny ovládat. Hodně se smála, jak jsou vůči ní všichni bezmocní: "My vás zařídíme, zařízneme a nikdo vám nepomůže." Každý se z výše uvedeného může vzít to, co potřebuje. Já vnímám jako hlavní zprávu toto: Dovolte si cítit všechny emoce. Poznejte je. Dejte jim prostor. Pak vás přestávají ovládat, vidíte Pravdu a máte otevřenou cestu k Lásce a Zdraví. Virus vás pak neohrožuje a Ideologie na vás nemá páky. Napsala: Barbora Zumotová Více zde: https://www.zdravevztahy.cz/news/konstelace-na-soucasnou-situaci-z-31-12-2021/ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Průvodkyně na cestě k sobě, autorka Slunečních esencí a lektorka kurzů pro ženy. Podporuje ženy i muže v tom, aby se mohli mít rádi, uměli se ocenit, být samostatní a šťastní. Pak mohou tvořit harmonické, šťastné vztahy. Cestou k tomu je pravda a uvědomění si toho, kdo jsem a co jsem prožil/a. Skvělou podporou na této cestě nám mohou být Sluneční esence. )

Barbora Zumotová: Jak být ženou? Uvolněte se

Barbora Zumotová: Jak být ženou? Uvolněte se

Poslední dny se mě ženy často ptají, jak teda být tou dospělou ženou? UVOLNĚTE SE... Pusťte úplně všechny představy o tom, jaká byste měla být, co byste měla dělat, za co vás budou mít rádi a za co vás budou oceňovat. Odhalujte, kdy se chováte jako dítě, protože vás ovládnou dětské emoce a vy v tu chvíli máte pocit, že vám ti druzí nedávají, co potřebujete. Ano, jako děti jsme potřebovaly pozornost, přijetí, lásku a péči, a úkolem našich rodičů bylo naše potřeby naplnit. Udělali to? Někteří lépe a někteří hůř. Co potřebujete pochopit je, že to bylo na nich, kolik vám ze sebe umí nebo jsou ochotní dát, a není to vaše vina, že nedali víc. Už od začátku jste byly dětmi, které byly dostatečně dobré na to, aby byste mohly být milované. To, co vám chybělo, a co ještě teď cítíte jako díru v srdci, vám nenahradí nikdo. Ten čas, kdy jste to potřebovaly, je už dávno pryč. Nelze teď dospělou ženu zahrnout péčí pro malé dítě. Už vás nelze ani krmit, ani kojit, ani strojit do školy. Jste dospělé a tenhle dluh už vaši rodiče nemohou vyrovnat, i kdyby chtěli. Ubližovali by vám tím ještě víc, protože by vás udržovali v roli dítěte. Vy už jste ženou, která potřebuje žít svůj vlastní dospělý život. Tenhle dluh lze pouze odhalit, uvidět pravdu, ucítit svoji bolest z nedostatku lásky rodičů a vyrovnat se s tím. Když to uděláte, přijde prostor pro vaši dospělost a svobodu žít svůj život po svém. Pochopíte nejen, že v dětství něco chybělo, ale i svou sílu, díky které jste i ty nedostatečné podmínky zvládly. Tahle síla je ve vás pořád. Vím velmi dobře, že projít takovou bolestí není vůbec snadné. V dětství totiž děti obvykle uvěří tomu, že nejsou milované, protože jsou špatné. Proto se snaží být jiné, lepší, více vyhovovat představám druhých a tím se samy sobě ztrácí. Největší strach, který jsem měla možnost vidět, byl strach, že když ukážu svoji skutečnou tvář, tak mě odmítnou. Že ti, na kterých mi záleží, se zhrozí a budou znechuceni mým pravým já. Že mě opustí, protože poznají, jak hrozná jsem. Proto je někdy tak těžké dovolit si být sama sebou. Bojíme se, že se ukáže, že tohle všechno odmítání a nelásku jsme si zasloužily, protože naši rodiče měli pravdu - nejsme milování hodné. Dovolte si vnímat, že tohle bylo jejich nastavení, jejich nezralost být rodičem. Být rodičem totiž vyžaduje hodně zralosti, vnitřního naplnění, trpělivosti, energie a empatie. Ten, kdo je nemá, je z rodičovství vyčerpaný, otrávený a omezuje potřeby svého dítěte různými způsoby. Třeba tím, že mu říká, že otravuje, unavuje, vymýšlí nesmysly, je sobecké, rozmazlené atd. Ale pravda je taková, že je to prostě jen obyčejné, ŽIVÉ DÍTĚ, které potřebuje lásku. Jakmile pochopíte, že to vaše nedosycené dítě už v dospělosti nelze naplnit, přestanete se o to snažit. Přestanete to vyžadovat o rodičů, partnerů, přátel nebo vlastních dětí. Můžete se pak přestat ke svým potřebám chovat jako vaši rodiče, tzn. přehlížet je, a naopak dát sama sobě důvěru, že vaše potřeby jsou důležité, má smysl je vnímat a naplňovat. Vy sama, protože vy jste ten nejdůležitější člověk ve vesmíru, tedy ve vašem životě, a můžete vzít zodpovědnost za to, jak se cítíte a jak vám je. Nikdo jiný, ale právě VY. Tím se z oběti stává tvůrce, z dítěte žena. Žena si dovoluje cítit, co potřebuje, a dělat to pro sebe. Po svém, podle toho, co je pro ni priorita, co dělá ráda a způsobem, který vyhovuje právě jí. Dospělá žena se nesnaží být jako jiná žena, protože ví a cítí, že její svět je jiný. Další ženy ji mohou inspirovat, ale už se nebude snažit být jako někdo jiný, když může být sama sebou. A že nevíte, jaká vlastně jste pod všemi těmi dětskými strategiemi přežití? Nevadí. Nemusíte spěchat. Dopřejte si čas. Poznávejte, objevujte, co je to vaše, v čem jste autentická a spokojená. Vyvíjíme se pořád, můžeme se poznávat a měnit svoje zajeté koleje pořád, protože jsme živé, pulsuje v nás krev. Můžeme cítit, že jsme život sám. Vybrat jednu z esencí pro toto téma dost dobře nejde, protože je to otázka postupného vývoje, během něhož se naše potřeby mění. Můžeme začít s lípou, pokud potřebujeme dosytit vědomí, že jsme milování hodné bytosti a dopřát si energii mateřské lipové lásky. Dub nám pomůže, pokud se neumíme za sebe postavit a bojíme se říkat druhým ne. Růže je esencí ženskosti a pomáhá pročistit zranění na ženské linii a bolavé zkušenosti z partnerských vztahů. Osika je tišitelkou strachů a podporou, která nám připomene léčivou moc doteku, ve kterém se můžeme začít cítit bezpečně. Modřín nám dovoluje zazářit v té naší verzi ženskosti a dovolit si ji čistě po svém. Ženy, uvolněte se, dopřejte si čas a objevujte, co máte rády a co vám přináší radost a potěšení, a začněte to pro sebe dělat. Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Průvodkyně na cestě k sobě, autorka Slunečních esencí a lektorka kurzů pro ženy. Podporuje ženy i muže v tom, aby se mohli mít rádi, uměli se ocenit, být samostatní a šťastní. Pak mohou tvořit harmonické, šťastné vztahy. Cestou k tomu je pravda a uvědomění si toho, kdo jsem a co jsem prožil/a. Skvělou podporou na této cestě nám mohou být Sluneční esence. )

Merlin - král čarodějů: CO NÁM PŘINESE ROK 2022 Z POHLEDU MERLINA - krále čarodějů?

Merlin - král čarodějů: CO NÁM PŘINESE ROK 2022 Z POHLEDU MERLINA - krále čarodějů?

Rok 2022 nás přivítá součtem všech dvojek, tedy 6 vibrací, převážně zaměřenou na tři důležité životní oblasti, mezi něž patří mezilidské, přátelské, partnerské i kolegiální vztahy, další oblastí bude rodina a rovněž finanční a materiální jistoty… Lidé si budou více uvědomovat, že své okolí ovlivňují, a že ono ovlivňuje je, proto bude nutné hledat rovnováhu mezi tím, co kdo chce, a co skutečně může dostat… První polovina roku bude příhodná k seznamování i k vytváření trvalých vztahů a rovněž se budou prohlubovat i vztahy stávající… Ve vztazích ale může docházet i k situacím, kde se těžší cestou budou hledat vzájemné dohody či společná řeč, nicméně na druhou stranu ale budou vznikat vztahy nové, založené na hlubokých citech a s perspektivou do další budoucnosti… Rok 2022 ale přinese i nejeden rozchod nebo rozpad vztahů, ale proto, aby každý jednotlivec pochopil své opakující se chyby a mohl tak vyléčit nejen své srdce, ale i vztahy celkově… Lidé budou nacházet porozumění tam, kde by ho dříve nehledali a rovněž budou chtít vystoupit ze svého komfortu a vydat se vlastní cestou poznání… Daný rok ale bude patřit ženské energii, ženám a to nejen z jejich pohledu, ale i z pohledů mužů, kdy se mohou navracet tradiční hodnoty, jako je úcta, respekt nebo tolerance… Samotný rok 2022 bude ale více pokrokový, plný novinek i posunů, ale rovněž nevyhnutelných změn a občasných turbulencí nahoru a dolů, zejména potom v jeho druhé půlce… Převážně klidnější bude kupodivu jeho první část, ta druhá už bude více náročnější a to z pohledu komunikace, hledání pravdy, ale také nutností se vzdát něčeho, na čem je stále lpěno, i když to už dávno splnilo svou roli… Čímž se budou rozpadat staré vzorce, kterými jsme stále ovlivňováni… Leden a únor se budu tvářit jako méně příznivé měsíce, kde bude převážně vyprchávat euforie z příchodu nového roku a nastane ona realita, kterou ne každý bude chtít vidět… Podobné období bude ještě signovat září a říjen, ale samotný závěr roku už bude ve znamení zklidnění, usmíření i přijetí toho, co bylo v daném roce nevyhnutelné… A co mělo posunout... Nastupující jaro ale slibuje řadu změn a to nejen na politické scéně, ale prakticky v každé oblasti života, více může narůstat zájem o duchovno či ezoteriku, ale přicházet budou i důležitá poznání a pochopení každého jednotlivce, tedy první půlka roku bude spíše svádět k vlastní retrospekci a přehodnocení toho, co chceme, aby zůstalo a naopak budou přicházet intuitivní podněty a myšlenky, co vlastně chceme ve svém životě změnit… Druhá polovina roku už ale bude o něco náročnější, je tu hrozba válečných konfliktů i vyeskalování dlouhodobých problémů, které se nechtěly řešit… Váznout může komunikace a narůstat naopak neshody a hádky v rodinách a to nejen kvůli malichernostem, ale i kvůli dosavadně nastaveným materiálním či finančním jistotám, na kterých je většina rodin i životů zakládána a udržována… Bohužel to s sebou může přinést i nejeden rozvod či odloučení… Rozpadat se tak budou zabředlé a nefunkční rodinné vztahové vzorce a modely… Přicházet budou nové začátky, i když se budou rodit obtížně a bude nutné na ně vynaložit nemalé úsilí, otevřou brány k dalšímu budování toho, co jsme si vytýčili jako cíl… Stejně tak jako se bude život stáčet k nastaveným jistotám, mnohdy ale falešným a neobjektivním, což přinese u nejednoho citelné prozření i možné trpčí vystřízlivění a ukončení všeho, co život svazovalo nebo na co byl život dlouhodobě zaměřen… Svou roli v roce 2022 bude ale sehrávat i osud, ať už se to některým bude nebo nebude líbit, který bude nutit vystoupit z vlastních zkreslených falešných iluzí, domněnek i předsudků a donutí rovněž pohlížet na okolní svět z jiného úhlu pohledu, což ale mezi lidmi může ve vztazích vyvolávat rozporuplnost, protože každý se může snažit prosazovat jen tu svou pravdu, kde se těžko budou hledat kompromisy nebo společná řeč… Zejména potom druhá polovina roku může ukázat falešné masky, lži, podlost i přetvářku, kde bude složité najít ten skutečně pravdivý středobod… Rok 2022 z pohledu zdraví může být více neklidný a nevyrovnaný, což budou mít na svědomí potlačované emoce a to s nastupující druhou polovinou, která může výrazně oslabovat i tok životní energie… První polovina naopak bude nutit zaměřit se na svou vnitřní sílu a hledat stabilitu v životě, ve vztazích, v rodině i práci… Klíčem k úspěchu bude řešení odpovědí v banálních maličkostech, které ale mohou v sobě ukrývat důležitá poselství i skryté zprávy mezi řádky... Ať už vám rok 2022 přinese nebo nadělí cokoliv, pamatujte, že to vždy bude jen a jen pro vaše dobro, i když daná situace nebo okolnost tomu nasvědčovat nemusí, ale je to rok o každém z vás, protože jen těžko můžete chtít změnit okolní svět i vztahy v něm, pokud nezačnete ze všeho nejdřív sami u sebe… Ať každému z vás rok 2022 přinese přesně to, co máte zpracovat v sobě, co si přejete a co si naplánujete… Nezastavujte se hned před první překážkou, ale snažte se vždy zvolit takovou cestu, která vás posune dál k vašemu vytouženému cíli… Tak smělé vykročení do toho nového roku se třemi dvojkami… Hodně štěstí všem… :) UPOZORNĚNÍ:Předpověď je všeobecně pojímána. Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Neprošlo jazykovou úpravou. Respektuji autor. práva obrázků. Autor článku: Pavel/Merlin Server Příznaky transformace má osobní souhlas autora s publikováním tohoto článku. Autor článku: Merlin - král čarodějů Autor článku - ZDROJ: facebook Merlin král čarodějů a mágů - připojte se! Nebo sledujte web: http://merlin-kral-carodeju-a-magu.webnode.cz   )

Nejnovější články na našem portálu

Slunce ve Střelci – Zaměřme se na světlo
listopad 20, 2024 412
21. 11. 2024 ve 20:57 vstoupí Slunce do znamení Střelce, abychom se v čase ubývajícího světla...
Číst článek...
Stoicismus – Cesta k dokonalému sebepoznání
listopad 19, 2024 430
Stoicismus – Cesta k dokonalému sebepoznání „Jen velmi málo je potřeba ke šťastnému životu – to...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Pluto vstupuje do Vodnáře 19.11.2024 a s ním přichází nová vlna bytostí světla
listopad 09, 2024 837
Pluto vstupuje definitivně po necelých 250 letech do vzdušného znamení Vodnáře 19.11.2024 v 21:30...
Číst článek...
Zvukoterapie – Transformační a léčivá cesta přes vibrace zvuku
říjen 24, 2024 501
Život každého z nás je od samého počátku hudbou, plnou zvuků, melodií a rytmů. Hudbu vnímáme od...
Číst článek...
Slunce ve Štíru
říjen 22, 2024 792
23. 10. 2024 v 0:15 vstoupí Slunce do Štíra, který nás vede pod povrch, abychom objevili, co se v...
Číst článek...
Biorezonance – Vibrační terapie vycházející z kvantové fyziky
říjen 13, 2024 702
Od dětství jsme zvyklí každou věc uchopit, ohmatat, prohlédnout ze všech stran, třeba i ochutnat,...
Číst článek...
Slunce ve Vahách
září 22, 2024 866
22. 9. 2024 ve 14:44 vstoupí Slunce do Vah za podpory mocného Pluta v Kozorohu (přesný aspekt se...
Číst článek...
3 Nejslavnější alchymisté působící na našem území
září 20, 2024 655
„Jistě bez klamu, jistotně a pravdivě, co je zespod, jest jako to, co jest nahoře, a co jest...
Číst článek...
Od materialismu k duchovnímu léčení - Když tělo léčí samo sebe
září 17, 2024 924
Aby bylo hned z počátku článku zcela zřejmé, z jaké pozice se k tématu vyjadřuji, tak se pouze...
Číst článek...
Alexandrijská knihovna a její vypálení jako snaha o zastření vědomostí a historie
srpen 28, 2024 954
„Věru nejsme s to dosti želeti jednotlivých knih, které byly zničeny v různých částech světa vinou...
Číst článek...
Slunce v Panně – Čistá mysl je světlem, panenským světem
srpen 22, 2024 1135
22. 8. 2024 v 16:55 vstoupí Slunce do pracovitého znamení Panny, se kterým přichází čas sklizně,...
Číst článek...
Záhadné kruhy v obilí na území České republiky
srpen 12, 2024 1183
Kruhy, linie, trojúhelníky, obrazce tvarů nejen v obilí a ostatních zemědělských plodinách, ale...
Číst článek...
PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč

Přednášky z festivalu Poděbrady

Více videí

Tajemné dějiny a UFO na Zemi

Nejčtenější články na našem portálu osobního rozvoje

16 květen 2020 2158190
Věřím, že každý se někdy zarazil nad "časem", tedy lépe řečeno nad čísly na hodinách, která na...
Celý článek...
4 listopad 2019 516968
Taky jste si všimli, že stále více lidí hlásí různé formy intolerance nebo alergie na pšenici,...
Celý článek...
20 září 2023 460938
Naše jméno nás representuje na veřejnosti a je do jisté míry i naší vizitkou. Každé jednotlivé...
Celý článek...
Vaše osudové číslo předurčuje Vaší životní cestu
1 prosinec 2020 296164
Nauka o číslech nebo-li numerologie je prastará opravdu zajímavá věda. Možná právě proto byla po...
Celý článek...
51 symptomů spirituálního probuzení
28 září 2023 285822
1. Změna spánkových vzorců: nervozita, horká chodidla, přerušovaný spánek Pocit únavy po probuzení...
Celý článek...
3 říjen 2023 274572
Byla roztěkaná, utahaná a kafe pila neúměrně rychle. Prý musí brzy jít, protože na ni doma čeká...
Celý článek...
Jitka Bičíková: ATOPICKÝ EKZÉM a jeho duchovní příčina
6 říjen 2023 262129
Ekzémy vyjadřují náš VNITŘNÍ ZÁPAS mezi tím počem toužíme, a tím co ve skutečnosti prožíváme....
Celý článek...
Význam andělských čísel 11, 111 a 1111
13 duben 2020 256849
Pokud opakovaně vídáte čísla 11, 111 nebo 1111, je pro to důvod. Nejčastějším způsobem, jakým...
Celý článek...
Jak zjistit z numerologie kým jsme byli a jak jsme zemřeli v minulém životě?
3 srpen 2019 256103
Zajímá vás, zda jste byli v minulém životě mužem či ženou nebo příčina smrti, co nás čeká po...
Celý článek...
DUCHOVNÍ PŘÍČINA OBEZITY a celulitidy v naší mysli
12 prosinec 2020 244595
Obezita znamená z mluvy naší duše nejen POTŘEBU OCHRANY, OBAL STRACHU, ale také ÚTĚK PŘED -...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Krevní tlak NÍZKÝ/VYSOKÝ - duchovní příčina
30 květen 2022 243570
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - Duchovní příčina Vysokým tlakem trpí lidé, kteří v sobě dusí VELKÝ TLAK....
Celý článek...
Jak zhmotňovat svá přání - Zákon přitažlivosti, nejmocnější zákon vesmíru
29 srpen 2021 216542
Každá myšlenka vibruje, každá myšlenka vyzařuje nějaký signál a současně přitahuje jí odpovídající...
Celý článek...
Vztah dvojplamenů - karmických duchovních dvojčat
7 leden 2018 208742
O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení. Zdá se, že...
Celý článek...
Jak číslo domu a bytu může ovlivňovat váš život
30 září 2019 191991
Mohlo by se zdát, že čísla na dveřích jsou abstraktní, kromě základní orientace nic neznamenající...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Proč ženy trpí na CYSTY, VÝTOKY A BOLESTIVOU MENSTRUACI? ~ psychospirituální příčina
17 září 2020 187406
V dnešní době snad už neexistuje jediná žena, která by neměla nějaké "ženské problémy". Čím je to...
Celý článek...
Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce
27 srpen 2020 185215
Většinu mužů přitahují silné ženy. Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: VELKÉ A TLUSTÉ BŘICHO U HUBENÝCH ŽEN
6 prosinec 2018 177635
Jste štíhlá, cvičíte, držíte dietu, ale stále nemůžete zhubnout velké břicho ? KDE JE CHYBA? Náš...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Číslo dne narození
23 září 2019 168167
"To, čím jsi, záleží na třech faktorech:na tom, co jsi zdědil, co z tebe udělalo tvé okolí a co...
Celý článek...
Je ten muž pro mě skutečně tím pravým?
25 listopad 2020 164422
Často se dva dospělí dají dohromady a jenom donekonečna přehrávají svá dětská dramata. Poměrně...
Celý článek...
Petra Jelínková: Všem matkám svých synů
13 srpen 2022 162018
Tak jak nic v životě není náhoda, není ani náhoda, že žena porodí syna. Tím, že žena přivede na...
Celý článek...
Znáte svojí osobní roční vibraci? Víte v jakém karmickém roce se nacházíte?
24 květen 2018 144159
Každý z vás jistě ví, jaký se píše rok, nyní, když dávám dohromady tento článek, jsme na sklonku...
Celý článek...
MERLIN král čarodějů: Když muž skutečně miluje
20 červenec 2022 128984
Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, měla by žena o jeho zranitelné srdce pečovat a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky
21 květen 2020 125545
OBKLAD Z JABLEČNÉHO OCTA: – Vezměte si bavlněný ručník nebo nějaký hadřík a namočte ho v...
Celý článek...
Jitka Bičíková: MIGRÉNY a bolesti hlavy - duchovní příčina
29 červenec 2022 123803
MIGRÉNY a bolesti hlavy nebo-li náš PAPIŇÁK V HLAVĚ - DUCHOVNÍ PŘÍČINA Bolest z fyzického hlediska...
Celý článek...