Nic v životě není „jen tak“ bezdůvodné a NIC není žádná náhoda. Vše má svůj důvod i příčnu. Spoustu žen za svůj život vystřídalo i několik „velikostí prsou“, což sám o sobě je fakt, ukazující na způsob našeho konkrétního myšlení a tím podvědomé zhmotnění – tedy měnění se prsou v konkrétně daném období. ŽENY, CO MAJÍ HODNĚ VELKÁ PRSA: Ukazují na ženy, jejíž prioritou jsou hlavně děti, rodina a mateřství. Rodinné zázemí a děti jsou pro ně na 1. místě, více než nějaká kariéra a práce. JEJICH PROBLÉMEM JE, že jsou to až přehnaně rodinné svázané modely žen, které do rodiny a dětí investují daleko více energie, času a hlavně sebe samých, více než je zdrávo. Jsou až extrémně nezdravě upnuté na své děti, partnera a rodinu. Samy si neuvědomují jak moc se upínají, ulpívají a jak druhé to může svazovat. Obětují vše rodině a dětem a sebe posouvají na úkor jich někam úplně dozadu. Jejich role partnerky je ale často stagnující, potlačná, vyhaslá, protože neplní často plně funkční partnerskou roli ve vztahu, tak jak mají, neboť i tuto energii vkládají do dětí a do tepla „rodinného krbu“. Často právě na úkor plnohodnotného partnerství. Někdy jsou to typy žen, které dávají v životě přednost porodit své vlastní dítě, než mít partnera. To jsou ty typy žen, které tvrdí, že: „hlavně chci mít své dítě, i když nebudu mít partnera a budu vychovávat sama, hlavně abych ho měla...“. U některých žen je to i skryté utíkání od špatného či nenaplněného manželství, že se podvědomě upnou na své děti. Jenže často i když už jsou děti dospělé, a už je nepotřebují. Špatně se smiřují s odchodem dětí z domova a s jejími vlastními životy. Těžko se jim žije bez nich, bez jejich častých návštěv, častého kontaktu s nimi. Tento fakt jim ukazuje na další jejich STRAŠÁK, věc, kterou psychicky špatně zvládají a to je že „neumí stárnout“. Bojí se samoty stáří a bojí se samoty domova. Bojí se zboření jejich „přece tak pracně“ vybudovaného rodinného hnízda. Jsou hodně upnuté na svou rodinu, často i partnera a nejbližší. Vyznávají usedlejší, konzervativnější, stabilnější styl života bez vzruchu, adrenalinu, akčnosti, zábavy, větší společnosti. Jsou to typicky „rodinné typy“, co nepotřebují být viděni veřejností, mají nejraději svůj malý soukromý okruh stálých lidí, které dobře znají. Mají rády svůj klid a v něm řád, pravidelnosti, žádné změny a novinky. Ne náhodou jsou PRSA principem mateřství, kojení, dětí. Duchovně se jim doslova tvoří stálé „duchovní mateřské mléko“, aby přece měly stále a kdykoliv výživu pro své byť i dospělé děti. To je jejich podvědomý program v hlavě. Prsa se duchovním mlékem zalévají a tím se zvětšují. ŽENY, CO MAJÍ HODNĚ MALÁ PRSA: Duchovně vypovídají o ženách, kterým v hlavě a mysli „uvízly“ v dětském či pubertálním věku. Mají tzv. „dětská prsa“. Mají pocit, že v tom věku se cítily lépe, než v současném „dospělém“. Byly bezstarostnější, svobodnější než nyní. Jejich mysl a vzpomínky často utíkají do nostalgických myšlenek typu: „Stejně když nám bylo -náct, byl život snažší a jednodušší, nemusely jsme nic řešit a jen si užívaly života, kéž by to tak šlo stále...“. Často opravdu mívají i štíhlou postavu „náctiletých“ slečn se 48 kg, s roztomilým „dívčím kukučem“ a skutečně vypadají o několik let mladší než ve skutečosti jsou. Potlačí v sobě roli matky, aby mohly být „dcerou“, dívkou, která stále touží mít svůj vlastní svobodný život bez okovů. Potřebují k životu dýchat, partnera, který jim dává hodně svobody k dýchání, nedokáží být svázané někým či něčím. Jsou to ženy, které si rády užívají života naplno, jsou často hodně akčí, vyhledávají adrenalin, aktivitu, mají hodně koníčků, známých, přátel, milují společnost, zábavu, potřebují k životu hodně lidí kolem sebe. Tyto ženy by naopak nemohly být domácí hospodyňkou na plný úvazek bez lidí. Nuda a samota je děsí a v samotě bez lidí by umřely. Lidi je nabíjejí. Problémem zde je, že je samota někdy až děsí. PROBLÉM TĚCHTO ŽEN JE, ŽE SE BOJÍ FYZICKÉHO STÁRNUTÍ a představy, že zestárnou do staré nemohoucí babičky, která nebude mít už ty možnosti žít život naplno tak, jako v mládí, když jsou plné síly, vitality, energie a zdraví. „Jak si mám užívat života ve stáří, když už nebudu mít takové možnosti, tak zdravé a mrštné tělo?“ „Tak si ho radši co nejdéle nechám fyzicky mladé, dyť se přece cítím na 20 let!“ Toto je jejich nastavený podvědomý model, program, podle kterého si naprogramují svá prsa, která tím přestanou růst, protože jim žena dala podvědomý povel, že je chce mít velká jako ve věku 14 let. Malá prsa mají mladé dospívající slečny. Myslí se cítí být stále dospívajícími dívkami, proto i dospívající malá prsa. Jejích strašákem je narůstající věk, který je děsí a stále se snaží zápasit s osudem a „vypadat mladě“. Často vypadají opravdu mladší než je jejich věk, oblékají se i jako mladší generace. Styl života i módy „mamin od dětí“ je děsí. Děsí se toho, že osud neobejdou a tak zápasí se svým zevnějškem jak mohou, aby stále vypadaly mladě, co to jen půjde. Mentálně se opravdu často mladší i cítí. Proto si růst prsou hlavou dokáží zastavit. Neznamená to však, že nemohou toužit po dětech, jen ne v takové extrémní nezdravé míře jako ženy s velkými prsy. Žádný extrém není správný, ale zároveň právě tímto extrémem nám vždy tělo podává zprávu o našem myšlení a životním nastavení. Hodně ženské síly a umět, co nejlépe rozpoznat náš vnitřní radarm nám všem ženám přeje Jitka B. lymfoterapeutka a Autorka knih O PSYCHOSOMATICE A LYMFĚ Zdroj: http://www.zahadnalymfa.wbs.cz Autor: Jitka Bičíková - masáže, čištění lymfy Navazující články: Jitka Bičíková: PROČ SE LYMFA NEMÁ ČISTIT JEN na JAŘE aneb lymfu máme čistit celý rok ! Jitka Bičíková: ZUBY, ZUBY, ZUBY, problémy se zuby a dásněmi - duchovní příčina Jitka Bičíková: DLOUHODOBÁ NESPAVOST - duchovní význam Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky Jitka Bičíková: BABIČČINY RECEPTY na ČIŠTĚNÍ LYMFY - 2. díl Jitka Bičíková: NEBEZPEČNÉ CVIČENÍ PŘI OBEZITĚ a ZAVODNĚNÍ TĚLA aneb hodně cvičíte a stále nehubnete? Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. )
Přiznám se rovnou, že tohle označení nemám moc ráda. Žena Bohyně. Vnímám ho jako neadekvátní a taky trochu nereálné, protože k Bohyni by patřil taky Bůh, ne? :-) Na druhou stranu cítím podstatu tohoto označení, která učí ženy, aby začaly prožívat svoji božskou částečku, kterou v sobě má každý člověk. Nejen žena. Problém vidím v tom, že často dochází k nepochopení a některé ženy tuto informaci vezmou tak, že si řeknou:"Jsem Bohyně, tak mám nárok." K tomu se přidá tvrzení, že jen šťastná žena je šťastnou matkou a už se se roztáčí kola domácího teroru. Ano, jen šťastná matka může mít šťastné děti. To je samozřejmě pravda. Jenže některé ženy si to vyloží tak, že mají být sobecké. Mají si vyhradit čas pro sebe stůj co stůj. Mají nárok odjet na odpočinkový víkend. Dělají to nejlepší pro sebe a tedy pro děti, když odchází na kosmetiku nebo ke kadeřnici. Ale jistě, proč ne, ale je potřeba rozlišovat, kdy to je možné a kdy ne. Konkrétní příklad, který mě šokoval, bylo podivení jedné ženy, že když odešla v šestinedělí na masáž, tak muž jí neustále volal a nezvládal to doma s miminkem.No, ani se moc nedivím. Tak malé miminko potřebuje být s mámou. Cítit její vůni, slyšet její hlas a hlavně moci se přisát k prsu, když potřebuje.Tatínek jaksi prsa nemá, takže minimálně to kojení prostě nemá šanci zastat a rozhodně to není jeho chyba. Ne, žena Bohyně si nedělá nároky. Žena Bohyně si dovoluje. Dovoluje si být tou, kterou skutečně je. Prožívat naplno všechny svoje části a dovoluje si žít život, který chce žít. Jde to zevnitř ven, ne naopak. Začíná u toho nejvnitřnějšího uvědomění, že skutečně může mít ráda všechny svoje stránky a jen ona sama je zodpovědná za to, jak se cítí a jak žije. Z tohoto uvědomění pak utváří svůj život. Má pro sebe pochopení a je k sobě laskavá, takže může být laskavá a chápající i ke svému okolí. Umí nabídnout pomoc, pokud ji nabídnout chce a umí také ostatním nechat zodpovědnost za jejich život, protože už ví, že tu není od toho, aby ostatní zachraňovala a nechává jim prostor prožít vlastní lekce.Je vnímavá a citlivá. Je zodpovědná za sebe i za svoje děti a nehází tu zodpovědnost na nikoho jiného. Svoji roli matky si nenechává vzít. Žije ji naplno, protože se pro ni rozhodla. Není matkou proto, aby naplnila něčí představy. Umí požádat o pomoc, když ji potřebuje a umí být za ni vděčná.Umí se radovat a umí ocenit sebe i ostatní. Z respektu, který má sama k sobě, se utváří i úcta a respekt, který k ní přirozeně chová její okolí. Umí si najít čas pro sebe a na činnosti, které má ráda a ví, kdy je to pro všechny možné a v pořádku.Má ráda svoji svobodu, takže ji umí dopřát i ostatním. Žena Bohyně si váží muže, protože umí ocenit svoji ženskost. Je to žena, která má ráda svůj život a není na muži závislá. Nemá potřebu ho spoutat a držet u sebe, protože ví, že je sama magnetem, který muže přitahuje.Je silná, takže si může dovolit být zranitelná a ty, které chce, tak si k sobě pustit opravdu blízko.Žena Bohyně odhodila svoje masky, protože už se nepotřebuje schovávat a je ochotná ukázat světu, kým je. Dovoluje si milovat naplno, protože je plná Lásky. Přeji Vám, abyste si dovolovali (muži i ženy) být těmi, kterými opravdu jste. Se všemi přešlapy, které Vás něco naučily a se všemy dary, které v sobě máte. Bára Zumotová Více zde: https://www.zumotova.cz/news/ezotericky-blud-c-2-jsem-bohyne-a-kdo-je-vic/?fbclid=IwAR1_ueSZ6zBmaGV_JAFXvFAunDNBZNJRvesVYIA3vRTY99Sm10FZwvQn4PE Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy. )
Vy duše spanilé, které cítíte, že jste na cestě bezpodmínečnosti, ctěte si toto vědomí. Vím, že je rozpoznáno. A vesmír to ví také. Všeobjímající láska nám poskytuje pochopení, či spíše akceptování konání druhého, nebo situace do momentu, než nám začne působit zmatek, bolest, či nepochopení. Tehdy, již mimo komfortnost situace nastupuje hlas sebelásky, obvykle zhmotněný odchodem ze situace. Zda je za tím nedůvěra, obavy, nebo jen tušení, je prozatím vedlejší. Zde se totiž bude řešit láska. Magická, nepochopitelně nekonečná a kupodivu, opět a zas a znovu, na první pohled rozum zastavující. Pokud se jednoho dne objevíte na cestě za hlasem své duše a budete mít pocit, že navzdory určité diskomfortnosti chcete zůstat, přijde něco, v čem objevíte vůli a obrovský pokrok. Tyto zkoušky nejsou určeny pro práci v zamilovanosti. V opojení zamilovanosti jsou téměř nepoužitelné. Ale ano, později budou použitelné na celé jsoucno poznání, avšak to už nebude třeba. Až se vnoříte lásce, určitě se jí nevyhnete. Tyto duše se nejprve rozpoznají tak, že si dovolí být vzájemně těmi, kterými jim neumožní být nikdo jiný, kde odpuštěno bývá ještě předtím, než bývá provedeno, protože při této zkoušce se zastavují všechny životní funkce. Jsme vším, ale jsme opravdu i projeveným? Určitě ano, protože jsme to chtěli. Toto nebude o fyzickém či emočním opakovaném násilí. K tomu slouží jiné prostředky. Takže co může způsobit poznání tyrana a oběti v sobě? Kdo bude tyran a kdo oběť? Kdo dal tyranovi mužskou složku a oběti ženskou? Vyberete si? Ne, tyto kostky byly vrženy už pradávno předtím. Proto dávám do pozornosti bezpodmínečnou lásku a chladnou hlavu. Určitě budete ve zvýšené míře registrovat andělské znamení, proto přijměte jejich projevy. Zde se totiž pozná, zda je ego v nadvládě a zda se znovu jen umně nezamaskovalo za nějaký facelift. V případě jeho projevení hrozí rozsáhlé následky, proto bacha. Přes tyto dveře projdete pouze pokud nebude ego převládající složkou poznání u obou zúčastněných. Až jsou dvě duše připraveny, přijde moment, kde se lámou skutečné ledy. Zde se, dámy a pánové, projevuje pravá esence poznání. Projevit se, oběť i tyran. Nárazová zóna duality a jednoty je však prosvětlená. Známe objevené zrcadlo života a jak s ním pracovat. Opatrně a s láskou. Suny Autor článku: Suny Ze slovenského originálu do češtiny přeložil Suny. Články s podpisem © Suny lze volně šířit v jejich nezměněné formě, včetně tohoto odkazu, s vloženým aktivním propojením na: https://soulofsuny.wordpress.com )
Práce na sobě nebo chcete-li osobní rozvoj je proces, který každý začíná z jiné startovací čáry, z jiné pozice, situace, stavu, podnětu. Každý má pro sebe svůj vlastní důvod nebo záměr, se kterým se na tuto cestu vydává, který se i v průběhu sebepoznávání přirozeně může měnit a vyvíjet. Každý do tohoto procesu vstupuje ze své úrovně vědomí, které se postupně rozšiřuje, a s tím jde i ruku v ruce navyšování jeho osobních vibrací, mění se vnitřní nastavení, přesvědčení, názory a celkově se mění osobnost daného jedince. To, co všechny spojuje je veliká touha po uzdravení, pochopení, životních změnách, zlepšení finanční situace, nalezení vhodného partnera, harmonický život v partnerství, nalezení vnitřní rovnováhy, štěstí, prožívání láskyplných vztahů v radosti, plynutí a tvoření. Při práci na sobě je velice důležitá přítomnost vašeho vědomí. Tzn., vašeho pozorovatele, který se v daném okamžiku při vnitřní retrospekci, v prostoru vašeho podvědomí může rozhodnout, jak s danou situací naloží, jaký postoj zaujme, jaké pocity nechá vstoupit do těla, jaký prostor si sobě dopřeje k tomu prožít danou situaci s přijetím a následným pochopením. Vědomí je schopno vést každého k prožití protipólu, čímž se narovnávají obě polarity, dochází k léčení. V tomto procesu pracujete se svatou trojcí - mysl, tělo a duch (emoce, pocity). Učíte se myslet jinak, dáváte pozornost svým pocitům, učíte se prožívat naplno své emoce, zde vnímáte své limity, hranice, pozorujete a vnímáte reakce svého těla v daných situacích, rozpoznáváte převzaté programy, se kterými jste se ztotožnili, umíte si od důsledku dojít k vlastní příčině, poznáváte své skryté odmítané části, tvoříte s nimi nový vztah, přenastavujete svoje základy, vnímáte sebe z vícero úhlů pohledu, jak funguje vaše ego, kdy jde s vámi a kdy nikoli, věci vám najednou začínají do sebe zapadat, dávat větší smysl, rozšiřujete schopnost pochopení nejen pro sebe, ale i pro druhé, pro situace, vnímáte různé synchronicity a znamení Vesmíru, uvědomujete si více sebe, vlastní hodnoty, sebelásku, toho, co pro sebe chcete, kým pro sebe jste, lépe se rozhodujete, stavíte se a učíte se zujímat jiný nový postoj k situacím, také uzavíráte nejen pro sebe, ale i celé rodové linie určité karmické cykly, otevíráte svůj potenciál, a určitě můžete objevit či rozvinout své doposud skryté schopnosti. Vyžaduje to značnou dávku odvahy a praxe podnikat vlastní výpravy do svého nitra, do svého podvědomí, které vždy v každém z nás ukrývá hluboko skryté, potlačené a odmítané části nás samých, ale díky kterým se nám v životě právě děje to, co se děje. Je to jako naučit se podnikat dobrodružné výpravy a doslova otevírat vlastní Pandořinu skříňku. Zde berte vždy v potaz, že čím silnější osobnost, tím velmi inteligentní a silnější obrané mechanismy, tím dobrodružnější výpravy. Tento proces bude zkoušet vaši vytrvalost, záměr, trpělivost a bude se dotýkat všech částí vašeho života, které nejsou s vámi v souladu. Ano, někteří z vás budete mít dny, kdy to budete chtít vzdát, kdy budete propadat z vašeho úhlu pohledu zpátky nebo ještě hlouběji, kdy budete cítit vnitřní tlak, někdy i bolest na srdci nebo jinde na těle, kdy vás to bude zasahovat až do morku kostí, kdy nebudete vidět východisko, kdy se budete chtít z těchto situací rychle vrátit zpět do normálu, probudit se ze zlého snu a budete se chytat každého stébla a ono to nepůjde. Někdy vám nepůjde se opíjet rohlíkem a afirmovat si pozitivně myšlenky, nepůjde vám si říct, jak je všechno láska a jen tak se rozhodnout, že od teď bude vše jen krásné, nebude vám fungovat to, co ostatním ano, budete se cítit hluboko osamoceni, bez jakýchkoli jistot, někdy i v zajetí svých závislostí, v depresích či úzkostech, panických atacích. Budete mít pocit, že pořád děláte něco špatně nebo, že s vámi není pořád něco v pořádku, protože se vám nedějí věci, tak jak chcete nebo potřebujete nebo jak o nich píšou ostatní. Tak prosím vás, VŠECHNO TOTO JE S VÁMI V POŘÁDKU A JSTE PŘESNĚ TAM, KDE MÁTE BÝT, PROŽÍVÁTE PŘESNĚ TAKOVOU SVOJI POLARITU, JAKOU V DANÝ MOMENT POTŘEBUJETE. NEJSTE V TOM SAMI! Takto se vám hlásí o pozornost vaše potlačené a odmítané části z vašeho podvědomí. Otevírají se a ukazují nenaplněné a nepochopené potřeby vašich zraněných částí vašeho vnitřního dítěte, které nechce nic jiného, než být plně viděno, slyšeno, pochopeno a přijato PŘESNĚ takové, jaké se uvnitř vašeho podvědomí nachází bez snahy ho napravovat či měnit. CHCE VÁS A JEDINĚ VÁS, NIKOHO JINÉHO, CHCE VAŠI POZORNOST, CHCE POUZE A JENOM S VÁMI, NĚKDY I V DOPLNĚNÍ PŘÍTOMNOSTI DALŠÍCH BYTOSTÍ ZAŽÍT ONEN PROTIPÓL, PROTOŽE VY JSTE TEN KLÍČ, OD NIKOHO JINÉHO TO PRO NĚJ NEBUDE DOSTAČUJÍCÍ A HODNOTNÉ. Proto tuto práci nemůže nikdo udělat za vás. Skrze váš vlastní prožitek, váš postoj a vztah k tomu dítěti uvnitř vás vždy tvoříte základ nového vztahu, svého vnitřního domova, který je ale nově postaven a obsahuje porozumění, úctu a lásku. Protože takto v sobě nastavujete nové hodnoty, již nebudete muset sami sebe (své dítě) zrazovat. Je důležité v tomto procesu prožívat, nořit se někdy velmi hluboko do emocí, a také uzavírat takto otevřené cykly prožitím protipólu. V tomto je Vesmír pro všechny spravedlivý a nelze ho obejít. Vždy vás bude umísťovat tak dlouho, dokud svá témata nezvládnete tak, jak potřebujete, jak je to nastavené v plánu vaší duše. Vždy každou novou výzvou budete sebe trénovat ve vlastním mistrovství. A touha duše je se neomezeně a dále rozvíjet, proto je to celoživotní proces. Zároveň ale jednoho dne ty hrubé a těžké či složité věci, které rozkryjete naplní svůj záměr, nebude třeba je znovu prožívat. A i když znovu přijdou, tak jen proto, že tam pro vás ještě za tím nesou další hlubší rovinu či informaci k pochopení sebe sama v širších souvislostech. Také se budete svojí vnitřní prací sami na sobě dostávat častěji a více do svého středu, do souladu se svojí duší a to vám nikdo nevezme. Rozvine se vaše schopnost tvořit vlastní život obohacený a posilněný o prožité situace. Vaše misky vah se budou vyrovnávat. Každý další propad nebudete vnímat jako tragédii, ale jako příležitost k růstu. A to se pak opravdu věci dějí jinak. Jakékoli procesy, které podstupujete, které můžete nazývat prací na sobě, avšak kde není přítomno vaše vědomí, tzn. nepracujete sami, nerozumíte, co se s vámi děje, neprožíváte vědomě, popř. nejste vedeni průvodcem zpracovávat sami, tak veškeré čištění a odbloky, odstřihávání od druhých lidí, situací, kde někdo něco dělá za vás, není práce na sobě. Nicméně i toto má ve vašem životě svoji nesmírnou důležitost, své místo, protože vám to může pomoci ulevit, nahlédnout na své záležitosti z jiné perspektivy, z nadhledu, připravit vás a otevřít vám váš systém k tomu podívat se, co se uvnitř vás skrývá, velice vám to pomáhá otevřít cestu do svého nitra, kde pak můžete uzavřít svůj cyklus daného tématu na své vlastní rovině, sami za sebe. Vy sami i tímto zjišťujete, co vám pomáhá otevřít a zvědomovat vaše záležitosti buď na mentální, emoční či tělesné rovině. Než přijde vaše načasování, dopřejte si alespoň ze začátku vámi zvoleného průvodce, který vás bude provázet těmito procesy, kdy pro vás může otevírat dveře, do kterých se však budete odvažovat vstupovat již sami. Spousta věcí se pak i dá zpracovávat za pochodu a velmi rychle. Také si občas dovolte, i pokud jste již sami sobě průvodcem a našli jste vlastní způsob, jak se sebou pracovat, požádat o pomoc kdykoli v případě, kdy na své záležitosti nevidíte nebo v případě, kdy se toho najednou otevře veliké množství a vy nevíte, kde začít. Všichni jsme v tomto procesu vzestupu vědomí společně a svými zkušenostmi se obohacujeme navzájem, každý ze své roviny, a z místa, kde se právě nachází. Jednou jste to vy, co táhnete za provaz, motivujete a obohacujete ostatní, a jindy táhnou jiní, kteří zase takto pomáhají vám. Tento článek a informace v něm obsažené lze šířit pouze v případě povolení autora a to nekomerčním způsobem v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.kodyvasiduse.cz FB: https://www.facebook.com/kodyvasiduse.cz/ a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky. VERONIKA BARKOCI "Jsem průvodcem transformací pro všechny, kdo touží po vnitřní rovnováze, klidu, harmonii, emoční stabilitě." Při sezeních svojí energií pro klienty vytvářím bezpečné prostředí, prostor, energii možné změny, pole, kdy je vedu a doprovázím do jejich vnitřního světa, do podvědomí, kde mohou pro sebe nacházet veškeré své odpovědi, věřit tak svému vedení a svojí intuici, mohou vnímat svoji vlastní identitu, osobní hranice a hodnotu, své napojení na Zdroj. https://www.kodyvasiduse.cz/o-mne/ )
Aniž jsem dříve uvedl jakoukoliv teoretickou předmluvu, začal jsem na Svobodném vysílači dělat meditace, jejímiž součástmi jsou snad vždy práce s čakrami a dost často jsou dokonce jejich hlavní náplní. Vyházel jsem z předpokladu, že velká většina lidí, sledující tyto pořady nějaké ponětí o čakrách již má. Pro jistotu upozorňuji, že mé meditace nejsou založené na nějakém posvátném systému, nemají žádný speciální název, nesdělil mi jej žádný nanebevzatý mistr, ani nejsou převzaté od veleznámého jogína, či andských šamanů. Marketingové praktiky a s nimi spojený placebo efekt fungují v každé oblasti a duchovno či esoterika nejsou žádnou výjimkou. Po skončení své podnikatelské činnosti pociťuji téměř ke všem marketingovým praktikám přirozený odpor, což je možná trochu na škodu věci. Vím, že představa, že věci se prosadí svojí kvalitou v dnešní době, je mírně naivní. Proto doporučuji: "Neřiďte se jmény a popularitou či marketingem, pracujte na sobě klidně sami a dělejte to, co vám nejvíce vyhovuje, co cítíte intuičně, i když přinejhorším je to třeba i zadarmo." Přitom je však nutné zachovávat určitou míru opatrnosti, protože lidí, kteří doplatili na svou důvěřivost, není málo a znám několik takových příběhů, a to se nemusí jednat jen o setkání s podvodníky. Dokonce bych řekl, že psychopati jsou i v této oblasti nebezpečnější než obyčejní podvodníci. Ostatně příběhy guruů, kteří přivedli lidi až do péče psychiatrů, nebo je připravili o majetek, jsou i obecně známé. Práce s čakrami je pro nás důležitá, protože čakry jsou pro nás energetická centra, kterými přijímáme energie, které nám umožňují bytí v této realitě a bytí v takové kvalitě, jaká odpovídá stavu našich čaker. O čakrách se toho dá najít na internetu skutečně mnoho a tak se popisu jednotlivých čaker a jejich funkcí budu věnovat opravdu jen velmi stručně pro ty, kteří v této oblasti mají minimální znalosti. Používat budu jako vždy pouze české názvy. Umím si představit, jak při meditaci budu používat názvy ze sanskrtu, a polovina lidí bude přemýšlet, o jakou čakru, že se to zrovna jedná. Byl jsem upozorněn, abych neříkal jen čísla čaker, ale i jejich označení či umístění, jako například čakra srdeční.Pro zajímavost uvádím, že jako obvykle jsem se podíval na čakry do Wikipedie a zaujalo mě , že se v názorech na barvy jednotlivých čaker poměrně dost odlišuje snad od všech webových stránek týkajících se čaker, protože zcela vynechává zelenou barvu. Srdeční čakra je nebesky modrá, krční modrofialová, šestá - třetí oko bílá a temenní průzračná. K barvám čaker jen krátkou poznámku - není nutno barvy chápat jako přesný barevný obraz čakry, ale spíše jako vyjádření určitého pásma frekvence vibrací dané čakry a modelem je tu frekvence elektromagnetického záření (světlo) ve viditelném spektru. Z tohoto pohledu se mi ve Wikipedii zdá nelogické vynechání zelené barvy jakožto určitého pásma frekvence vibrací. První čakra nazývaná kořenová nebo základní má barvu červenou a její základní funkcí je tvorba hmotného těla. Druhá čakra nazývaná sakrální nebo sexuální má barvu oranžovou a její základní funkcí je tvořivost a sexuální energie. Třetí čakra solární nebo žaludeční má barvu žlutou a její základní funkcí je vitální energie, vztah k materiálnímu světu. Čtvrtá čakra nazývaná srdeční má barvu zelenou a její základní funkcí je energie lásky a spojování dolních a horních čaker. Pátá čakra nazývaná krční má barvu světle modrou a její základní funkcí je komunikace v nejširším smyslu slova. Šestá čakra nazývaná třetí oko má barvu tmavě modrou a její základní funkcí je inteligence a intuice. Sedmá čakra nazývaná temenní nebo korunní má barvu fialově purpurovou a její základní funkcí je spojení s vyšším vědomím. Ještě se zmíním o osmé čakře, jejíž barva už v rámci modelu barev viditelného spektra je pro nás barvou ultrafialovou a je možné vnímat energii této čakry jako čirou. Otevřená osmá čakra již umožňuje mentální ovlivňování reality a přesahuje tak svými možnostmi schopnosti dané otevřenou pátou a šestou čakrou. Před prací s touto čakrou doporučuji vždy pracovat se srdeční čakrou a pokud možno si ji plně otevřít, protože zneužití schopností dané otevřenou osmou čakrou bývá většinou poměrně draze karmicky zaplaceno. Naštěstí pro velkou většinu lidí se osmá čakra nezačne otevírat, dokud není otevřená srdeční čakra. Osmá čakra již je mimo tělo nad naší hlavou 30 - 50 cm. I z toho důvodu jsou práce s touto čakrou a příjem energie do této čakry méně vnímatelné než je tomu u prvních sedmi čaker, které můžeme vnímat v těle. Rozdíl mezi intuicí šesté čakry a božským vedením sedmé čakry (napojení na vyšší vědomí) je poměrně obtížněji pochopitelný jinak než vhledem či vnorem, ale pokusím se to vysvětlit na příkladu a podobenství. Když jedu autem a před zatáčkou mi samočinně probleskne hlavou, že za zatáčkou by mohlo být něco nebezpečného a proto přibrzdím, tak se jedná o intuici díky otevřené šesté čakře - třetímu oku. Jestliže jedu autem a před zatáčkou bez jakékoliv myšlenky moje pravá noha automaticky přibrzdí, tak se jedná o božské vedení o napojení na vyšší vědomí díky otevřené sedmé čakře. Jako příklad jsem uvedl pokud možno nejjednodušší situaci, ale v běžném životě se jedná o situace podstatně složitější a také méně snadné k pochopení. Snad by se to dalo vyjádřit také tak, že v životě konáme vědomě, ale na základě intuice, nebo jednáme, aniž jsme si vědomi, proč tak konáme. V mnoha případech se ukázalo, že jednání vedené tímto vyšším vědomím je pro nás nejvhodnější a je doporučováno mnoha duchovními školami. Ale není to tak jednoduché. Je potřeba si ale uvědomit, že ne každé konání na základě božského vedení se může v ten konkrétní okamžik jevit jako pro nás prospěšné či vhodné. Jeho prospěšnost mnohokrát jsme schopni ocenit třeba až za dlouhou dobu. Třeba i v kategorii desítek let. Důležitá je pravidelná vědomá práce s čakrami, protože nejen otevřenost čaker, ale i aktivita má vliv na stav našich čaker a tím pádem i na náš celkový stav fyzický i psychický. Při nepoužívání se čakry přivírají. Pravidelná tvorba ochranného duhového vajíčka nám zajišťuje nejen ochranu, ale zároveň také používání všech čaker (protéká jimi energie), což neznamená, že tak musíme činit každý den. Jsou však prostředí jako například nemocnice nebo domovy důchodců, kde bych tvorbu ochranného vajíčka doporučoval téměř každý den, pokud konkrétní člověk nemá dostatečně silný jemněhmotný imunitní systém. Ale i tak je vhodné při vyšší míře vyčerpanosti, momentální indispozici nebo velkém stresu si vajíčko udělat. V této souvislosti upozorňuji, že jsem doplnil na svých stránkách článek "Příčiny životních a zdravotních potíží a jejich řešení" o detailní popis tvorby ochranného vajíčka pro sebe i druhé, protože jsem na toto téma dostával stále se opakující dotazy. V podstatě každý den můžeme posílat někomu energii minimálně ze srdeční čakry. Každý může během dne poslat alespoň třem lidem lásku ze srdeční čakry. Mohou to být klidně i lidé cizí. Ze začátku to bude vyžadovat určitou míru koncentrace, ale později už to budete dělat automaticky a nejen třem lidem. Zajímavé je při rozmluvě s přisedlíky, zejména o energii srdeční čakry a jejích účincích, jak často od nich slyším: "Ale proč mi to nikdo za života neřekl." To je charakteristické pro stav této společnosti. Neinformovanost či spíše desinformovanost. Podle mých informací je vhodné přijímat energii do všech čaker přes sedmou korunní čakru, protože tato energie je čirá ze zdroje. Pokud přijímáme energii přímo do jednotlivých čaker, může docházet k určitému znečištění vlivem energií okolního prostředí a bytostí se v něm nacházejících. Ale opět připomínám, dělejte věci tak, jak je nejlépe cítíte a tak, jak vám napovídá vaše intuice. To samé platí, i pokud posíláme energii jiné bytosti. V tomto případě je kromě čistoty energie velmi důležité neposílat energii vlastní(která je ve svém množství omezená), ale energii,která námi protéká. Tím, že se nejedná o naší vlastní energii, ale ze zdroje (z kosmu), tak můžeme posílat nekonečné množství energie, protože ve zdroji nekonečné množství energie je. A v neposlední řadě tím neodčerpáváme vlastní energii, protože odčerpávání vlastní energie nám může v mezních případech i poměrně nepříjemně ublížit. Opět připomínám jednu důležitou věc. Každou vaší prací s čakrami a energiemi ukládáte tuto informaci do morfogenetického pole, a pokud je takovýchto lidí větší množství, dochází ke změnám v morfogenetickém poli a dalším lidem tuto činnost usnadňujete. Mám trochu problém s používáním slova práce pro takovéto aktivity, protože to může v mnoha lidech podvědomě vzbuzovat negativní emoci, protože bohužel v tomto našem 3D matrixu je práce vnímána jako něco nepříjemného, něco k čemu se musíme nutit a raději bychom se tomu vyhnuli.To samé se týká meditací a dosahování stavu rozšířeného vědomí. Čím více lidí medituje a dosahuje stavu rozšířeného vědomí, tím více lidem se tato možnost otvírá a usnadňuje. Jestliže bylo k dosažení určitého pokroku v oblasti práce na sobě potřeba deseti let například před dvaceti či třiceti let, tak dnes k tomu postačí třeba jen rok a nemají na to pozitivní vliv pouze energie z kosmu, ale právě tak i změny v morfogenetickém poli lidstva, ale i obyvatel určitého území. Zprůtočňováním vlastních čaker pomáháte zprůtočňovat čakry i bytostem ve vašem okolí i lidem vám blízkým.Nikdy nepodceňujte prospěšnost své práce na sobě i pro ostatní bytosti. Samozřejmě, jak jsem o tom již mnohokráte mluvil, zvyšováním vlastní frekvence vibrací pomáháte zvýšit frekvenci vibrací i ostatním bytostem.Práce s čakrami je především práce s energiemi, ale je nutné si uvědomit, že vždy prvotní je informace. Když nevíme, že máme čakry, nemůžeme s nimi začít pracovat, když nevíme, jak s nimi pracovat, opět nemůžeme s nimi kvalitně pracovat. Když nevíme důvod zablokování konkrétní čakry, je těžké ji odblokovat. Když neznáme stav našich čaker, nevíme na kterou čakru se při práci zaměřit. Práce s čakrami není ale jen a pouze o práci s energiemi a meditacích. Například při práci se srdeční čakrou je kromě meditací na srdeční čakru základem pracovat také na lásce k sobě. Při práci s pátou komunikační čakrou je nutné se také učit naslouchat druhým bytostem, naučit se plně ztišit svojí mysl, zastavit myšlenky, abych mohl přijímat informace. Uvedl jsem pouze příklady, ale v tomto duchu by se dalo hovořit o všech čakrách. Stav čaker při vstupu do inkarnace je dán či minimálně velmi ovlivněn naším karmickým příběhem, naším osobním morfogenetickým polem, přesněji osobním morfogenetickým polem "naší" duše. Výraz naše duše jsem použil s plným vědomím, že je nepřesný, protože my nemáme duši, ale my jsme duše. Osobní morfogenetické pole duše při jejím vstupu do nové inkarnace obsahuje informaci o stavu našich čaker a tento stav je dán rozhodující mírou stavem našich čaker v minulých inkarnacích a zejména při konci inkarnace minulé. Podle mého názoru a i mých zkušeností není správná představa, že dítě se narodí s plně otevřenými čakrami a vlivem okolí si je zablokovává. Morfogenetické pole rodiny, rodu, společnosti a lidstva má vliv na čakry dítěte, ale výchozí stav je dán osobním morfogenetickým polem duše. Zřejmě by bylo zajímavé při analýze čaker kromě současného stavu čaker zjistit i stav výchozí, abychom doslali informaci, k jakým změnám v průběhu našeho života došlo. A nedělejme si iluze, pokud nezačneme vědomě na sobě pracovat a pracovat s čakrami, nemuselo se vždy jednat o změny pozitivní. Energetickou práci s čakrami nemusíme provádět jen v optimálním prostředí při meditaci. Ta se dá provádět kdykoliv a kdekoliv, zejména jestliže potřebujeme akutně doplnit energii sobě nebo druhé bytosti. Tato věc je většinou dost podceňována a nedostatek energie svojí, ale i druhých bytostí řešíme většinou jiným způsobem, než je čerpání energie ze zdroje. Obvyklými způsoby jsou například čerpání energie z jiných bytostí, nadměrný příjem potravy, alkoholu či jiných drog, mezi které patří i různé léky na psychické potíže. Tyto náhradní způsoby však způsobují další nepříjemné následky. Minimálně se jedná o energetickou půjčku, kterou budeme nuceni vrátit, a tak, jak je to obvyklé v ekonomii, i s určitým úrokem. Stav našich čaker ovlivňuje stav našeho fyzického a psychického zdraví. Nedostatek energie se projeví vždy, i když se nemusí projevit okamžitě, zejména jestliže se nejedná o radikální úbytek či nedostatek energie způsobený například energetickým upírem, přisedlíkem nebo nějakým parazitem. Dlouhodobý výraznější nedostatek energie působený přivřenou nebo zablokovanou čakrou má velmi často za následek psychické nebo fyzické onemocnění, nebo významné životní potíže. Energie vždy musí proudit. To znamená, že při naší práci s čakrami bychom měli vždy nechat energii čakrami protékat. Hromadění energie v čakře nemá žádoucí účinek, protože energie účinkuje (vykonává práci) jen když proudí. Tato informace je platná pro všechny oblasti a známe jí z fyziky. Důležité je nechat energii protékat a přijímat ji vždy ze zdroje a soustředit se na to, abychom byli průtoční. Zejména když posíláme energii jiným bytostem. Znovu připomínám a opakuji, protože k tomu dostávám mnoho dotazů, to, že si energie nejste schopni vizualizovat, popřípadě, že je necítíte, neznamená, že neproudí. Dlouhodobějším opakováním prací s energiemi se stanete citlivější a budete schopni energie a jejich protékání jednotlivými čakrami vnímat a případně si je i vizualizovat. Toto je i má osobní zkušenost. Také to, že někdy energie cítíte silněji a jindy slaběji, ještě nemusí znamenat, že energie proudí silněji či slaběji, ale může to znamenat jen to, že v daný okamžik jste vůči těmto energiím citlivější. Každý také může energie vnímat odlišně. Někdo je vnímá jako intenzivní teplo, někdo jako vibrace, někdo jako tlak, jiný zase různé kombinace.Tato proměnlivá citlivost může někdy ovlivňovat vaše pocity, když například někoho léčíte předáváním energie čakrami v dlaních. Intenzita nemoci či bolesti u toho, koho léčíte je do značné míry dána množstvím chybějící energie, což se pak projevuje zvýšeným tokem energie z dlaní. Takže pokud cítíte silně tok energie, svědčí to o vyšší intenzitě onemocnění, ale právě tak to může být ovlivněno vaší momentální vyšší citlivostí. Většinou je to však rozeznatelné a jednoznačné.Není důvod se bát práce s čakrami u dětí i relativně malých, tedy kolem tří let. Děti ještě nejsou zablokované různými předsudky a dogmaty a nové informace přijímají bez problémů. Při meditacích pracují s čakrami zcela spontánně a často podvědomě a výsledky jsou někdy překvapivě dobré a dostavují se poměrně rychle. Dle mých zkušeností je optimální jim meditace, ve kterých se pracuje s čakrami pouštět těsně před spaním a není vůbec na závadu, když při tom usínají. Důležité je dětem vysvětlit, co jsou čakry, kde jsou a jak se jmenují, aby s nimi mohly i vědomě pracovat. Informace o jménech čaker by samozřejmě měly být v souladu s označením čaker, které se v meditacích používají. Dalším přínosem meditací před spaním je , že pokud se při nich tvoří ochranné vajíčko, tak jsou i ve snech, v astrální realitě chráněny a astrální parazité jim neodčerpávají energii a děti tak lépe spí. Většinou také při meditacích bezproblémově usínají. Dospělí se většinou dostávají k práci na sobě až na základě zdravotních nebo životních problémů a dost často nejen napravují výchozí situaci při vstupu do inkarnace, ale ještě bývají nuceni čistit různé bloky, které si nevědomě a v krajním případě i vědomě vytvořili v průběhu života.V současné době mají osvícení rodiče vzhledem k přístupu k novým informacím možnost poskytnout svým dětem pomoc v oblasti práce s energií již od dětství. Je možné nechat udělat svým dětem analýzu čaker, která by se dala nazvat výchozí analýzou a podle ní také postupovat a na jednotlivých čakrách s dětmi pracovat. Z této výchozí analýzy rovněž lze orientačně zjistit výchozí stav morfogenetického pole dítěte a tím také do určité míry vlivy předchozích inkarnací. Zaměření na práci s čakrami u dětí již od útlého věku lze dosáhnout až překvapivě rychlých změn nejen stavu čaker, ale rovněž i jejich chování, zejména při práci se srdeční čakrou. Kladný vliv práce s čakrami může mít také na určité dovednosti a schopnosti, případně řešení některých potíží působených nízkým stavem otevřenosti čaker nebo bloky. Nelze si však představovat, že čakry jsou jakýsi uzavřený systém, který ovlivňuje jemněhmotná těla a fyzické tělo, ale sám není nijak ovlivňován. Je tomu právě naopak. Vše je vzájemně propojeno a vše se vzájemně ovlivňuje. Vše, co konáme, jak myslíme a jak žijeme, zpětně ovlivňuje naše čakry. Otevřenost našich čaker ovlivňuje naše osobní morfogenetické pole. Osobní morfogenetické pole ovlivňuje otevřenost našich čaker.Jako příklad uvádím, že můžeme denně mnoho hodin meditovat na příjem energie do srdeční čakry, ale když se budeme chovat hrubě vůči všem nebo i jen vůči některým bytostem, tak jen těžko můžeme očekávat zlepšení stavu srdeční čakry. To samé se týká například stravy, sexuality, komunikace apod. Když pracujeme energeticky s pátou čakrou, a při komunikaci nepustíme nikoho ke slovu nebo se vůbec nesnažíme vnímat, zda to, co někomu vyprávíme, ho zajímá, tak se krční čakra nebude otevírat a nebudeme schopni využívat plně pátou čakru pro telepatii a komunikaci s jinými než lidskými bytostmi. Pokud budeme stále ignorovat naši intuici a odmítat její sdělení, tak se rovněž začne přivírat třetí oko, šestá čakra. Není možné s úspěchem vnímat pouze jednu stranu jakékoliv věci či jevu a týká se to samozřejmě i práce s čakrami. Dle informace Coreyho Gooda byl cvičen ke stavům rozšířeného vědomí mimo jiné i pobytem v překysličeném prostředí, kdy byl umísťován do speciální tlakové komory s vysokým obsahem kyslíku, který fungoval jako podpůrný prostředek k navození různých mentálních stavů během hluboké meditace. V této souvislosti chci připomenout ještě jeden prostředek sloužící při meditaci a při práci s čakrami k přechodu do stavu rozšířeného vědomí, stavům alfa rytmů, případně i nižších. Dostávám často dotazy typu, co mám dělat, když se mi nedaří meditovat, dostatečně se uvolnit, prorazit blok na čakře apod.Jedním z prostředků, které doporučoval Petr Chobot je zrychlené dýchání. Je to něco podobného jako se praktikuje při holotropním dýchání. Na rozdíl od holotropního dýchání se však provádí krátkodobě, například pět minut či tak, jak komu vyhovuje. Přínosem jsou dle mého názoru dvě věci. Jedním z efektů je překysličení mozku, které napomáhá přechodu do stavu rozšířeného vědomí a druhým efektem je to, že vzhledem k předchozímu překysličení nemusíme po nějaký čas dýchat, popřípadě dýchat hodně zhluboka a pomalu a v době nedýchání a vyprázdněné mysli se dostáváme do hlubších stavů rozšířeného vědomí. Kdo poslouchá mé meditace, tak se jedná o stav, který označuji jako splývání. Toto urychlené dýchání - hyperventilaci mohu doporučit i v případech, kdy pracujeme s nějakým blokem (například na určité čakře) a nemáme sílu jej prorazit jen mentálně. Daří se tak nahromadit větší množství energie, které pomůže blok prorazit. Autor: Miroslav Zelenka Zdroj: http://www.miroslav-zelenka.cz Jsem normální člověk, kterého baví tenis, jízda na kole, plavání, lyžování a hudba. Velmi rád vařím i jím. Skládám si písničky či muziku k meditacím. K mým oblíbeným činnostem patří i konstruování (nástroje, stroje, ale dělal jsem si i konstrukci nábytku do celého bytu). Zjednodušeně řečeno zajímají mě činnosti, které obsahují tvůrčí prvek. Čím jsem starší, tím se zintenzivňuje můj vztah k přírodě a jsem rád, když mohu být každý den alespoň hodinu v lese. Miluji moře a hory, i když energie moře má na mne blahodárnější účinky. )
Jsme součástí vesmíru, ve kterém fungují zákony, které ovlivňují přírodu a také každého z nás lidí. To není nic nového. Mnoho lidí o nich ví a věří jim, ale myslí si, že jejich života, úspěchů a neúspěchů se to netýká. Od těchto lidí můžeme často slyšet řeči o osudu a náhodě…Nicméně fakt je, že všichni jsme součástí Vesmíru a váš i můj život řídí vesmírné zákony zcela bez výjimky.Proč je dobré je znát?Když je znáte, můžete s nimi ve svém životě počítat dopředu a tím být ve vnitřním klidu.Získáte nadhled a bude se vám žít lépe.Než jsem si tyto zákony uvědomila a dovolila si je přijmout do svého života, trvalo mi to hodně dlouho! Uběhlo mnoho let, během kterých jsem se životem bojovala. Nicméně díky tomu, že jsem krok za krokem vytrvale věnovala úsilí své osobní změně, postupně se mi vše, co jsem „zasela“ vrací.Proto mám dnes pro vás souhrn 3 přírodních zákonů, o kterých vím s jistotou, že fungují a má význam s nimi v životě počítat. Objevte 3 přírodní zákony, které by každý měl znát: 1/ Zákon změnyJeden z nejvýznamnějších zákonů je zákon změny. Tak jako se na Zemi střídá příliv a odliv, roční období přichází a odchází, tak kurzy měn rostou a klesají, lidé získávají a ztrácí práci, klienti v podnikání přichází a odchází…Snadná období střídají obtížná…Je to základní princip, který ovlivňuje naše životy, na který rádi zapomínáme a poté si způsobujeme bolesti a zklamání.Vše se neustále mění, život je v pohybu.Nemusíte být naštvaní. Změny nás nutí k činnosti.Když přestanete lpět na tom, aby vaše budoucnost byla pokračováním minulosti, zajistíte si doživotní vnitřní klid.Jediná konstanta ve Vesmíru a v našich životech je změna.Jak je nejlepší s tímto faktem naložit? Vyrovnat se s tím a přizpůsobit se.Když se jedny dveře zavřou, druhé se otevřou…můžete se vždy těšit, co nového vás čeká.Život je poté nekončící dobrodružství, které vás baví.Výhoda je, že věci v životě přicházejí jako shluk různých událostí. Život plyne ve vlnách. Když se vám něco nedaří, máte krizi doma, pokazí se vám auto, onemocní děti, můžete si být jisti, že je to jen dočasná vlna, která se už brzy změní. 2/ Zákon časuUž Einstein řekl, že čas je jen iluze. Příroda nic neuspěchává. Vše v životě má svůj čas pro svůj záměr… Velké stromy rostou dlouho a postupně. Vše cenné a krásné se vyvíjí pozvolna.Když se na sebe podíváte z tohoto úhlu pohledu, můžete svůj vlastní pokrok hodnotit pozitivněji.Ze své praxe kouče vím, že lidé až neuvěřitelně tlačí na to, aby se vše v životě realizovalo RYCHLE. Znervózňuje je kalendář. Ale neuvědomují si, že co se udělá rychle, dlouho nevydrží nebo nemá velkou hodnotu a kvalitu.Vše hodnotné nějakou dobu trvá. Ať už je to vybudování sebevědomí, pozitivní postoj k životu, naučení cizího jazyka, vybudování firmy či finanční nezávislosti…Bleskové úspěchy neexistují, jsou možné jen ve filmu…Kalendář je jen iluze – když si stanovíte datum, kdy chcete dosáhnout cíle a nepovede se to, stanovte si ho znovu a znovu…Jste jedineční a také váš čas pro to, kdy něčeho dosáhnete, je jedinečný. 3/ Zákon setby a sklizněVe Vesmíru velmi dobře funguje zákon příčiny a následku či setby a sklizně. Můžete se o něm poučit na zahradě nebo na farmě. Když zasejete, úroda není hned.Vždy to nějakou chvíli trvá. Dokonce některá semínka nevzejdou vůbec, některé plody sbíráte rychleji a na některé čekáte několik let!Na zahradě to lidem přijde normální, tak proč někteří lidé chtějí sklízet úrodu, když ani nezaseli?Proč očekáváme od podnikání, od manželství, od osobního rozvoje nebo studia cizího jazyka, že to bude hned a samo?Přírodní zákon zní: úsilí a trpělivost přináší výsledek.Je tak často zpochybňovaný v dnešní době, která je dobou instantní. Instantní káva, polévka,…To, co do života dáte, to dostanete nazpět.Uvědomit si tento základní jednoduchý fakt je klíčové. Přestanete se cítit jako oběť. Vždy dostanete to, co vložíte.Vesmír je spravedlivý a fér. A vy tohoto faktu můžete využít ve svůj prospěch!—————————-Vesmír nás učí trpělivosti a vytrvalosti.Buďte dobrým studentem těchto přírodních zákonů, aplikujte je do svého života a úspěch v jakékoliv oblasti vás nemine.Nemusíte všemu do detailu rozumět. Váš úkol je přijmout je a využít pozitivně ve svůj prospěch! Mějte odvahu vzít život do svých rukou.S úctou,Pavla Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál. Jitka Bičíková: Podceňovaná lymfa a pravda o lymfodrenážích - rozhovor o naší druhé "bílé" krvi )
Už v Egyptě věděli, že když někdo ztratí klíč, ztrácí kontrolu nad svým životem, a vždy mnoho hořekovali, když se tak stalo. Proto na mnoha malbách v Egyptě nacházíte "Anch" v podobě kříže, který kněží drží ve svých rukách. Často byl tesán uvnitř pyramid a na sarkofágy zemřelých. Uvnitř pyramid proto, protože lidé se v pyramidách spojovali s Vesmírem. Do pyramidy proudil z Vesmíru světelný paprsek, který oživoval mrtvé tělo - symbolicky. Každý člověk, který necítí své srdce, je mrtvý a potřebuje oživit energií. Pamatuji si, když mi osudový partner často říkal: "Ti lidé jsou mrtví." Nechápala jsem ho, ale dnes vím, že viděl toho, kdo měl zavřené srdce. Když mi říkal, že mi dává živou vodu, také jsem nechápala. Ale symbolicky mě oživoval svými lekcemi a připravoval na to, abych dokázala žít svůj život. Ten, kdo to umí, bude cítit vše okolo sebe a bude se chovat v rámci srdce ohleduplněji než ten, který srdce necítí a myslí si, že se chová ohleduplně. Každý bude tvrdit, že cítí, ale až životní lekce prověří srdce člověka, aby skutečně cítil.Kříž znamenal jak život pozemský, tak život věčný. Jeho tvar zdánlivě připomíná lidské tělo s rozpaženýma rukama a smyčka v horní části kříže představuje hlavu. Dnes se anch používá jako amulet. Jakmile se budete s tímto anchem spojovat, znamená to symbolicky, že už se spojujete sami se sebou. Pamatuji si, jak jsem si tento kříž života koupila a nosila ho, aniž bych si tenkrát uvědomila, co skutečně pro mě znamená.Legenda praví, že v rukou bohyně Isis fungoval Anch jako kouzelná hůl, kterou Isis ovládala chování Nilu, proto se mu také říká Nilský Kříž.A proto aniž bych věděla o této legendě, umístila jsem Anch do portálu u bazénu v mých Egyptských lázních. Tuto legendu jsem si přečetla až dnes, když jsem byla zvědavá, co lidé píší o Anchu na internetu. Mám radost i z toho, že to, co jsem vám dnes o kříži napsala svými slovy, se shoduje s tím, co se píše v jiných článcích byť trochu kostrbatě.Dále čtu na internetu:Použití Anchu je široké. Kříž Života je nejčastěji vyroben z kovu nebo drahých kamenů, které svými vibracemi umocňují jeho vyzařování. Velké Anchy se věší na zdi interiérů, jako harmonizátory energií v prostoru. Takové použití je nesporným přínosem pro všechny obyvatele domu, jelikož svým působením harmonizuje i vztahy mezi jednotlivými členy domácnosti. Původním posláním Anchu je dávat a udržovat zdraví a život, proto je Anch nejčastěji používán v podobě amuletu. Amulet s Anchem přináší majiteli fyzické i psychické zdraví, působí jako prevence proti nemocem a jako ochrana před vším "nízkým", negativním. A tak dnes už vím, proč jsem si nechala udělat tento kříž života z různých polodrahokamů ze Sýrie a dalších nalezišť, kde už před dávnými věky těžili i faraóni a umístila jsem ho do portálu na bazénu společně s bohy, kteří se starali o záplavy Nilu. Bůh Chnum je spojován s bohem Ra. U bazénu mám umístěné celkem tři tyto bohy. Nejdříve tam byli dva. Pak se podařilo jednomu návštěvníkovi jednu sochu rozbít a já objednala nového boha. Když přišla nová socha, měla žezlo vyšší než ta původní a byla jinak zbarvená. Donutilo mě to opravit původní sochu, která díky zlatým ručičkám vypadá neporušeně, a zároveň jsem tam umístila i tu třetí sochu s tím, že není na podstavci, ale vedle podstavce. Tím došlo k tomu, že všechny tři sochy mají stejně velká žezla. Připomíná mi to symbol svaté trojice. Protože i bůh Chnum je pradávným symbolem života a smrti pro lidstvo. Když nebude úroda, zahyneš. Anch je tedy symbol věčnosti. Když dokážu mít vládu nad svým životem, žiji život věčný na věčnosti. Když ztrácím vládu nad svým životem, tím že dám klíče od svého srdce někomu jinému, ztrácím se ve věčném koloběhu na Zemi.V poselství, které jsem vám posílala v srpnu roku 2012, popisuji, jak ke mně tento "Kříž života", který je umístěn v portálu na bazénu, přišel. Je zajímavé, že jsem vám tu zprávu psala v srpnu, karmickém měsíci a v roce 2012, kdy se všichni obávali konce světa.A tak žijte svůj život, ať se nemusíte potýkat s kolem osudu, které se neustále točí a uniknout se z něho dá jen tak, že najdete klíče ke svému srdci a začnete ho žít. Tam se srdce dostává do kontaktu s Vesmírem a už nepodléhá zákonům na Zemi, ale zákonům ve Vesmíru. Zdenka Blechová Autorka / Zdroj: http://www.zdenkablechova.cz/ - terapeutka, lektorka, spisovatelka Přednáška: Zdenka Blechová - OSUD VE SVÝCH RUKÁCH )
Ano. Začnete žít svůj vlastní život. Ne každý měl radostné dětství. Navíc děti mají spoustu očekávání, chtějí aby rodiče byli podle jejich představ, zahrnovali je láskou, pozorností a péčí. Samozřejmě na to děti mají plné právo, ale také rodiče mají plné právo toto dítěti neposkytnout. Plán Každý jsme se zde narodili s určitým plánem. Vybrali jsme si takového rodiče a takové blízké osoby, kteří nám tento plán pomohou splnit. Pokud v našem plánu bylo a je např. naučit se odpuštění, budeme potkávat takové situace, ve kterých nám nebude dobře a budeme muset dotyčným osobám odpouštět. Pokud mám v plánu duše bezpodmínečnou lásku, mohli bychom si mylně myslet, že náš život bude jen o zažívání bezpodmínečné lásky. Ale prr. Budeme se dostávat do obtížných situací, které jen těžko budeme skousávat a tyto situace nás přivedou samy k sobě a tím bezpodmínečnou lásku zažijeme. Pokud se máme naučit třeba nelpět, budeme stále o něco a o někoho přicházet a ještě se narodíme ve znamení, které bude mít v charakteristice lpění na hmotných statcích. Aby mohl být plán naplněn, musíme si zažít jeho opak. Obuj si mé boty a pak hodnoť Rodičům a blízkým se odpouští nelehce. Jsou to totiž osoby, které nás umí říznout rovnou do hnisající rány a ta bolest se nezapomíná. Musíme to však udělat. Nepovede se nám to hlavou. Musí dojít k pochopení na všech úrovních. Mysl, tělo, duch.A jak takového pochopení dosáhneme? Že si prožijeme to, co oni. Obujeme si jejich boty. Projdeme si jejich cestu. Váš život Podívejte se jak žijete. A teď se podívejte jak žili vaši rodiče. Je vám to povědomé? Neděje se vám v životě totéž? Nezažíváte až absurdní podobnosti? Byl váš táta alkoholik a nebýval doma a jediné co uklidní vás po pracovním dni je chlast? Bál se váš táta převzít zodpovědnost za rodinu a vy se bojíte rodinu založit? Opustila vás vaše máma, když jste byli úplně malí a vy máte touhu se pořád vzdalovat od svých dětí a nebýt s nimi? Držela se máma v manželství despotického táty až do smrti a vy nejste schopni odejít z nefunkčního vztahu?Je příliš mnoho variant, které se shodují. Žijete jejich život Uvědomte si jednu zásadní věc a tu si prociťte až na nejhlubší úroveň sebe samých. Nežijete svůj vlastní život. Vaše pocity, programy a vzorce, které vás stále nutí se “nějak” chovat, vaše vnitřní hlasy a vaši vnitřní rádci, kteří varují a popichují nejsou vaši. Kdoví ze kterého kolene jsou a od koho si je váš rodič převzal do vínku, rozhodně je teď máte vy. Dokonce podle podobnosti událostí ve vašem životě, můžete poznat, kterému rodiči jste neodpustili více. Vesmír je geniální Pokud totiž v sobě nesete křivdu, či hluboké neodpuštění některému z rodičů, převezmete jejich roli. Právě proto, abyste si prošli jejich cestou a došli k pochopení. Abyste si zažili jejich pocity marnosti, strachu a beznaděje. Abyste byli první v rodu, kdo uvolní karmická pouta. Abyste vy byli ti, kteří udělají krok na svou cestu a netočili se pořád dokola v karmickém kole vašeho rodu. Nečekejte a ptejte se Promluvte si se svou rodinou nebo si alespoň začněte vzpomínat. Zjistíte, kolik synchronicit objevíte. Zjistíte, že se vám dějí podobné věci i ve stejném časovém rozmezí. Uvidíte, co všechno má vaše máma společného s vámi. Třeba měla velmi podobné partnery čí milence. Třeba měla ve stejnou dobu potrat jako vy, třeba žil táta ve stejném strachu o peníze, jako vy. Hledejte a nevzdávejte to. Soucit Až uvidíte podobnosti a prožijete si je, tak prožijete soucit a přestanete soudit. Budete vědět, že nemohli jinak. Že se chovali tak nejlépe, jak jen dovedli a tak, jak jim cesta ve stopách jejich rodičů dovolila. Soucit umožní zasunutí programu zpět do šuplíku do latentního stavu a už ho nebude potřeba. Vykročíte na svou vlastní cestu, bez karmických dluhů a programů, s otevřeným srdcem a láskou. S vděčností, že vám bylo dovoleno pochopit tento jednoduchý proces. A vaše děti pak mohou kráčet po své cestě a né té vaší. Možná právě proto je nemáte nebo jste neplodní. Protože se podvědomě bojíte, že by se situace opakovala. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )
Po staletí zažitý termín Don Juan nabývá na významu a nyní přichází čas, na tento mužský fenomén upozornit. Posláním tohoto článku není obhajoba, ani alibismus, ale poznání. Poznání, jako účel vnesení světla na místo, které potřebuje naši pozornost, aby se tento fenomén promiskuity některých mužů jednou provždy dostal z cyklu opakování.Každý muž chce sex. V podstatě jakýkoliv, kdekoliv. Ano, to sedí, ale pouze dokud nezná sex, jako obřad lásky. Zažívat sex s láskou, ba dokonce lásku se sexem je pro mnohé, nejen pro muže, něčím, co uvede do souladu podstatu lidského bytí. V zápětí se tedy nabízí otázka, obzvláště ze ženských kruhů, proč tedy někteří muži střídají své partnerky? Častá odpověď mezi ženami je: "on je archetyp milovník .." Tečka.Ne, ne a ještě jednou, ne. Drahé ženy, ale i muži, nyní vám nabízím pravou, skutečnou odpověď, která dozrála svého času, aby spatřila světlo světa. Význam Don Juana má několik příčin, které si mnozí muži nechtějí přiznat a jeho jednání ovlivnilo rozvoj nejen mužů, ale i žen. Dovolte mi nyní, se o nich rozepsat. Není jednoduché tak obsáhle téma vtěsnat na jednu á čtyřku, ale pokusím se být stručný. Don Juanů lze jednoduše kategorizovat do několika skupin, které je možno kombinovat, permutovat mezi sebou, ale podstata zůstává vždy jen jedna. V podstatě nejde ani tak o kategorie, jako o příčiny.Don Juan, jak samec pudově orientovaný.Samec svého imaginárního harému ze strachu před svou zranitelností, kterou je vlastně nevědomost, upozorňuje ostatní samce a samičky, že pouze on je ten, který to ví a který se umí postarat o zachování rodu. Vždyť, podívejte na to množství ... Ve skutečnosti pouze nevědomě maskuje své zoufalství, že ještě neznal pravý význam lásky a význam femme fatale. Don Juan, jako samec zhrzený.Bohužel, mužské ego a jeho zranitelnost může mít sáhlé následky na jeho počiny. Takový muž, který odmítá akceptovat svobodnou ženskou volbu, v jistém momentě zapochybuje o své kvalitě. Projevem tohoto zhrzení je přirozená obnova jeho egoistické sebedůvěry a následuje trysk splašeného koně přes překážky, kde výsledek získaných met udrží jeho varlata v pohybu. Jak dlouho vydrží takový jedinec sprintovat, dokud se jeho motor nezadře, je prostě ve hvězdách. Don Juan, jako muž hledající.Zákon poznání říká jasnými fakty. Pokud neznáš, nevíš. Vysoké nároky, kterými samozřejmě nejsou ego agregáty, jako mužská pýcha, hrdost, pocit vlastní dokonalosti, patří nám všem, jako samozřejmost. Pokud si takový muž dokáže udržet chladnou hlavu, včas pozná, že to prostě není to ono a může snadno použít téma, jestli dovolíte, doktora Martina Daniela, láskyplného odmítnutí. Udržet zdravou sexualitu je pro zdravého muže, jednou s priorit jeho budoucího vztahu. Vězte prosím, že ne všichni muži mají to štěstí poznat svou pravou partnerku, po třetí, nazvu to trochu nadneseně "nesprávné" volbě. Pokud nedostane strach z obvinění svého okolí, prostě nebude ignorovat tiché volání srdce své partnerky duše, se kterou si před inkarnováním dohodli přesné místo svého zářivého tance. Don Juan, jako muž o femme fatale přicházející.Ať už udělal chybu on, nebo ona, nebo zda už si oba uvědomí, že příčina je vlastně někde uprostřed, nebo, zda tato žena jednoduše nedozrála do stadia, aby ho, jako svého jediného rozpoznala, a opustila ho, tehdy takový muž, co zná ponechání svobodné volby, se přes nepřízeň okolností snaží poskytnout osudu druhou šanci. Pokusí se promluvit sám sebe, že to, co cítil, není skutečné a že to byl prostě omyl. Takto se z druhé šance pro osud stává třetí, z třetí čtvrtá, ze čtvrté pátá ... a on hledá a hledá a hledá, až se jednoho dne probudí a zjistí, že zákon opakování naplnil svůj smysl. Že pocit věčné lásky neoklamou žádné plné výstřihy. Kdy k takovému poznání přijde, je opět individuální. Muž nevěřící.V jednom momentě poznal ženu, při které jeho kolena polevila. Kdy ona začala z něho vytahovat zranění předchozích životů. Bezbranně se dívá, jak musí čelit poznání sebe sama. On ví, že ji miluje, že je to žena jeho života. Tato energie, síla spojení, klidně ji nazveme opravdovou láskou, ale nenechá chladné jeho odhalující se ego, kterému třeba dát sbohem. Ego v sebeobraně namluví svému hostiteli, že vždyť toto láska nedělá .. Ale dobře víme, že právě toto je účel lásky. Očista. Muž, který nevěří podstatě lásky a své intuici, se potřebuje dostat k poznání (toto řízení je ale nevědomého charakteru), že žádná jiná žena mu tento proces nezprostředkuje. A tak se stane, že ego převezme iniciativu, aby našlo osobu, která ho udrží ve sladké, bezbolestné nevědomosti jeho manipulace. Že se z toho může stát osudová chyba je bohužel fakt, jehož následky setrvají na věky a projevem budou opět, výše uvedené kategorie.Proto uvádím tyto, velmi zhruba, popsané impulsy, kdy se z mužů stávají Don Juani. Podle mě jsou mylně interpretovány jako archetyp milovník. Z uvedeného žádám dějiny, nedělejte z Don Juana mužský archetyp, ale psychický šrám na mužské duši, na kterém odstranění třeba pracovat.Suny Autor článku: Suny Ze slovenského originálu do češtiny přeložil Suny. Články s podpisem © Suny lze volně šířit v jejich nezměněné formě, včetně tohoto odkazu, s vloženým aktivním propojením na: https://soulofsuny.wordpress.com )
Je to ten vnitřní kritik a neustále poroučející hlas v naší hlavě, který nejde zastavit? Ten, co nám říká, co bychom měli, co musíme, co jsme ještě nestihli, co nám chybí k dokonalosti nebo je to prostě jen příliš velké sebevědomí?Ego je část nás samých, původně mělo být součástí duše či srdce, říkejme tomu, jak je nám libo. Pokud jsme ale měli nepevné zázemí či pochybnosti o své osobě, mohlo nám ego vstoupit do mysli a začít tam úřadovat. Mohlo se stát naším dalším rodičem, který nám v podobě pokynů a výtek určoval náš další směr. My jsme se jej naučili poslouchat takřka na povel a ego si vesele mohlo mnout ruce. Jak z toho ale ven, to už nám nikdo neumí poradit.Často se o někom říká, že je velký egoista, vnímíme to jako kritiku a většinou je takový člověk pro nás spíše nafoukaný a silný, opak je ale pravdou. Velké ego totiž značí nízkou sebelásku. Znamená to, že mám jakousi masku před druhými, protože si nejsem sám sebou jistý. Jak tomu skutečně porozumět? O egu se obecně málo mluví, najít literaturu nebo zdroje, které by nám z bludiště zvané ego pomohly ven, je velmi náročné. Protože já sama jsem egu přišla na zub až v nedávné době, ráda bych šířila dál to, co mi osobně pomohlo. Ego je soubor myšlenkových vzorců, které jsme převzali od rodičů nebo jiných důležitých osob, které se podílely na naší výchově či rozvoji. Jsou to ty vzorce, které vězní naši duši. Ego nám diktuje, co máme dělat, i když my sami cítíme, že potřebujeme něco jiného. Jsou to přesně ty chvíle, kdy víte, že byste moc rádi ještě chvíli leželi a relaxovali, protože jste měli náročný týden, ale ego vám hlásí, že jste lenoši a musíte jít okamžitě cvičit, jinak vás bude zásobovat hromadou výčitek, pocitů méněcennosti a nátlaku. Znám to velmi dobře, v jednom období, kdy jsem dělala skoro vše, co MUSÍM a nic, co CHCI, jsem tyto výtky a tlaky cítila prakticky neustále. Neuměla jsem pak sama racionálně rozhodnout, co chci a co chce ego, dělala jsem vše nasílu a bylo mi ouzko. V momentě, kdy posloucháte své ego jako svého velitele, stane se z vás taková loutka vykonávající příkazy, ale nemáte z nich žádný prožitek. Prožitky a pocity štěstí se totiž nacházejí v našem srdci, ne v hlavě, která je plná ega. Pokud tedy žijete jen hlavou, ztrácíte postupně radost ze života. Jak se tedy odpoutat od ega? Rozhodně jediný způsob, jak se vymanit z jeho spárů, je si jej uvědomovat. Kdykoli ucítíte, že se do něčeho až přehnaně nutíte, že cítíte odpor nebo úzkost, uberte plyn a zkuste se zase vracet do svého srdce. V ten moment si můžete být jistí, že vás opět chtělo ego ovládat pomocí kritiky, názorů, rad, apod. Naslouchat svému srdci, být na sebe méně přísný a dělat více toho, co chci, je cesta k uzdravení se ze sevření ega. Každý něco musíme, ale zkuste si dopřát více toho, co chcete. Já říkám, dejte si tolik chci, kolik musím. Neboli za každé MUSÍM, jedno CHCI. Věnujte čas tomu zkoumání, co vám říká jen ego (hlava/vzorec), a co skutečně chcete, cítíte se u toho šťastní a nenucení. Nenechte se ničím a nikým omezovat, žijte své sny a buďte na sebe laskavější. Poslouchejte víc svá srdce a budete volní :-) Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak0f7a50fd9f56435c460fd18fa8b6bb0b').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy0f7a50fd9f56435c460fd18fa8b6bb0b = 'naslovicko' + '@'; addy0f7a50fd9f56435c460fd18fa8b6bb0b = addy0f7a50fd9f56435c460fd18fa8b6bb0b + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text0f7a50fd9f56435c460fd18fa8b6bb0b = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak0f7a50fd9f56435c460fd18fa8b6bb0b').innerHTML += ''+addy_text0f7a50fd9f56435c460fd18fa8b6bb0b+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou. Související články: Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU )
Proč mluvím o smrti? Děje se něco? Proč se tím musíme zabývat právě teď? Proč to na vás vyskočilo z obrazovky? Občas dostanu silný impuls ze širšího vědomí lidstva nebo z Gaii (často z obojího), abych se věnovala nějakému tématu, mluvila o něm, prověřila ho a v podstatě jej nabídla širšímu publiku. Smrt je součástí naší krásné planety každý den. My na Západě o ní moc nemluvíme. Prakticky jsme ji vytěsnili, dali do škatule a umístili z dohledu, tak abysme ji neviděli. A my ji opravdu nevidíme. A pokud vám není přes 60, pravděpodobnost, že se podíváte na nekrology v místním plátku, je téměř nulová. V naší době a kultuře se bráníme tomu zabývat se smrtí. To také může znamenat, že se budete bránit informacím, které vám chci poskytnout. Také se může stát, že po přečtení nebo poslechu, ihned zapomenete, co vám bylo sděleno a budete si to muset osvěžit. Také se může stát, že při čtení nebo poslechu usnete. Všechno je v pořádku. Tak proč o tom teď mluvím? Přišlo to, aby jsme se na to podívali a zhodnotili. Požádalo mě o to kolektivní vědomí lidstva a já jsem souhlasila. Začala jsem tyto informace sbírat před několika měsíci a několikrát se mi stalo, že mi bylo zabráněno pokračovat. Pochopila jsem velmi rychle, že ta rezistence a čas, který si to vše vyžádalo, byl součástí procesu. Mnoho bariér a zdí muselo být strženo, aby lidstvo mohlo získat tyto informace zrovna teď. Nevyslovená pravda. Proč teď? Každý den slyším od známých, že jejich kamarád nebo příbuzný nebo soused či kolega zemřeli. Nejprve jsem si myslela, že je to mým věkem, víte jakože, když lidé dosáhnou určitého věku, najednou není divné, že lidé kolem začínají umírat. Ale ti lidé nebyli staří. Ne všichni. A co je v dnešní době vlastně stáří? 85 a výš. Ne, těmto lidem bylo kolem 20, 30, 40… atd. Pokud stále váháte ponořit se do tohoto tématu, zkuste se přemoci. Dívat se na smrt, mluvit o ní a učit se o ní, vás neuvrhne pod kletbu, neurychlí to proces, a neznamená to, že někdo ve vašem okolí zemře. To, co s vámi chci sdílet jsou pravdy, které nebyly nikdy předtím vyřčeny otevřeně. Mluví o naší přirozenosti jako lidských bytostí a o tom, co smrt znamená pro naši duši a pro naše tělo. Poznávání a dozvídání se o smrti vám zajistí, že až se to jednou bude týkat Vás nebo lidí ve vašem okolí, budete způsobilí činit moudrá rozhodnutí s ohledem na to, co příjde poté… což, ve vašem případě znamená, jestli jít nebo zůstat. Načasování smrti – Co nebo kdo rozhoduje, kdy zemřeme? Chci mluvit o čase smrti. Co nebo kdo činí to rozhodnutí, kdy a jak každý z nás zemře? Jedna ze skutečností, která mě fascinuje ohledně momentu smrti je objev, kolik je v životě člověka momentů, kdy může existovat. Někdo může odejít ve 14ti, někdo při narození. Další když mu je 25, nebo 30, zatímco jiný se může dožít věku 62 a více. Každý člověk, zdá se, tuší na podvědomé úrovni, a někdy i na vědomé, že se “dveře smrti”, jak to nazývám, blíží… a budou otevřeny. Ale to poslední dozhodnutí, kdy těmi dveřmi projdou je na nich samotných. Na vědomé, podvědomé nebo nevědomé úrovni se rozhoduje každý sám, kdy odejít. Někdy lidé zažívají něco jako “blízké volání smrti”, ale zjistila jsem, že to ještě nejsou ty dveře, kterými dostanou šanci odejít. To nebývá čas, kdy se dveře otevírají. Někdy je rozhodnutí učiněno během sekundy… “ok, je to tady! Hups! Ne! Chci zůstat!”. Ale většinou je to něco řízeného a rozhodnutí bylo učiněno týdny, měsíce či dokonce roky předtím. A všechno je zorganizováno, takže se to stane podle plánu. Když se na to podíváme z téhle perspektivy, zdá se, že každá smrt je formou sebevraždy. Protože se ten člověk rozhodl z nějakého důvodu odejít v tom konkrétním čase a prostoru. Když se člověk zabije svojí rukou - což je tradiční význam sebevraždy - nefunguje to, pokud jedny z dveří nejsou otevřené. A nefunguje to nehledě na to kolikrát to dotyčný zkusí. Opravdu se to nedá obelstít! Může se to stát jen když jsou dveře otevřené. Jedna věc mě fascinuje. Kolikrát jsem potkala lidi, kteří tvrdili, že jsou nemocní, prodělali mrtvici, nebo mají jednu z těch chorob jako rakovina, nebo jiných zdravotních potíží, které je odvádějí ze života. Mají jen pár posledních dní, hodin nebo týdnů. Ale oni chtějí žít. Chtějí tu zůstat a žít dál. Ale nehledě na to co udělají, nebo co doktoři udělají, zemřou. Proč se to děje? Když se zamyslíme: bojují za svůj život, rozhodli se zůstat, ale jejich nemoc si je vzala. Proč se to stalo? Jindy zase mladý člověk plný života, který má plány do budoucna, zemře při nehodě a cítíme že “odešel předčasně”. Nechtěl zemřít… tak jak se stalo, že je po smrti? Tohle se stává v případech, kdy to není rozhodnutí našeho ega, nebo naše, ale je to součástí širšího plánu. Toho, co si vybral udělat se svým životem. Věřím, že tyto informace pomohou a přinesou více pozumění ohledně načasování smrti. A teď také rozumíte tomu, proč některá rozhodnutí nejsou činěna vědomě, což může být matoucí když chceme přijít na to “proč” někdo zemřel. Zdroj originálu: https://ineliabenz.com/are-you-a-bliss-junkie-and-dont-know-it-take-this-test-to-find-out/ https://ineliabenz.com/who-decides-when-we-die/ Překlad: Marta Wonder (velice jí za to děkujeme <3) INELIA BENZ (zdroj) Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila. )
Malé zamyšlení nad hudbou díky otázce od divačky na Youtube... Jak nás vlastně dokáže ovlivnit negativní hudba, například depresivní, nízkovibrační, uřvaná atd? Pokud jsme v nízké vibraci, něco krásného nás tam nevytáhne, protože jsme tomu vzdálení a nejsme schopní to přijmout do svého nitra. Proto, když je někdo v totálních depresích, nemůžete k němu přijít a začít mu říkat, jak máte úžasný život. Musíte se intuitivně a empaticky naladit na jeho vibraci, jen o trochu výše, než se dotyčný nachází. Proto lidé říkají, chápu tě, ale mysli na to, že…. A už ho trochu vytahujeme zpět k sobě. Poté je ale důležité, se opět navrátit na svojí vibraci, což bývá složité a proto nás interakce s druhými tolik vyčerpává a snižuje nám onu vibraci dolů. Nebo to může fungovat naopak a povedeme rozhovor s někým, kdo je veselý, hravý a šťastný. Pokud se nenechá od nás stáhnout a je stabilní, vyvážená duše, může nás právě naopak vytáhnout naopak k sobě a my se pak cítíme dobře. Jen do doby, kdy se opět necháme stáhnout někým jiným. Proto je velice důležité společnost, ve které se nacházíme a nastavování osobních hranic. Je to složitý proces, ale po pochopení a odžití těchto zkušeností, je princip vcelku jednoduchý. Pokud si ale pustíme hudbu, něco, co je trošku pozitivnější, tedy na vyšší vibraci než jsme, může nás to trochu vytáhnout a tak se pomalinku po krůčkách vytahujeme nahoru. Proto si lidé v šílených depresích pouští depresivní písničky, které ovšem nejsou smutné tak, jako situace v jaké se nachází. Hledají v tom jakékoliv pozdvižení nahoru. Občas se ale stane, že lidé hledají ještě větší deprese, než mají, ale právě proto, aby se utápěli až na úplné dno, ze kterého je možné se odrazit. Jenže odrazit se jde až po té opravdu nejhorší bolesti. Proto hudba hodně pomáhá vybít vztek, zlost, bolest, smutek, deprese a zklamání. Protože si pustíme hudbu někoho, kdo zažívá to samé a pomáhá nám to přijmout situaci, v jaké se nacházíme. Hudba, kterou posloucháme, je vždy odrazem toho co cítíme a našeho aktuálního nastavení. Například uřvaná agresivní hudba - potlačený vztek. Smutná hudba - vnitřní skleslost. Veselá hudba - veselá nálada atd. Jsou tam samozřejmě i jiné duševní vlastnosti, které rozhodují nad tím, jakou hudbu si vybereme. Divačka se mě ptala na to, jak jsem měnil názory na Eminema a jeho smutné, pokleslé a negativní písničky. Na Eminema jsem změnil názor mnohokrát, ale málokdy negativně. Ono je to těžké, protože on během svého života hodně mění své postoje v rámci manipulace a MK Ultra. Když právě vydal album Recovery, byl na chvíli na vrcholu své dominance nad svými otrokáři, odkud ho samozřejmě sundali opět do role otroka a právě v těchto chvílích jsem potřeboval inspiraci pro svojí nalezenou cestu pozvednutí se do vyšší sféry myšlení a revolty proti systému. Pak jsem ale za pár let zjistil pravou podstatu těch písniček a přísahal jsem, že u mě skončil. Vydrželo mi to několik měsíců, kdy si i pamatuji, že i moji přátelé například vypínali auto rádio, když tam hrál, protože věděli, že mě to hluboce zasáhlo. Poté jsem mu odpustil, protože vím, že situace, ve které se nachází, není jednoduchá a tak jsem ho přijal zpět do svého života. Protože ať už si myslíme cokoliv, nikdy nemůžeme vědět jaké je to v botách někoho jiného. Co zažívá, jakou má minulost, jakou má rodinu, traumata. Jsme odkázání na jedinou možnost a to je dočasně se vžít do situace toho druhého. I tak, ale nemáme právo kohokoliv soudit na základě našich odhadů. Můžeme jen pouze konstatovat, že víme, jak se cítíme. Ovšem to nikdy plně vědět nemůžeme. A jak tohle souvisí s hudbou? Právě, že hodně. Umělec nám předává své zážitky, nálady, zkušenosti, traumata a my se na ně napojujeme a pracujeme s nimi uvnitř nás samých. Proto se nám hudba líbí, pak nelíbí a pak zase líbí. Pokud s námi rezonuje delší dobu, značí to jediné. Jsme stále v tom stavu, kdy nám hudba něco dává, nebo bere a to si určujeme samy dle potřeby. Znáte přeci různé muzikanty, kapely, které jste dříve poslouchaly dennodenně, a teď už Vám nic neříkají. A to je právě proto, že jste se posunuly jinak na ose X a už tu hudbu nepotřebujete. Hudba je důležitá část našich životů a měli bychom být více bdělí v otázce, proč zrovna toto právě teď posloucháme a co je za tím. Autor článku: Ondřej Rimmer Brož - moderátor rádia Svobodný vysílač CS, terapeut SRT, provozovatel projektu http://www.iluminace.com )
Blíží se nám ono magické datum 11.11., pojďme se podívat na zcela jiný pohled významu čísla 11. Většina z Vás ho máte spojené s mistrovským číslem, hned vedle 22. Číslo 11 ale v sobě ukrývá ještě jeden, daleko hlubší aspekt a to, že je číslem "DUCHOVNÍCH DVOJČAT" /záměrně vynechávám dvojplamenů/. Jak se ale k tomuto zásadními a důležitému číslu dostat? Jednoduše, i když tím většina ve výsledku bude pravděpodobně zklamána, protože si dlouhodobě namlouvají, že právě jejich partner může být "duchovním". Stačí k tomu pouze sečíst celé vaše datum narození + datum narození partnera, to vám přinese určitý výsledek (př. 24.6.1971 + 16.8.1979= 47 = 4+7 =11). Po jeho dalším sečtení, pokud bude výsledné číslo 11, máte vyhráno, potkali jste své duchovní dvojče. Nejblíže k duchovnímu dvojčeti ale má také výsledný součet, pokud se objeví číslo 10. U čísla 10 je mezi oběma lidmi silná a hluboká duchovní i duševní provázanost, čistá láska, vzájemný respekt i úcta, jeden druhého učí posunu na duchovním žebříčku, mají také jako duchovní dvojčata skoro stejné rysy a znaky - zrcadlení, role pronásledovatel-útěkář a obráceně, stejné smýšlení i stejné zájmy či společné koníčky. I z 10 mohou být silné a dlouhotrvající páry, tyto vztahy totiž nebývají založené pouze na sexuální přitažlivosti, ta se projeví nebo může projevit později. I mezi 10, stejně tak jako u 11 jde o hlubokou bezpodmínečnou lásku a city, o společný duchovní posun. Výsledný součet, pokud bude 12, také není daleko, ale už je jakoby na odeznívající pozici. Takže, pokud vám ve výsledném součtu vyšlo číslo 10 nebo 11, máte vyhráno, buď máte někoho z částečným otiskem vaší duše nebo jste našli své "duchovní dvojče". Ostatní nezoufejte, pravděpodobně jste potkali buď karmické partnery nebo partnery sesílané osudem ze zištných důvodů či jen v podobě zkoušek a lekcí. Rozdíl mezi osudovým a karmickým vztahem je v tom, že většinou se osudový partneři z minulosti neznají, teprve dostávají určité šance, i když jim v minulosti byla dána určitá společná rezidua, karmické vztahy jsou naopak pouze o vyrovnání dluhů a příběhů či zátěží ve vztazích z karmické minulosti, většinou to nejsou ani vztahy, které mají společnou životní cestu. Společná životní cesta může nastat u osudových vztahů, ale i u duchovních vztahů. Dalším a důležitým poznatkem je, že můžete mít 4 karmické vztahy, pak vám do cesty může vstoupit duchovní vztah, ale protože ho nezvládnete, navrátíte se opět ke karmickým vztahům, kde máte zpracovat přesně daná témata, která jste nezvládli se svým dvojčetem. Návod, jak dohledat, zda je váš partner duchovní máte, pokud to není zrovna ten vedle vás, nezoufejte, buď ho ještě můžete potkat v současném životě, nebo si na něj počkáte do života příštího. Pavel/Merlin Server Příznaky transformace má osobní souhlas autora s publikováním tohoto článku. Autor článku: Merlin - král čarodějů Autor článku - ZDROJ: facebook Merlin král čarodějů a mágů - připojte se! Nebo sledujte web: http://merlin-kral-carodeju-a-magu.webnode.cz )
Dokonalý člověk v dokonalém světě - tak by se dala popsat reklama, útočící na naše smysly ze všech stran. Z materiálního hlediska- velký dům s autem a bazénem, krásnou ženou, úspěšným mužem a zářícími dětmi. V duchovním a ezo rybníčku na nás útočí pocit, že existují lidé, kteří 24hodin denně prožívají přívaly závratné extáze s jasnozřivými vizemi a vševědoucí guruové vás během víkendové meditace navždy vysvobodí ze spárů utrpení hmotného světa. V prvním případě je dokonalost orientována na fyzický aspekt- tedy tělo a materiální zabezpečení. Z důvodu absence schopnosti hlubšího prožívání a spojení se zdrojem si lidé budují kolem sebe svět, který má kompenzovat nevědomý a hluboký pocit frustrace z nedostatku kontaktu s vlastní duší. Tito lidé směřují k povrchnosti a hromadí kolem sebe materiální spoušť, jen aby překryli pocit bolesti z odtržení a izolace od vlastního nitra. Čím více peněz, domů, milenek, plastických operací a falešných úsměvů, tím více bolesti v duši. V druhém případě falešné vzory těch, kteří už k dokonalosti dospěli na vnitřní úrovni. Mají velký dar léčit minulé životy, vidí vaši budoucnost a chanelují zprávy z vesmírných světů. Jsou nad vámi, protože oni vědí, co máte dělat.Také neprožívají bolest a frustraci, protože žijí jen od pasu nahoru. Touha po vlastní dokonalosti je pro mnohé lidi hnacím motorem jejich životů, avšak právě díky tomu, že si svou motivaci neuvědomují, padají do pasti neustálých pokusů o změnu. Touha po dokonalosti je velikou frustrací, protože nemůže být nikdy uspokojená, pramení totiž z nepřijetí situace takové jaké je a uznání její celistvosti. Někdo změny orientuje na vnější svět, vzhled, peníze, počet titulů, někdo zase usiluje o dokonalost uvnitř. Stále na sobě pracuje, snažíc se být lepším člověkem, opomíjejíc, že je obklopen línými a neschopnými lidmi, které by stačilo vykázat do patřičných mezí.Touha po dokonalosti patří mezi nejvíce frustrující pocity, protože nemůže být nikdy skutečně naplněná. V obou případech tu máme popírání bolesti a strachu. Existenční strach se nás dotýká, dokud máme fyzická těla. Patří totiž k výbavě našich instinktů a je nedílnou součástí každého živočicha, zrozeného ve hmotném světě. Přirozeností lidské mysli je hledat řešení na každou situaci a dospět tak k pocitu dokonalého bezpečí. A protože naše mysl není schopná se smířit s pocity stálého ohrožení, nachází východisko ve vytváření iluzorního světa, ve kterém žádné nebezpečí nehrozí, kde je vše dokonalé a pod kontrolou. Mysl kontroluje vše. Kontroluje náš vzhled i vzhled lidí kolem nás, kontroluje naše pocity, aby se bolest nestala příliš nesnesitelnou, kontroluje vlastní myšlenky a ihned je buď zavrhuje, kritizuje, nebo je považuje za jediné správné. Mysl kontroluje i chování partnera, jestli mu nechodí často smsky, kontroluje to, jestli se na nás dívá dost lidí, když máme na sobě ty nové šaty, kontroluje děti, aby nebyly moc hlučné, sousedy, aby se moc nechlubili, minulost, aby bylo jasné, že za nic nemůžeme, situaci ve světě, aby bylo si na co stěžovat. Ženy pak zejména kontrolují životy svých bližních, aby se nevymkly jejich představám o tom, jak má vše být. Muži kontrolují svůj pocit méněcennosti, aby bylo stále co ukazovat a dokazovat ženám to, že to mají pod kontrolou. A pak se nám to jednoho dne začne pomaličku hroutit. Přijde malá krize, pak větší. Hádky, nemoci, rozvod, vyhazov z práce, pocit vyhoření a nic nedává smysl. Napětí, hněv, obviňování, smutek, pláč, zhroucení, po dlouhém čase přijetí a nakonec prozření, integrace, růst a moudrost. Obranné mechanismy se dávají na ústup, protože touha duše po životě je větší, než strach z bolesti.Člověk začíná vidět, že touha po dokonalosti je ve své podstatě touhou po splynutí s božským zdrojem. Avšak božský zdroj naší jedinečné síly se nachází pod nánosy potlačené bolesti a vytěsněných obranných mechanismů. Proto, pokud máte pocit, že padáte do propasti a nevidíte nic, než větší a hustší tmu, nemusí to nutně znamenat, že jste zabloudili. Pokud tento proces provází pocity hlubšího uvědomění a občasné nadechnutí nad hladinou, jste správně. Jen se učíte zorientovat ve vlastních stínech. A protože stíny, i ty kolektivní, byly celé věky vytěsněné, může nám pár let trvat, než se přes ně prokoušeme a přijmeme vlastní zranitelnost a zodpovědnost za své prožívání. Do té doby si můžeme pamatovat, že dokonalost neexistuje. Dokonalost je konec vývoje. Ten, kdo necítí bolest, ještě nic nepochopil. Vědomý člověk se pouze staví ke své bolesti jinak, než z pozice oběti. Všichni spějeme k jediné zkušenosti mnoha cestami, ale naše prožitky jsou velice podobné. Nikdo z nás nechce trpět. A všichni si přejeme být šťastní. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. )
To je poselství, které stojí za zamyšlení. Podobně jako ostatní přísloví, i toto bez pochyby vychází z obyčejných lidských zkušeností, které prověřil sám život. Copak asi měli ti naši moudří předkové na mysli, když vdechli život takové zdánlivě na první pohled nesmyslné větě. Je přeci nad slunce jasné, že řeka teče, je to její přirozenost. Určitě poznali, že přirozený a úplně obyčejný způsob plynutí říčního proudu jim přináší vše, co potřebují. Vážili si každé drobnosti, kterou jim dávající řeka nabídla. Přijímali i to, co jim vzala, když její proud ukázal svoji druhou, méně přívětivou tvář. Vše se dělo ve vzájemném spojení a splynutí, v pochopení, že jde jen o dvě strany stejné mince. Uměli bychom toto přísloví na počátku přicházejícího roku i my vetknout s podobnou pokorou do našich životů? Je možné jej žít i v dnešní uspěchané době? Dokážeme se vcítit do pomyslného říčního proudu a nechat se jím unášet? Hledat, objevit a žít v souladu s jedinečností, která je v každém z nás otištěna jako dědictví? S tou jedinečností, kterou jsme zapomněli, ztratili nebo ukryli pod nánosem výkonů, přetížené mysli a touhy po stále větším hmotném blahobytu? Naučili jsme se opravdu řeku víc tlačit, než jí nechat volně téci. Řeka našich životů je bolavá, proud uměle formován, její koryto hluboce zvrásněné. Zdánlivě se máme velmi dobře v našem pohodlí, spokojenosti, ale také ve lhostejnosti, marnivosti a zapomnění. Máme strach, aby nám nic nechybělo, abychom byli v souladu s tím, co "se nosí", co "se žádá" a co je "v pořádku". A právě proto vyvíjíme stále větší tlak na své okolí, děti a hlavně sami na sebe. Naši předkové vnímali jak sama příroda, tak jejich vlastní pocity a intuice jsou tím, co je vedlo životem. Třeba s málem, ale vždy s tím, co k žití potřebovali, zcela neomylně vytušili, kudy je právě teď jejich vlastní proud unáší. Nebylo třeba a je to vlastně ani nenapadlo, jej jakkoli manipulovat, usměrňovat. Věděli, že vše je v pořádku právě tak, jak se to děje. Chápali a oddávali se tomu, že jednou slunce svítí, podruhé, že přijde déšť, ale nikdy nic netrvá věčně, vše probíhá v cyklech a změna prostě jednou přijde. Dřív či později, ale zcela jistě přijde. Myslím, že pochopit a žít toto přísloví, je jednodušší, než bychom si mysleli. Stačí se zamyslet nad svými těžkostmi, problémy, nesnázemi. Jsme tolik pohlceni tím, co se děje okolo nás, porovnáváním, hodnocením, soutěživostí, spěchem a neustálým výkonem, že sami sebe nestačíme vnímat. Kdybychom si uvědomili, třeba jen při krátkém, ale důkladném vnitřním pohledu, jaká že je ta řeka našich vlastních životů, zcela jistě bychom ucítili její proud. Dostali bychom šanci poznat, zda-li je plynulý, plný života a přináší nám moudrost, nadhled a klid i tehdy, když procházíme neradostným či složitým obdobím. Potom nám její tok přináší přesně takovou sílu, kterou potřebujeme, abychom jím prošli, využili nové zkušenosti a s potěšením jsme se radovali z daru života. Přesně tak, jak to dělali naši předkové. Jenomže pokud se nezastavíme, nepoučíme a dál budeme pospíchat podobně, jako se neustále dopředu žene naše společnost, nemáme šanci zaslechnout tiché šumění naší vnitřní řeky. Vzdalujeme se sami sobě, vlastnímu dědictví a tlačíme sami sebe do obecně platných škatulek, norem a vzorců. Možná se nějakou dobu budeme cítit dobře, uspokojeni dostatkem. Vlastní nitro však neošálíme, proud si vždy najde svoji cestu i přes překážky, které mu přijdou do cesty. A potom boří a bere, úplně stejně jako řeka, která se nemilosrdně žene krajem povodní a přivlastní si vše, co jí stojí v cestě. Kterou z cest je tedy moudřejší si vybrat? Půjdeme proti dědictví a odkazu těch, kteří věděli, jak s řekou zacházet nebo se vrátíme ke svým počátkům a necháme ji volně plynout? Každý z nás má vlastní volbu a vlastní zkušenosti.Se začátkem roku by bylo moudré dopřát si chvilku času, zastavit se a zamyslet. A potom se vydat takovou cestou, na kterou nás zavolá naše srdce. Autorka článku: Romana Junková www.roduslava.cz ESHOP SE SLOVANSKOU MÓDOU Naši předkové nám odkázali mnohá dědictví ve formě vědomostí, předávaných tradic a zvyků, které měly zachovávat rovnováhu našeho energetického systému a vytvářet soulad s přírodou.Naším cílem a pokorným přáním je objevovat, probouzet a sladit naši vnitřní krásu s tou vnější prostřednictvím naší slovanské módy. Žijeme v nádherné době, v níž každý sám za sebe může přispět k celkové proměně života na Zemi. Rozpomínáme se na to, kým doopravdy jsme, odkud jsme přišli, proč tu jsme a kam směřujeme... Odkrýváme své skutečné dějiny. Otevíráme svoji rodovou paměť a skrze ni čerpáme z hluboké moudrosti našich předků Malá slovanská holčička vyzývá ke slovanské obrodě )
Minule jsme se zamysleli nad tím, jak nás ovlivňuje hudba. To zajišťuje sluch, co takhle oči a video? Oči jsou bohužel naším dominantním smyslem. Dáváme jim přednost před svojí intuicí. Před tím co cítíme, co nám říká, ten vnitřní hlas, který je většinu času velice oprávněně na naší straně a chce pro nás to nejlepší. Věříme všemu, co vidíme a proč by taky ne? Kdo z nás si uvědomuje, že zrak, pohled může být mylný, zkreslený a nepravdivý? A hlavně, že existují věci, které se nedají uchopit a ty jsou mnohem důležitější, než smysly a to co vidíme, slyšíme nebo ochutnáme. Zanechme teorií holografického vesmíru, připojení na Matrix, projekce našeho středu vesmíru nebo prolínání paralelních vesmírů ve všemožných dimenzích. Budeme se držet hmotné sféry s kapkou sféry duchovní. Video bych rozdělil na dva druhy. Televize a počítač. Jde o dvě poměrně stejné obrazovky, ale skýtá mnoho rozdílů. Ten základní pro mě je otázkou svobodného myšlení. Dnes se podíváme na klasickou televizi a televizní vysílání, které je s námi už hodně dlouho. Nikdy v životě jsem nevlastnil televizi ani televizní připojení. Na televizi jsem se občas díval u rodičů v obýváku, když jsem dospíval. Televize mě komplet minula, a když jsem se občas dostal do situace jejího sledování, bylo mi opravdu zle. A myslím tím zle jak po psychické tak fyzické stránce. Hned vysvětlím proč. Proč je důležité přestat se dívat na televizi?Musíme pochopit fakt, že existuje patent číslo US 6506148 B2 z roku 2001. Patent stanovuje, že televize jsou schopné vysílat a vysílají elektromagnetické pole, které má za cíl ovlivňovat nervovou soustavu diváka. Tato myšlenka se dá dohledat do roku 1958, kdy se o tom začalo veřejně hovořit jako o možnosti ovlivňování myšlení lidí a jak nejlépe toho dosáhnout. O pár desítek let později už žijeme ve světě, kdy je k obrazovkám televize každodenně přikováno drtivé množství populace. Televize vysílají vlny, kterým říkáme alfa vlny. Tyto vlny poté ovlivňují náš mozek, který v určitých fázích dennodenního života a činností mění tyto vlny na potřebné vlny pro aktuální situaci. Podíváme se na krátký popis všech známých mozkových vln. Beta - Koncentrace, vzrušení, ostražitost, poznávání, vysoké úrovně souvisí s úzkostí, nemocemi, pocity odloučení, spory, útěkem Alfa - Odpočinek, super učení, lehký trans, zvýšená produkce serotoninu, rozespalost, meditace, vstup do podvědomé mysli Théta - REM fáze spánku, zvýšená produkce katecholaminů, zvýšená kreativita, integrační, emocionální prožitky, potenciální změny chování, zvýšené uchování naučených vědomostí, hypnotická představivost, trans, hluboká meditace, vstup do podvědomé mysli Delta - Bezesný spánek, uvolnění růstových hormonů, hluboký, ne-fyzický stav podobný transu, nejsem si vědomi svého těla, vstup do podvědomí a „kolektivního podvědomí" Všimněme si tedy popisu Alfa. Učení, lehký trans, rozespalost a vstup do podvědomé mysli. Chtěli byste toto zažívat, když se díváte na zprávy, kde neslyšíte mnohdy nic jiného, než že se někde všichni vraždí, že stařenku srazila tramvaj, že válka je všude, že se vše zdražuje, že vláda s námi zametá každým dnem? Chtěli byste se dívat na filmy, kde zemře v průměru 50 lidí na následky zastřelení, zlomení vazu a nehod? Já myslím, že ne. V současnosti je televize a média nejjednodušším, nejsnazším a nejrozšířenějším způsobem manipulace. Pokud nám ti nahoře v rámci své agendy chtějí předat nějakou myšlenku, vlastní přesvědčení a emoci, udělají to skrze televizi. Například pokud chtějí, aby prošel třeba nový zákon ohledně řidičů a všeobecně aut, budete ve zprávách dočasně vídat více a více zpráv o nehodách, problémech na silnicích a to vás uvede do stavu, kdy si pomyslíte ,,Bože kam tento svět spěje, potřebujeme řešení." A oni vám ho dají obalený v omezování svobod a způsobů jak si opět finančně nahrabat. Ale to neuvidíte, protože budete zmanipulovaní myšlenkou, že je třeba změna a neuvidíte reálné souvislosti důvodu, proč tu změnu chtějí. Váš mozek, si bude myslet něco jiného, než je odraz skutečné reality. Vykonstruovaná myšlenka na vykonstruovaný problém. A tak je to s většinou světových témat. Manipulace skrze televizi je každým dnem větší a větší a my jsme stále více nevědomými pozorovateli těchto praktik. Tak proč to tak "rádi", děláme? A tady se oklikou vracíme zpět k mým zkušenostem s díváním se na televizi a proč to tak bolelo.Lidé se mnohdy divily, proč jim trošku neovladatelným agresivním či podrážděným způsob říkám, ať vypnou to rádio nebo televizi. Je to tím, že můj mozek na to není zvyklý. Představte si, že časem přivedete do naší reality někoho z 19. století, nebo z roku 1940. Sakra i rok 1970 by stačil. Pak byste mu ukázali běžný den každého člověka zakončený lahůdkami z dílny televize. Myslím si, že by to neustál. Neustále si zvykáme na nové podněty a tím se stáváme víc a víc otupělí vůči tomu co do nás televize pumpuje každým dnem. Ve chvíli kdy si sedneme před televizi, začneme přijímat toto elektromagnetické záření, které nás uvede do stavu otupělosti. Jak rád říkám, zkuste při sledování televize pozorovat sami sebe. Myslíte? Vnímáte? Přemýšlíte? Děláte něco? Jste aktivní? Dokážete se vůbec ještě objektivně pozorovat? Nebo ještě lépe, pozorujte někoho vedle sebe. Většinou ho přistihnete, jak tupě zírá na televizi, nevnímá své okolí, nepamatuje si, co mu říkáte a občas i hledí s otevřenou pusou. Televize také hojně odpojuje lidi od sebe samotných, mate jim hlavu a odvádí naši pozornost od důležitějších věcí. Odlučuje nás od rodiny a zahlcuje naše myšlení nepotřebnou a zbytečnou informací. S tím se pojí i dnešní uspěchaný svět. Televize je pro nás únikem od skutečnosti, společnosti, od povinností. Od hektického světa, který nám už dávno přerůstá přes hlavu a jehož nároky, které klade na každého z nás, už přerůstají únosnou míru zdravého lidského rozumu. A televize nám dá, to co potřebujeme, to co nemáme povětšinu dne. Relax. A proč ne? Já bych rád relaxoval. Ale s tímto způsobem relaxace k sobě také nabíráme černého pasažéra. Ve formě násilí, nenávisti, záště, smutku, deprese, komerce, materialismu. Děláme to, protože jsme závislí na emocích. Kdo je závislý na emoci smutku, bude neustále potkávat a vidět situace, které v něm smutek vyvolají. Kdo je závislý na radosti, bude všude vidět smích, radost a lásku. My jsme jako civilizace závislá na negacích. Žijeme v nich každý den. Problémy, překážky, závist, násilí, nenávist, škodolibost, deprese, stěžování si, války, konflikty.Žijeme v těchto nízkých vibracích každý den, a pokud je mozek, tělo a mysl na něčem závislé, víte, že se v tom musí udržovat, dokud se závislosti nezbaví. A to není vůbec jednoduché. Zvlášť když jde o závislost pěstovanou téměř od narození a dětského věku. Je to naše přednostní nastavení od dětství, kdy sledujeme rodiče, kteří to pod tíhou dnešního světa nezvládají, hádají se, viní nás a sami unikají od skutečnosti. Když poté jdeme do školy, kde musíme bojovat o přežití, kdy musíme soupeřit, hodnotit se, nechat si vymývat mozky tunou informací. A pak vstoupíme do dospělého života a zjistíme, že to je ještě horší, ale to by bylo na dlouhé psaní. Je nutné si uvědomit, že štěstí je volba. Je to něco, co si můžeme skutečně vybrat. A nyní přichází čas rozhodnutí. Udělat první krok na cestě za lepším a konstruktivně pozitivním způsobem života. Vezměte prosím kabel od televize a s radostí a úsměvem na tváři, jí vypojte. Je to první krok, ale to co tím získáte, se nedá popřít. Svobodná mysl bez negace, ztraceného času a bez zbytečných informací, které Vás vůbec zajímat nemusí. Šetří to životní prostředí a ne jenom to tam venku, ale i v nás samotných. A jak to máte Vy? Sledujete televizi, nebo jste jí už dávno vyhodili? Autor článku: Ondřej Rimmer Brož - moderátor rádia Svobodný vysílač CS, terapeut SRT, provozovatel projektu http://www.iluminace.com )
Světýlka rodící se na náš svět v podobě dětí miluji již z toho důvodu, že jsou ve velké většině velmi veselé a hravé. Často mě tahají za ruce a ukazují mnoho věcí i své příběhy a dávné životy. Přivádějí si sama své budoucí rodiče a dělají vše, co mohou, aby byla slyšena dříve, než se narodí. Je skoro zázračné sedět se ženou, okolo které poskakuje holčička a snaží se ji říci, že je tady. Někdy tomu ženy nemohou uvěřit a mají mnoho důvodů, proč se to nemůže stát, aby právě toto děťátko přišlo na svět. Vždy se tomu usměji a nechám je vyříkat své argumenty, ale vím, že se tak stejně stane a všechny důvody se rozplynou v podobě Daru takové intenzity radosti, že už si ani nevzpomenou, co mi říkaly naposled při setkání.Když přišla paní na sezení kvůli zdraví svého syna, stále se dotýkala mé ruky a odváděla pozornost Duše malé holčičky. Dělala vše, aby na sebe upozornila. Paní jsem řekla, že do jejího života ještě vstoupí miminko a ona byla velmi ráda a opravdu si i holčičku přála, protože měla již dva syny. Problém byl v tom, že neměla partnera. Řekla jsem ji, že partner přijde, až vstoupí do nové práce. Po několika týdnech paní dostala nabídku práce ve firmě s vajíčky. Volala mi, jestli ji má vzít.? Že přeci ve slepičárně, nemůže být žádný muž pro ni.Práci vzala a muž tam na ni také čekal. Po určité době známosti a společného bydlení přišla znovu, jestli jsem tu holčičku viděla opravdu, že by si oba miminko přáli, ale partner je prý neplodný a je mu 45 let. Řekla jsem ji, že je stále Dušička s ní a popsala i charakter a vyzařování. Sama jsem byla s rozumem v koncích, jak to vše může dopadnout? Její častá otázka také byla, kdy to miminko bude. A mě stále přicházelo ,,teď ,, to jsem už opravdu byla na rozpacích, jak se asi vše poskládá, uskuteční? Uteklo pár dní snad ani ne měsíc a paní opět volala, že je těhotná a je to zázrak, kterému nemohou uvěřit. Byli šťastni, ale stále se zabývali myšlenkou, aby to byla holčička - ta jejich malá víla - jak ji chtěli říkat. Už měli připravené i jméno a často se mě ptali, jestli se nemohu mýlit. Řekla jsem, že mohu, ale věřím v to, co vidím a to je prostě holčička. Po 4 měsících čekání a netrpělivé touhy znát pohlaví, jim bylo na ultrazvuku řečeno, že budou mít holčičku. Konečně se dočkali, naplnil se jim sen. Není to tak, že u všech žen vidím děti, protože to tak není potřebné, ale vidím ty děti, které se samy hlásí a samy projevují zájem o setkání. Duše dětí si nevolám, nemám důvod. Pokud je to informace potřebná, projeví se sama o to s větší radostí a dojetím. Mnoho žen má problém s početím, kvůli dávným rituálům a kletbám uvaleným na jejich ,, Lůno,, Je smutné, že my ženy jsme samy sobě nejvíce ubližovaly magií a zneužívaly svoji sílu a moc. Závist je energie, která nabírá v dnešní době na intenzitě, ale zkusme jí projít a očistit, aby naše magické schopnosti sílily cestou tvořivých schopností, léčení a pomoci. S čistými záměry ve službách Lásky. Autorka články: Simoná Lásková - terapeutka regresních terapií http://www.simonalaska.cz kontakt: email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak26bc7535b8117695482651960ca35de1').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy26bc7535b8117695482651960ca35de1 = 'Si.Mona.Laska' + '@'; addy26bc7535b8117695482651960ca35de1 = addy26bc7535b8117695482651960ca35de1 + 'seznam' + '.' + 'cz'; var addy_text26bc7535b8117695482651960ca35de1 = 'Si.Mona.Laska' + '@' + 'seznam' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak26bc7535b8117695482651960ca35de1').innerHTML += ''+addy_text26bc7535b8117695482651960ca35de1+''; mobil: 721 408 898 skype: simonalaska Jsem průvodkyní regresními neboli minulými životy. Tato metoda mi velmi pomohla a dala nahlédnout do souvislosti dějů odehrávajících se v našich životech. Je to skvělá technika k odproštění se od vin, zátěží, smutku nebo pochopení komplikovaných vztahových dějů. Dojde k vyjasnění a uvolnění z příčin a důsledků jenž se nám neustále opakují. Jsem Posel zpráv z jiných světů. Mé načítání je přes energie kamenů. Zprostředkovávám vzkazy, varování, poselství nebo spojení s dušemi zemřelých. Mezi mé další zájmy patří Aura-soma. Absolvovala jsem všechny tři stupně + alchymistickou sadu a mohu ji jen doporučit, protože pracuje na velmi hlubinných úrovních, velmi doplňuje a obohacuje práci s duší a nasměrovává k barvám a radosti života. Navazující články: Simona Lásková: Rodinná tajemství a lži Simona Lásková: Příchod nové Duše do života Simona Lásková: Příchod nové Duše do života 2 Simona Lásková: Minulé životy tvoří i dnes náš život - skutečné příběhy Soňa Sofi: Karma není zdarma! Ava Chrtková: I řvoucími ústy psychopata k vám může mluvit Bůh Víte v jakém karmickém roce se nacházíte? Spočítejte si dle svého data narození! )
Skutečná transformace spočívá ve změně vědomí. Znamená to schopnost opustit staré formy myšlení a posuzování věcí a lidí kolem nás a naučit se fungovat na frekvenci lásky a nezaujatého postoje vůči všemu a všem. Konspirační teorie, politické události, negativní zprávy, tabulky, hodnocení, predikce, analýzy situace jsou pouze nástroji k odvádění pozornosti od toho, oč tu skutečně ve své podstatě běží. Budeme nadále své strachy připisovat vnějším událostem, nebo si přiznáme, že na základě našich reakcí vytváříme tyto události my sami? Dokud bude lidská mysl, plná pochybností a strachů, ovládat naše vědomí, budeme i nadále tvořit události plné zvratů, těžkých emocí a extrémů. Záleží jen na tom, čemu ve skutečnosti věnujeme svou energii. Tam, kam směřujeme pozornost, to také v realitě podporujeme a živíme. Čím více se snažíme popisovat, analyzovat a uchopit neuchopitelné, tím méně se zdá, že máme situaci pod kontrolou. Ona totiž ve skutečnosti žádná obecně platná "situace" neexistuje. Existuje jen náš vztah k lidem a událostem kolem nás. A pokud je ten vztah negativní nebo plný strachu, odporu, soudů či k ní zaujímáme povýšenecký postoj, tím více těchto negativních emocí hromadíme ve svém podvědomí a tím více přiléváme oleje do ohně kolektivního nevědomí. Naše mysl se tak zacyklí a tvoří stále ty stejné myšlenky, emoce, druh chování i události dokola, dokud je plně neintegrujeme, nepřiznáme si svůj podíl na jejich spoluvytváření a nezaujmeme patřičný odstup, který nám umožní přerušit tento zaběhnutý cyklus. Proto mi hodnocení situace ze všech stran připadá jako jeden velký pokus dostat pod kontrolu něco, co je nekontrolovatelné, neuchopitelné a ve skutečnosti to vyžaduje jiný přístup. Takový, jaký jsme doposud nepoznali. Pustit kontrolu ale pro mysl a ego není vůbec jednoduché, proto se události potřebují vyhrotit natolik, že lidé přicházejí o svůj zaběhnutý řád, o každodenní jistoty, o pocit iluzorní svobody. Protože pokaždé, když úhel pohledu nezměníme dobrovolně, přijdou další zkoušky. Jak už jsem psala výše, nejde tu o žádné politické tahanice, nejde ve skutečnosti ani o to, že by se zde jakoby "náhodou" vyskytla nějaká nemoc a stala se příčinou současných událostí. Ta nemoc se vyskytla jako nástroj pro změnu v chybném myšlení lidí. Nemoc a události kolem ní slouží jako nástroj transformace, kterou mnozí nechtěli podstoupit dobrovolně, a tak mají ještě možnost přehodnotit své postoje a obrátit pozornost do svého nitra, začít řešit svůj charakter, své myšlenky a pocity, které se mají naučit ovládat, přehodnotit svůj život a uzdravit svůj emoční systém. Protože pokud chceme ovládat vnější realitu, nelze to dělat násilím. Nejdříve je nutné naučit se ovládat sami sebe, tedy upustit od destruktivních vzorců chování a stát se skutečnými lidskými bytostmi, jejichž podstatou je soucit, důvěra a vzájemná spolupráce. Na základě změny ve vědomí každého jednotlivce pak můžeme opustit starý nefunkční systém a vytvořit novou funkční společnost, která bude zdravá, funkční a prosperující ve všech směrech. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. )
Je pravdivý. Převážně sám k sobě. Umí přemoci své stíny i vnitřní kritiky. Nenechá se rozhodit tím, že mu hlava našeptává něco jiného, než srdce. Ví, čemu v sobě věřit, protože už mnohokrát udělal chybu a přišel díky rozumu o to nejlepší, co měl. Je hluboký a cesta k Bohu je pro něj důležitější než vztah se ženou. Partnerský vztah je pro něj přesto velmi podstatný, protože si uvědomuje sílu polarit, které obohacují jeho život. Ví, že ženský princip ke svému rozvoji potřebuje. Umí být sám a samotu občas vyhledává. Je pokorný a všechny své rány použil jako náplasti pro sebe i pro druhé. Neobětuje se. Raději řekne s bolestí NE, než aby měl jít proti své pravdě. Není v tom tvrdohlavost a vůle ega. Umí totiž vnímat energetické rozpory v těle, když jde proti sobě. Ctí své rodiče, protože převzal odpovědnost za svůj život. Nedává jim nic za vinu. Ví, že takhle si svůj život vybral a je vděčný za každou ránu, kterou dostal. Rodičům děkuje za život a žádná vzpomínka z dětství ho nerozesmutní. Vše, co bylo negativní vnímá jako příběh někoho jiného. Umí ho vyprávět bez sebemenšího smutku. Je plně integrovaný do svého života a autentický. Reaguje pružně. Jeho cílem je osvobození od svých mentálních vzorců, ale i od stanovených vzorců společnosti. Miluje výzvy, proto se stále udržuje na hranici života a smrti. To napětí, kdy neví, jak situace dopadne je pro něj velmi vzrušující. Nedovolí všednosti aby pohltila jeho potenciál. Svou ženu miluje tak, že ji vidí. Vidí ji srdcem. Miluje její tělo, ale mnohem více ho vzrušuje její duše. V posteli se nespokojí s povrchním sexem na uvolnění emocí. Emoce uvolňuje celý den. Sex je pro něj posvátný prostor, kde se ještě více spojuje s božským a s druhou polaritou. Miluje ženinu vůni, její tvary, vzdechy, pláč i fňukání. Raduje se z její neustálé proměnlivosti a žádná z jejich rolí ho nevyvede z rovnováhy Svou ženu vnímá v různých fázích. Nerozhodí ho ani její touha a vášeň a ani potřeba být ufňukanou malou holčičkou, která se potřebuje schovat do taťkovy náruče. Umí si přiznat své strachy a slabosti, aniž by se cítil ohrožen. Umí být malý chlapec a nestydět se za to, protože své dětství a vše, co s ním bylo spjato má zpracováno a necítí žádnou křivdu. ruče. Jeho velkou touhou, snad největší je otevřenost srdce za všech okolností, protože ví, že s otevřeným srdcem je svět přívětivý a laskavý. Umí dýchat do svého srdce lidi kolem sebe a svou otevřeností je léčí. Je pro všechny požehnáním a pilířem pevnosti a božské přítomnosti. Cítíte to z něj a jeho přítomnost vás vzrušuje. Umí se rozhodnout a říkat miluji tě. Činit rozhodnutí mu nedělá problém. Necítí se totiž ničým ohrožený, ani bolestí srdce. Bolest srdce dobře zná a plně si uvědomuje její význam. Takového muže může vidět jedině stejně plná a autentická žena. Ale o těch článek zvlášť. Je vás, pánové, čím dál více. Děkujeme. Navazující články: Vendula Kociánová: Až odpustíte svým rodičům, začnete konečně žít… Vendula Kociánová: Proč jsou vědomé holky singl? Vendula Kociánová: Vyplakané děti a uplakaná partnerství aneb nenechávejte svá miminka plakat, zkazíte jim život! Vendula Kociánová: 7 nejčastějších ezo keců, ze kterých vstávají vlasy na hlavě, ale popřít je nemůžete. Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )
Strach, dobrý rádce nebo špatný pán ? Přítel či nepřítel? Aneb jak poznat, kdy se jedná o intuici z možného nepříjemného setkání nebo nebezpečí, které by mohlo nastat a kdy se jedná o strach, který vede ke stagnaci na naší životní cestě? Pokud člověk dopředu cítí nepříjemný pocit, ještě dříve než zapojí pravou mozkovou hemisferu tedy logiku a řídí se intuicí, která mu podvědomě posílá jasně signály v podobě nepříjemného pocitu, jako je pocit z možností ohrožení či dokonce strachu z určitého místa, osoby nebo setkání se skupinou, neměl by ignorovat svoje pocity ani se pouštět do logických analýz a poslechnout svoji intuici, která je vždy naprosto přesná :-). Pokud se jedná o strach, tato emoce, pocit může mít hluboké kořeny z událostí a traumatu, který člověka blokuje v pozitivním přístupu a nadhledu např : nové možnosti, pozitivní změny ve smyslu opustit staré vzorce chování, zvyklosti, závislosti na lidech aj. Pojďme si to shrnout. Strach ten mocný nástroj k manipulaci a zneužití v podobě mága, který přesně ví nebo spíše se snaží docílit toho vyvolat strach v druhém a dostat se do jeho energetického pole nevědomí a využít tuto moc ve svůj prospěch. Pokud máme ve svém energetickém poli v nevědomí traumata, události zneužití důvěry, lásky, potom je tento strach spouštěč k dalšímu zneužívání naší osoby. Je tedy strach přítel či nepřítel? Strach je PŘÍTEL, vždy když ho cítíme jsme v určitém napětí a když s ním vědomě začneme pracovat a naučíme se zacházet se svými pocity hodně záležitosti odejde z našeho nevědomí a odbornou pomocí nebo jen správným postojem k sobě samému, samé a přijetí svoji existence se uvolní a my znovu najdeme fyzickou i psychickou ROVNOVÁHU. Příjemné pocity radosti, osobní pohody v životě se zákonitě dostaví. Neutikejme tedy před strachem, ale vždy když se objeví přivítejme ho pozdravem : "Ahoj příteli, copak jsi me přišel naučit"? Kde je strach, chybí láska naše láska tedy SEBELÁSKA kus našeho Já. Ta SÍLA , která dokáže integrovat a znovu spojit všechny části naší duše na celé časové ose naší existence. Láska ten velký zdroj uvnitř nás samých, ten motor života. Láska ta mocná síla všeho ta nejdůležitější hodnota lidské existence. 💜 Přeji hodně zdaru v lásce. Tento článek vznikl na základě zkušeností a dalšího tvoření na mé cestě osobního rozvoje. Krásný den přátelé. Autorka článku: Markéta Vivien Šimáčkováwww.tantra-vivien.cz přidáno k článkům na: www.tantra-vivien.cz/zajímavosti/ )
Strana 5 z 19
Více videí