Nejsem žádná feministka a uvědomuji si, že i ženy mají mužské ego, tedy mužský princip v sobě. Nadpis jsem použila záměrně, protože takto mi to bylo sděleno dnes ve snu.

Dnes v noci jsem měla vizi, ve které mi bylo řečeno, že na jemnohmotných úrovních dochází v kolektivním vědomí k definitivnímu překlopení polarit a ženská esence se vyrovnává svojí silou mužskému principu.
Popravdě, vím, že toto téma je ve vzduchu již několik let, ale v posledních dnech v sobě vnímám pocit určitého završení, dokončení určitého procesu, co se týká vyrovnanosti mužských a ženských energií.

Velice často se i při své práci nyní setkávám s páry, kde se ženám obecně více daří, dělají s láskou své poslání a zajišťují hlavní příjem v domácnosti, kdežto jejich muži se cítí částečně oslabení, nenacházejí smysl života, nebo nenacházejí činnost, která by je uspokojila a přinesla jim vnitřní pocit stability a spravila jejich sebevědomí.

Tento jev vnímám jako umenšování mužského ega, kdy muž byl závislý na kompenzaci pocitu vlastní hodnoty díky nějaké činnosti, statusu, titulu, schopnostem. Proto muž, který prochází transformací, potřebuje získat přístup k pocitu vlastní hodnoty, nezávisle na vnějších zdrojích a uznání okolí. Proto i muži, kteří mohli být v minulosti úspěšní, nyní shledávají,  že dosavadní činnost je neuspokojuje, dokonce mohou cítit frustraci a nenaplnění z života, který jim při vykonávání  práce uniká mezi prsty. Důvodem je to, že jsme jako společnost povýšili činnost a úspěch nad lásku.

Bez lásky není ani pocit vnitřního naplnění, ani pocit hodnoty, ani energie a motivace k vykonávání jakékoliv činnosti.

Proto mezi mužem a ženou často dochází k tomu, že žena, která je citům přístupnější, nalezla zdroj síly v lásce,  žijící v pokoře a důvěře vůči životu, nalézla také zdroj vlastní tvořivosti a má přístup k hojnosti a penězům. Jejím úkolem je povzbudit svého muže a pomoci mu procitnout do nové reality.

Lidem, kterým se nedaří žít spokojený život v lásce a úctě k druhým, zavazí jejich vlastní ego, ať už je to připoutanost k pocitu vlastní důležitosti, berou sebe a život moc vážně, uvízli v minulosti, nebo příliš lpí na svém budoucím osudu. Život nám tak bere vše, na čem zbytečně lpíme. Ten, kdo je závislý na ostatních, tak může zůstat opuštěný, kdo si příliš nakládá, bude bez prostředků nebo jej zastaví nemoc, kdo se cítí důležitý, bude ponížen.

To vše je zákon rovnováhy, který spravedlivě naděluje všem lidem bez rozdílu.

Proto, pokud máte pocit, že jste uvízli v nějaké prekérní životní situaci, snažte se nejen hledat řešení, ale v první řadě najít souvislosti a pochopit, že vyrovnáváte svůj nerovnovážný stav. Život neustále směřuje k rovnováze a pokud jste sami způsobili jeho vychýlení na jednu stranu, povede vás to k vyrovnání dluhu.

Zejména v případech, kdy lásku a svůj osobní rozvoj zaměníte za hodnoty, které jsou pomíjivé a v porovnání s tím důležitým druhořadé.

Proč je nyní každý den plný internet článků o smrti a obav o lidský život? Protože jsme dlouhodobě téma smrti vytěsnili a záleží nám více na zachování života samotného, než na jeho kvalitě a kultivaci. Strach ovládl naši kulturu a pohodlný  konzumní život otupil naše smysly. Pro samé povinnosti jsme zapomněli na to nejdůležitější - být jako děti, umět si hrát a radovat se.

Možná právě proto teď máme být více pohromadě, abychom si uvědomili, že jsme v tom spěchu tak trochu zapomněli, že ten pravý smysl nám jako společnosti dosud unikal.

Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/

Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.