Snad každý z nás se někdy zamyslel nad stavem vlastního těla, nad tím, co konzumuje. Ne všichni však vědí, co samotný půst představuje. Často se lidé ptají, proč je hladovění tak důležité pro zdraví. Odpověď je jednoduchá. Hlad je totiž nejradikálnější způsob, jak vrátit nemocnému tělu zdraví. Jakmile zastavíme přísun potravy, tělo ihned změní způsob svého zásobování. Začne využívat svých vnitřních rezerv a spotřebovává nejdříve to, co nejméně potřebujeme: zbytečné tkáně, různé výrůstky, strupy, srůsty a další útvary které jen brání práci organismu. Proto také v mnoha případech vedlo dlouhodobé hladovění k vyléčení rakovinových nádorů či jiných závažných onemocnění. Člověk během půstu ztrácí v průměru půl kilogramu těchto většinou nepotřebných látek či škodlivin a může se tak jednoduše a rychle zbavit svého neduhu.
Nejpřesnější výraz pro slovo půst nalezneme v samotném kořeni slova. Půst neboli německy „fasten“ je odvozeno od gótského slova „fastan“, což znamená zastavit se či sebrat se. Tento starověký jazykový kořen prozrazuje skutečný význam slova. Zastavit každodenní stravovací návyky či sebrání se z hektických vlivů, které zapříčiňují onemocnění. Slovo půst nám tedy vymezuje stav systematického omezení, až úplného vynechání stravy na určitou dobu. Je to stav, kdy se člověk vzdá příjmu potravy a jeho tělo žije ze zásob. V momentě, kdy je tělo vyživováno z těchto zásob, se díky půstu organismus zbavuje jedovatých látek, které před začátkem hladovění kontaminovaly naši krev a tělo. Po ukončení půstu a dekontaminaci může tělo začít vytvářet nové zdravé buňky. Očista nemá za úkol detoxikovat pouze tělo, ale i mysl.
Druhy půstu
V základu můžeme půst rozdělit do třech skupin, kdy se bude jednat o půst částečný, klasický a suchý neboli absolutní.
Částečný půst – Celosvětově je tento druh půstu nejrozšířenější. Jde o druh půstu, kdy tělo může začít s procesem očisty. A mimo jiné začne spalovat přebytečné tuky. Tento proces, kdy se tělo aktivuje na samo léčení, trvá přibližně tři dny. Je to období, kdy z jídelníčku vyřadíme pouze některé potraviny nebo celou skupinu potravin, a po dobu několika dní tyto potraviny nepoužíváme. Tento druh půstu na určitou dobu tělu uleví při trávení a velmi dobře pročistí náš trakt. Je tedy možné do částečného půstu zařadit ovocné či zeleninové půsty, kdy se náš jídelníček bude skládat pouze ze syrové zeleniny a ovoce (bez přidaného cukru, konzervačních látek či jiných dochucovadel). Tento druh půstu se také používá při léčení konkrétních zdravotních problémů a nemocí, kdy je potřeba z jídelníčku vyčlenit skupiny potravin, které způsobují onemocnění nebo negativně ovlivňují zdravotní stav, např. alergie na lepek, zvýšené jaterní testy atp.
Klasický půst – Při klasickém půstu nepřijímáme žádnou potravu, pouze vodu. Pokud naše tělo na určitou dobu přestane přijímat potravu, přepne se náš metabolismus do úsporného režimu a aktivují se očistné procesy. Vzhledem k tomu, že tělo svou energii nevynaloží na zpracování potravy, pociťuje hlad. Je třeba podotknout, že po celou dobu klasického půstu pijeme pouze vodu. A tak tím nejdůležitějším pravidlem je pití pouze kvalitní vody. Tato voda by měla obsahovat co nejméně rozpuštěných látek, tedy voda kojenecká nebo přefiltrovaná (čím je voda měkčí, tím je pro naše tělo lépe stravitelná).
Suchý půst – Za suchý půst můžeme označit dobu, kdy během postní doby naše tělo nejenže nepřijímá žádnou potravu, ale ani žádnou vodu. Tělo se během té doby mírně odvodňuje. Tento druh půstu vyžaduje odbornou znalost a lékařský dohled, protože hrozí dehydratace či jiné zdravotní komplikace. Vzhledem ke stavu, kdy tělo nepřijímá žádnou energii, je v tomto procesu neméně důležitou podmínkou hlídat teplotu těla, aby nedošlo k podchlazení. Má-li člověk správně vytvořené podmínky k suchému půstu (teplota, vlhkost vzduchu, fyzická aktivita), může vydržet bez jídla a vody 7 dní. Pokud budeme srovnávat klasický půst se suchým, doba pro očistu těla, se se suchým půstem (2x-3x) zkracuje a celý proces pročištění urychluje.
Dále bychom mohli půst rozdělit ještě do dvou skupin, a to na krátkodobý půst a dlouhodobý půst. Oba půsty mají rozlišné důsledky a odlišné použití.
• Krátkodobý půst: Krátkodobý půst (tedy v období do tří dnů), kdy nekonzumujeme žádné potraviny, ale pijeme pouze vodu, má jiný vliv na náš organismus než působení dlouhodobého půstu. Tento půst můžeme s jistotou uplatnit například při nachlazení, při infekčním onemocnění, nebo pokud je naše tělo zaneseno toxickými látkami. Samotný půst však nemoc z těla nevyžene. Proto je zapotřebí hladovku podpořit odpočinkem a vyhnutím se stresových situací. Jedině tak můžeme půst použít jako formu léčby a získat pozitivní účinky na zdraví. Nejenže se zaostří smysly a rozjasní mysl, ale pročistí se i trávicí trakt. Tělo je o něco lehčí a má více energie.
• Dlouhodobý půst: Za dlouhodobý půst je považována doba od tří dnů a déle. V některých publikacích se setkáme ještě s třetím druhem, a to středně dlouhým půstem. Ten se pak udává v rozmezí od tří do sedmi dnů. Od sedmi dnů a déle je pak považován půst dlouhodobý. Snad nejdelší doporučovaná délka půstu je 40 dní. Při takto dlouhém půstu je zapotřebí konzultace s odborníkem a jeho dohled. Naskýtá se mnohem větší riziko dehydratace a kolapsu těla. V tomto případě je více než nutné s energií šetřit a hodně pít. Při hladovění klesá teplota těla, proto je nutné neprochladnout. Na normální stravu by se mělo přecházet postupně. Jídlo je třeba jíst v malých porcích, lehké, doplněné ovocnou šťávou.
Dlouhodobým půstem se léčí nemoci jak charakteru somatického, tak i psychického. Jsou to například onemocnění cév, angina pectoris, problémy s kožním onemocněním, některé druhy schizofrenie atd.
Historie léčení půsty
Zmínky o prvním půstu můžeme zaznamenat už před tisíci lety. Touto starou metodou se nezabývali pouze v Číně, ale i v Indii a Řecku. Ze starých spisů můžeme vyčíst, že půst sloužil jako uzdravující metoda.
Židovství znalo původně jen jeden postní den, závazný pro všechny: DEN SMÍŘENÍ (jom kippur). Ale známkou zbožnosti bylo postit se 2x týdně (pondělí a čtvrtek). V době Ježíšově měli Židé snad až 28 postních dnů v roce. Při zvláštních příležitostech nebo v dobách nouze byly vyhlašovány veřejné postní dny, kterými se měla vyprošovat pomoc od Boha. Židé půst chápali jednak jako úpěnlivou prosbu k Bohu, jako znamení toho, že to myslí se svou modlitbou vážně, a také jako pokání a smír.
Křesťanská církev půst převzala od Židů a z dochovaných řecko-římských spisů. Svou praxi pak nadále rozvíjela. Brzy přebírá dva postní dny, ale na rozdíl od Židů středu a pátek. Později si mniši své půsty zaostřovali ve výběru potravin. Zříkali se například masa, vajec, mléka a vína (jedli chléb, sůl, vodu).
Naproti tomu také v Koránu je psáno, že Arabové nejenže nesmějí vepřové ani alkohol, ale je jim navíc předepsán tzv. Ramadán, což je měsíční půst.
V pohanských kulturách byl půst také dobře znám. Některé národy věřily, že člověk do sebe potravou vpouští démonické síly. Pythagorejci tvrdili, že masem člověk do sebe vpouští démonickou duši zabitého zvířete a zakazovali proto jíst maso. Řečtí filozofové očekávali od půstu kromě ochrany od nemocí také očistu ducha a vnitřní spokojenost. Stoikové zase viděli v askezi v jídle trénink k vnitřní svobodě.
I v průběhu středověku v 11.století můžeme nalézt spisy o tom, jak lékaři předepisovali svým pacientům hladovění, například při léčbě syfilisu.
Účinky půstu na zdraví člověka
Za dobu naší existence jsme si zvykli ztotožňovat se s vlastním tělem. Kdybychom člověka porovnávali s pyramidou, pak by její vrchol odpovídal fyzickému tělu. Je důležité naučit se číst jazyk těla a všech jeho dějů. Neméně je pak důležité umět číst v poli vědomí, jako v pevném základu celé naší pyramidy. Jinak řečeno, pokud se zaměříme na léčbu nebo očistu, měli bychom začít od samotného počátku, tedy v našem vědomí.
Prvotní příčinou všech nečistot v těle je blokáda energie, vznikající jako následek nějakého psychického tlaku, prožitku apod. Tak, kde je běh nějakým způsobem omezen, můžeme pozorovat jevy vyvolané blokádou. Do zablokované oblasti se neustále dostávají látky, které se normálně nacházejí v tekutém prostředí organismu, hromadí se tam a tím blokádu ještě zhoršují. Výsledek je ztráta hybnosti, těžkopádnost, vznikající kameny, usazeniny solí atd.
Neschopnost řídit své myšlenky a emoce vedla k zastavení průchodu energie v té či oné oblasti fyzického těla, kde se nahromadily pro danou oblast specifické usazeniny (v oblasti hlavy-sliz, v žaludku-kameny, v oblasti ledvin-písek…) a vyvolaly tam specifické choroby.
Vliv půstu na zdraví člověka
Existuje pouze jeden druh nemoci, a to nemoci způsobené vlastním psychickým naladěním, s nímž je spojeno znečištění organismu škodlivinami. Příčinou je většinou citová nejistota – strach, nenávist, žárlivost, závist a mocenství – to vše oslabuje náš nervový systém a vyčerpává zásoby naší jemné energie. Pochopitelně i konzumace nevhodných potravin způsobuje kontaminaci našeho těla. Z nemalé části tomu přispíváme také tím, jakým způsobem se stravujeme. Nedostatek minerálů a vitamínů nás nutí jíst více, než je nutné. Zbytky potravy se ukládají v našich tkáních ve formě tuku, zatímco část jídla zůstává nestrávená v organismu, rozkládá se ve střevech a vytváří toxiny, jedovaté látky, zdroj našich nemocí.
Jedinou cestou, jak se zbavit těchto jedů, jako důsledku nesprávného stravování a přejídání, je půst. Hladovění je nejradikálnější a nejrychlejší způsob, jak překonat nemoc.
Vlivy půstu na lidské orgány
Při hladovce se naše orgány příliš nezatěžují, což je velmi dobré pro cirkulaci krve v těle.
Srdce a krev: Při krátkodobém půstu se počet svalových buněk nesnižuje, pouze se zkracují, což vede k částečnému snížení onoho objemu. Při dlouhodobém půstu se předpokládá, že dojde ke snížení objemů svalů. Jedná se především o ztrátu tuku, která není zdravotně závadná. Menší zátěž, kterou máme po celou dobu hladovky, naopak pomůže srdci se revitalizovat a nabrat novou sílu pro svou činnost. Při občasném půstu nebo omezení bílkovin donutíme tělo využívat proteiny rozptýlené v tepnách a krevních řečištích, což má omlazující vliv na organismus a podporuje to odvápňování tepen a zvýšení jejich průchodnosti.
Žaludek: Když se činnost žaludku zpomalí nebo na čas zastaví, vznikne prostor pro regeneraci žaludeční sliznice, sekrečních šťáv a celkovou činnost žaludku.
Tenké střevo: Tenké střevo je důležitým orgánem s vnitřní sekrecí. Je zde přítomno mnoho buněk, které vylučují hormony. Střevní hormonální systém během půstu není v činnosti, což znamená, že dochází k velké úspoře energie pro obnovu buněk a zároveň posílení celého organismu. Vše samozřejmě nastává až po určité době, kdy naše tělo začíná samo regenerovat.
Tlusté střevo: V tlustém střevě žije více než 400 druhů různých bakterií. Porušení mikroflóry nastává tehdy, pokud konzumujeme potraviny, které nejsou pro naše tělo vlastní (barviva, umělá sladidla, emulgátory, aditiva atd).
Játra: Jejich funkcí je podpořit trávení, krevní oběh a celkový metabolismus. Ale plní i úkol detoxikační a vylučovací. Dále bychom neměli zapomenout na úzký kontakt jater s ledvinami, kdy játra tvoří žluč a močovinu, která je pak vylučována přes ledviny.
Ledviny: Za den dokážou přefiltrovat až 150 litrů krve a z jedné desetiny nám poté vzniká moč. Moč je konečnou fází celého procesu. Ledviny však nemají pouze funkce vylučovací, ale také regulují množství vody a vyrovnávají PH v těle.
Půst není jenom jedna z mnoha detoxikačních metod. Skrývá v sobě neomezené možnosti pro práci s vlastním tělem i myslí.