„V podzemí zůstává duch místa, a to i přesto, že kouzlo města nad zemí se často pomalu vytrácí a proměňuje. Podzemí je možná vlhké a studené, ale uchovává mnohá tajemství. Podzemí města nese zvláštní všeobjímající nasládlou vůni tunelů vycházejících z míst dávno zaniklých paláců a pohřebišť, starobylých artefaktů ztracených v podzemních vodách a bahně“.

Dle dochovaných zdrojů se podzemní stavitelství uplatňovalo už v Babylonu, kde byla vybudována chodba spojující palác s chrámem. V mnoha městech a stavbách jsou dodnes zachována historická podzemí, z nichž mnohá se dají navštívit. Pokud Vás fascinuje svět pod zemským povrchem a zajímají Vás podzemní památky, přinášíme Vám tipy na místa, která stojí za to navštívit. Připravte se na nevšední zážitky v hlubinách naší země.

• LABYRINT POD ZELNÝM TRHEM – Brno, město, jehož název znalci odvozují od staroslovenského názvu „brn“ či „brnje“ a znamená močál, mokřina či bláto. Nejpravděpodobnější vysvětlení názvu se jeví popis tehdejšího zabahněného prostředí kolem řeky Svratky. První zmínka o Zelném trhu, dříve označovaného jako „Staré tržiště“ (forum Antiquum), sahá až do 13. století a najdeme jí v listině vymezující hranici mezi svatojakubskou a svatopetrskou farností. Již v roce 1243 byla městu udělena privilegia konat trhy každých 14 dní. Tím se Brno stalo oblíbeným cílem obchodníků z různých zemí. Nicméně většina prodejců se specializovala na potraviny, což vedlo k rostoucí potřebě skladovacích prostor. Od 15. století se budovaly sklepy tak rozsáhlé, že se do nich dalo vjet celým povozem. Pod Zelným trhem se tak daly najít různé chodby propojující jednotlivá patra, sklepy taveren, pivnic, hostinců, štoly, které přiváděly vodu do kašny Parnas, a naopak i stoky, které zase zbavovaly tržiště nečistot. V labyrintu pod Zelným trhem si uděláte představu, jak bylo podzemí se sklepením ( 6 až 8 m pod povrchem) využíváno v dobách svého vzniku. Součástí prohlídky je alchymistická laboratoř připomínající slavné lékaře a fyzikusy, kteří v Brně působili. Na místní vinařskou tradici upozorňuje vinný sklep a krčma. O stinných stránkách života v dávných dobách zase vyprávějí repliky pranýře a klece bláznů, které v 17. století stávaly na tržišti.

• TAJEMNÉ ZNOJEMSKÉ PODZEMÍ – Doba, ale ani příčina znojemského podzemí není dodnes badatelům a historikům znojemského regionu zcela známá. Existují pouhé domněnky a báchorky, které spekulují o vzniku podzemí. Jedna z legend vypráví o měšťanovi ze 13. století, který si vybudoval pod svým sklepem ještě jeden tajný sklep, kde se ukrýval s rodinou před nebezpečím v době války a podle jeho vzoru se inspirovali i ostatní bohatí měšťané. Znojemské podzemí se rozkládá v délce necelých 40 km, z nichž 26,5 km se nachází pod historickou částí města. V některých místech má až 4 patra chodeb v maximální hloubce 15 metrů pod úrovní terénu. Loucký klášter má dokonce pět pater a je tak jediným místem ve Znojmě, kde lze tuto zajímavost vidět. Znojemské podzemí patří k nejrozlehlejším podzemním komplexům ve střední Evropě. Veřejnosti je určena přibližně 1 km dlouhá trasa, která začíná na Slepičím trhu. A na co se můžete těšit? Oživlé skály, alchymistickou dílnu, netopýry, skřety, ukázku vězeňských kobek...a to za světelných a zvukových efektů!

• PODZEMÍ VE SLAVONICÍCH – Vznik slavonického podzemí pravděpodobně souvisí se stavbou gotické zástavby z 13. století a patří tak mezi nejstarší části města. Doposud však systém středověkých podzemních chodeb nebyl zcela zmapován. Při budování podzemí byly nejprve vyhloubeny sklepy, tzv. lochy, které dnes tvoří druhé patro sklepů. Později došlo k vzájemnému propojení těchto sklepů, čímž vzniklo nejnižší patro podzemí. Podzemní chodby slavonického podzemí jsou náročnější na návštěvu, výška chodeb má v průměru 1,5 m a šířka se pohybuje od 40–60 cm. Na trase se nacházejí i vlhčí místa. Čekají tu na vás dvě prohlídkové trasy (první je lehčí – 130 metrů, druhá adrenalinová – 400 metrů).

• JIHLAVSKÉ PODZEMÍ – Jihlavské podzemí je druhou největší sítí podzemních chodeb na území České republiky, hned po Znojemském podzemí. Zaujímá plochu o rozloze 50 000 m2 a celková délka podzemních chodeb je 25 km. Podzemí bylo budováno celkem ve třech patrech, přičemž první patro se nachází v hloubce od 1 do 4 metrů, druhé patro je v hloubce 4 až 7 metrů pod povrchem a poslední, nejhlubší, patro se nachází v hloubce 6 až 12 metrů. Z celkové délky podzemních chodeb, přibližně 19 metrů tvoří tzv. ucelený labyrint, který vznikl propojením velkého množství jednotlivých úseků. Jihlavské podzemní chodby jsou náročnější především na zdolání několika schodů, jinak jsou ale chodby prostorné, osvětlené a pro bezpečnou chůzi vybetonované. Nejznámější částí podzemí je tzv. „svítící chodba“. Dlouho se spekulovalo, proč tato část jihlavského podzemí ve tmě světélkuje. Nakonec se ukázalo, že se nejspíš jedná o Luminiscenční nátěr z 2. světové války, který měl vojákům v případě výpadku elektřiny usnadnit orientaci v temných chodbách. Někteří senzibilové a citlivější lidé pociťují v těchto místech nepříjemné stavy a negativní energie. Dokonce zde měly být pozorovány postavy a stíny, které se výklenkem procházejí tam a zpět.

• KOSTNICE U SV. JAKUBA V BRNĚ – Unikátní kostnice (druhá největší v Evropě, po pařížské), kterou najdete pod kostelem sv. Jakuba, je pietním místem s mystickou atmosférou. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc a z provedených antropologických výzkumů vyplývá, že se jedná o oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání. Město Brno si pro své podzemí nechalo dokonce složit autorskou hudbu, která má prohloubit zážitek z prohlídky. Jedna prohlídka pojme max. 20 lidí. •

• PODZEMNÍ CHODBY V TÝNĚ NAD VLTAVOU – Vltavotýnské podzemní chodby vznikaly podle archeologických nálezů od 15. století. Do skalnatého podloží jsou chodby raženy ručně, ale důvod jejich vzniku není dodnes zcela objasněn. Prohlídková trasa je dlouhá 160 metrů, avšak chodby jsou úzké a nízké a v některých místech jsou zatopeny až 10 cm podzemní vodou. Proto se trasa nedoporučuje lidem trpícím strachem ze stísněných prostorů a se sníženou pohyblivostí. Součástí prohlídky jsou i dvě studny s pitnou vodou, uměle vzniklé jezírko a tzv. nadlom, což je nedokončený výstup chodby na povrch.

• PLZEŇSKÉ PODZEMÍ – Labyrint chodeb, studní a sklepů se táhne pod celým historickým jádrem města Plzně v délce 19ti kilometrů. Zpřístupněná část podzemí má délku 800 metrů a prochází v hloubce 9 až 12 metrů pod povrchem terénu. Plzeňské podzemí vznikalo postupně od 14. století a jeho budování úzce souviselo s výstavbou prvních měšťanských domů ihned po založení města kolem roku 1295. Podzemí bylo pro veřejnost otevřeno dne 1. dubna 2009 a vstup se nachází uvnitř Pivovarského muzea. Díky vystaveným předmětům, které se našly převážně ve zdejších studních, nahlédnete také do tajů každodenního středověkého života (dozvíte se např. jak se dříve skladoval led, potraviny atd.).

• PODZEMÍ VŘÍDELNÍ KOLONÁDY – Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, gejzír horké minerální vody o 72°C. Nejzajímavější část je v podzemí, kam se vstupuje schodištěm vedle slunečních hodin. Jedná se o atypické sluneční hodiny, které jsou zapuštěny do země a gnóm tvoří sám člověk, který do hodin vstoupí. Podzemím vede prohlídková trasa, která návštěvníkům nabízí pohled na sintrové usazeniny na stěnách chodeb, pozůstatky starého rozvodného potrubí a ojedinělý proces pokameňování karlovarských suvenýrů – růží (tzv. karlovarské kamenné růže) a nejrůznějších figurek. Tyto suvenýry lze v místě ihned zakoupit.

• KLATOVSKÉ KATAKOMBY – V Klatovech najdete raritu evropského charakteru – krypty pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby. V letech 1676–1783 do nich bylo uloženo k věčnému spánku více než 200 zemřelých. Zřejmě nejznámějším z pohřbených je Albert Chanovský z Dlouhé Vsi, jezuitský misionář působící v jihozápadních Čechách v 1. polovině 17. století. Dnes mohou návštěvníci zhlédnout 30 mumifikovaných těl, 7 dalších je uloženo ve veřejnosti nepřístupné části krypt. Všechna těla jsou předmětem péče konzervátorů, o klimatické podmínky krypt se stará klimatolog. V nově zpřístupněných částech lze vidět hrobku Koců z Dobrše, cisternu na vodu i systém spouštění rakve do původně nepřístupných krypt.

• SKLEP POD NOVOU RADNICÍ – V historickém podzemí Brna si nenechte ujít mystickou, tajemnou prohlídku Sklepa pod Novou radnicí na Dominikánském náměstí. Tyto prostory byly objeveny až koncem minulého století při prováděném podzemním průzkumu pod domem mincmistra Brauna. Můžete se těšit na unikátní expozici. Připomene skoro zapomenuté řemeslo ražby mincí v Brně a historický vývoj statutárního města. V podzemí také najdete expozici, která spojuje pověsti i historii tak, jak se opravdu stala. Výstava dostala název podle dvou důležitých postav brněnských legend – Ohnivý kůň a drak. Expozice odpovídá např. na otázku, proč se někde v Brně zvoní v jedenáct, proč visí u Staré radnice drak či jak to vlastně bylo s tím vápnem.

• MUZEUM KONCENTRAČNÍHO TÁBORA PODZEMNÍ LETECKÉ TOVÁRNY – RABŠTEJN – V Janské u České Kamenice v severních Čechách se ve skalním masivu u říčky Kamenice nachází Podzemní továrna z 2. světové války Rabštejn Janská. Podzemní chodby v délce 4,5 km sloužily k výrobě letadel Junkers, Messerschmitt a vrtulníků FA 223 a ražba v letech 1944–45 stála nejeden život vězňů blízkého koncentračního tábora Rabštejn. Celkem pracovalo v Rabštejně a okolí 6000 válečných zajatců a vězňů koncentračního tábora Dachau a Flossenbürg, aby zde byli „použiti“ na tu nejhorší dřinu v nelidských životních i pracovních podmínkách. Tovární budovy i zbytky koncentračního tábora stojí jako němí svědci lidského utrpení v Rabštejnském údolí dodnes.

• VYŠEHRADSKÉ KASEMATY SE SÁLEM GORLICE – Podzemí na Vyšehradě ukrývá spletitou síť kasemat, která mají na délku přes 1 km a původně sloužily k nepozorovanému přesunu vojska. Vyšehradské kasematy byly vybudovány roku 1742, stavbu vedl inženýr Berdiquieri. Největším podzemním prostorem kasemat je tzv. Gorlice, která se řadí mezi největší sály svého druhu vůbec (má skoro 300 metrů čtverečních). Dnes je tento prostor využit jako galerie, od 90. let je zde umístěno 6 barokních soch z Karlova mostu: sousoší sv. Bernarda s Madonou, sousoší sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského, socha sv. Vojtěcha, socha sv. Anny, sousoší sv. Ludmily s malým Václavem. Sochy jsou seřazeny podle postavení jako na Karlově mostě.

• KASEMATY NA ŠPILBERKU V BRNĚ – Kasematy v Brně jsou jedním ze základních prvků hradu Špilberk. Nejprve sloužily vojenským účelům, později jako nejtěžší žalář habsburské monarchie. Označení kasemat má románský původ: „casa“ znamená dům a „matta“ znamená temný. Brněnské kasematy na Špilberku postavil v roce 1742 plukovník Rochepin. V severních kasematech se mohly ubytovat celé posádky, vešlo se do nich téměř 1200 mužů. Ty jižní pak používali na skladování potravin a vojenských potřeb. Na věznici byly kasematy přestavěny po roce 1783. Byli zde vězněni např. dva loupežníci – Jan Jiří Grázl, který dal dokonce svým následovníkům jméno a Václav Babinský. Prohlédněte si zde také dřevěné komůrky, ve kterých byli přikováni doživotně odsouzení vězni.

• POŠTOVNÍ ŠTOLA U ZLATÝCH HOR – Ve Zlatých Horách na Jesenicku si můžete prohlédnout historickou zlatorudnou štolu z roku 1513. V různých úrovních důlního díla jsou zachovalé části ručně sekaných chodeb a komínů z nejstarších období, jakožto i původní vodotěžní zařízení ze dřeva. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je však modrá „alofánová“ výzdoba. Nachází se zde i podzemní jezírko, které vzniklo odkapáváním vody na zem několik desítek let. Svůj název štola získala díky tomu, že se zde podle pověsti propadl poštovní kočár. Trasa je dlouhá asi 1 km, prohlídka zabere cca 1,5 hodiny.

• VODOJEMY ŽLUTÝ KOPEC V BRNĚ – Tato nevšední technická památka vypadá jako z fantasy filmu a nachází se na úpatí Žlutého kopce v podzemí pod ulicemi Tvrdého a Tomešova v Brně. Jedná se o areál tří vodojemů s armaturními komorami a s historizující stavbou technického domku. Celý objekt působí jako podzemní labyrint. Dva cihlové a jeden betonový vodojem sloužily svému účelu až do roku 1997 a v roce 2019 se je podařilo dostat pod památkovou ochranu a postupně zpřístupnit veřejnosti. Na své si přijdou návštěvníci preferující odborný výklad i individuální turisté, kteří si celý areál včetně revitalizovaného parku projdou na vlastní pěst.

• UNIKÁTNÍ MĚSTSKÉ SKLEPY V JIRKOVĚ – Z větší části zachované historické sklepy byly vyhloubeny v letech 1555-1595 na příkaz majitele panství Červeného Hrádku a městečka Jirkova (Chomutov) Kryštofa z Karlovic. Sklepy měly původně až 150 oddělení a vznikly jako účinná ochrana majetku, listin a zboží proti živelným pohromám. V první polovině 19. století došlo k jejich prvnímu většímu narušení, když nad jejich západní částí Jirkovští postavili velký měšťanský pivovar a zároveň se po stržení hradeb začalo město rozrůstat. I přesto, až do května roku 2006, kdy byl na místě zbouraného pivovaru postaven hypermarket, valná většina podzemních prostor zůstala v nezměněné podobě. Dne 29.3. 2011 byly prohlášeny Ministerstvem kultury, úsekem státní památkové péče, kulturní památkou.

• TÁBORSKÉ STŘEDOVĚKÉ PODZEMÍ – Rozsáhlé sklepy na táborském Starém městě jsou dlouhé až 14 km a vedou hned několika patry. Pochází z 15. a 16. století a nachází se v hloubce 16 metrů. Propojením několika sklepů vznikl první prohlídkový okruh již v roce 1947. A co tu na Vás čeká? Spižírna, vězení pro klevetivé ženy, úkryt pro případ požáru, pivnice, nebo horník hloubící další část chodby. A pokud si chcete užít trochu tajemna, můžete se zúčastnit místní Kostýmové prohlídky. A než vstoupíte do útrob táborského podzemí, můžete v rámci jedné budovy navštívit Husitské muzeum nebo gotický sál.

• MĚLNICKÉ PODZEMÍ – V Mělníku je možné podniknout prohlídku části podzemí a středověké studny ze 14. století, která je přístupná pouze 150 metrů dlouhou podzemní chodbou a je nejširší studnou v ČR. Studna hluboká 54 metrů byla vyhloubena při vzniku města a jednalo se o jediný zdroj pitné vody. Mělnické podzemí je zdrojem mnoha místních pověstí. Hluboko v zemi je zde prý uložen poklad ve starých, dubových sudech, které bedlivě hlídá černý pes s ohnivě planoucíma očima. Lidé o tomto pokladu údajně slýchali již odedávna, nedokázali však k němu najít cestu. Až jednoho dne, při čtení pašijí, když se otevřel vchod do podzemní chodby, vešli tam kněží s hořícími svícemi. Poklad uviděli, avšak ve chvíli, kdy se k němu přiblížili, začal náhle foukat vítr a všechny svíčky pohasly. Kněží se tedy vrátili do kostela s prázdnou a už nikdy víc se nikdo neodvážil do podzemí opět vydat.

• PROHLÍDKOVÁ ŠTOLA STARÝ MARTIN V KRUPCE NA TEPLICKU – Oblast okolo Krupky patří k nejstarším revírům v Krušnohoří, je pokládána za nejdříve dobývané naleziště cínu ve střední Evropě. Prohlídková štola Starý Martin v revíru Steinknochen je hornickou památkou prvořadého významu, důlní dílo sleduje cínosnou žílu Lukáš, která se svou směrnou délkou kolem 2 km, patří k nejdelším ve střední Evropě. Štola Starý Martin nabízí návštěvníkům ukázky ražení historických dlouhých důlních děl, ukázky rozdílů ve vyztužování prostor v minulosti i současnosti, na vybraných stanovištích způsoby dobývání cínové rudy, sbírku historických předmětů a znaků hornických měst v ČR, výstavu minerálů a hornin a venkovní expozici důlní techniky. Atrakcí je tzv. Pramen štěstí a krápníková výzdoba.

• HISTORICKÝ SKLEPNÍ KOMPLEX VINAŘSTVÍ MAREK V OLBRAMOVICÍCH – Historické vinné sklepy v Olbramovicích u Znojma představují unikátní sklepní komplex, který dosahuje délky téměř půl kilometru. Nejstarší písemná zmínka o vinných sklepech je z roku 1321, kdy byly v majetku známého šlechtice Jindřicha z Lipé. Chodby těchto sklepů se nacházejí 7-8 metrů pod úrovní země a je v nich konstantní teplota a vlhkost. Podzemní prostory mají liniový charakter chodeb, který se navzájem protíná a kříží, má řadu odboček a výklenků a vytváří tak jedinečný labyrint chodeb, který téměř nemá na Jižní Moravě obdoby.

Rodinné vinařství Marek naleznete na samém okraji obce. Vinařství se zabývá ojedinělou výrobou tzv. „ódických vín“. Při této metodě se používají kromě tradičních výrobních postupů ještě i unikátní postupy založené na metodě kvašení v tzv. ódických zónách, které se šíří za určitých podmínek v tvarových zářičích – pyramidách. Cílem ódického kvasného procesu je zpomalení stárnutí vína, nižší spotřeba SO2 a odstranění negativních pocitů při konzumaci vína, jako je bolení hlavy a pálení žáhy u citlivějších osob.