Než vůbec začneme, je potřeba vysvětlit kde a jak to všechno začalo. Hnutí New Age sahá až do takzvaného Třetího velkého probuzení v USA mezi roky 1855 – 1930, během kterého byla založena Teosofická společnost a vznikla hnutí Nového myšlení, Křesťanské vědy, transcendentalismu a spiritualismu. Byla to takzvaná harmonická náboženství navazující na Švédského vědce, teologa a mystika Emanuela Swedenborga, jehož učení dalo za vznik Církve Nového Jeruzaléma. Hlavním moderním představitelem byla Louise Hay, autorka knížek jako například Miluj svůj život, Požádej a je ti dáno nebo Uzdrav své tělo. V době tvrdého materialismu, rozvoje konzumu a obrovských světových změn, které probíhali posledních 200 let, to bylo něco naprosto nového a samozřejmě to přitáhlo spousty lidí. Jestli si má člověk vybrat, mezi nevědomým životem plným negativních emocí, honbou za penězi a chemie, New Age je jistě dobrá volba. Z New Age volně vyplývá většina informací, které se dnes považují za takzvanou Duchovní pravdu a nauku. Avšak jako se vším, co má dobrou myšlenku v základu, přišlo časem i s tímto hnutím několik dost vážných manipulací, které lidi uvrhlo z jednoho extrému do druhého.
Co to znamená Duchovní člověk? Toto označení je představa, kterou se lidé naučili mít a naučili se jí po ostatních vyžadovat odměnou za to, že je přijmou a ocení je. Duchovní člověk je někdo, kdo:
1) Bezpodmínečně miluje všechny
2) Praktikuje meditace
3) Je vegetarián, lépe ještě vegan a nejlépe pránista
4) Dochází k nějakému guru
5) Nemá ego
6) Nemá televizi
7) Sleduje a zajímá se pouze striktně o Duchovní věci
8) Myslí jen pozitivně
9) Je lepší člověk
10) Vibruje do 5D
11) Channeluje bytosti
12) Komunikuje s mimozemšťany
13) Nosí jedině bílou
14) Cvičí jógu
15) Nechce a odmítá peníze, vše dělá zadarmo
16) Žije tady a teď
17) Nemluví sprostě
18) Nelže
19) Je v souladu s přírodou
20) Každému vše jen zrcadlí
21) Vše má vyřešené
22) Nemá negativní emoce
23) Je pouze zprostředkovatel vyšší moci
24) Ovládá své myšlenky
25) Nepije alkohol, nekouří cigarety
26) Ke svému tělu se chová jako ke chrámu
27) A hlavně je pokorný, duchovní, pokorný a o to více duchovní s pokorou
Neříkám, že všechny body jsou špatně, to rozhodně ne. Jen se z toho stal bič, který jsme si upletli a který nás nemilosrdně bičuje vždy, když uhneme z cesty k osvícení. Podle mě není dobré, když někdo uvěří tomu, že když nebude dodržovat některé z výše uvedených přikázání, bude mít nízké vibrace, bude horší člověk, bude nevědomý, bude nemocný, bude zlý a bude podporovat zlo.
Vezměte si například Ego. Z ega se stala štvavá zvěř a ego je něco, co vám nejeden člověk neodpustí. Hlášky typu rozpusťte ego, zbavte se ega, propusťte ego a osvoboďte se, téměř zlidověla. No, za prvé, nic takového nejde. Ego je nedílnou součástí našeho 3D těla, které se nazývá lidské tělo, neboli člověk. A to ať si každý říká co chce, všichni jsme lidé a žijeme zde na této planetě. Pojem ego, neboli „já", se řídí principem reality a vyrovnává působení složky sociální (superego) a pudové (id), je vědomé i předvědomé, a výsledkem jeho činnosti je naše chování. Ego se nedá oddělit od naší bytosti, ovšem dá se velmi silně potlačit, nebo naopak nechat se od něj potlačit na úrovni Duše. Dle mě je naše bytost, tak jak jí vnímáme ve 3D realitě, projev Duše skrze lidské složky našeho těla, jako emoce, myšlenky, řeč, ego, chování a tak dále.
Lidé, kteří mi tvrdili, že ego rozpustili, ho sice nerozpustili, avšak velmi silně potlačily. A víte co? Byli to ti nejnudnější lidé, které jsem kdy poznal. Ego je totiž složka nás, která hledá uspokojení a je jen na nás, jaký druh uspokojení to je. Může jít o klasické uspokojení ve formě čerstvého vzduchu, tepla, jídla, vody. Nebo také může jít o zážitky ať už sexuální, adrenalinové, spirituální nebo zábavné. Tito lidé byli z mého pohledu prázdní. Neměli hnací motor a nechovali se příliš jako lidé. Já osobně rozděluji lidi na dva druhy. Ti se kterými bych šel na pivo a ti, se kterými bych nešel.
Dokážete si představit sedět u piva, kávy nebo vody s Eckhartem Tollem? Eckhart Tolle byl vstupní brána pro spousty z nás, včetně mě. Ale dokážete si to představit? Teda Eckharte, včera jsem v práci zažil takovou situaci... Eckhart s úsměvem odpoví. Bylo to včera, dnes už to není, žij tady a teď. Hm, tak jo. No a teď mi říká manželka, že by chtěla více cestovat... Eckhart se opět usměje a odpoví. Buď nezávislý pozorovatel. Tak jo. Díky a měj se krásně.
Neříkám, že se s ním nedá vést dobrý rozhovor, ale ten bude podle mě vždy jen na úrovni nějaké duchovní nauky. Jsme lidé a potřebujeme se socializovat, potřebujeme si povídat, svěřovat se a dělat další věci, které k naší lidské existenci patří. Možná jen zatím, ale patří. Jako lidé máme potřebu řešit situace, lidi, prožívat si různé zkušenosti a zážitky. Nejsme duchovní bio stroje, kteří se usmívají a žijí v přítomnosti. To co mi přijde jako problém novodobé duchovní nauky je potlačování toho, co z nás tvoří lidi. Odsuzování ostatních za to, že z našeho pohledu nejsou duchovní, odsuzování lidí za to, že dělají něco co nepovažujeme za duchovní a tím je bereme jako podřadné. Když k vám někdo přijde a dá vám duchovní nevyžádanou radu, víte co tím skutečně dělá? Ptá se vás, jak to, že jste nepřišli na to samé co on, jelikož on už to dávno ví a proto je na tom lépe a je samozřejmě na vyšší úrovni bytí než vy. Otázky typu: A proč to děláš? A jak to, že nevíš, že ti uzavírá třetí oko? Ty si neuvědomuješ, že jezením masa podporuješ násilí a snižuješ si tím vibrace? Tímto se ti lidé staví do role právě těch probuzených duchovních lidí, kteří to pochopili. To srandovní na tom všem ale je, že každý člověk je duchovní, jelikož každý člověk jakožto tvořen Duší je součástí jednoty a duchovních světů.
To, že se Duše rozhodla žít určitou formu nevědomého života z ní opravdu nedělá neduchovního člověka. Duchovní člověk, stejně jako pokora, svoboda, duchovno, karma, se stal výraz tak moc omílaný, že už nikdo neví co si má pod tím představit. Lidé na tyto slova už negativně reagují, protože jsou skoro všude a lidé se tím zaštiťují, protože pak právě vypadají velmi Duchovně, jelikož stejně jako odborníci používají termíny, které pak vytváří iluzi inteligence, duchovní lidé také používají své výrazy. Kvantové, plejádské, interdimenzionální, multidimenzionální, ukotvování slunečních energií z centrály světelného víru v konstelaci plejád nastavující nové semeno 12 úrovně dimenzionální krystalické struktury vláken DNA. Hmm tak ten člověk ví, jelikož nerozumím ani polovině, určitě musí mít informace tam ze shora. Lidé, kteří zvyšují osobní hodnotu povyšováním se a stavením se do rolí duchovních lidí, hledají své věrné následovatele. Tím, že je přesvědčí, že právě oni mají pravdu, že oni znají způsob, jak dosáhnout Duchovního osvícení. To poslední co většinou chtějí je, aby se o to člověk sám pokoušel. Cílem lidí, kteří se dostávají blíže světům nahoru, by mělo být motivovat lidi, aby skrze vlastní invenci a práci na sobě směřovali ještě výš. Aby probouzeli lidi kolem sebe, aby našli vnitřní sílu, aby převzali zodpovědnost za své životy. Udržovat lidi v neustálém stavu vzhlížení k ostatním, kteří jsou dle nás na vyšší úrovni, není o moc lepší než ovečky poslouchající kazatele v kostele, který je zprostředkovatel Boha.
Tito duchovní lidé jsou zase zprostředkovatelé Zdroje, Stvořitele, Vesmíru. Tak jaký je tam tedy rozdíl. Rozhodně nechci porovnávat duchovní nauku s církví, to rozhodně ne. Bůh jako takový by po vás nic chtít neměl. Nemá žádný užitek z toho, že trpíte. Církevní náboženství si na utrpení vytvořila kult osobnosti. Utrpení je největší ctnost, kterou církev uznává. A dokud jste v utrpení, nemůžete se stát silnou osobností. Tak netrpte a převezměte otěže svého života do svých rukou. Vesmír nám zprostředkovává to, co my si sami chceme zažít. V žádném případě to není tak, že bychom byly loutky těch nahoře a Vesmír si s námi hrál, trestal nás nebo tlačil do těžkých životních zkoušek. Jednu věc se duchovní nauce upřít nedá. Máme svobodnou vůli a můžeme si dělat co chceme do té míry, dokud neomezujeme svobodnou vůli někoho jiného. Tak to dělejme. Buďme šťastní a zbavujme se negativních vzorců, které z nás nedělají dobré lidi.
Protože být dobrý člověk, není úplně zas tak jednoduché.
s přáním krásného dne,
Ondřej Brož
Autor článku : Ondřej Rimmer Brož Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
