Dnes jsem se rozhodla navázat na minulý článek o slabých mužích, aby ani milé ženy nepřišly zkrátka.

Během své praxe při práci se ženami jsem objevila opakující se jev, že citově nevyzrálá žena žije ve stínu jednoho nebo obou svých rodičů, ve strachu z autorit, v roli oběti nebo pod nadvládou perfekcionismu, sarkasmu, kontroly a manipulace.

Proč jsem v článku o mužích uváděla pouze matku a zde uvádím oba rodiče, následně vysvětlím.

Děti mají s rodiči opačného pohlaví specifický vztah. Otec s dcerou a matka se synem někdy vytvářejí emočně nezdravé pouto, které slouží rodičům jako náhražka citového partnerského nebo v krajním případě i sexuálního života. Pokud se rodiče nezdravé emoční závislosti na svých dětech nevzdají, pouto způsobuje deformace v energetickém poli potomka a znesnadňuje jeho zdravý citový a emoční vývoj.

Když se matka upne na syna, vychová z něj mamánka, který není schopen stát ve své plné mužské síle. Má strach z emocí své partnerky a zůstává hodným hochem někdy i po zbytek života.
Když má muž problémy s otcem, je to snadněji rozpoznatelné, je to často otevřené a díky konfliktům, vymezení a jasném pojmenování je mnohem snadnější se pro muže dostat z vlivu autoritářského otce. Vliv matky je však skrytý, hlubší a často nevědomý.

Když si otec kompenzuje své citové trauma na dceři, může to mít různé podoby. Od zbožšťování , rozmazlování až po různé druhy sexuálního zneužití. Ovšem může se jednat i o přílišnou přísnost, agresivní chování, uplatňování autority a moci, fyzické násilí, ponižování a obviňování.

Často se však stává, že přirozené role rodičů jsou vyměněné.  Otec může být slabý, nepřítomný, žít na okraji rodinného systému.
Takže v tomto případě hlavní autoritou v rodině je matka, která organizuje, řídí, rozhoduje, manipuluje, uplatňuje svou moc na všech členech rodiny a tehdy se dcera zaplétá do role oběti vůči své matce.

V období puberty a v následujících letech, kdy dcera opouští rodinné hnízdo, je žádoucí, aby se naučila vůči autoritám vymezovat a posbírala střípky své rozbité duše znovu dohromady.

Pokud se tak nestane, zůstává malou holčičkou, která hledá v muži svého tatínka, jenž ji má zachránit před nepřátelským a náročným světem. Žena v mužích pak hledá zdroj pro naplnění svých citových potřeb, aby zahnala pocity osamělosti, vykořenění, viny, méněcennosti, frustrace a hlubokého smutku z toho, že jí nikdo nerozumí. Zároveň v sobě nese otisky na vzpomínky z ponižování, agrese a uplatňování moci, takže z role holčičky často přechází do role kontrolující matky, té, která všechno zvládne, naloží si na svá bedra za tři, může být pedantská, povýšená či příliš chladná a kritická v závislosti na tom, co prožívala ve svém rodném domě.

K muži se staví buď nepřístupně nebo žádostivě, citově ho vydírá a manipuluje s ním. Může být také obětí jeho agresivních sklonů. Cílem těchto lekcí pro ženu je objevit v sobě svoji původní autentickou sílu, přijmout své emoce a spojit se s nimi a naučit se jednat v souladu s potřebami své duše.

Žena má na rozdíl od muže v tomto jednu výhodu- je spojená s cykly přírody a každý měsíc prochází očistou, která ji konfrontuje s vlastní temnotou. Proto my ženy máme možnost být více v kontaktu s vlastními stíny a převzít za ně zodpovědnost.

Pro muže, jehož vědomí se upíná k vnějšímu světu, to může někdy být větší výzva. Pro ženu je důležité, aby v sobě přijala pocit vlastní hodnoty a nenechala na sebe vrhat mužův stín.

Ženy někdy nesou příliš mnoho odpovědnosti i za slabosti a projekce lidí ve svém okolí a tak ztrácí vlastní hranice a vyčerpávají svou sílu.
Pomáhají lidem, kteří o jejich pomoc nestojí, snaží se měnit ty, kteří se měnit nechtějí, uplatňují nároky tam, kde je to zbytečné.

Tak funguje žena, která je odpojená od své instinktivní složky.

Pro ženu je důležité, aby zaměřila svou pozornost dovnitř do těla, přijala své temné stránky a naučila se rozlišovat mezi tím, co je pro ni užitečné a co destruktivní.
Pokud si uvědomí své projekce a spojí se vědomě se svými stínovými složkami, její kousky duše se opět zcelí a ona může vládnout svému životu jako moudrá a laskavá královna s nekonečnou tvořivostí a velkou osobní silou.

Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. 

Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody.

Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů.