„Dávej na sebe pozor.“ „Bacha, ať se neřízneš. Nezakopneš. Neublížíš si…“ „Rozhlídni se, ať tě něco nesrazí.“ Poznáváte to? A říkáte, že tyto věty používáte, protože Vám na druhém záleží? Pravdou však je, že je to strach převlečený za lásku.
Už kdysi mě na to upozornil můj bývalý přítel, když otevíral konzervu nožem a já mu přesně řekla tu onou větu: „Pozor, ať se neřízneš.“ Na to mi odvětil, že pokud na to budu upozorňovat, jistě se to stane. Až po dlouhých 4 létech mi opravdu došlo, co tím myslel.
Tyhle a další věty onoho typu jsou jen programováním nebo přenášením strachu na toho druhého. Jako by snad na nás někde úmyslně číhalo „zlo“. Nic není dobré ani špatně a podle principu, že vše (a to bez výjimky) je naším odrazem, naší projekcí neboli „Bez toho uvnitř, není ani to venku“, výše zmíněné věty nás tak akorát do této situace přivedou. Souvisí to hodně s tím, kam směřujeme naší pozornost, tam jde i naše energie.
Je to hra naší mysli
Jistě teď někdo namítne: „Kdybych ho/jí neměl/a ráda, tak to neříkám.“ Uvědomme si však, že tohle je jen hra naší mysli, našeho ega. Vyrůstáme ve strachu a v negaci. Už jste snad někdy viděli televizní noviny naplněné pouze pozitivními zprávami? Kdysi vzniklo v Praze rádio zaměřené pouze na pozitivní události a úspěšné lidi. Velmi brzo krachlo. Mysl nás udržuje ve strachu, aby nezanikla a mohla nás ovládat.
Už jsem několikrát psala, že mysl tak jako ego, emoce a tělo jsou, respektivé mají být našimi nástroji, ale jaksi se nám to pomíchalo a necháváme se nesmyslně ovládat. A z toho pramení veškerá nerovnováha, bolesti, strasti, strachy a jiní favorité.
Není pak nic divného, že používáme negaci a jsme přesvědčení, že to děláme z lásky. Případně, že zasahujeme do života druhých… opět z lásky. Odpovědí na toto téma je respekt, přijetí a změna nás samotných.
Vše je mým odrazem
Nikdy nevíte, co ten druhý potřebuje. Mnohdy to nevíme ani sami u sebe. Říkala jsem si kolikrát: „Kdybych tehdy nezabředla, mohla jsem už dávno…“ nebo „De fakto jsem ztratila x let života, protože jsem byla slepá.“ A z určitého úhlu pohledu je to pravda, ale na druhou stranu taková byla moje cesta než jsem se dostala k vědomému životu, k vědomým rozhodnutím a i dnes někdy projdu labyrint nebo potřebuji více času, než k něčemu dojdu, prozřu.
Druhou, mě velmi milou, stranou mince je, že vědomé rozhodování a samotné probouzení mi každým dnem přináší spoustu inspirace, sebepoznání, lehkost, větší spád a především život v radosti, harmonii, lásce a autentičnosti. Už tolik nesejde na tom, co se kolem mě děje, protože každým dnem, každou minutou to můžu změnit jako tlesknutí rukou.
Proto zachranářský či ochranitelský syndrom je pouze odraz Vás samotných – v něčem strádáte, nezaměřujete se na svůj život. A tím Vám uniká. To pak hraničí nebo se přehoupne k manipulacím nebo „vím dobře, co potřebuje“. A to vše opět ze strachu.
Jak na to jinak?
Můžeme projevit lásku i jinak. Je to jednodušší než se zdá a navíc proměníte strach za opravdouvou láskou.
Zaměňte: „Dávej na sebe pozor“ na: „Měj hezký den.“ „Šťastnou cestu.“ „Ať se ti daří na všech úrovních.“
Nebo: „Ať si neublížíš“ na: „Ať se ti ta konzerva otevírá lehce.“ „Přejdi dobře cestu.“ „Šťastný den.“ „Mnoho zdraví na všech úrovních.“
Je to jen opačný princip, malá změna, která Vám však promění život na všech úrovních. Není potřeba myslet na všechny katastrofy světa, jen proto, že se někomu ději.
Stačí se naopak podívat na:
- své hranice a zda jsem ve své pevnosti a mám je nastavené. Pak se Vám v životě nebude projektovat žádná ku příkladu nadvláda, manipulace či ponižování.
- odvahu a zda žiju své sny nazvdory mému okolí. Díky tomu se objeví velká podpora a přijetí a v neposlední řadě ti správní lidé a hojnost
- vytrvalost, zda opravdu jdu stále svou cestou nebo jsem jak na houpaččce
- respekt a přijímání situací jak přijdou pro přípravu na případnou změnu. Nic nezměníte, pokud situaci nepřijmete jak je. To se týká i Vaších vlastností.
Půjdete-li krok po kroku touto cestou, stále častěji budete vidět, kdy skrýváte strach za lásku, kdy se Vaše mysl pokouší manipulovat, ač Vás či Vaše okolí. Tím snadněji to rozpoznáte a změníte :)
Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz
Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny.
Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze!
Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra.