Psychosomatika nemocí

Ekzémy vyjadřují váš zápas mezi tím, po čem toužíte a co ve skutečnosti prožíváte. V partnerství, kdy je dominantní muž a nepřipouští názor ženy, žena „bojuje" touto formou. Žena jen svěsí hlavu, tiše mlčí a muži na vše pro klid raději přikývne. Trpí na to hlavně sedřené a nepohlazené ženy, které uvnitř pláčou a volají o pomoc a lásku. Mají-li v takovém manželství děti, které to vše vnímají, dost často tyto děti na tento ekzém budou trpět. Zánět je nesouhlas a ekzém vznikne u člověka s horší funkcí jater (aneb unaveného životem) a žlučníku (nespokojeného a nešťastného z toho, co se kolem něho děje) a slinivky břišní (nevěřícího, že se dočká někdy tepla a lásky). Trápí se tím, jak jsou mezilidské vztahy plné zášti, zloby a negativity.

Hlavním důvodem vzniku ATOPICKÉHO EKZÉMU bývá neradostná atmosféra buď doma, ve škole nebo v práci.

Člověk se všude cítí jakoby přidušený v nepřátelské atmosféře, kde nemůže dýchat a žít s radostí. Ukazují na člověka, který vede svůj vnitřní zápas, má v sobě nějakou citovou rozpolcenost. Nelíbí se mu, co vidí, slyší, v čem žije. Často lidé trpící na toto onemocnění „nechtějí vidět" problém. I když o něm vědí, zasunou ho hluboko do podvědomí a „dělají" jakoby nic. Setkala jsem se s velkým počtem „ekzematiček", které při mém dotazu, co je trápí a jaké mají problémy v rodině, vždy striktně odpověděly, že v podstatě „nic vážného".

Problém nechtějí vidět, slyšet a hlavně vnímat. Raději strčí „hlavu do písku", jen aby si nemusely problém přiznat, a natož ho ještě bolestivě řešit. Nemoc je pro ně dokonalou alternativou maskování, za kterou se samy skryjí.

Je to podobné, jako když malé dítě nechce do školky nebo jet na školu v přírodě, „najednou" dostane velkou horečku a musí ležet v posteli, a tím pádem je vysvobozeno z toho, co nechce. A tak to děláme všichni, jak děti, tak my dospělí, denně, a stále. Když někam nechceme nebo něco nechceme udělat - jet na služební cestu, ke tchýni, do míst, kde neumíme sami říci „ne", si jako „výmluvu", aby to nevypadalo hloupě, podvědomě „přivoláme" nemoc. Je to taková maska, pod kterou se skryjeme, abychom se nemuseli obhajovat, je to v tu chvíli nejjednodušší řešení.

Nechce se vám na rodinnou návštěvu a zrovna náhodou vás začíná bolet v krku a hlava.

Pokud máte atopické dítě, problém je jen ve vás, rodičích, ne v dítěti. Dítě vám jen zrcadlí a ukazuje, v čem je nešťastné a nespokojené, jak se cítí. Protože vám to nemůže říct, neumí to jinak vyjádřit svůj nesouhlas než právě onemocněním. Je to zpráva pro vás rodiče, co vy děláte špatně, proč zrovna vám se narodilo dítě s tímto onemocněním. Proto hlavně vy první řešte mentální terapií sebe, váš vzájemný vztah, vztah k dítěti a to co předáváte nevědomě na své dítě.

S láskou

Jitka B.

lymfoterapeut, Autorka dvou úspěšných knih "O ZÁHADNÉ LYMFĚ A OTOCÍCH" a "OTOKY, LYMFA a nejčastější ženské nemoci".

Zdroj: www.zahadnalymfa.cz