Petra Jelínková: Svoboda nastane, až se pustíme

Nějak žijete, ale uvnitř sebe cítíte, že to není úplně ono. Když se na to podíváte zvenčí, nic vám nechybí a přeci máte pocit, že vám chybí vše. Začnete přemýšlet, v hlavě přemítat, co byste mohli udělat, jak to udělat, co vlastně vám na tom vašem životě vadí. Všechny tyto úvahy končí vždy stejně, a to pouze v hlavě. Jsme pořád tam, kde jsme, žijeme to, co žijeme. Veškeré úvahy o tom, co by se dalo, končí tím, že to nejde, protože …., nebo až ….. Znáte to?

Pusťte to! Co tím myslím?

Opusťte svoji pozici oběti. Nenaříkejte si, nestěžujte si, neházejte vinu na jiné. Nepřemýšlejte o dané situaci jako o problému. Vnímejte ji jako dar, jako něco, co se děje pro vás, byť na té situaci nevidíte nic pozitivního pro vás. Věřte, opravdu ta situace je tu pro vás a je pozitivní!

To, že vystoupíte z pozice oběti, způsobí, že získáte sílu. Ta síla uvnitř vás vám umožní odvážit se podívat na vaši situaci z pozice pozorovatele, tedy nezaujatě. Zkrátka, jen vnímat bez jakéhokoliv zabarvení veškeré podmínky, ve kterých se nacházíte. Vy si tak poprvé připustíte situaci, ve které se nacházíte. Poprvé jste neutekli, neschovali se pod identitu s označením „Oběť“. Začnou vámi proudit emoce, často nepříjemné, nebo se zintenzivní. Nechte je projít. Neublíží vám. Ony chtějí být vámi jenom přijaty. Ony jenom chtějí od vás povolení vámi projít.  Pak pocítíte úlevu, osvobození. Překonali jste v dané situaci sebe sama, tu svoji malou identitu s určitým jménem a příjmením, se kterou se ztotožňujete (zpracovali jste blok, nebo jste ho zpracovali alespoň z části).

Teprve, když jste v dané situaci svobodní, oproštěni do břemene strachu, pak teprve se můžete skutečně svobodně rozhodnout. Čím více svobodní v dané situaci budete, tím více vaše volba bude odpovídat tomu, co skutečně chcete.

Veškeré naše touhy jsou lpěním. Vycházejí ze strachu. Lpíme, protože se bojíme, že o něco přijdeme, nebo že něco, co nechceme, nastane.

Tak často se my všichni tak úzkostlivě držíme něčeho, co máme.  Přitom, vězte, že to, čeho se držíme, nestojí vůbec za to, neboť nikdy nic, čeho se držíme, není tak velké jako to, co nás čeká, když to pustíme. Jak to vím?

Když se něčeho držíme, když na něčem lpíme, ve skutečnosti máme strach, abychom o to dané nepřišli. Víme, že pro všechny z nás platí zákon rovnováhy. A tedy, jakou energii vyšlu, taková se nám i vrátí. Jakou energii má pak to, co držíme ze strachu, na čem lpíme, co nechceme pustit, a nechat to být? Jakou energii má pak pro nás to, čemu bráníme, aby se nám buď vrátilo uzdravené, nebo aby na to místo přišlo něco nové?

Vězte, že vše, čeho se držíme, na čem lpíme, bude vždy tak málo oproti tomu, co můžeme dostat, když to pustíme ze svého sevření. A to, co dostaneme, když tak učiníme, bude buď to samé, avšak uzdravené nebo něco zcela jiného. Ale vždy to, co k nám přijde poté, co mi to, na čem lpíme, pustíme, bude vždy mnohem krásnější než to, co naše hlava vymyslí před tím, než se pustíme.

Autorka: Petra Jelínková


Jmenuji se Petra Jelínková a vším, co dělám, chci vyprovokovat lidi, aby byli lepšími, aby převzali odpovědnost sami za sebe, vrátili se k sobě a začali dělat věci, které jsou jejich, nebo alespoň způsobem, který je jejich, a dokázali tak velké věci.


Františka Janečková: Co nám sdělují nemoce 


Novinky ze všech kategorií článků

PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč
national cpr association