O co tedy jde? To je otázka, o které mnoho lidí přemýšlí a hledá náznaky věcí budoucích. Hledají v horoskopech, kartách, pomocí kyvadla, nebo napojováním na různé zdroje. A protože je konec roku, tak je možná dobré si o tom něco málo říci.
Velmi jednoduše by se to dalo nazvat návrat. Ovšem odkud a kam se vlastně vracíme? Odpověď je skrytá ve vesmírných cyklech, ale také v nás samotných. Protože právě sebepoznání je ve vesmíru jedním z nejdůležitějších průvodců duchovní velikosti.
Znalosti jsou úžasná věc, ovšem pouze tehdy, pokud si uvědomujeme, že vědění nejsme my. Je to vše co víme, nikoliv to, čím jsme. Člověka tvoří z jedné části vlastnosti a z druhé princip, který je řídí, protože ten rozhoduje o charakteru. A to jsou emoce. Zatímco vlastnostmi můžete kohokoliv obdařit tak, že je přenesete, o způsobu, jakým je využije si už musí rozhodnout každý sám.
Vědomosti vám dovolují být v souladu s principem, se kterým ve skutečnosti v souladu nejste. Dodržujete zákony, protože je to výhodné i přesto, že s nimi vnitřně nesouhlasíte. A to nejen ty pozemské, ale i ty kosmické. Proto je sice úžasné být obdařen silou poznání, ale bez síly ducha, je to pouhý klam. A to je důvod, proč v kosmu, éru osvícení, střídá éra úpadku. Je to proto, aby se člověk poznal nejen co dokáže, ale především, kým je.
Když se rozhlédnete kolem sebe, jasně vidíte, že vědomosti nejsou schopny stvořit lepší svět. Ten se rodí uvnitř. Z toho kým jsme a nikoliv co umíme. A předešlá epocha vynesla na povrch bídu lidského ducha. Chamtivost, krutost, nenasytnost, obžerství, lakotu, velikášství a mnoho dalších nechutností, které by se v osvíceném věku neprojevily vůbec, nebo jen okrajově. A to poznání je děsivé ne?
Ne, není to tak strašné. Aby úpadek mohl nastat, musí být ona společnost vědoucích, naředěna společností parazitů a idiotů. Tedy těch, kteří světlo poznání a velikost ducha umlčí. Jsou doslova určeni zničit svět, kam jsou posláni i když si to sami neuvědomují. Jejich vyspělost jim to nedovoluje. Sice po smrti přibližně chápou, že je to s nimi na hovno, ale ještě nemají tušení, že za to mohou sami. A to se stalo i zde a v tomto čase ona epocha kulminuje.
To zase znamená, že se chystá jejich odchod do světa, který odpovídá jejich mentální a duchovní úrovni. Jo, je to děsný a šílený svět, ale tvoří si ho sami, takže lítost není na místě. Epocha sebepoznávání je tím u konce a mnoho z nás, pokud jsme upřímní, na sobě vidíme slabosti, které nás srážejí. To je ona karma, se kterou bylo nutno se vypořádat a která již vyhasíná. Moc času si věci porovnat a dořešit tak už nezbývá, protože přichází svět, ve kterém bude utrpení volba, nikoliv předurčenost.
To co je charakteristické pro nastávající epochu, je Slunce. Nejmocnější a nejzřetelnější projev kosmických sil. Člověk se navrátí od Bohů, Kristů a všech dalších berliček, k vlastní zodpovědnosti a spolurozhodování o své budoucnosti. Zaniknou všechna náboženství a jediným a skutečným se stane nejvyšší kosmický zákon. V něm je obsaženo vše. Naše velké Ra opět zazáří v plné velikosti.
Proto se stále více bude ukazovat zhoubnost všech ideologií a spolu s ubývajícím nepoměrem mezi odpadem a skutečnou duchovní velikostí, se vlády opět ujme rozum. Bohužel to znamená, jak už jsem napsal, že brány tohoto světa se pro některé (je jich fakt moc a moc) jedince, definitivně uzavřou. Nemá smysl se pokoušet jim cokoliv vysvětlovat a o čemkoliv je přesvědčovat. Odejdou a jejich epocha tím definitivně odezní.
Proto se jim spíše vyhněte a nesnažte se jim cokoliv vnucovat, nemá to význam. A proto buďte připraveni na události, které budou velmi silně gradovat, protože jejich odchod bude urychlen. To je asi tak to důležité co je potřeba vědět, pokud chceme rozumět budoucím událostem.
Autor článku: Jaromír Schmidt
