Včera jsem udělala chybu, která mě stála 500kč. Není to sice moc, ale byl to výsledek mojí nedbalosti. Naštvalo mě to a začala jsem kvůli té chybě cítit vinu. Štvalo mě, že jsem udělala takovou lehkomyslnou chybu. Díkybohu chybka byla malá a jediné čemu ublížila, bylo moje ego.
Nicméně chyby děláme každý den. Každá den děláme špatná rozhodnutí, říkáme špatné věci, čteme špatně instrukce, nebo je nečteme vůbec, ztrácíme nebo rozbíjíme věci. Chyby ale můžou být osudné. Například můžou způsobit smrt, když půjdeme na přechodu na červenou.
Ale co je vlastně chyba? Je to vážně něco, co jsme nechtěli udělat? Nebo je to špatné rozhodnutí? Nebo snad nedbalost? Může to být vlastně všechno. Mít vinu za chybu není to samé jako cítit vinu za chybu. Cítit vinu je chybný krok, zatímco přiznat chybu bez emocí je krok správný.
V životě jsem se naučila věřit tomu, že dělání chyb, je to nejstrašnější, co můžeme udělat. Je jedno, jestli chyba vznikla díky nevědomosti, nedostatku zkušeností, špatnému rozhodnutí nebo nedbalosti. Přesto se za to hodně trestáme. Roky byla moje reakce taková, že jsme dělala vše proto, abych se za každou cenu vyhnula přijmutí vlastní viny. Předstírala jsem, že jsem žádnou chybu neudělala. Vymlouvala bych se jakkoliv, jen abych byla nevinná. Nepostavila bych se a neřekla, že jsem udělala chybu, byla neopatrná, nepřečetla si instrukce. Vůbec jsem nevěděla, co to znamená, přiznat, že jsem udělala chybu. I když to moje chyby byly. A i když jsem tak nějak přiznala svojí chybu, přiznala jsem jí se spoustou výmluv a omluv.
„Promiň, že jsem ti nadávala, ale byla jsem unavená a obtěžoval jsi mě.“ Což znamená, že nejsem vinna, jsem nevinná, byla to ve skutečnosti tvoje chyba, ale omluvím se, protože jsem dobrý člověk.
A moje chyba byla ta, že jsem se ve všech těch situacích snažila vyhnout zodpovědnosti. Nemůžu být chybná, musím být dokonalá, protože být dokonalá znamená, být přijímána a milována. Navíc, když moje chyba způsobila újmu na majetku ostatních lidí, bylo mi řečeno od pojišťoven a právníků, abych zatloukala a nic nepřiznávala. Nic nepřiznávala. Abych byla já a moje peníze v bezpečí.
Když jsem vyrostla a moje osobní autority zmizely, kdykoliv jsem udělala chybu, nepřiznala jsem jí a místo toho se potrestala. Zablokovala jsem Božský tok energie a hodně onemocněla. Nemoc většinou zahrnovala příšerná fyzická bolest. A to vše jen proto, že jsem se nedokázala podívat do zrcadla a říct, že jsem to pokazila, ale že je to v pohodě, protože přijdou okamžiky, kdy to budu moci napravit.
Chyby a pocit viny jsou rozdílné věci. Ano, jsme vinni za své chyby, ale neměli bychom se za to cítit vinni. Pocity viny jsou ztráta času. Cítit zodpovědnost je něco úplně jiného. Když za svojí chybu převezmeme zodpovědnost, stanou se tři věci. Jedna z nich je, že se jsme schopni přiznat, co jsme udělali. Omluvíme se lidem, kterým to ublížilo. A hlavně se z toho poučíme a nebudeme to opakovat. A hlavní důvod je, že naše pozitivní rozhodnutí a přijmutí osobní viny přetrhne další poutko karmického vzorce, který nás drží od naplnění našeho smyslu života. Osvobodí nás, protože se obohatíme a zesílíme. Donutí nás to reagovat pozitivně.
Když se mě dnes někdo zeptá na chybu, kterou jsem udělala včera, vymluvila jsem se jako kdysi. Obvinila jsem někoho jiného, jen abych se vykroutila ze zodpovědnosti. Pak jsem si vše uvědomila a jednoduše jsem odpověděla, že je to moje chyba a omluvila se. Bez výmluv, bez svádění viny na jiné bez ničeho. Lekce kterou jsem se dnes naučila a situace, které se v budoucnosti vyhnu.
Autor: Inelia Benz
Překlad: Ondřej Rimmer Brož http://www.iluminace.com
INELIA BENZ (zdroj)
Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila.
Z toho, co Inelia o sobě vypovídá, vyplývá, že je přímým poslem samotného Zdroje a inkarnovala se na planetu Zemi, aby pomáhala v důležitém úkolu zvyšovat duchovní úroveň lidí i planety jako celku. „Nemám za sebou obvyklou reinkarnační cestu pozemských lidí, kteří se mnohokrát vtělovali na Zemi, ale bez této zkušenosti jsem přišla přímo ze Zdroje do lidského těla a už se sem znovu neinkarnuji,“ vysvětluje svou podstatu.
Bill Ryan z Projektu Avalon ji označuje za nejzvláštnějšího člověka, jakého kdy potkal. Udělal s ní rozsáhlé interview, kde Inelia Benz vypráví o svém životě a svých fenomenálních schopnostech.
