Ráda bych se s vámi podělila o svou vlastní zkušenost, příběh a poselství, které může inspirovat mnohé z vás k tomu, abyste i vy prošli transformací a sebepřijetím genetického potenciálů od svých rodičů. Bude to vyprávění o jedinečnosti, rodových liniích a propojení s Bohem v každém střípku naší vesmírné duše.
Osobní revitalizační kódy, včetně jejich aktualizací, jsem poznala přes svou kamarádku a jejich autorku – Kláru Artexu – která v rámci vývoje a dalších informací začala vytvářet právě i revitalizační erby. Ráda bych zde přidala i její slova o revitalizačních erbech a k čemu slouží: „Slouží pro harmonizaci konkrétního objektu, lokality nebo více osob najednou. Kód na erbu podporuje expanzi a zdravý vývoj v souladu s novým prostředím i energiemi při Vzestupu. Otevírá nové úrovně komunikace, nové formy a možnosti tvoření či součinností v souladu a harmonii pro nejvyšší dobro všech. Vyzdvihuje pravdivost a skrytý potenciál osoby/místa/rodiny/firmy při vzájemných interakcích. RODINNÝ ERB harmonizuje vztahové pole mezi členy rodiny a jejich obydlí. FIREMNÍ ERB otevírá nové možnosti, oživuje spolutvoření a energeticky ozdravuje kooperaci mezi zaměstnanci. Harmonizuje, narovnává a uvádí do souladu a rovnováhy vztahy s klienty i dodavateli. ERBY revitalizující a regenerují konkrétní území či prostředí, sjednocují je v celek a uvádí je do souladu s okolním prostředím pro nejvyšší dobro všech.“
Začátek příběhu je vždy, když si Duše vybere své rodiče a jim se narodí. Je před tím vývoj již v prenatálním období, vnímání zkušeností od maminky a jejího okolí. A pak přichází ten dlouhý čas utváření osobnosti a získávání zkušeností v raných letech našeho dětství.
Narodila jsem se v červnu roku 1994 dvěma úžasným lidem – kteří mi dali pozemský život, milovali se a díky tomu jsem mohla přijít na tento svět, má maminka mi dala život – a pak tu nebyli, odešli. Z prvních dnů mého života tak vyvstává velký pocit odmítnutí, nepřijetí, nedostatek lásky a chybějící vazby ke své přirozenosti – genetické, duchovní. Následovalo období, které zesilovalo to, co ve mně bylo už od začátku a prohlubovala se i neschopnost navázat kontakt.
V 10 měsíci mého života přichází zlom – porod v srdci lidí, kteří mě přijali za vlastní – adopce. Nová šance, nové prostředí a pomalý posun a zjištění, že můžu být milována. Mohla jsem však být milovaná pro to, kým jsem?
Na toto místo přepíšu depeši, která mi přišla spolu s erbem: „Vzešla si z propojení ženy a muže. Stojí za Tebou všichni předci z obou rodů. Není třeba znát tyto osoby ani jejich příběhy. Neseš jejich genetickou výbavu a nelze před tím ani před nimi utéct. Přišla jsi, abys propojila minulé s budoucím v těchto rodech. Vzala jsi sama na sebe některá břímě z lásky a touhy jim pomoci.
Možná to tak nevypadá, ale jsi bohatší než většina. Máš za sebou nyní rodiny dvě. Oko velkého ducha i vesmíru Tě sleduje, bdí nad Tebou. Pokud zvládneš nepovyšovat a neponižovat obě matky a oba otce, otevřou se Ti další obzory.“
Genetický potenciál, výchova, vliv, víra, kým vlastně chci být? Za tu dobu, co erb mám, jsem si uvědomila ten rozměr – nekonečnost. Jsem vším. Proto můžou být dcerou biologických i adoptivních rodičů, vnímat předky obou rodů, propojovat v jedné bytosti dvě rodové linie otců i matek a mít další sourozence ve svém srdci spolu s respektem k naší rozdílnosti.
Více než kdy dřív si uvědomuji, že rodiče nejsou jen rodiči, ale lidmi s různými předpoklady, nositelé genetické informace svých předků, jedinečné a individuální bytosti s vlastním vývojem a cestou. Již více než mamku vidím ženu, která dala život dětem a přitom je tu pořád ona ve všech rolích – manželky, matky, sestry, dcery, pracující ženy, atd. A stejně tak můj otec – pokračovatel rodu, otec, bratr, syn, atd. My všichni neseme v sobě mnohé role, i když vnitřní pravda a přesvědčení ovlivňují každý tento jedinečný vztah. Procházela jsem hlubokým uvědoměním, že výměny energií a budování vztahů je i v rámci rodiny tak individuální pro každého jejího člena a společně utváříme víc než jen rodinu – jsme si navzájem učiteli, kamarády, průvodci a mnoho dalšího. Jsme si zrcadli ve vší dokonalosti, kterou prožíváme.
Tou dokonalostí je jednota. Jak tedy vidíte název článku „Návrat ke kořenům duality“, je to proto, že naše cesta k celistvějšímu já směřuje do všeho, co jest a současně do jednoho bodu. Kořeny duality jsou v naší pozemské inkarnaci – vzniká z muže a ženy, dvou protichůdných principů, které ve spojení se sjednocují. Sjednocení je na počátku každého početí.
Ráda bych v tomto okamžiku sdělila něco o mém požadavku na tento erb. Jelikož kontaktovatelnost ve fyzickém světě není vždy tím, co se stane, požádala jsem o erb osobní, který zahrne spojení s mými biologickými a adoptivními rodiče. Po několik měsíců mi neustále odněkud přicházela informace, ať přijmu svůj genetický potenciál, že proti němu nelze bojovat a brání mi to v sebepřijetí. A pak mi to došlo, takže jsem Kláru požádala, zda by byla ochotná pro mě takový erb vytvořit a ona pod nacítěním obou mých rodin vytvořila tento erb.
Prožitků za těch několik měsíců bylo mnoho – stále více jsem si uvědomovala, jak vztah s naším otcem určuje i vztahy se svým okolím. Velmi silným způsobem došlo k radikální očistě a následně i odpuštění mým biologickým rodičům, i přestože odpuštění sama sobě bylo v ten okamžik nepředstavitelné.
Další vývoj událostí a tlaků v pozemském životě mě nutil k jinému vnímání a házel mi do života zkušenosti, které bolely, dostávaly na dno, na kterém jsem nikdy předtím nebyla a díky velké bolesti, chybám a následkům jsem si dovolila vidět tu bolest vůbec první – odkud to přišlo.
Bylo to roztříštění – uvědomila jsem si kolektivní bolest rozdělení jednoty na dualitu – protichůdné pohyby, které nám umožňují zkušenost v pozemském světě. Vedlo mě to dál silně ke smlouvám a úmluvám duše před inkarnací a plán duše. Zvědomění skutečnosti o svobodné volbě každého z nás v každém okamžiku, se pak velmi zásadním způsobem ozkoušelo v práci s dětmi, které jsem se poslední 3 měsíce věnovala a tak i další zkoušky – kdy jsem se mohla svobodně rozhodnout. A věřte, než mi to došlo a skutečně se svobodně rozhodla, to uteklo času.
Síla našeho podvědomí je velmi mocná a navyklé způsoby chování a myšlení jsou stále ještě velkým učitelem každého z nás. Každé rozhodnutí najednou bylo těžké, i když jsem byla rozhodnutá o směru, kterým chci jít. Vnitřní strachy, které se promítaly potom všude, padající hradby všeho starého – no byl to masakr. Vše se rozkládalo na nejmenší částečky, abych mohla od začátku jinak. A pak mi to přišlo znova – minulost se zhroutila – TADY JSEM JÁ; TADY JSME MY. Přítomnost, propojenost, sounáležitost, bytí.
Na základě prožitků s erbem v meditacích, ale i na cestách jsem začala tvořit věci, které nesou v plné míře mojí duši a její poznání, namísto znalostí. Díky tomu jsem se pustila (a dovolila si na tuto cestu vstoupit) k vytváření online programů, které reflektují mou zkušenost a proměnil se tak i způsob práce s klienty. Poznání mi dovolilo dokončit nový web a uvědomit si, že když se něco od základu změní, tak se k tomu nemáme vracet jen proto, že jsme to tak dělali vždycky.
Přineslo mi to pozitivní rozjasnění ve vztazích právě s členy mé adoptivní rodiny – rodiči i sourozenci. A došlo taky k uvolnění mých zdánlivě pozitivních přesvědčeních o vztazích, které se ve finále projevili jako velmi omezující a nesvobodné.
A tak je mi velkou ctí, že smím být ve víru spolutvoření s dalšími vědomými tvůrci v tomto vesmíru a naplňovat své životní poslání.
S láskou a pokorou!
Petra Marie Keyrin
P.S. Marie je jméno, které jsem po přijetí do mé adoptivní rodiny získala křtem. Svého času jsem ho ani nebyla ochotná zmínit, v rámci sebepřijetí dnes vím, že mi pomáhá být vlídnou, laskavou a pokornou ženou.
Webové stránky: Cesta k radosti
Facebook: Revitalizační kódy, Cesta k radosti
Autorka článku: Petra Marie Keyrin Havlíková
https://petrakeyrinhavlikova.cz/