Příčin takového chování může být samozřejmě více, ale já se nyní zaměřím na to, co mi tady a teď přichází pro ty, kdo chtějí naslouchat.

Sexuální přitažlivost souvisí ve vztahu mimo jiné také s potenciálem duchovního vývoje.  V buddhistické praxi se sexuální úrovni říká také tajná duchovní úroveň vztahu.
To znamená, že když mezi námi proudí dostatek sexuální energie, tak se navzájem naše vědomé a nevědomé aspekty mohou příznivě doplňovat a posouvat nás směrem k jednotě, na další úroveň integrovaného bytí.

Pokud zmizí přitažlivost mezi námi a partnerem a jsme v produktivním věku a toužíme po intimním a sexuálním životě, pak jednou z možností může být, že se náš společný pohár naplnil a máme se vyvíjet dál s někým jiným.

Odmítání sexuálního spojení ze strany jednoho partnera však také může naznačovat, že tento partner má problém se nadále rozvíjet, protože citová blízkost a intimita v něm probouzí jeho trauma a bolest, kterou odmítá překonat. Čím více se otevíráme na intimní úrovni, tím hlubší potlačené emoce a traumata se mohou uvolňovat z našeho podvědomí. A tak se raději zraněný partner rozhodne zůstat ve své komfortní zóně a intimně žít třeba jen jednou za měsíc nebo za půl roku, aby měl jistotu, že ho jeho partner neopustí, ale zároveň aby měl klid od svých emočních bloků, které sexualita a intimita vynáší na povrch vědomí. Tento způsob jednání nejenže způsobuje postupem času vzájemné odcizení a ještě větší bolest u obou partnerů, ale také se dá nazvat manipulací, protože se jedná na vědomé nebo i nevědomé úrovni o odpírání fyzické lásky druhému člověku. Partner, který se cítí odmítnutý, pak může propadat deziluzi o vlastní méněcennosti a cítí vinu za celou situaci.

Samozřejmě, jsou případy, kdy my sami procházíme náročným obdobím a léčíme své vlastní trauma a potřebujeme na chvíli v intimitě odstup, ale pokud je to komunikováno a tato situace netrvá roky, pak je to normální součást vývoje a může se dít v každém zdravém vztahu.

Pokud ovšem náš intimní život uvadá a my zjišťujeme, že nás partner odmítá a my stále hledáme chybu u sebe, hledáme cesty, jak se změnit, zlepšit, zapracovat na sobě, ale partner stále nejeví zájem, pak je fajn se nad situací zamyslet a začít reálně komunikovat o nenaplněných potřebách, zamlčených pravdách, vystavěných iluzích a blocích, které cítíme ve svém vztahu vůči partnerovi. A pokud se v tomto opakujeme už několik měsíců nebo i let a partner stále jen naslouchá a mlčí, nebo slibuje, ale nic se reálně nemění, pak je na pováženou, jestli si nás takový člověk dostatečně váží.

A někteří lidé na prahu čtyřicítky nebo padesátky už to vzdávají a říkají si, že to ještě s takovým partnerem doklepou. Mají třeba děti, nechce se jim vyměnit železnou košili za novou nejistotu, nechce se jim vystoupit z komfortní zóny a čelit samotě, svým úzkostem, názorům rodiny či přátel, nechce se jim hledat nové zaměstnání nebo měnit místo bydliště.

Ale život v páru bez vzájemného problubování intimity vede k utrpení.

Lidé, kteří se zakonzervují v určité poloze a nastaví emocionální mantinely, začnou pomalu uhnívat zevnitř. Projevují se u nich různé neurózy, náznaky depresí, nevraživost vůči svému partnerovi, nelibost k životu, někdy až rezignace.

Život chce, abychom se vyvíjeli. A sexualita je jedním z nejúčinněších nástrojů, jak posouvat lidské vědomí na nové úrovně a bořit staré limity. Samozřejmě sexualita žitá vědomě a propojená s láskou. Taková sexualita je velmi výživná a přináší velký užitek všem zúčastněným. Je lékem téměř na všechny nemoci a neduhy světa.

Vím z praxe, že kdykoliv v sobě cítím nějaké napětí, bolest, nepříjemné pocity nebo stagnující energie, stačí pár láskyplných doteků od mého partnera a okamžitě se napětí uvolňuje a bolest rozpouští. Totéž samozřejmě může člověk praktikovat i bez partnera svojí vědomou pozorností a láskyplným přijetím svého těla a jeho projevů. Ovšem v páru se tato léčivá energie násobí a přináší životadárný zdroj oběma zúčastněným.

Vědomé milování je jedním z nejvýživnějších elixírů a skvělým nástrojem duchovního rozvoje. Proto když jeden milování odmítá, dává tím najevo, že se touží od partnera vzdálit i na emocionální a duchovní úrovni. Nemusí to být vždy špatně, někdy prostě naše duše cítí, že s tímto partnerem se necítíme komfortně, bezpečně, nebo jinak neladíme a nemá smysl se do intimity tlačit. Pokud nepomůže otevřená a pravdivá komunikace, pak nepomůže zpravidla ani pět let čekání na zázračnou změnu.

Tedy, intimita je vždy určitým signifikátorem a zrcadlem hlubších úrovní vztahu. Pokud funguje a proudí mezi námi energie na duchovní, emoční a mentální rovině a máme si nadále co předávat, pak i náš sexuální život je naplňující a obohacující pro oba zúčastněné. Via Tara Svobodová

Krásný den všem <3