Mít se rád? Já?
A kdo jsem tehdy byla já? Puberťačka s brýlemi a nosem, co vcházel do místnosti pět minut přede mnou. Puberťačka s divným vkusem na muziku, s nosem zabořeným v knihách, které ji jediné umožňovaly uniknout od protivných spolužáků a jejich řečí. Prostě malá ztracená holka, co měla kamarádů jako šafránu, výkyvy nálad jak na horské dráze a ve škole kvůli věčným zdravotním problémům víc byla, než nebyla. Jak bych se vůbec mohla mít ráda?
A v tom je právě ten vtip. Láska, pramenící z ega, je ta podmíněná, ta která u lidí způsobuje sebestřednost, egoismus a nadutost. Láska k úspěchům, láska ke kráse či penězům. Láska k věcem, které sice mají svou hodnotu, ale jsou pomíjivé stejně, jako lidský život, jako mládí, zdraví, jako vše na tomhle světě. Absence této lásky v lidech vyvolává touhu něco dokázat, aby na sebe mohli být pyšní. A potom, když konečně proběhnou cílovou páskou, pocit prázdnoty přetrvává. Ještě to není dost, ještě na sebe hrdí být nemůžou, vždyť jiní toho dokázali tolik víc…
Sebeláska nepramení z ega
To, zda k sobě samým cítíte lásku, nemůžete opírat o nic tam venku. Je třeba se obrátit dovnitř, hluboko do sebe a to něžné hřejivé klubko tam najít. Je to síla prapůvodního stvoření, síla snad subatomárních částic, snad božského dechu, esence života, vůle tvořit, touha nezaniknout. A až se k ní probojujete skrze ublížené ufňukané ego, skrze celé roky působení vnějšího světa na ten mnohem křehčí neviditelný vnitřní svět vašeho já, pak pochopíte, že nemusíte být krásní, chytří, úspěšní nebo kdo ví co, abyste se mohli mít rádi. Ale že to funguje naopak – musíte se mít rádi, aby mohlo přijít do vašeho života skutečné a nefalšované štěstí.
Sebeláska je začátek cesty, ne její cíl.
Protože pokud bytost, jíž teď a tady jste, budete milovat, pak jí budete přát jen to nejlepší. A zahrnutí pozorností a péčí teprve začnete doopravdy rozkvétat. Možná budete mít pořád velký nos (a že o tom něco vím:)), ale ten už se najednou v zrcadle nebude zdát tak hrozný. Možná vám pořád bude chybět nadání hrát na violoncello, ale najednou vás to nebude tolik štvát, protože zjistíte, že vám to vážně jde se dřevem. Svět se začne otvírat, protože vy se budete otvírat jeho krásám. Zaseklé energie se rozproudí a světlo sebelásky vám ukáže realitu v úplně jiných barevných tónech.
Sebeláska je živá voda
Autorka: Lúmenn Herajtová
Jsem osmadvacetiletá blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla. Můžete také navštívit můj internetový obchůdek s léčivými kameny, amulety a magickými pomůckami. Tam si můžete také objednat výklad karet, tarotovou mapu růstu a další služby. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.