Letohrádek Hvězda v Praze 6 je významným místem jak historicky tak energeticky. Není tedy náhodou, že byl vybrán již podruhé jako dějiště hromadné meditace s názvem Dejme sílu míru. Na tuto akci mne pozvalo několik přátel s okruhu Ernestíny Velechovské, dámy, která je duchovní mistryní, terapeutkou a léčitelkou duše, vším co dělá. Především je ale vysokou duchovní bytostí světla. Tato krásná žena byla iniciátorkou této akce. Proto jsem se tedy 29.8.2015, v den úplňku v Rybách, vypravila na místo setkání.

Byl krásný den, slunce, babí léto, nebe bez mráčku a poklidná sobotní odpolední atmosféra. Na akci bylo cca 70 lidí různých věkových skupin, což bylo málo oproti mému očekávání, vzhledem k velkému sdílení na televizi Cesty k sobě, vzhledem k natočenému rozhovoru s pozvánkou na této televizi a také k tomu, že jsem i já na Příznacích a mnoho dalších, hojně sdíleli. Trochu mne to mrzelo, ale nakonec, byl konec prázdnin a hodně lidí se snažilo poslední volné dny užít k relaxaci mimo Prahu.

Přišla jsem na akci ve chvíli, kdy začínala meditace a bez okolků jsem se vmísila do “ležícího davu” na trávníku a snažila se uvnitřnit, abych mohla navozovat mír v sobě. Zběžně jsem koukla dopředu, uviděla Petru Nel Smolovou a Lucii Meškanovou, mé milé přítelkyně, a také Igora Chauna s tabletem a především Ernestínu.

Stála na malém pódiu s koberečkem, tak akorát velkém, aby mohla pohodlně stát naboso u mikrofonu a vést meditaci. Mír, mír, mír… znělo mi v uších a nalaďovala jsem se na klid a pokoj v mé duši a těle. Ale, nešlo mi to. Bylo tam hodně mravenců a opravu kousali a štípali.

Zase jsem otevřela oči a koukám, Igor se připojil k meditujícím a sedl si mi za záda. Divný pocit. Dala jsem si na záda mikinu se znakem vzkříšení, abych tím vyjádřila, že ať se stane cokoliv, přežijeme, i kdyby třeba jen jako duše. Opět jsem se ponořila do sebe a vnímala ten divný neklid, proč se mi nedaří se vnořit do meditace.

V tu chvíli začaly velice agresívně houkat sanitky a houkaly a vřeštěly a křičely varovné signály na všechny strany a stále další a další jezdily po hlavní silnici kolem Letohrádku, zřejmě kvůli blízké motolské nemocnici. Neustávaly a stále trápily naše uši. Mír, mír, mír… soustřeď se… říkala jsem si. Klid a pokoj, ponoř se do svého klidu… Najednou ticho.

Ticho. Ernestýna nic neříká a minuty se prodlužují. Otevřela jsem oči. Sním či bdím? Ernestína otevírá pusu, sanitky stále řvou, ale není slyšet. Mohlo mne napadnout, že se jedná o nějakou transcendentální zkušenost, ale jsem člověk racionální a došlo mi, že přestala jít elektřina a Ernestína, jak byla ponořená do napojení, si toho nevšimla. Po 5 minutách kdosi přinesl megafon a podal jí ho do ruky.

Znovu jsme se napojili a oddávali se klidu a míru. Klid a pokoj, klid a pokoj. Ať mír dál zůstává ve mne, se mnou… Najednou se vedle naší meditující skupiny začali rvát šíleně dva psi. Agresivita, krev, masakr, chlupy lítaly, páníčkové je nemohli od sebe odtrhnout. Začala jsem být značně nervózní a nemohla si prostě nevšimnout těch znamení. Řev psů a jejich pánů utichl asi po 4 minutách a skupina se opět snažila dostat do klidu. Ale mne to už nešlo.

Řekla jsem si, že potřebujeme posilu. Aby se napojilo více lidí. Tahle podivně smolná katarze přece musí přestat. Vyfotila jsem shromáždění s tím, že ho dám na facebook na Příznaky, ať se k nám připojí více lidí. Nešel mi v mobilu najednou internet. Asi je to místo tak silné, že ruší všechny tyto proudy, pomyslela jsem si. Nevím.

Po chvíli letargie jsem si všimla dvou asi sedmiletých chlapců, kteří byli přímo uprostřed meditující skupiny se svými rodiči a “hráli si”. Jeden, na pohled velmi milý chlapec, najednou expresivně vyhlásil: “Já mám atomovku!”. Držel v ruce kus šišky. Zamrazilo mne. Druhý chlapec na to: “Já mám dvě atomovky!”. Obešla mne hrůza až do morku kostí. Jejich máma s třetím dítětem u prsu poté vykřikla: “Kluci, jděte si s těma atomovkama hrát jinam!”. Alegorie naší doby.

Po dalších minutách meditace, kdy jsem už nezamhouřila oko, Ernestína vyhlásila, abychom sdíleli své pocity a příběhy s okolo sedícími. Obrátila jsem se na milou, ale mne cizí paní a začaly jsme si povídat. Paní pracuje v Klokánku a povídala mi o dluzích a problémech… Smutné. Asi po dvou minutách k nám přistoupil Igor a podal nám ruku se slovy, že je rád, že s námi mohl sdílet v propojení v blízkosti tuto meditaci a poté se obrátil na mne s tím, že jako bývalý tvůrce České sody, si nemohl nevšimnout a neocenit můj symbol na zádech (lebka se zkříženými hnáty). Zasmála jsem se a opáčila, že je to schválně, že i kdyby se stalo cokoliv, vždycky jako duše přežijeme. Ale začalo mi docházet, že vzít si tuhle mikinu sem, nebyl dobrý nápad. :-))

Silné, silné, silné…

Po meditaci následovalo milé vystoupení mladičké zpěvačky Naty Hrychové, které bylo ale také velice nemile provázeno technickými problémy. Elektřinu nahodili a po minutě zase nešla. Ta holčička, Naty, nakonec zpívala bez mikrofonu a nějak se to prostě udělalo. Nejdříve měla u hlavy mobil s hrajícím podkladem pro písně a poté ten mobil dali k megafonu a pouštěli jí to z něj. A ona zpívala. Děti nám mohou pomoci, děti a jejich bezprostřednost je naše šance, naše budoucnost. Naty byla dokonalá. Já jako zpěvačka vím, že to je moc nepříjemné, když jsou problémy s technikou. Naty dokonce i tančila a diváci se rozpačitě, ale láskyplně, smáli jejímu pohybu. A také tleskali a všechno se nakonec s úsměvem zvládlo. A to jen proto, že všichni šli k podiu blíž a spojili se a podpořili jí.

Tak to nějak vnímám, že to asi nebude tak hladké a že i velké osobnosti, kteří by měli být plně v proudu, mají proti sobě silnou energii protivenství. Padneme nebo budeme za mír a pokoj v naší zemi a za naší bezpečnosti bojovat? Najdeme v sobě svojí sílu a ubráníme naše domovy?

Když tento článek píšu, pláču. I tam jsem plakala. Cítila jsem, že to bude velká síla. Během meditace mi kapaly slzy.

Ale ať se stane cokoliv, posílí nás to. Možná, že konečně pochopíme, že drobné kraviny, co nás v životě štvou, jsou naprosto hloupé se jimi vůbec zabývat a že jsme rozmazlení blahobytem a nevážíme si dostatečně krásy života v míru.

Spojíme se? Potáhneme za jeden provaz? Nebo budeme dávat i nadále hlavu do písku? Já věřím, že ne. Miluji svojí zem, miluji Evropu. Ámen.

Autorka článku: Ava Chrtková  www.priznakytransformace.cz

Upozornění: Text na této stránce je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem s uvedením zdroje a autora článku, včetně funkčního odkazu. 

  • Simple Item 45
  • Simple Item 44
  • Simple Item 42
  • Simple Item 41
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • Vendula Kociánová: Beru si zpět svou moc

    Vendula Kociánová: Beru si zpět svou moc Vždy jsem chtěla dělat to, co dělám. A vždy jsem to dělala. Zpočátku trochu krkolomně, ale vlastně se pořád učím. Každý terapeut (říkejte si tomu jak chcete), se zabývá určitými tématy a ta témata ho provázejí. Chodí za ním lidé s těmito příběhy. Dá říct, Číst dál
  • Zlatá Dušička: 5.11.2018 Kdo jsme? - Čekejte nečekané, lidé Země

    Zlatá Dušička: 5.11.2018 Kdo jsme? - Čekejte nečekané, lidé Země Stále více se začínáte probouzet, ve svých životech cítíte změny, i když ještě netušíte, podvědomě jste připraveni plnit plán své duše. Vědomě váháte. Jste stále nastavení na vše minulé a jakákoli změna vám připadá nesmyslná, cizí a bolestná. Tyto ozdravné procesy však ve vás podporují Číst dál
  • Veronika Vojáčková: JAK ZVLÁDNU PORODNÍ BOLESTI?

    Veronika Vojáčková: JAK ZVLÁDNU PORODNÍ BOLESTI? Článek byl publikován v časopisu Těhule, 2/2015 Tato nevinná otázka pronásleduje každou z nás. Ať už se na těhotenství teprve chystáme, nebo už to své vytoužené rostoucí bříško máme. Když vám někdo bude chtít přiblížit, jak vlastně poznáte pravý porod, pravděpodobně řekne: "To poznáš, je Číst dál
  • Lubomíra Bartošová: Nástěnka vizí

    Lubomíra Bartošová: Nástěnka vizí Velmi oblíbená a efektivní technika práce s podvědomím. Z časopisů můžete vystřihnout obrázky toho, co chcete zažít. Z vlastní zkušenosti vám řeknu, že 80% z toho bylo dosaženo za půl roku, a poté jsem ji svěsila dolů a udělala novou. Také zapojuji k tomu děti Číst dál
  • Veronika Navrátilová: Horoskop na týden od 12. listopadu 2018

    Veronika Navrátilová: Horoskop na týden od 12. listopadu 2018 Na zajímavé astrologické situace si tentokrát počkáme až do pátku, kdy se Mars posune do znamení Ryb a Venuše ve Vahách se po pár týdnech otočí do přímého chodu. Venušina otočka se dá považovat za jednoznačně pozitivní událost. Hlavní „polehčující okolností“ je zde fakt, že Číst dál
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28

Sledujte náš youtube kanál PŘÍZNAKY TRANSFORMACE

Nadcházející události

12 lis
Dvě hodiny povídání o stravě a našem zdraví psychickém i fyzickém.SLELDUJTE ZDE: https://youtu.be/8Dtzp2ghY5MMimo jiné odpovíme ve vysílání na tyto dotazy: - energetické působení potravin- vegan, paleo, milovník masa - jak ovlivňuje strava osobní rozvoj?- půst a hladovka jsou nedocenitelní pomocníci při našem vzestupu?Lenka Sobková je vzděláním farmaceutka, dlouhodobě se věnující homeopatii a fytoterapii. Autorka odborné knihy Bezpečné užívání léčivých rostlin v těhotenství. Dlouhodobě se věnuje také Hlubinné abreaktivní psychoterapii.">
13 lis
Strach je opak lásky. Když milujeme bezpodmínečně, máme srdce otevřené a naše vědomí je rozšířené do nekonečna. Milujeme jen tak, vše co je kolem v lehkosti bytí a v tiché pozornosti.Když máme sebemenší strach, naše srdce, hruď, krk a solar plexus se sevře, nastane úzkost a vnitřní třes. Naše vědomí se scvrkne a spadne na úroveň mentálního vědomí se stále se opakující obsesivní myšlenkou. V horším případě vědomí/duch unikne z našeho těla a my stojíme bezduchý a nevíme, kdo jsme a co děláme.">
15 lis
Ruský odborník na mimozemské civilizace a další tajemná témata Valerij Uvarov zavítá do našeho studia.Anatomie Pyramid a Tajemství realistického rozvoje energie a mnoho dalších témat budeme probírat a bude prostor i pro vaše dotazy.SLEDUJTE ZDE: https://youtu.be/2VaBNXsfYPg">
Připojte se k nám na facebooku
national cpr association