V srdci legendami opředené Solné komory, na úpatí mohutného Dachsteinu a na břehu hlubokého a průzračného Hallstattského jezera leží vzácná perla – městečko Hallstatt. Hallstatt, ukrytý za skálou prodchnutou tunelem, se proslavil především těžbou soli, ale také skýtá zajímavé pamětihodnosti, které sem rovněž přilákají nejednoho turistu. Pohled na malebné městečko v obklopení přenádherné přírody se mnohým návštěvníkům na první pohled zdá jen těžko uvěřitelný. Takový však Hallstatt se zhruba tisícovkou obyvatel opravdu je, a proto není žádným překvapením, že patří ke Světovému dědictví UNESCO. Hallstatt je známý jako nejfotogeničtější rakouské město, které se nachází 290 km od Vídně.

Stará část tohoto městečka se nachází na břehu Hallstattského jezera pod srázy Solné hory (Salzberg), kde se již od střední doby bronzové (1500 let př.n.l.) těžila sůl. Právě v této hoře se nachází nejstarší solný důl na světě. Část domů v historické části Hallstattu byla postavena na kůlech v jezeře kvůli nedostatku místa. Nová část Hallstattu se naopak nachází jižně od té historické v údolí Echerntal a najdeme zde parkoviště, kemp nebo třeba nástupní stanici lanovky.

Sůl v nitru halštatské hory pomohli pravěkým lidem odhalit jeleni

Lidé si pro sůl do kopců nad jezerem chodili podle všeho již v neolitu. Všimli si, že zvířata si vybírají k pití jen některé prameny. Jak voda vyvěrala z hory, na některých místech byla lehce slaná, a to zvířatům chutnalo. Obyvatelé Hallstattu se proto vydali horu zkoumat s velmi primitivními nástroji zhotovených z parohů jelenů. Nebyla to moc efektivní metoda, zlepšila se až později - s příchodem doby bronzové (1500 let př.Kr.). Těžba v hlubinných dolech probíhá s přestávkami od doby bronzové až dodnes. Dalo by se říci, že tato lokalita změnila archeologii. Nejen proto, že je podle ní označována celá epocha starší doby železné, tzv. doba halštatská, ale také vnesla do naší vědy nové světlo poznání tam, kde byla do té doby tma. Sůl jakožto konzervant totiž umožnila téměř perfektní dochování takových organických předmětů, o kterých si archeologové střední Evropy nechávají většinou jen zdát.

V polovině 19. století vedl doly Johann Georg Ramsauer, jehož jméno už bude s lokalitou spojeno navždy. Ve stráni pod doly totiž v roce 1846 objevil rozsáhlé pohřebiště, jehož výzkum inicioval a také vedl. Do roku 1863 se mu podařilo odkrýt téměř 1000 hrobů (dnes už jich je prozkoumáno více jak 2000), z nichž každý byl důkladně zakreslen a zdokumentován a nálezy byly poté bezpečně předány do Naturhistorisches Museum ve Vídni. A nebyly to ledajaké nálezy! Jelikož obchod se solí byl nesmírně výnosný, ve starší době železné se zde vytvořila vrstva mocných pánů, kteří obchod a těžbu řídili, profitovali z ní, ale také celé údolí chránili. Tomu odpovídaly i jejich hroby, vybavené množstvím luxusních předmětů z místních i dalekých krajů. Bohatí muži i jejich ženy byli pohřbíváni se skvostnými tepanými bronzovými nádobami, elegantními a masivními šperky z bronzu a zlata, jemnou dekorovanou keramikou či symbolickými ozdobnými zbraněmi. Mezi milodary se vyskytoval například i baltský jantar či slonovina z Afriky. Majetek, jímž tito pánové a jejich rodiny disponovali během života, si tedy možná ani nedovedeme představit.

Ledovcové jezero Hallstätter See omývá ikonické městečko Hallstatt

Halštatské jezero je vodní plochou o rozloze 8,5 km2 (některé zdroje však tuto hodnotu zvedají až na 13,5 km2), které se rozkládá u městečka Hallstatt a v podhůří alpských velikánů. Jezero je téměř 6 km dlouhé, asi 2,3 km široké a v maximu dosahuje hloubky 125 metrů (středová hodnota je přibližně poloviční). Vodou jej zásobuje řeka Traun (a pár horských potoků), která z něj vzápětí zase vytéká, aby se později u Linze stala přítokem Dunaje.

Podobu tohoto ledovcového jezera určují právě Alpy a řeka Traun, což znamená, že zatímco na západní a východní straně se od hladiny jezera prudce zvedají vápencová skaliska horských velikánů, ze severu a na jihovýchodě je krajina plochá. Samotné jezero se pak dělí na menší část severní a větší část jižní. To je také v maximech téměř trojnásobně hlubší. Rychlý průtok řeky Traun také předurčuje chladnou vodu v jezeře: ta většinou ani v parném létě nepřekročí hodnotu 16°C.

Salzwelten (Svět soli) – Nejstarší solný důl na světě. Sůl se zde těží už přes 7 000 let!

Ve velké výšce nad městem se na kopci Salzberg (1030 m.n.m) nacházejí nejstarší solné doly na světě. Nahoru se můžete dopravit lanovou dráhou Salzbergbahn nebo vyjít pěšinou s názvem Salzbergweg sloužící v dřívějších dobách pro snášení obrovských kusů soli (45 kilogramový náklad snášely údajně na zádech i ženy). Cesta trvá přibližně hodinku. Horní stanicí lanovky je tzv. Rudolfova věž vybudovaná v letech 1282-84 rakouským vévodou Albrechtem I. Habsburským. Během solné války sloužila jako opěrný bod a od roku 1313 až do poloviny 20. století sloužila důlním pracovníkům. Dnes se zde nachází restaurace.

V solném dole Salzwelten se dodnes nachází přes 22 kilometrů průchozích tunelů, byť v rámci exkurze uvidíte jen nejatraktivnější zlomek z této délky. Ale to není vše, co z halštatského dolu dělá výjimečné lákadlo. V roce 2002 v něm byly objeveny nejstarší známé dřevěné schody v Evropě. A nad zemí na vás čeká plocha modernější, dechberoucí vyhlídka Skywalk, zavěšená do prostoru ve výšce 360 metrů.

Pokud vás historie dolování soli zajímá opravdu do hloubky a chcete zažít intenzivnější prohlídku, než kterou absolvují ostatní návštěvníci, Salzwelten Hallstatt pořádá tzv. prähistorische expedition. Jedná se o několik hodin trvající expedici do dolu, ke které musíte být vhodně oblečeni a mít určitou úroveň fyzické kondice. Po splnění těchto podmínek se vám dostane dobrodružného průniku do nitra hory v autentickém vybavení havířů. Objevíte pro sebe tajemství, která byla v dlouhých tunelech za roky průzkumů odhalena.

Kostnice – Stovky pomalovaných lebek květinami a hady nenajdete nikde na světě!

Domky a uličky malebného Hallstattu jsou nalepené na skalách nad vodou, západní přístupová cesta musí procházet tunelem v hoře a hřbitov u kostela je tak maličký, že se do něj všichni místní nebožtíci nikdy nemohli vejít. A právě proto najdete v Hallstattu světový unikát – kostnici, pocházející ze 16. století. V kobce se nachází 1200 lebek seřazených podle rodinné příslušnosti. Nejmladší lebka patří ženě, zesnulé roku 1983.

Aby se mohlo v Hallstattu pohřbívat, byly vždy hroby po deseti dvaceti letech otevírány. Dlouhé kosti, které potřebovaly nejvíce místa, hrobník vyzvedl a odvezl daleko za město, zatímco lebky se přemístily do kostnice. V městečku u jezera se musely skelety nejprve pořádně očistit a nechat vybělit sluncem a měsícem. Pak je dostali do rukou lidoví malíři. Na lebkách v kostnici tak uvidíte nejrůznější ornamenty. Stejně jako jsou hroby zdobeny květinami, jsou zdejší lebky dekorovány květy, listím i zvířecími symboly. A samozřejmě nechybí ani jméno nositele, datum jeho narození i úmrtí. Na skeletech je často namalované dubové listí, představující slávu, i vavřín symbolizující vítězství. Břečťan je tu symbolem života a růže vypráví o lásce.

Vyhlídková plošina Pět prstů – jeden z nejatraktivnějších výhledů v celých Alpách

Nachází se v Solné komoře na skalnatém srázu vrcholu Krippenstein ve výšce 2100 m.n.m. Konstrukce má podobu pěti prstů o ploše cca 4x1 m, z nichž každý má trochu jiný design a skýtá tak netradiční pohled pro oko i objektiv fotoaparátu. Jeden „prst“ je prosklený, na dalších jsou umístěny například rám obrazu či teleskop. Prostředníček se symbolickým skokanským můstkem nad propastí (pochopitelně uzavřený) představuje svobodu hor.

Panorama zahrnuje jak městečko Hallstatt a Halštatské jezero ve více než 400 m hlubokého údolí, tak i členitý Dachsteinský masiv. Vyhlídka Peti prstů ohromuje návštěvníky od roku 2006.

Obří ledová a Mamutí jeskyně na Dachsteinu

LEDOVÁ JESKYNĚ – patří mezi nejrozsáhlejší ledové komplexy v Evropě. Vstup do jeskyně se nachází v nadmořské výšce 1418 m.n.m. a východ je ještě o 40 metrů výše. Celková délka chodeb je 2,7 km. Trasa prohlídky měří cca 800 metrů. Teplota se zde pohybuje podle ročního období i jednotlivých částí jeskyně mezi -3 až 3°C. Nejstarší led, který můžeme v jeskyni pozorovat, má úctyhodné stáří 500-600 let. Nejstarší ledová homole měří až 10 metrů a tloušťka ledu dosahuje až 25 metrů.

Na vlastní oči spatříte velkolepé sochy z ledu, obrovské ledové záclony a působivé obří rampouchy. Na návštěvníky také čeká více než 500 schodů, čímž se zahřejí, než jim začne být zima. Každý rok v srpnu se zde v Parsifalově dómě konají koncerty.

MAMUTÍ JESKYNĚ – název Mamutí není odvozen podle toho, že by v ní snad kdysi žili mamuti, své jméno tato jeskyně získala podle své velikosti. Jedná se totiž o ohromný podzemní labyrint. Zatím je prozkoumáno 75 km chodeb. Nejnižší část jeskyně leží těsně nad spodní stanicí Dachsteinské lanovky a nejvyšší část se nachází přibližně 200 m pod horní stanicí této lanovky. Trasa prohlídky je dlouhá 1 km.

V Číně půvab horních Alp milují natolik, že v jedné ze svých rekreačních oblastí vzhled Hallstattu napodobili. Do detailů okopírovali vzhled krajiny i halštatských domů. Pravá obec úder vrátila svým propagačním sloganem „Milionkrát fotografována, jednou okopírována, nikdy nepřekonána“.