Člověk, který často soudí a kritizuje, vidí všude kolem sebe jen nešťastné a zkažené lidi.

Pyšný vidí slabochy, žárlivý vidí nevěrníky, nepoctivý člověk vidí na každém rohu zloděje.

Všude, kam se pohneme, narážíme na zrcadlo vlastní mysli.

Proto podle mého názoru nemá smysl zbytečně příliš posuzovat vnější okolnosti, protože jsou prchavé.

Někdy je důležité vyhodnotit situaci, ve které se člověk ocitá, to ano.

Ale někoho litovat, obviňovat, znevažovat jeho hodnotu nebo soudit, nemá význam, protože tak zaséváme semínka do světa a ty potom vzklíčí hlavně v naší duši.

Vše, na co člověk poukazuje, vytváří ve vlastní mysli a zasévá do svého vlastního života.

To neznamená, že nemáme poukazovat na nespravedlnost nebo že nemáme soucítit s bližními, kteří trpí.

Dá se to však dělat tak, aniž by člověk zamořoval své prostředí emočními jedy.

Dá se poukázat na nerovnováhu a konat proti nespravedlnosti z pozice neutrálních emocí nebo vědomě projevených emocí bez projevu násilí.

Avšak máme tolik situací, nad kterými nemáme kontrolu, ani nemůžeme mít přímý fyzický vliv. A to je dobré si umět přiznat.

Máme však vliv na to, jaké emoční reakce vytváříme a přispíváme tak ke kolektivnímu stavu vědomí. Když je jeden člověk šťastný, celý svět se na něj směje, září a lidé, které potkává, jsou přívětiví a nekonfliktní.

Když je takových lidí víc, tak všude, kudy chodí, rozzařují svět kolem sebe s mnohonásobným účinkem.

Naučit se být neutrální vůči neštěstí a nespravedlnosti není hned úplně jednoduché, ale je to možné.

Je fajn přestat ukazovat prstem ven a srovnat si svůj vlastní život, pak to jde o mnoho snadněji.

Je také velmi osvobozující, když vám přestane vadit, že někomu vadíte a že s vámi lidé nesouhlasí.

Toto osvobození souvisí s naším postojem ke světu. Když mi přestali vadit lidé, kteří se chovají tak, jak se chovají, uznala jsem jejich právo na jejich zkušenost a vývoj, tak mi také přestalo vadit, že některým lidem vadím.

Přestala jsem řešit, jak to mají druzí, protože je to jejich věc.

Čím méně mi vadí světy ostatních, o to bohatší je ten můj vlastní, protože mu mohu věnovat svoji plnou pozornost.

Krásný den všem ❤ 

Autorka článku: Tara Svobodová www.tarasvobodova.com  Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. 

Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody.

Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů.