V každém vztahu existují témata, která jsou zdrojem vzájemného učení, růstu a poznávání hlubinných procesů mezi mužem a ženou.

Záleží pouze na zralosti a přístupu obou partnerů, zda se tyto procesy stanou hnacím motorem pro vývoj a prohloubení vzájemné lásky, anebo budou působit destruktivně tak dlouho, dokud se vztah nerozpadne.
Co se tedy děje na citové a emocionální úrovni, když dochází k propojování mužského a ženského světa v partnerských vztazích?

Lidé jsou často konfrontováni se svými nejhlubšími strachy, a intimní vztah tyto strachy vynáší na povrch vědomí.

Mezi tyto strachy patří zejména strach z odmítnutí, z opuštění, strach ze ztráty kontroly, strach ze zahlcení a ztráty svobody. Ať už si jejich přítomnost uvědomujeme nebo ne, všichni v sobě neseme na určité úrovni zkušenosti, které jsou s těmito strachy spojené.

Ženy, které mají převažující ženskou esenci, budou pravděpodobně více závislé, submisivní, a také u nich bude převládat strach z opuštění mužem. Jejich stínová stránka se potom projevuje tak, že tyto ženy mají tendence pohltit energii muže, držet ji pod kontrolou, manipulovat s ním a nenechat mu dostatek prostoru pro jeho vlastní život.

Jejich emoce budou výrazně kolísat a mohou mít v extrémních případech tendence až k násilným projevům.

Muži s výraznou mužskou esencí bývají zakletí ve svých rozumových schématech, s tendencemi popírat svoji citovou část.

Emocionální projevy své partnerky vnímají jako něco podřadného, obtěžujícího, nepřípustného. Snaží se v sobě kontrolovat svůj projev a pocity si vůbec nepřipouštět. Mají velký strach z omezení jejich autonomie a proto mají tendence si svou partnerku podmanit a umlčet její emocionální projev.

Tyto dva extrémy se do určité míry projevují v každém vztahu v závislosti na tom, jak vyrovnané jsou polarity jednotlivých partnerů.

Citlivější z partnerů, často to bývá žena, má schopnost vnímat impulzy, informace a prostředí společného energetického pole obou partnerů a vynášet na povrch skrytá stínová témata, nezpracované emoce a konfrontovat tak oba s hlubinnými vrstvami podvědomí.

Pokud žena nemá vědomý kontakt se svou instinktivní složkou, pak její projev bývá i pro ni velmi iracionální a ona pociťuje stud, méněcennost a pocity viny za své emoce. O to víc jí potom její projev odzrcadlí její partner, který jí označí v lepším případě za přecitlivělou, v tom horším ji ani nebude naslouchat.

Proto je důležité, aby žena byla ochotná nazírat realitu emocionálního pole jako celku a neztotožňovat se s ním, nebrat na sebe stín svého partnera a neulpívat na svých emočních projevech.

Partneři jsou jako spojené nádoby a citlivější z nich projevuje emoce ve větší míře.

To však neznamená, že témata, která se vynořují, souvisí jen s tím, kdo je s nimi v kontaktu.

Pokud je muž zralý a má otevřené srdce, pak přistupuje k jejím projevům citlivě a otevřeně vnímá své vlastní reakce a bere si za ně plnou zodpovědnost.

A pokud i žena komunikuje z místa otevřeného srdce a soucitu bez obviňování, bez potřeby utápět se v roli oběti a brát muži jeho energii, pak se tento proces stává hluboce léčivým pro oba zúčastněné.

Když jsou partneři schopní vzájemně naslouchat svému vnitřnímu dítěti a poskytnout si v těchto citlivých situacích vzájemnou podporu a přijetí, pak velmi rychle dochází k přepisu bolestivých zkušeností a uzdravení podvědomých vzorců, které dříve byly ovládány strachem.

Vzájemná pozornost a láska tak proniká až k hlubinným vrstvám a léčí systém nejen obou partnerů, ale přepisuje kódy na úrovni celého kolektivního pole.

Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. 

Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody.

Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů.