Čas bereme jako samozřejmost a proto nim mrháme. Mnozí věří, že čas jsou peníze, no není tomu tak. Znám hodně lidí, kteří by udělali cokoliv proto, aby si koupili vytyčený čas na Zemi.
Pravdou je, že skutečnou hodnotu času si mnozí z nás uvědomí pouze tehdy, když jej již mají málo. Nemám čas, je asi nejběžnější fráze, kterou prohlašujeme.
Jednou jsem sledovala motivační video jednoho pána. Zaujalo mně to, co v něm říkal a to změnilo celý můj život. Řekl, že nemít čas značí, že si nevážím sama sebe. Je to největší neúcta k sobě. Stačí se věnovat tomu, co opravdu chcete 10-15 minut a stane se zázrak. V té době jsem ještě neměla tuto stránku, ovšem bylo mi řečeno, abych jí udělala a to pomůže mnoha lidem.
Odkládala jsem to půl roku. Víte proč? Mám 4 malé děti a řekla jsem, že bych ráda, ovšem nemám čas. Zní to jako klišé. Po tomto videu jsem však věci přehodnotila, řekla jsem si, že já si ten čas alespoň 15 minut najdu. Jen jako? Náhle jsem si začala dělat kávu a napadla mně skvělá myšlenka. Každý den piju dvakrát kávu a přitom sedím a jen tak se dívám nebo čtu.
Tato chvíle je můj čas. Tak jsem začala psát první články na mou stránku. Někdy se ještě přistihnu, že frázi "na tohle nemám čas" použiju. No vzápětí si tohle uvědomím a snažím se najít si ho a úspěšně.
Kdo hledá, najde. Najděte si ho také. Ne proto, že neznáte dne nebo hodiny, ale proto, aby jste si uctili samých sebe, a pokud si uctíte sebe, pak si svět uctí vás.
Související články:
Lubomíra Bartošová: Nástěnka vizí
Lubomíra Bartošová: Osudovost čísla 3
Ľubomíra Bartošová: Určováním podmínek a pravidel bráníme splnění našich snů
Ľubomíra Bartošová: Zvláštní dědictví
Ľubomíra Bartošová: Matka může svým myšlením zachránit život dítěte
Ľubomíra Bartošová: Pravda je to, čemu věříte
Autorka článku: Lubomíra Bartošová https://vesticalubomira.wixsite.com/oaza-pokoja
Jedného dňa som sa zobudila a vnímala som svet inak ako pred tým. Niečo som videla a o pár dní na to sa to splnilo. Bol to šok. Badokonca som to brala ako trest. Ľudia si myslia, že vidieť budúcnosť je jednoduché a svet je gombička, ale opak je pravdou. Keď to začalo, mala som 15 rokov a mala som pocit, že sa topím. No a zistenie, že to nemôžem len tak ignorovať, či nemať, ma hnevalo. Brala som to tak, že nemám na výber. Tak kde je ta slobodná vôľa? Až neskôr som pochopila, že tá voľba je v tom ako s tým naložím. A tak som začala veštiť.
