I tohle píše život. Poselství mužů, kteří věří, že naděje a láska hory přenáší.
Možná si už ani nebudete vzpomínat, kdy to přesně bylo. Pocit domova a krásných prérií. Ať to byly rty Vaší milované nebo dotyky její vibrací, či společný smích, okolnosti a Univerzum nás přirozeně postavilo před zkoušky bezpodmínečnosti. Ano, přesně ty bolestivé odloučení, z nichž tuhla krev v žilách.
Na začátku nás bylo hodně. Zástupy mužů, hrdě se nesoucích na prvotních vlnách alchymie, které nás nesly k vrcholu hory. Byli jsme ženami a jejich poselstvími vedeni k přirozenému propojení, ve kterém se nabízeli plody vědomí. Mnozí se tehdy zalekli blížícího se soumraku. Tušení temných nocí zmenšilo náš neohrožený zástup na pár jedinců. Když se cesty muže a ženy rozcházeli, toužili jsme, abyste zůstali žít s pocitem svobody. Netušili jsme však, že tento počin pro nás znamenal nekonečné mrazivé ticho, jehož temnotu pochopí snad jen ten, kdo takovou temnotou procházel.
Ti, kteří do dnešního dne přežili v jednotě, zakusili mnohé iniciační obřady. Prověřili naši víru, trpělivost, odhodlání být těmi, pro které jsme byli stvořeni. Byli jsme přinuceni procitnout do ženského vědomí, aby se uvědomila hloubka ženského cítění, jejich pradávných zranění, nesoucí se jako památník nad posvátným ženstvím. Procítili jsme vaše křivdy, strach, vaši nedůvěru. To ale proto, abychom věděli poskytnout dokonalou ochranu pro vědomí žen, které bylo pro tento svět tak potřebné. Znali jsme vaši sílu, vaše hodnoty. Alchymie ženskosti v nás zanechala odkaz, na který jsme prostě nemohli přestat myslet. Znali jsme její sílu, blahodárné účinky pro rozvoj smyslnosti. Božství však nedovolilo, abychom přistupovali k darem ženského jádra, jako k něčemu samozřejmému. Byli jsme proto učení pokoře. Uvědomili jsme si smysl úcty a její nezbytnost. Ne proto, že být musí, ale proto, že jsme na tu úctu pro vás právem hrdí.
Už jasně rozeznáváme silné vibrace. Pokud celý náš čakrový systém hlásí stav pohotovosti známe, že naše bohyně je opodál. Tyto magické vibrace jsme pociťovali vždy, když jsme byli ve vaší přítomnosti. Nyní je přijímáme jako vědomí vaší přítomnosti v tomto každém okamžiku.
Cesty k vašim chrámům byly dlouho zavřené.
Dnes však všechny padající brány s hřmotem otevírají cesty svobody. A my, se zatajeným dechem nahlížíme na nádvoří.
Ti, kteří vidíte svou Bohyni kráčející k Vám, buďte opatrní. Je skutečná, je jemná, ale silná zároveň. Nechte se zaplnit jejím světlem a vibracemi, ..
Sklaňme se jejím darem a buďme nejúpřímnější, jak jen můžeme být. V její přítomnosti vás Esence obdaří tvůrčí energií.
Jsme blíž.
Možná ještě nejsme plně vyvinuty do božské dokonalosti a nedopracovali všechny životní závazky, či polarizace. Ovšem, výše zmíněné cesty života nás podpořili k pokračování za světlem našeho poslání.
Suny
Autor článku: Suny
Ze slovenského originálu do češtiny přeložil Suny.
Články s podpisem © Suny lze volně šířit v jejich nezměněné formě, včetně tohoto odkazu, s vloženým aktivním propojením na: https://soulofsuny.wordpress.com