Je to ten vnitřní kritik a neustále poroučející hlas v naší hlavě, který nejde zastavit? Ten, co nám říká, co bychom měli, co musíme, co jsme ještě nestihli, co nám chybí k dokonalosti nebo je to prostě jen příliš velké sebevědomí?
Ego je část nás samých, původně mělo být součástí duše či srdce, říkejme tomu, jak je nám libo. Pokud jsme ale měli nepevné zázemí či pochybnosti o své osobě, mohlo nám ego vstoupit do mysli a začít tam úřadovat.
Mohlo se stát naším dalším rodičem, který nám v podobě pokynů a výtek určoval náš další směr. My jsme se jej naučili poslouchat takřka na povel a ego si vesele mohlo mnout ruce.
Jak z toho ale ven, to už nám nikdo neumí poradit.
Často se o někom říká, že je velký egoista, vnímíme to jako kritiku a většinou je takový člověk pro nás spíše nafoukaný a silný, opak je ale pravdou. Velké ego totiž značí nízkou sebelásku. Znamená to, že mám jakousi masku před druhými, protože si nejsem sám sebou jistý.
Jak tomu skutečně porozumět?
O egu se obecně málo mluví, najít literaturu nebo zdroje, které by nám z bludiště zvané ego pomohly ven, je velmi náročné. Protože já sama jsem egu přišla na zub až v nedávné době, ráda bych šířila dál to, co mi osobně pomohlo. Ego je soubor myšlenkových vzorců, které jsme převzali od rodičů nebo jiných důležitých osob, které se podílely na naší výchově či rozvoji. Jsou to ty vzorce, které vězní naši duši.
Ego nám diktuje, co máme dělat, i když my sami cítíme, že potřebujeme něco jiného. Jsou to přesně ty chvíle, kdy víte, že byste moc rádi ještě chvíli leželi a relaxovali, protože jste měli náročný týden, ale ego vám hlásí, že jste lenoši a musíte jít okamžitě cvičit, jinak vás bude zásobovat hromadou výčitek, pocitů méněcennosti a nátlaku.
Znám to velmi dobře, v jednom období, kdy jsem dělala skoro vše, co MUSÍM a nic, co CHCI, jsem tyto výtky a tlaky cítila prakticky neustále. Neuměla jsem pak sama racionálně rozhodnout, co chci a co chce ego, dělala jsem vše nasílu a bylo mi ouzko. V momentě, kdy posloucháte své ego jako svého velitele, stane se z vás taková loutka vykonávající příkazy, ale nemáte z nich žádný prožitek. Prožitky a pocity štěstí se totiž nacházejí v našem srdci, ne v hlavě, která je plná ega. Pokud tedy žijete jen hlavou, ztrácíte postupně radost ze života.
Jak se tedy odpoutat od ega?
Rozhodně jediný způsob, jak se vymanit z jeho spárů, je si jej uvědomovat. Kdykoli ucítíte, že se do něčeho až přehnaně nutíte, že cítíte odpor nebo úzkost, uberte plyn a zkuste se zase vracet do svého srdce. V ten moment si můžete být jistí, že vás opět chtělo ego ovládat pomocí kritiky, názorů, rad, apod. Naslouchat svému srdci, být na sebe méně přísný a dělat více toho, co chci, je cesta k uzdravení se ze sevření ega. Každý něco musíme, ale zkuste si dopřát více toho, co chcete. Já říkám, dejte si tolik chci, kolik musím. Neboli za každé MUSÍM, jedno CHCI. Věnujte čas tomu zkoumání, co vám říká jen ego (hlava/vzorec), a co skutečně chcete, cítíte se u toho šťastní a nenucení. Nenechte se ničím a nikým omezovat, žijte své sny a buďte na sebe laskavější. Poslouchejte víc svá srdce a budete volní :-)
Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.
Související články:
Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT?
Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky
Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ!
Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní?
LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU