Nic v životě není „jen tak“ bezdůvodné a NIC není žádná náhoda. Vše má svůj důvod i příčnu. Spoustu žen za svůj život vystřídalo i několik „velikostí prsou“, což sám o sobě je fakt, ukazující na způsob našeho konkrétního myšlení a tím podvědomé zhmotnění – tedy měnění se prsou v konkrétně daném období.

ŽENY, CO MAJÍ HODNĚ VELKÁ PRSA:

Ukazují na ženy, jejíž prioritou jsou hlavně děti, rodina a mateřství. Rodinné zázemí a děti jsou pro ně na 1. místě, více než nějaká kariéra a práce.

JEJICH PROBLÉMEM JE, že jsou to až přehnaně rodinné svázané modely žen, které do rodiny a dětí investují daleko více energie, času a hlavně sebe samých, více než je zdrávo.

Jsou až extrémně nezdravě upnuté na své děti, partnera a rodinu. Samy si neuvědomují jak moc se upínají, ulpívají a jak druhé to může svazovat. Obětují vše rodině a dětem a sebe posouvají na úkor jich někam úplně dozadu. Jejich role partnerky je ale často stagnující, potlačná, vyhaslá, protože neplní často plně funkční partnerskou roli ve vztahu, tak jak mají, neboť i tuto energii vkládají do dětí a do tepla „rodinného krbu“.

Často právě na úkor plnohodnotného partnerství.

Někdy jsou to typy žen, které dávají v životě přednost porodit své vlastní dítě, než mít partnera. To jsou ty typy žen, které tvrdí, že: „hlavně chci mít své dítě, i když nebudu mít partnera a budu vychovávat sama, hlavně abych ho měla...“.

U některých žen je to i skryté utíkání od špatného či nenaplněného manželství, že se podvědomě upnou na své děti. Jenže často i když už jsou děti dospělé, a už je nepotřebují. Špatně se smiřují s odchodem dětí z domova a s jejími vlastními životy. Těžko se jim žije bez nich, bez jejich častých návštěv, častého kontaktu s nimi. Tento fakt jim ukazuje na další jejich STRAŠÁK, věc, kterou psychicky špatně zvládají a to je že „neumí stárnout“. Bojí se samoty stáří a bojí se samoty domova.

Bojí se zboření jejich „přece tak pracně“ vybudovaného rodinného hnízda.

Jsou hodně upnuté na svou rodinu, často i partnera a nejbližší. Vyznávají usedlejší, konzervativnější, stabilnější styl života bez vzruchu, adrenalinu, akčnosti, zábavy, větší společnosti. Jsou to typicky „rodinné typy“, co nepotřebují být viděni veřejností, mají nejraději svůj malý soukromý okruh stálých lidí, které dobře znají. Mají rády svůj klid a v něm řád, pravidelnosti, žádné změny a novinky. Ne náhodou jsou PRSA principem mateřství, kojení, dětí.

Duchovně se jim doslova tvoří stálé „duchovní mateřské mléko“, aby přece měly stále a kdykoliv výživu pro své byť i dospělé děti. To je jejich podvědomý program v hlavě. Prsa se duchovním mlékem zalévají a tím se zvětšují.

ŽENY, CO MAJÍ HODNĚ MALÁ PRSA:

Duchovně vypovídají o ženách, kterým v hlavě a mysli „uvízly“ v dětském či pubertálním věku. Mají tzv. „dětská prsa“.

Mají pocit, že v tom věku se cítily lépe, než v současném „dospělém“. Byly bezstarostnější, svobodnější než nyní. Jejich mysl a vzpomínky často utíkají do nostalgických myšlenek typu: „Stejně když nám bylo -náct, byl život snažší a jednodušší, nemusely jsme nic řešit a jen si užívaly života, kéž by to tak šlo stále...“. Často opravdu mívají i štíhlou postavu „náctiletých“ slečn se 48 kg, s roztomilým „dívčím kukučem“ a skutečně vypadají o několik let mladší než ve skutečosti jsou.

Potlačí v sobě roli matky, aby mohly být „dcerou“, dívkou, která stále touží mít svůj vlastní svobodný život bez okovů. Potřebují k životu dýchat, partnera, který jim dává hodně svobody k dýchání, nedokáží být svázané někým či něčím.

Jsou to ženy, které si rády užívají života naplno, jsou často hodně akčí, vyhledávají adrenalin, aktivitu, mají hodně koníčků, známých, přátel, milují společnost, zábavu, potřebují k životu hodně lidí kolem sebe. Tyto ženy by naopak nemohly být domácí hospodyňkou na plný úvazek bez lidí. Nuda a samota je děsí a v samotě bez lidí by umřely. Lidi je nabíjejí.

Problémem zde je, že je samota někdy až děsí.

PROBLÉM TĚCHTO ŽEN JE, ŽE SE BOJÍ FYZICKÉHO STÁRNUTÍ a představy, že zestárnou do staré nemohoucí babičky, která nebude mít už ty možnosti žít život naplno tak, jako v mládí, když jsou plné síly, vitality, energie a zdraví.

„Jak si mám užívat života ve stáří, když už nebudu mít takové možnosti, tak zdravé a mrštné tělo?“
„Tak si ho radši co nejdéle nechám fyzicky mladé, dyť se přece cítím na 20 let!“

Toto je jejich nastavený podvědomý model, program, podle kterého si naprogramují svá prsa, která tím přestanou růst, protože jim žena dala podvědomý povel, že je chce mít velká jako ve věku  14 let.
Malá prsa mají mladé dospívající slečny. Myslí se cítí být stále dospívajícími dívkami, proto i dospívající malá prsa.

Jejích strašákem je narůstající věk, který je děsí a stále se snaží zápasit s osudem a „vypadat mladě“. Často vypadají opravdu mladší než je jejich věk, oblékají se i jako mladší generace. Styl života i módy „mamin od dětí“ je děsí.

Děsí se toho, že osud neobejdou a tak zápasí se svým zevnějškem jak mohou, aby stále vypadaly mladě, co to jen půjde. Mentálně se opravdu často mladší i cítí. Proto si růst prsou hlavou dokáží zastavit.

Neznamená to však, že nemohou toužit po dětech, jen ne v takové extrémní nezdravé míře jako ženy s velkými prsy.

Žádný extrém není správný, ale zároveň právě tímto extrémem nám vždy tělo podává zprávu o našem myšlení a životním nastavení.

Hodně ženské síly a umět, co nejlépe rozpoznat náš vnitřní radarm nám všem ženám přeje

Jitka B.