V poslední době se ozývá stále více rodičů, kteří chtějí poradit ohledně vad zraku u jejich dětí a nemají chuť rovnou nasazovat brýle. Může to, co s celkem zajímavým úspěchem funguje u dospělých, být metodou i pro děti? Jak to vlastně je s vývojem zraku u dětí?

V prvním roce života se zrak u dětí prochází velkými změnami.

Doktor Bates během své praxe očního lékaře před více než 100 lety testoval nově narozené děti a sledoval vývoj jejich zraku až do období dospívání. Zjistil, že v prvních 6 měsících se zrak nesmírně mění. V této době může naprosto běžně k přechodům od normálního vidění k dalekozrakosti, pak k astigmatismu a zpátky k normálnímu vidění. Teprve až po 6 měsících nebo až kolem roku se zrak více méně ustálí v tom, co nazýváme normální vidění.

Od čtyř do šesti let, tedy těsně před tím, než jdou do školy, děti při přirozeném vývoji většinou vidí normálně. Po prvních letech školní docházky se začnou objevovat tendence k dalekozrakosti a s každým rokem se o něco zvyšují. Tendence ke krátkozrakosti se pak objevují okolo věku 10 až 12 let a zvyšují se, zatímco tendence k dalekozrakosti ustupují.

Bates si také všiml, že u některých dětí docházelo ke změnám od dalekozrakosti v jednom roce, ke krátkozrakosti v dalším, potom zpět k dalekozrakosti a pak zase k normálnímu zraku.

Připomínám, že toto jsou výzkumy staré více jak 100 let, kdy doktor Bates viděl jako alarmující to, že v té době bylo asi 6% školních dětí v USA krátkozrakých. V dnešní době je to již 48% a jsou země, kde se toto číslo dostává na hodnoty 62% nebo dokonce 84% (Hong Kong, Taiwan)! 

V dnešní době jsou brýle předepisovány mladé i starší generaci bez jakéhokoliv předchozího pokusu odstranit poruchy, o kterých se předpokládá, že je způsobují a zároveň se obecně ví, že brýle samy ve skutečnosti našim očím nepomáhají.

R Brooks Simpkins, New Light on the Eyes, p77, 1958

Brýle nejsou nejvhodnější řešení

Dětský zrak se může měnit poměrně rychle a ve velkém rozsahu a proto opravdu nedává žádný smysl zafixovat ho něčím tak statickým, jako jsou brýle. Brýle pouze posilují napětí a tím v průběhu doby zhoršují vidění.

Doktor Bates ve své době garantoval, že je schopný spravit vidění jakémukoliv dítěti mladšímu 16 let, pokud ještě nezačalo nosit brýle. Říkal, že k nápravě běžně může dojít během několika dnů, týdnů nebo měsíců, a vždy nejpozději do roka.

Děti jsou schopny zlepšit své vidění rychleji

Protože děti ještě nenosily brýle po mnoho let, neměly dostatek času, aby si vypěstovaly chronický návyk používání zraku v napětí. To jim dává možnost vrátit se snadněji k jasnému uvolněnému vidění. Dokonce i tehdy, když už brýle začaly nosit, mají děti tendenci rychleji se překlenout přes problémy vidění, než jak tomu bývá u dospělých.

Existují miliony dětí školou povinných, které mají problémy s viděním. Dalekozrakost je tak běžná, že se pokládá za normální, že jsou děti dalekozraké a neexistuje žádný způsob prevence. V nižším věku je přibližně 80% dalekozrakých, 10% krátkozrakých a ve vyšších ročnících se tyto trendy vyrovnávají.

Bates říká, že tyto běžné problémy s viděním u dětí podkopávají jejich zdraví a způsobují mrhání penězi daňových poplatníků.  Jsou to velké výdaje a zároveň hendikep v jejich životě. V mnoha případech je to také základ pro jejich přetrvávající pocit neštěstí a trápení se. A i přesto, že v těchto případech by se mohl zrak spravit a novým případům by bylo možné předcházet – a to velmi jednoduchým způsobem. 

Jak můžeme naučit děti opět zdravému a uvolněnému vidění 

„Krátkozrakost z více než 95% začíná mezi pátým až desátým rokem věku dítěte. A výrazně narůstá, protože se na krátkozraké oko nasadí mínusové dioptrie.“ Dr. Rasmussen

Sledování známých a neznámých objektů

Dr. Bates si všiml, že když se dítě dívá na neznámý předmět na černé tabuli, na něco nového, co dříve nevidělo, retinoskop vždycky ukazuje, že je v tuto chvíli krátkozraké. A to i tehdy, když za jiných okolností vykazují normální zrak. Pokud se dítě dívá na známý předmět, je schopné se na něj dívat bez napětí a v tom případě má normální zrak.

Jestliže se dítě nejdříve podívá na známý předmět, dokáže se při tom uvolnit a potom se podívá na neznámý předmět z té samé vzdálenosti, bude napětí z toho, že sleduje neznámý předmět výrazně nižší. Jakmile děti pochopí tento princip, naučí se s uvolněním, které získaly při pohledu na známý předmět, přenést i při pohledu na předměty neznámé.

Nechat je, aby se se zrakovou tabulkou spřátelili

Vzhledem k tomuto rozdílu v reakci na známé a neznámé obrazy doktor Bates zjistil, že je pro děti mnohem jednodušší číst zrakovou tabulku, když se s ní seznámí. Když ponechal zrakovou tabulku na zdi vedle školní tabule, děti ji mohly používat jako známý předmět. Mohly se naučit, jak při pohledu na ni svoje oči uvolnit. Pak se podívaly zpátky na tabuli a ponechaly si uvolnění a tak mohly číst z tabule mnohem lépe. Pokud četly zrakovou tabulku pravidelně, zlepšily svoje vidění v obou případech – jak při čtení tabulky, tak pro jakékoliv jiné aktivity.

Děti, jejichž vidění bylo horší, dosáhly ve většině případů zlepšení na normální zrak. Děti, které měly normální zrak 20/20 byly schopné číst až 20/15 nebo 20/10. A to bez ohledu na světelné podmínky v místnosti.

Zraková tabulka vyvěšená ve třídě trvale

Před tím, než byl tento systém představený v jedné konkrétní třídě, si jedna učitelka během své 15 leté kariéry všimla, že každý rok na začátku školního roku děti neměly žádné problémy číst z tabule ze svého místa. Ale v období jara už nebyly schopné číst na vzdálenost větší než 3m. Ponechala ve třídě pověšenou zrakovou tabulku a nechala děti, aby ji každý den četly. Výsledkem bylo, že od té doby žádné z dětí ve třídě nemělo problémy s viděním.

Na základě tohoto úspěchu v jedné škole, představil Bates systém s využitím zrakové tabulky ve všech školách v Grand Forks v severní Dakotě, kde v té době pracoval. Tyto školy využívaly systém se zrakovou tabulkou nepřetržitě po dobu 8 let u více než 2.000 dětí. Na začátku tohoto období bylo 6% dětí krátkozrakých a na konci tohoto období pouze 1% dětí bylo krátkozrakých. Všechny ostatní své vidění zlepšily na úroveň normálního zraku a noví žáci krátkozrakosti jednoduše předešli.

Zraková tabulka pomáhá v obou případech – krátkozrakým i dalekozrakým studentům

Během tohoto školního experimentu se ukázalo, že se zlepšila nejen krátkozrakost, ale také dalekozrakost. Bates toto původně nepředpokládal. O dalekozrakosti se předpokládalo, že je vrozená, tedy že je to něco, s čím se děti narodily. A totéž se předpokládalo i o astigmatismu.

Ale se svým retinoskopem doktor Bates předvedl, že když se děti učí číst – nebo psát, malovat nebo dělat cokoliv, kde je od nich vyžadováno, aby se dívaly na blízko na neznámé objekty – jejich oči vždy vykazují dalekozrakost nebo dalekozrakost s astigmatismem.

Co děti nejvíce potřebují ve vztahu ke správnému vidění

Tedy, to, co děti potřebuji nejvíc je, naučit se, jak si udržet uvolněný pohled, když se dívají na neznámé věci. Jenom tak jsou schopné dívat se i na blízko bez napětí. A díky tomu tak mohou očekávat i mnohem lepší studijní výsledky.  Pokaždé, když s nimi dr. Bates pracoval, dosáhl tohoto výsledku jenom tím, že děti denně cvičily se zrakovou tabulkou. Jakmile se jim daří udržet uvolněný pohled při pohledu na tabulku z dálky, mohou stejným způsobem začít trénovat své vidění na blízko.

A jako příjemný „vedlejší efekt“ zlepšení zraku bylo pozorováno méně bolestí hlavy, méně únavy a zlepšení jejich postoje.

Bohužel…

Bez ohledu na úspěch, který doktor Bates měl, ministerstvo školství rozhodlo, že používání zrakové tabulky ve třídě bylo „nevědecké a scestné“ a zakázalo používání zrakové tabulky ve školách jakkoliv jinak než k občasnému testování zraku dětí.

Děti doktora Batese

Děti doktora Batese byly jednoho dne poslány domů se zprávou, že potřebují brýle. Testoval je a neobjevil nic špatného. Požádal učitele, jestli by mohl vyvěsit tabulku na kontrolu zraku v jejich třídě. To bylo povoleno, ale jednoho dne přišla jeho malá dcera domů v slzách, protože si ji kvůli oční tabulce ve škole dobírali. Bates věděl, že by nebylo dobré, aby z tabulky četla v tomto rozpoložení a za těchto podmínek. Nechal ji tedy, aby tabulku četla doma. Obě děti získaly perfektní zra. Doktor Bates si ale zároveň uvědomil, že jen několik málo dětí může mít takové štěstí a naučit se správně používat své oči.

Jak pracovat s dětmi, abychom jim pomohli udržet si zdravý zrak

Pojďme se teď tedy podívat na několik základních zásad, jak můžeme s našimi dětmi pracovat, aby se jejich zrak zlepšil nebo abychom zrakovým problémům co nejlépe předcházeli.

Většina těchto zásad se týká nejenom zdravých očí, ale zdravého vývoje vašeho dítěte obecně. Navíc společné hraní her (včetně těch zrakových) může prohloubit vztah mezi vámi a vaším dítětem.

Nejprve čeho je vhodné se vyvarovat

Nebuďte na ně příliš přísní, tvrdí, přísní. To je stále udržuje v napětí. Jenom je tlačit k tomu, aby něco dělaly, jednoduše nefunguje. Říkat jim: SEĎ POTICHU  a POSLOUCHEJ rohodně nevede k jejich uvolnění a  uvolnění jejich očí.

Nevzdávejte se příliš brzy…. Pokud dítě vidí o něco lépe, i když jenom na krátký okamžik, tak možná v tu chvíli nerozumí tomu, co pro ně děláte. A může mít tendence nespolupracovat.  Buďte vynalézaví a hledejte různé způsoby, jak jim pomůžete se lépe uvolnit. V okamžiku, kdy některý ze způsobů začne fungovat, získáte si jejich pozornost a chuť spolupracovat.

A čemu se naopak věnovat 

Absolvujte seminář u schopného lektora Batesovy metody a naučte se, jak se svými dětmi můžete pracovat sami doma

Buďte na dítě něžní a laskaví

Nechte vaše dítě spát v tmavé místnosti, minimálně alespoň první dva roky (více: Krátkozrakost a vliv okolního světla během noci)

Pověste dítěti v jeho pokoji zrakovou tabulku a nechte ho, aby se s ní důvěrně seznámilo

Bavte se a hrajte hry, ideálně hry s míčem

Pozvěte k hraní her i další děti, nejlépe kamarády vašeho dítěte

Nechte je, aby byly tak hlučné, jak se jim to líbí

Najděte něco, co vaše dítě opravdu baví, to pomáhá věci výrazně zrychlovat

Často své dítě chvalte

Hrajte si co nejvíce venku – vezměte je na čerstvý vzduch a na slunce a nechte je, aby byly venku bez brýlí co nejvíce

Povzbuzujte je ve zdravém stravování, sladkosti nahraďte ovocem

Každý týden zaznamenávejte zlepšení ve čtení tabulky.

Napětí v očích může být v běžných případech u dětí odstraněno metodou Dr. Batese velmi jednoduše, takže by mělo být protiprávní snažit se děti napasovat do brýlí.

Paul Hotson, OD, Better Eyesight magazine, December 1925

Zlepšit vidění nemusí být ani únavné ani složité.
Děti mohou být ušetřeny letům trápení, únavy očí, posměchu, pocitů méněcennosti a postupného zhoršování jejich zraku. Ale i dalších fyzických a psychických problémů tak, jak budou růst – jedná se o typické problémy, které provázejí nošení brýlí. Děti budou celkově šťastnější a zdravější. Pojďme jim tedy pomoc, aby viděli jasně.

Více o dětském vidění najdete na stránkách: https://www.centrumzdravehovideni.cz/detske-videni/

Je možné se zúčastnit semináře pro rodiče: Jak na správný zrak u dětí

Pracovní listy pro děti Koukám, koukám na zvířátka

Přeji vám všem jasný a ostrý zrak! Jana Pozlovská

Autorka článku: Jana Pozlovská - lektorka a terapeutka http://www.centrumzdravehovideni.cz.