MUDr. Jan Miklánek: Jak u člověka vznikají úzkosti a deprese ?

Už jste se někdy zamysleli. co je to deprese?
 

Deprese ve své podstatě je vážná nemoc, která se v dnešní době dá docela úspěšně léčit.  Depresivní a úzkostné poruchy jsou velmi častou stížností v ordinacích ošetřujících lékařů a to různých oborů. Vlastní hlubokou léčbu depresí a úzkostí provádí ambulantní psychiatrické oddělení, ty vážnější stavy vyžadují i hospitalizaci na psychiatrickém lůžkovém oddělení spádové nemocnice. Lehčí druhy depresí velmi dobře zvládají holističtí lékaři určitými alternativními léčebnými metodami. Podle poslední statistiky trpí vážnými depresivními stavy asi 20  % žen, to je každá pátá žena v ČR, a kolem 10 % mužů, tedy asi každý desátý muž, kterého denně potkáme na ulici, v dopravním prostředku, v kině, a podobně, má sklon nebo přímo trpí právě depresí.

U dětí se deprese v jejich školním věku vyskytuje asi ve 4 %, což je každé pětadvacáté dítě ve škole, které má sklon k depresi nebo ke zvýšené úzkosti. Podle některých epidemiologických studií se úzkostné poruchy a deprese vyskytují během života zhruba až u jedné čtvrtiny naší populace, to znamená, že každý čtvrtý člověk u nás zažil na sobě co je to i ten silnější druh deprese.

Depresivní nálada, to jsou skony ke smutku, ty většinou v lehčích případech se rychle rozplynou a docela i snadno ve většině případů doslova odezní, středí a těžká forma deprese již vyžaduje bezodkladnou léčbu. Existuje také ještě tzv. reaktivní deprese, která vzniká po prožité nějaké tragické či katastrofální životní události, jako je ku příkladu úmrtí určitého člena rodiny, vyhoření bytu či domku, autonehoda s následky, když nás někdo okrade, když se nám nedaří, tak jak bychom si i přáli, podobně.

Deprese je duševní negativní stav, který dokáže nejenom výrazně člověku snížit jeho kvalitu života, ale může ho i postupně během kratší či delší doby zcela ochromit, a proto objeví-li se silná deprese nebo pocity úzkosti, potom je velmi dobré vědět, jak se v této chvíli chovat a jak s touto prožívanou depresí nejlépe zacházet.

Co je to prožívání úzkosti ?

Úzkost je stav trochu jiné dimenze jak je tomu u deprese. Fóbiemi, či úzkostmi trpí lidé, kteří mají většinou ku příkladu ve svém dětství prožité určité negativní emoce, bojí se na příklad přejít most, mají chorobné strachy z budoucnosti, jiní se bojí pavouků, hadů, myší, krys a toto již neoznačujeme jako deprese. Při vziku deprese a úzkosti se v mozkových buňkách tvoří určité biochemické látky, které vzbuzují depresivní či úzkostné stavy.

Zvláště pak někteří dospělí jedinci mohou trpět tzv. karcinofobií, kdy mají v sobě panický strach, neboli silnou úzkost, že trpí rakovinou. Prožívaná úzkost, to je zvýšené vnitřní napětí, tenze, tyto pocity zažil snad  zde přítomný každý člověk. Známe úzkost či vnitřní zvýšené napětí, které předchází důležitá jednání , které předchází pro  nás většinou velmi důležitá rozhodnutí či setkání, pohovorů například o pracovní  místo, či máme absolvovat určitou zkoušku, a podobně. Hovoří se v takovýchto případech o „ době prožívané úzkosti!“.  

Úzkost je jakýmsi doslova poplašným signálem, který varuje před blížícím se nebezpečím a umožňuje našemu organismu se s tímto nebezpečím vyhýbat, či se s ním i zcela vyrovnat. Strach u člověk a je podobným varovným signálem. My věřící lidé v Boha tvrdíme, že právě je to strach, který je hlavní zbraní satana, toho zlého, který se mistrně ukrývá za projevené dočasné zevní dobro. Nabídne člověku například alkohol, a člověk má zpočátku docela dobrou chemickou náladu a později to vyústí tím, že si řeší své problémy pitím alkoholu a stane se alkoholikem, a podobně.

Strach je reakce na nebezpečí známé, externí, jasné a nekonfliktní. Říká se, že trocha strachu a trochu prožívané každodenní úzkosti je ve většině nutná k normálnímu fungování a výkonnosti. Mírná úzkost zvyšuje pozornost a pracovní výkonnost. Hrdinou zde není jedinec, který tvrdí sobě i druhým lidem,  že se nebezpečí nebojí a hrne se do určité bitvy údajně bez úzkosti a bez většího přemýšlení, ale tento jedinec se snaží v sobě patřičnou prožívanou  úzkost z daného nebezpečí v sobě překonat a stát se hrdinou.

Chtěl bych dále zdůraznit, že lidé, kteří mají různé druhy poruchy spánku ve své podstatě vlastně tyto poruchy mají proto, že trpí vnitřně depresemi, které si často ani nechtějí přiznat. Ne vzácně jde o tzv. larvovanou depresi, to je taková utajená deprese, která vypuká pouze za určitých životních okolností. To jsou například ty večerní deprese většinou u žen, které popíjejí víno nebo tvrdý alkohol ve snaze tímto způsobem zahnat depresi. Nakonec často končí jestliže nejsou zavčas léčeny jako alkoholičky.

Dále na depresi a úzkosti má svůj  podíl i opakovaně prožívaný určitý stres, tímto trpí zejména někteří neurotici. Odstranění stresu je velmi důležitým faktorem při plánované léčbě deprese a úzkosti. Pozorně naslouchající zkušený lékař může snadněji přijít na druh deprese u vyšetřovaného pacienta a na jeho prožívané úzkostí a jejich skutečné příčiny u každého pacienta, a tím ušetřit patřičný čas na různé testování psychiky u psychicky nemocného jedince a urychlit takto i adekvátní jeho léčbu.

Dobrý vztah mezi lékařem a léčeným pacientem je jeden z nejdůležitějších faktorů a to jak v diagnostice psychického onemocnění tak i při léčbě tohoto trpícího klienta. Pacient, který plně důvěřuje svému lékaři, ten mu sdělí i takové zážitky ze svého života, které neřekl ani svému faráři při zpod´vědi a toto vše může nádherně umožnit zrychlení a zkvalitnění plánované úspěšné léčby. Důležité je, aby si lékař na svého pacienta udělal patřičný čas, aby pacient neměl pocit, že byl odbytý, že se svému lékaři se vším nesvěřil. Lékař již by měl probrat a rozpoznat , co je důležité a co je při léčbě jeho nemoci méně důležité.  Nejhorší je, když má pacient pocit, že s lékařem strávil pouze pár minut a že mu lékař ani nerozumí.

Důležitá při odkrytí depresí nebo úzkostí je i sociální a osobní anamnéza, Sem také patří i intimní sexuální dotazy, pracovní historie, vyprávět pocity z dětství, pátrat po prožitých negativních emocích, po vztahu k určitým návykovým látkám a mnohé další. Často už z prvého pohovoru lékař s určitým pacientem má tento lékař dosti jasno o jaké psychické onemocnění jde a o jeho hloubce a léčitelnosti u tohoto ošetřovaného klienta.

Odborníci psychiatři tvrdí, že nejvíce lidí na této planetě zabíjí prožívaný strach. Například tomu bylo i za druhé světové války, dnes to je strach z rakoviny, z duševního onemocnění a z celé řady dalších nemocí.
 
 
     Jak se liší od sebe deprese a úzkost?
 
Lidé často trpí jak poruchami nálady, zejména depresí, tak i poruchami úzkostí. Mnoho symptomů úzkosti se vyskytuje během úzkostných poruch. Symptomatologie obou těchto poruch se často překrývá a někdy je těžké rozhodnout, zda jde o poruchu depresivní či úzkostnou. Kolem čtyřicátého roku života dosti často i u člověka, který do té doby netrpěl depresí či úzkostí, se může vyskytnout první vážné epizoda deprese, která se potom častěji opakuje v přibývajícím věkem. Depresivní poruchy se vyskytuji zhruba dvakráte více u žen jak u mužů. U kohokoliv se může objevit v jakémkoliv věku, tedy i u dětí či adolescentů. Depresivní porucha nálady a může se také v jakémkoliv věku i objevit úzkostná porucha. Zejména úzkostné poruchy převážně začínají v mladším věku, a přibývajícím věkem přibývají vedle neuróz také panické poruchy, charakterizované silnou úzkostí až doplňující se depresí.

Depresivní stavy odborně rozdělujeme do tří základních skupin diagnostických jednotek:

1. Jde o depresivní stavy, kdy jde o velkou depresivní poruchu.

2. Pacientka či pacient trpí tzv. dysthymií, což je chronická depresivní porucha především v oblasti nálady.

3. Jde o depresi, která se prohlubuje ze špatné nálady a ne vzácně sklouzne ve velkou depresivní poruchu. Při prožívané depresi je klient většinou na první pohled jakoby byl klidný, kupříkladu sedí a dívá se do jednoho místa a vlastně nevnímá dění ve svém okolí, neodpovídá nám na otázku, a podobně. Zajímavý je vznik a průběh tzv. maniodepresivní choroby neboli bipolární poruchy, kdy takovýto jedinec s touto diagnózou se cítí ráno ve velmi těžkém stavu, doslova často je až na sebevraždu, ale ve večerních hodinách se cítí výborně, je i výborným baviček, ve společnosti exceluje a nikdo nechce uvěřit, že ráno tento člověk je po spánku vyčerpaný, a schopný i sebevraždy pro silně prožívané deprese. Celá řada lidí mívá deprese při soumraku nebo ve tmě, většinou to bývá na podzim či v zimním období, kdy je na obloze slunce svým svitem po velmi krátkou dobu a nedodává člověku pocit tepla, klidu a světla jak tomu bývá v letních měsících.

Úzkostné poruchy se vyskytují častěji u žen jak u mužů , asi v poměru 2 : 1. U depresivních poruch také vedou ženy nad muži a to v poměru asi 3 : 2. Tyto uvedené úzkostné poruchy bývají častou příčinou neschopnosti a invalidity, jako ku příkladu to je u prožívané posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů, u lidé, kteří přežili určitou katastrofu ( leteckou katastrofu, autohavárii, silné zemětřesení, úmrtí milovaného člena rodiny, a podobně.) Pro prožívanou úzkost je typický neklid klienta, ten kupříkladu ne sedí, ve většině případů chodí z místa na místo, je nápadně neklidný, pohybuje při mluvení i značně rukama, a podobně. Je na něm vidět značná jeho vnitřní nervozita.

Zajímavé je se zmínit o skutečnostech, že některá somatická onemocnění, zejména chronického neboli dlouhodobého rázu, bývají doprovázena až silnými depresemi. K onemocněním, která se často vyskytují současně se silnými depresemi, patří například demence u Alzheimerovy choroby ( až 30 % takto postižených pacientů trpí silnými depresemi.)  Dále samozřejmě různé depresivní pocity se vyskytují u různých druhů rakoviny kdy silnou depresí trpí 40 až 45 % takto postižených jedinců. U pokročilé cukrovky, která trápí jedince po více let, trpí až 60 % takto postižených jedinců až silnými depresemi. Po stavech různých typů mozkové mrtvice trpí depresí až 50 % pacientů. Po prodělaném infarktu  myokardu trpí úzkostmi a  až depresivními pocity celá jedna třetina pacientů, kteří toto onemocnění prodělali. Často prožívaná deprese právě komplikuje průběh určitého somatického onemocnění.

Vyskytuje se u celé řadě jedinců i tzv. maniodepresivní psychóza neboli bipolární porucha. Je to duševní stav, kdy klient se ráno cítí ve velmi těžkém depresivním stavu, je schopen i sebevraždy, nelze mu tuto prožívanou depresi rozmluvit, Maximálně toto se může ovlivnit určitými farmakologickými preparáty či homeopatickými léky. Typické pro toto onemocnění je , že takovýto jedinec ve večerních hodinách se cítí výborně, je společenský, baví společnost a po depresi u něho není ani památky. A ráno opět prožívá silné deprese, většinou kolem oběda vymizí. Toto se opakuje každý den!

Úzkost a úzkostné poruchy se vyskytují také u celé řady somatických onemocnění.  Často je potom obtížné odlišit mezi „ pravou“ úzkostnou poruchou a příznaky chorobné úzkosti, způsobené somatickým vlastním onemocněním. Mezi onemocnění, která jsou běžně provázena až silnými úzkostmi patří: angína pectoris, karcinoid tenkého střeva, mozková arterioskleróza, diabetes mellitus, feochromocytom, pulmonální embolizace ( kdy se dostavují silné strachy ze smrti a pocitu dušení, při onemocnění štítné žlázy, při onemocnění příštítných tělísek a některé další nemoci mohou vést prožívané opakované depresi.

Lékaři usuzují, že prožívaná deprese či určitý  úzkostný stav napomáhají ke zvýšené úmrtnosti zejména  během uvedených somatických, respektive psychosomatických onemocnění.

Jaké jsou jasné příznaky prožívané deprese ?

Je to v prvé řadě nápadná smutná nálada. Dále se mohou dostavovat poruchy chuti k jídlu, spojené často i z celkovým úbytkem na tělesné váze. Často se dostavují závažné poruchy spánku, většinou je to nespavost, časné probuzení, obtížné usínání. Některé deprese jsou typické s pocitem silné únavy a nadměrné potřeby  spánku. Pocity ztráty energie a obava se do něčeho pustit, například do nové práce, pocit, že člověku ubývají síly a nemá na to, co by vnitřně chtěl zvládnout. Dále bývá přítomen u většiny jedinců motorický neklid, tito jedinci nervózně neustále přecházejí, vyrušují, jsou nápadně neklidní, jiní zase jsou v útlumu a působí často jako by nechtěli vnímat své okolí a reagovat adekvátně na dotazy okolních lidí. V neposlední řadě příčinou i silných depresí bývá určitý prožitý pocit viny a pocit bezcennosti. V depresivních pocitech mívá jedinec takto trpící časté myšlenky na smrt, na sebevraždu či už má i za sebou nějaké sebevražedné pokusy.

Depresivní smutná nálada je pacienty popisována jako beznadějná, neřešitelně smutná až zoufalá spojená s nejrůznějším obviňováním a pocity ať již skutečné nebo falešné viny. Či pocity zodpovědnosti za jiné.

Mezi nejčastější komplikace prožívané úzkosti či depresivních stavů bývá snížená pracovní výkonnost, absentérství, pracovní různé úrazy, pracovní neúspěch či ve studiu, rozvody, špatné funkční vztahy v rodině a zneužívání nejrůznějších návykových látek jako je nikotin, alkohol, a různé drogy.

Mohou se i vyskytnout skutečnosti, že určité depresivní a úzkostné poruchy nemusí být v lékařské praxi diagnostikovány správně. Jsou mezi námi i jedinci, kteří při vyšetření u lékaře vyvinou své maximum disimulace, tedy snaží se svým chováním zastřít prožívanou depresi či úzkosti.
 
Příště si popíšeme jak léčí deprese alternativní a klasická medicína.


AUTOR ČLÁNKU: Primář MUDr. Jan Miklánek, Studio zdraví, K Milíčovu 734, 149 00 Praha 11 – Háje, t.č. 606 802 598.

7 let praxe jako primář v rehabilitačním ústavu Kladruby, dvouletá spolupráce s MUDr. Josefem Jonášem v Týnské uličce v Praze a nadšenec pro alternativní diagnostické a terapeutické metody. Světoznámý lékař i léčitel, od roku 1998 prezident akupunkturní společnosti a od roku 2000 prezident společnosti SALOCO. 40 let praktických zkušeností s alternativní diagnostickou a léčebnou holistickou medicínou. http://studioprozdravi.webnode.cz


Přednáška: MUDr. Jan Miklánek - Akupunktura


Novinky ze všech kategorií článků

PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč
national cpr association