Lubomíra Bartošová: Jak vyhrát sám nad sebou a vyléčit se

Dnešní medicína je nastavena na léčení nemocných prostřednictvím léků. Na tom by nebylo nic špatného, ​​kdyby zároveň řešila i skutečný důvod, proč nemoc u pacienta propukla. Nemyslím tím přednášku o imunitě ...

Jak jsem už psala emoce mění DNA. Od emocí závisí, jakou máme imunitu. Imunita je rozdíl mezi mocnými - zdravými a bezmocnými - nemocnými. Lidé se na to dívají jednostranně. Pokud je to pravda, tak tedy budu pracovat na tom, že mám dobrou náladu. I když mám najednou špatný pocit, potlačím ho - pustím si veselou písničku nebo komedii a špatná nálada je pryč. A je po problému. Nálada se sice ve vědomé úrovni změní. Ale opravdu si myslíte, že máte po problému? Já jsem si to kdysi také myslela, ale není to tak. Zametete to do podvědomí a tak se Váš problém v podvědomí  zvětšuje. To je skutečný problém, pokud propukne choroba.

Prvotní důvod je v podvědomí. Proč je to tak? V podvědomí jsou všechny špatné zážitky z našeho života i neuznané osudy našich blízkých. Ve skutečnosti jsou vymyšlené pro naši ochranu. Protože když se některé situace děli, mohlo to být pro nás ohrožující a podvědomí je v tom případě jediné řešení, abychom to na vědomé úrovni zvládli. Takže v podvědomí jsou ukryty negativní emoce, které jsme na vědomé úrovni potlačili. Například: hněv, nenávist, strach, bolest, těžké traumata, úzkost, beznaděj, deprese. Právě tyto potlačené emoce mají největší vliv při změně DNA. Proč? Protože podvědomí je 90%. Vědomí 10%. Takže pokud potlačíme emoce, koledujeme si o průšvih. Pak je to v hloubce nás jako časovaná bomba, která se jednou musí projevit.

Mnozí lidé si myslí, že když se jim vrátí například rakovina, jednou jsem nad ní vyhrál, tak vyhrají zas. Je to velmi zkreslený pohled na věc. Pokud se nám nemoc vrátí, je to tím, že jsme nevyřešili problém a nezměnili postoj k dané záležitosti, ale také k sobě. V poslední době se častokrát setkávám s tím, že lidé sami sobě nestojí za to, aby si koupili dražší lék a zachránili si život. Je to drahé ... Problém vidí v penězích, ale není to tak. Je to jen o tom, zda sami sobě stojíte za to, abyste žili. Je to jen o tom, jak se máte opravdu rádi a zda si dáte šanci. Protože kdo chce, tak to vyřeší. Buď si půjčí, nebo se dohodne s příbuznými.

Tuto informaci, že emoce mění DNA, jsem dostala díky tomu, že jsem se dostala k jedné americké společnosti, která pomocí kmenových buněk omlazuje a regeneruje DNA. Předtím jsem si myslela, že poškozenou DNA nelze změnit. Dnes vím, že se dá. Když jsem dostala informaci, že na změnu DNA stačí pozitivní emoce.

Myslela jsem, že spolupráce s touto firmou je protichůdná tomu, co se po mně chce shora. Proto když jsem měla nemocné klienty, snažila jsem se je naučit pracovat s emocemi a pracovat s podvědomím. No bylo mi řečeno, že pokud nedám lidem info o dané společnosti, mnoho lidí umře. Lidé přestali pracovat s emocemi a mnozí ani nechtějí začít, protože jejich to bolí. Zeptali se mě, "Opravdu chceš vidět, jak Ti lidé umírají?".

Nejprve ať se léčí kmenovými buňkami. Musíš je naučit najít cestu k sobě a jejich emocím. To je klíč. A tak jsem propojila práci s emocemi a prodejem léčiv, které omlazují a regenerují DNA. Takže sbohem rakovina.


Související články:

Lubomíra Bartošová: Nástěnka vizí

Lubomíra Bartošová: Osudovost čísla 3

Ľubomíra Bartošová: Určováním podmínek a pravidel bráníme splnění našich snů

Ľubomíra Bartošová: Zvláštní dědictví

Ľubomíra Bartošová: Matka může svým myšlením zachránit život dítěte

Ľubomíra Bartošová: Pravda je to, čemu věříte


Autorka článku: Lubomíra Bartošová https://vesticalubomira.wixsite.com/oaza-pokoja

Lubomíra Bartošová komunikace s dušemiJedného dňa som sa zobudila a vnímala som svet inak ako pred tým. Niečo som videla a o pár dní na to sa to splnilo. Bol to šok. Badokonca som to brala ako trest. Ľudia si myslia, že vidieť budúcnosť je jednoduché a svet je gombička, ale opak je pravdou. Keď to začalo, mala som 15 rokov a mala som pocit, že sa topím. No a zistenie, že to nemôžem len tak ignorovať, či nemať, ma hnevalo. Brala som to tak, že nemám na výber. Tak kde je ta slobodná vôľa? Až neskôr som pochopila, že tá voľba je v tom ako s tým naložím. A tak som začala veštiť.

Novinky ze všech kategorií článků

national cpr association